muni PRESS strana 26 z 31

Monografie je příspěvkem ke studiu vztahů mezi rovinou sémantickou, pragmatickou a syntaktickou. Na materiálu převážně z Britského národního korpusu a Korpusu současné americké angličtiny analyzuje anglické kauzativní konstrukce s intranzitivními slovesy pohybu (konstrukce se sekundárním konatelem), které byly dosud v literatuře pojednány pouze parciálně. Identifikuje několik (částečně se překrývajících) konstrukčních podtypů a soubor faktorů, které umožňují slovesům vstupovat do daných konstrukcí. Práce má interdisciplinární povahu: přináší nové poznatků z psycholingvistiky a filozofie jazyka. Práce je určena lingvistům a studentům lingvistiky.

Postavení prezidenta v jiných než prezidentských politických systémech patří k méně analyzovaným aspektům politiky. V zemích střední a východní Evropy může přitom existovat určitá diskrepance mezi formálním a reálným postavením hlav států. Předkládaná, anglicky psaná kniha mapuje, zda se zde po roce 1989 objevily tendence k většímu zapojení či osobnímu angažmá prezidentů v každodenní politice, co bylo jejich příčinou, jak se projevovaly a zda je můžeme vysvětlit spíše osobností prezidenta, nebo strukturou politických příležitostí, která nabídla prezidentovi větší prostor pro osobní politickou realizaci.

Evropské neonacistické hnutí se ze své ideologické podstaty staví negativně vůči globalizaci a mezinárodní migraci. Přesto samo těchto fenoménů využívá k sjednocování se na evropské a celosvětové úrovni ve snaze vytvořit jednotné hnutí, které bude schopné prosadit vlastní ideologii. V Evropě pozorujeme výrazné posilování mezinárodních vazeb mezi neonacisty z jednotlivých zemí, posilování vzájemných kontaktů a narůstající počet aktivit s mezinárodní účastí. Viditelné je rychlé šíření se jednotlivých konceptů a strategií a upevňování společné ideologie nacionálního socialismu s velmi jasnou vizí bílé Evropy. Cílem této publikace je analyzovat transnacionalizaci neonacistického hnutí, a to z perspektivy českých neonacistů. Publikace nabízí vhled do představy neonacistického hnutí o Evropě, představuje ideologii sjednocující jednotlivá národní neonacistická hnutí. Také představuje neonacistické koncepty a strategie jako příklady transnacionalizace. Dále identifikuje formy konkrétních aktivit mezinárodní spolupráce.

Edice přináší středohornoněmecký text mariánské legendy Heinricha Clusenere. Součástí vydání je otisk rukopisu, diplomatická transkripce, překlad do současné němčiny, rozsáhlý gramatický komentář stejně jako charakteristiku rukopisného pramene a vybraných jazykových, literárních a historicko-teologických aspektů.

Kniha nabízí sto otázek a sto odpovědí o Antarktidě. V několika oddílech autoři, účastníci antarktických výzkumů, představují tento kontinent, historii jeho objevování, geologii, věnují se klimatologickým otázkám a dopadům globálního oteplování v Antarktidě. V částech z biologických věd pojednávají o živočiších, včetně mikroorganismů, a rostlinách Antarktidy. Závěr věnují českému antarktickému výzkumnému programu, zajímavostem z české stanice J. G. Mendela, informacím o jejím budování a provozu od roku 2006 i samotnému ostrovu Jamese Rosse.

Kniha přináší dosud nepublikované rukopisy pamětí – autobiografii Karla Engliše (1880 Hrabyně – 1961 Hrabyně). Vychází jako 4. svazek ediční řady Masarykovy univerzity „Dílo Karla Engliše“ v edici „Pocta osobnostem“ v roce 2022 ve spolupráci Masarykovým ústavem a Archivem AV ČR. Kniha je cenným zdrojem informací i dokumentace pro historiky, ekonomy, filozofy i další badatele a přináší originální Englišův pohled na jeho činnost akademickou, politickou i vědeckou. Předkládané „Paměti“ završují vzpomínkovou a dokumentární ediční řadu z pera Karla Engliše, kterou desítky let zpracovával a psal. Rukopisy často ukrýval před zabavením a zničením. Vydáním díla je tak splacen velký dluh vůči této mimořádné osobnosti. Vzpomínky začal Karel Engliš psát v roce 1925, kdy mu bylo 45 let, a s přestávkami na nich pracoval až do konce svého života v roce 1961. Vzniklo tak několik ucelených tematických souborů. Nejde tedy o klasický životopis. Tím je však kniha osobitá a zvláštní. Dovoluje nám nahlédnout, jakými tématy se Engliš v příslušné době zabýval, co považoval za nutné komentovat, zaznamenat. Poskytuje čtenáři možnost poznat Englišův bystrý pozorovací talent a neobyčejnou paměť. S odstupem desetiletí dokáže Karel Engliš líčit události a popisovat osobnosti tak detailně, jako by je prožil či viděl včera. Z textů psaných téměř čtyřicet let na čtenáře zapůsobí Englišovy typické povahové vlastnosti: přímost, pravdomluvnost. Sám v textu uvádí: „Mluvím pravdivě, co si myslím, ať uvalím na sebe číkoli hněv. Tak jsem to dělal po celých 80 let.“ Zaujme jeho laskavost, tolerance, nesmírná pracovitost, uspořádanost myšlenek i smysl pro humor.

Tichá, přemýšlivá poezie druhé knihy opavského autora. Verše zaujmou obrazotvorností, kterou lze sdílet, zatímco nebezpečné dny kvetou a chystají se popraskat.

Problematika boje s nelegální migrací se v Evropské unii dostala v posledních letech mezi prioritní oblasti spolupráce. Autor se v této publikaci komplexně zabývá tím, jakým způsobem EU chrání svoje hranice, a především tím, jakou roli hraje v této oblasti Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích, známá spíše pod názvem FRONTEX. Tato mladá agentura, vzniknuvší teprve v roce 2005, si za prvních několik let existence získala pevnou pozici v ochraně hranic EU, smyslem knihy je však analyzovat, nakolik má autonomní prostor pro jednání a nakolik je svázána akcemi a postoji členských států EU, které stále chápou ochranu hranic jako jednu ze svých výrazných pravomocí.

Kniha profesora Macholána je první svého druhu u nás. Přináší přehled a stručný popis v současnosti nejpoužívanějších metod fylogenetické analýzy, jako jsou evoluční modely, distanční metody, metody maximální úspornosti a věrohodnosti, bayesovská analýza, testování hypotéz či porovnávání stromů. Zvláštní kapitoly jsou věnovány fylogenetickým metodám vycházejícím z morfologických znaků a teorii koalescence. Publikace poskytuje základní informaci o tom, z jakých předpokladů jednotlivé metody vycházejí, v čem spočívají jejich výhody a nevýhody a v čem se liší. Autorovým cílem je, aby byl čtenář schopen činit poučená rozhodnutí při výběru optimálního přístupu k řešení daného problému a pro daný typ dat, stejně jako získané výsledky správně interpretovat. Knihu jistě přivítají studenti a vědečtí pracovníci širokého spektra evolučních oborů včetně systematické biologie, biogeografie, vývojové a behaviorální biologie, ekologie a ochranářské genetiky.

Kolektiv autorů z Masarykovy univerzity zpracoval komplexní sociologickou zprávu o přístupu dnešních Češek a Čechů k rodičovství. Jak se u nás v posledních dekádách změnila úroveň plodnosti? Je skutečně tak nízká, že povede k závažným důsledkům? Jak se mění její načasování a kontext? Jak se vyvíjejí odlišnosti v chování jednotlivých vzdělanostních skupin a existují v této sféře chování regionální rozdíly? Při hledání odpovědí na tyto otázky čerpali autoři převážně z ojedinělého datového zdroje, jímž je databáze narozených mezi lety 1993–2012. Longitudinální data v daném rozsahu (vyčerpávající soubor) nebyla dosud analyzována, a jejich interpretace tak skýtá nové perspektivy.

Naše společnost je neustále v pohybu a silniční doprava je jednou z nejrozšířenějších lidských činností posledních let. V důsledku pohybu dopravních prostředků však dochází k mnoha nepříjemným střetům, mezi vozidly samotnými, ale také s volně žijícími živočichy. Silnice v celosvětovém měřítku totiž často přetínají trasy přirozeného pohybu zvířat, která potom nemají jinou možnost, než se je pokoušet překonávat. V naprosté většině případů jsou odkázána pouze na své smysly a instinkty, aby se bezpečně dostala na opačnou stranu komunikace. Jedná se však o velmi riskantní počínání a následkem těchto kolizí hynou miliony živočichů denně. Jak významným problémem pro člověka střety se zvířaty vůbec jsou? Kdy a kde ke střetům dochází nejčastěji? Jaké jsou následky střetů pro posádky vozidel? Kde končí a k čemu jsou dále využívána těla uhynulých zvířat? Jaká existují řešení tohoto problému? Odpovědi najdete uvnitř této knihy.

V dubnu 1941, v období křehkého klidu mezi finskou zimní a pokračovací válkou, spatřila světlo světa nenápadná kniha podepsaná pseudonymem Nauticus. Finskojazyčné dílo publikované nejprve ve Švédsku bylo krátce po válce přidáno na seznam zakázaných knih a na pulty obchodů a knihoven se vrátilo až po téměř 70 letech, tentokrát již pod autorovým skutečným jménem. Mika Waltari ve své obsáhlé, otevřeně protisovětské reportáži popisuje podmínky panující v baltských zemích v období mezi podzimem 1939 a létem 1940, kdy se Litva, Lotyšsko a Estonsko potýkaly se stále sílícím vlivem Sovětského svazu, a následný pád všech tří zemí do jeho područí. Autor plně využívá své novinářské zkušenosti a mimořádného literárního talentu, schopnosti vyprávět poutavé příběhy. Knihu doplňují nejen výňatky z propagandistických materiálů či projevů státních činitelů, ale například i dobové politické anekdoty, které podtrhují ironizující a někdy téměř hořkosladký ráz jinak přímočarého textu. Kniha je cenným svědectvím o situaci baltských států z dob, kdy byly tyto země pro zbytek světa zahaleny temnotou. Waltariho pochmurné svědectví se tak stává dalším střípkem v mozaice evropské válečné historie.

Monografie se zabývá tvorbou ženských autorek v kontextu libanonské občanské války. Rozebírá díla dvou z nejvýraznějších představitelek válečného románu v Libanonu, jejichž hlavními protagonistkami jsou ženy. První kapitola čtenáři přibližuje kulturně-společenské a literární podhoubí zkoumaného období, další dvě kapitoly se věnují představení jednotlivých románů. Vlastní analýza se poté soustředí na procesy sebeutváření. Kapitola zabývající se románem Zahřin příběh (H?ikaŻjat Zahra) pohlíží na proces sebeutváření z pohledu podřizování se moci. V díle Marjam příběhů (Marjam al-h?akaŻjaŻ) je fenomén moci zkoumán z pohledu ženského vyprávění, které představuje tradiční nástroj rozrušování patriarchálního diskurzu. Stěžejní kapitoly jsou doplněny o překladové ukázky z děl, která do slovenštiny ani češtiny doposud přeložena nebyla.

Kniha je souborem dvanácti původních kapitol, které se zabývají různými syntaktickými, sémantickými a filozofickými otázkami. Autor k těmto problémům přistupuje integrovaně či holisticky a své argumenty dokládá četnými příklady jazyků tak rozmanitých, jako je mimo jiné angličtina, ruština nebo malajština. Každá kapitola je samostatným textem, ale celý soubor je svázán zastřešujícím společným tématem, jednotnou teorií a metodologií. Klíčovým pojmem knihy je syntetická syntax, která představuje zásadní alternativu k většině současných syntaktických přístupů. Rastall prosazuje chápání jazyka jako prostředku, jímž lidé vyjadřují své zkušenosti. V jádru tohoto přístupu je vnitrojazyková a mezijazyková rozmanitost. Aspekty zkušenosti jsou zachyceny (nebo pojmenovány) základními jazykovými jednotkami, znaky (slovy i idiomy a rčeními), a tyto znaky jsou seskupeny tak, aby odrážely skutečné nebo vnímané vztahy mezi těmito aspekty zkušenosti. Procesy pojmenování a seskupování jsou vzájemně propojeny, a proto jsou v tomto přístupu syntax a sémantika integrovány. Rastall však nepředkládá pouze sterilní formální analýzy těchto problémů, ale spíše o nich diskutuje a přemýšlí formou eseje. Tento typ argumentace je ve filozofii běžný, a skutečně, mnohé problémy, jimiž se autor zabývá, mají filozofickou povahu. Stručně řečeno, kniha je cenná nejen pro lingvisty (obecně pro syntaktiky a sémantiky, zvláště pro anglisty), ale také pro filozofy. Navazuje na tradici funkční lingvistiky, obohacuje ji o mnoho nových myšlenek a aplikuje ji na nové i staré problémy. Kniha navazuje na autorovu monografii „Bottom-Up Linguistics“, která již dříve vyšla v nakladatelství Munipress.

Kniha nabízí sto otázek a sto odpovědí o Antarktidě. V několika oddílech autoři, účastníci antarktických výzkumů, představují tento kontinent, historii jeho objevování, geologii, věnují se klimatologickým otázkám a dopadům globálního oteplování v Antarktidě. V částech z biologických věd pojednávají o živočiších, včetně mikroorganismů, a rostlinách Antarktidy. Závěr věnují českému antarktickému výzkumnému programu, zajímavostem z české stanice J. G. Mendela, informacím o jejím budování a provozu od roku 2006 i samotnému ostrovu Jamese Rosse.

Monografie se zabývá tradicemi stranictví ve střední a východní Evropě v době před nástupem komunismu a v době komunismu. Dále se zabývá fragmentací a polarizací stranických systémů, vztahy stran a společnosti, působení stran ve vládách. To vše na příkladu členských států EU z vlny tzv. východního rozšíření. Autoři komparují vybrané ukazatele a rovněž se zamýšlejí nad srovnáním západní a středovýchodní Evropy.