Mladá fronta strana 230 z 281

Tento částečně autobiografický román (Vargas Llosa, který několik let také z donucení studoval na vojenském gymnáziu, se dá identifikovat v postavě Básníka) se stal jedním ze zakládajících děl boomu latinskoamerické literatury 60. let, k jeho proslulosti v Peru přispělo mimo jiné i to, že jeho výtisky byly na dvoře vojenského gymnázia manifestačně spáleny. Vargas Llosa zachytil konflikt chlapců s nesmyslným vojenským drilem a absurditou lživého světa dospělých zcela novými postupy, které později zdokonalil a rozvedl v dalších svých knihách (prolínání časových a vypravěčských rovin, nejistá identita postav, tzv. skrytý údaj, zvyšující napětí jako v detektivce, otevřené interpretační možnosti apod.).

V 8. a 9. století obnovily tři byzantské císařovny po období ikonoklasmu znovu uctívání ikon. V plastických portrétech Ireny, Eufrosyné a Theodory vyvstávají děje středověké Byzance. Současně je kniha studií o poměru žen k moci, a tedy i historickým příspěvkem k diskusi o současném feminismu. Judith Herrinová studovala historii na univerzitě v Cambridge, Aténách, Paříži a Mnichově. V letech 1991 až 1995 byla profesorkou byzantské historie na univerzitě v Princetonu, nyní působí jako profesorka pozdně antických a byzantských studií na King’s College v Londýně.

Román mladé indické autorky je zasazen do magického světa jihoindické Kéraly. Životní pouť dvojčat Rahel a Esthy předurčil jistý okamžik před 20 lety... Tragický příběh, v němž dětská nevinnost a lidská přirozenost svádí nerovný boj se silami tradice a krutými `zákony lásky` uchvátí čtenáře odhodláním vzkřísit a uchovat ze života hrdinů `neuchopitelné`, ale i neobyčejnou obrazností a jazykovou invencí. Kniha získala prestižní cenu Booker Prize a byla přeložena do 30 jazyků.

Druhé vydání knihy anekdot o Václavu Klausovi rozšířené o kapitolu, která je věnována jeho současné prezidentské funkci.

Triler, v ktorom autor mapuje hrôzu vzbudzujúce územie, kde sa veda a ľudský duch stretávajú v bitke o budúcnosť ľudstva. David Tennant a Rachel Weissová vedia priveľa o supertajnom Projekte Trinity, čo je kódový názov revolučnej technológie, ktorá môže navždy zmeniť svet. Tento objav možno využiť v mene dobra aj zla a jeho otcovia nevedia odolať moci, ktorú Trinity ponúka. V ceste im stoja iba David s Rachel. Úlohou neľútostného tímu Národnej bezpečnostnej agentúry je nájsť ich a zabiť. Na úteku pred smrťou sa mladý lekár a jeho sympatická psychiatrička napokon spoľahnú na Davidove čudné sny. Čo alebo kto ho ženie neznámym smerom, a za akým cieľom? Môžu dvaja ľudia dúfať, že zmenia smer modernej vedy a spolu s ním aj budúcnosť nás všetkých? Slovenský preklad Ján Kamenistý

V říjnu roku 1939 utekl šestnáctiletý Richard Pipes s rodiči z nacisty okupované Varšavy. Dostali se do Spojených států, kde Pipes začal studovat na vysoké škole, vstoupil do armády Spojených států, byl skoro čtyřicet roků profesorem ruských dějin na Harvardu a stal se poradcem prezidenta Reagana pro Východní Evropu a Sovětský svaz. V této poutavě napsané knize vzpomíná významný historik na vlastní nevšední život a vypraví o některých nejdůležitějších politických událostech 20. století. Pipes popisuje, jak fungoval Harvard ve svém zlatém věku, diskutuje povahu sovětského komunismu za studené války a všímá si jako účastník Reaganovy vlády jejích vnitřních sporů o politiku vůči Sovětskému svazu. Přináší nádherné portréty kulturních a politických osobností, například Isaiaha Berlina, Ronalda Reagana a Alexandra Haiga, i jedinečné postřehy o rodném Polsku, o svém židovství a o asimilaci do americké kultury. V knize možná nejvíce zaujme Pipesův popis vlastního vývoje jako historika, jeho pojetí dějin a jak o nich psát.

Skutečnost či pouhá fantazie? To je otázka, která vám s největší pravděpodobností vyskočí na mysl při čtení jednotlivých příběhů, jejichž společným pojítkem je: DOPIS.. Popsaný list papíru vložený do obálky a odeslán k adresátovi. A co dopis, to jiný příběh.

Přírodní katastrofa nečekaně postihla Srí Lanku v roce 2004. Autor Libor Budinský tu byl krátce předtím. V osobitém cestopisu popisuje putování ostrovem se svou přítelkyní Sabinou. Cestují jen `nalehko`, míjejí drahé hotely s bazény. Autor vnímá nezměrné bohatství přírodních krás, ale také nezměrnou chudobu obyvatel, všudypřítomnou sílu buddhismu i nástrahy na turisty. Cestují jen místními rozviklanými autobusy, stopem a pěšky, křížem krážem. Kniha je nejen o touze po návratu, ale i pozváním na ostrov, kterému celý svět dnes pomáhá, aby byl zase tím `Nejkrásnějším`.

Druhé přepracované a výrazně doplněné vydání monografie o světovém `otci` sci-fi, jehož knihy jsou potěšením již od 19. století pro mnoho generací, a ani nyní neztratily nic ze svého půvabu a literární kvality. Velký milovník, znalec a sběratel knih Julia Verna, Ondřej Neff, přináší nové pohledy na dílo francouzského velikána, a navíc k monografii přistoupil s velkou láskou, ale i zodpovědností. Kniha je doplněna ``autentickými`` ilustracemi dalšího odborníka na Verna, Ladislava Badalce.

V roce 1807 car Alexandr I. osobně udělil patent husarského důstojníka mladému kavaleristovi, který prokázal výjimečnou odvahu v letním tažení proti Francouzům. Car věděl, že tento statečný voják je žena. Naděžda Andrejevna Durovová, přestrojená za muže, sloužila za napoleonských válek deset let v lehkém jezdectvu ruského vojska. Slečna kavaleristka je živoucím svědectvím o válce a míru, ale i vyprávěním o mírovém, ale přesto hektickém životě ruských vojáků na polském území v západním Rusku, a především o světě chlapů - vojáků, jak jej viděla cílevědomá, byť slabá dívka. Dívka, která se podle přání matky měla narodit jako kluk. Naděžda Durovová se dnes, v době feministického hnutí, jeví ve svém působivém a jedinečném deníku, který je úžasnou literární zpovědí zkušené ženy, hledající dobrodružství a svobodu ve světě, který byl v její době vyhrazen jenom mužům, jako jedinečná osobnost. Její vojenské memoáry jsou zároveň fascinujícím popisem vojenského života subalterního důstojníka. P

Tolkien ochotně přiznával, že vytvoření Středozemě není tak zcela jeho nápad, ale že čerpal ze staré anglosaské a severské mytologie. Profesor Bates jde ještě dál, když na základě studia posledních archeologických a historických výzkumů, které se týkají starých, leckdy i zapomenutých národů a civilizací západní Evropy, tvrdí, že Středozem skutečně existovala. Kniha mimo jiné dokazuje, že zkoumání historických kultur může být stejně zajímavé a úchvatné jako Tolkienův fiktivní svět.

Cestopisné rozprávanie, v ktorom sa stretávame s najrozličnejšími aspektami tamojšej reality, so skúsenosťami dočasného obyvateľa, ktorý si tento juhoamerický štát zamiloval, i s populárno-vedeckým výkladom vzdelaného prírodovedca.

Povídky o lidech, kteří si uchovali pohled první lásky na tento svět i na často nelehký život. Lidé z Hrabalových podobenek jsou obyčejní venkované z oblasti Kerska, kam se autor vrátil do krajiny svého mládí, aby psal a psal.

Hrdinné příběhy Bohemanů uprostřed Evropy. Humorně vyprávěné příběhy z prvního tisíciletí českého státu od pobytu Keltů a Markomanů na našem území, přes příchod Slovanů vedených praotcem Čechem, až po konec vlády Boleslava ll. Příběhy známé z podání klasiků překvapí originálními pointami, příběhy vybájené - tedy především osudy panovníků, které v minulosti Kosmas i Alois Jirásek odbyli jednou větou - jsou čtenáři předkládány v zábavné formě. Doložená historická fakta jsou ctěna, mezery mezi nimi dotvořovány fantazií a humorem. To vše podáváno nevázaným jazykem 21. století a glosováno z pozice současníka, neboť, jak známo, historie se neustále opakuje...

Velmi netradiční životopis Leoše Janáčka. V knize je citována dosud nezveřejněná korespondence Leoše Janáčka s Maxem Brodem. Dějem se prolínají i vzpomínky Zdenky Janáčkové. Janáčkova pozdní Múza Kamila Stösslová zde rovněž vystupuje v přímé řeči. Přesto nejde o beletrizovaný životopis, protože je opřen jak o faktografii vyvozenou z literatury, tak o některé archivní prameny. Zejména heuristická stránka knihy a literárně osobitý jazyk vytváří v dosavadní, ostatně nepočetné, janáčkovské literatuře čestnou výjimku.

Cestopisné rozprávanie, v ktorom sa stretávame s najrozličnejšími aspektami tamojšej reality, so skúsenosťami dočasného obyvateľa, ktorý si tento juhoamerický štát zamiloval, i s populárno-vedeckým výkladom vzdelaného prírodovedca.