muni PRESS strana 24 z 35

V této knize jsou formulovány dva inovační modely, které vysvětlují vztah mezi ziskovostí a inovacemi ve tvaru obráceného U a vztahy mezi ziskovostí a rozdíly mezi produktivitou jednotlivých firem v daném odvětví, které nachází Aghion et al. (2005) a Hashmi (2005). Základní model (basic model) přináší jednoduché a obecné vysvětlení těchto stylizovaných faktů a prospektově teoretický model (prospect-theory model) předkládá specifické vysvětlení stylizovaných faktů, které obsahuje behaviorální teorii manažerského rozhodování. Pro určité hodnoty parametrů generují oba modely predikce, které odpovídají vztahům, jež nachází Aghion et al. (2005) a Hashmi (2005). Dále je zde ukázáno, že oba modely vytvářejí realistické předpovědi i pro širší rozmezí parametrů kolem těchto specifických hodnot.

Kniha shrnuje zjištění autorova tříletého výzkumného projektu "Nová a stará média v každodenním životě: mediální publika v čase proměny mediálních praxí". V návaznosti na kvalitativní a kvantitativní šetření se věnuje základním dimenzím transformace současných českých mediálních publik: fragmentaci konvergentních mediálních praxí a změně vztahu mediálních publik s producenty mediálních obsahů, sílící mediatizaci každodennosti a sociálních interakcí, proměnám ve vztahu členů publika ke sdílenému veřejnému a politickému prostoru a časoprostorové proměně každodenního života.

Výběr článků a blogů, které vyšly v roce 2009 na stránkách časopisu InFlow.cz. Texty přinášející nové pohledy, neotřelé názory a vhled do života komunity kolem Kabinetu informačních studií a knihovnictví na FF MU. Nechybí legendární blogposty svérázné Emily, mizející a objevující se fantom Inflow j.j.s. či zamyšlený Michal Lorenz. Připomeňte si ty nejlepší texty druhého ročníku časopisu InFlow!

Kniha se zabývá texty z anglicky psaných literatur, které svým způsobem zpochybňují fiktivní, osobní či akademické žánrové konvence ve vztahu k literární auto/biografii, a spíše upozorňují na mnohoznačnost způsobů psaní o životě a konstruování subjektivity. Každá ze čtyř kapitol zkoumá specifický typ transgresivní auto/biografie: pastorální biografii v dílech Petera Ackroyda, Johna Bergera a Paula Cartera; kolaborativní auto/biografie domorodých obyvatel v Austrálii v textech Kima Scotta a Hazel Brown a Rity a Jackie Hugginsových; beletrizované autobiografie A. Newmana a Forresta Reeda; a bioregionální biografie Emily Carrové a Emmy Bell Milesové.

Kniha je věnována významné sběratelce a badatelce v oblasti lidového tance Zdence Jelínkové (1920–2005). Práce není jen publikací o životě a díle této výrazné osobnosti, ale také o fenoménu lidového tance, který Zdenka Jelínková studovala zejména na Moravě a ve Slezsku, jeho historii a vývoji. Předkládá materiál, který byl pro tuto badatelku vodítkem v rámci jejích terénních výzkumů, pomáhal jí o tanci přemýšlet a hledat vzájemné souvislosti. Na něm byly vystavěny základy české poválečné etnochoreologie, a to zejména její moravské části. Text je doplněn o bibliografii Zdenky Jelínkové, která konkretizuje představu o rozsahu a významu jejího odborného odkazu.

Práce se věnuje současným podobám stárnutí v české společnosti a analýze vlivu věku na participaci. Výsledky kvantitativních analýz jsou rozčleněny do čtyř kapitol, které se věnují participaci na různých oblastech společnosti.

Monografie je příspěvkem ke studiu vztahů mezi rovinou sémantickou, pragmatickou a syntaktickou. Na materiálu převážně z Britského národního korpusu a Korpusu současné americké angličtiny analyzuje anglické kauzativní konstrukce s intranzitivními slovesy pohybu (konstrukce se sekundárním konatelem), které byly dosud v literatuře pojednány pouze parciálně. Identifikuje několik (částečně se překrývajících) konstrukčních podtypů a soubor faktorů, které umožňují slovesům vstupovat do daných konstrukcí. Práce má interdisciplinární povahu: přináší nové poznatků z psycholingvistiky a filozofie jazyka. Práce je určena lingvistům a studentům lingvistiky.

100. výročí narození profesora Artura Závodského, významného vědce, kritika a pedagoga, je vhodnou příležitostí důstojně připomenout osobnost bytostně spjatou s brněnskou univerzitou, jejím sídelním městem a divadelní kulturou.

Kniha vychází v edici Postavy moravské archeologie, sv. 3, a tím je dán také její charakter. V rámci životopisu Palliardiho je poukázáno na advokátskou a kulturně-politickou činnost v jeho hlavních působištích (Znojmo, Moravské Budějovice), na jeho osobnostní charakteristiku a zejména na jeho vědeckou práci v oboru archeologie. Již za svého pobytu ve Znojmě zkoumal stratigrafické poměry kulturních vrstev kolem rotundy na znojemském Hradě a roku 1888 objevil ve Znojmě-Novosadech a vědecky zhodnotil neolitickou kulturu s tzv. moravskou malovanou keramikou. Za svého notářského působení v Moravských Budějovicích prozkoumal souvrství na „Starém Zámku“ u Jevišovic a na základě jeho vyhodnocení položil základy periodizace pozdní doby kamenné (eneolitu) ve středním Podunají.

Grandiózní encyklopedická trilogie je založena na propojení hudebního, slovesného a částečně i výtvarného umění. Obsahuje přes dva tisíce hesel s osobnostmi skladatelů, v jejichž tvorbě se alespoň jedenkrát potkala hudba s literaturou – od pouhé doložitelné inspirace po zhudebnění literárního díla. Slovník je výsledkem úctyhodné, desítky let trvající excerpční autorovy činnosti. Jeho jednotlivé svazky byly postupně oceňovány v soutěži Slovník roku (vyhlašuje Jednota tlumočníků a překladatelů). Toto ocenění získala v roce 2014 i trilogie jako celek. Autor slovníku, Vladimír Spousta se narodil v učitelské rodině 29. března 1930 v Lesonicích u Moravských Budějovic. V mládí měl na něho velký vliv jeho otec, nadaný výtvarník a milovník přírody. Na univerzitách v Brně a v Olomouci studoval bohemistiku, hudební výchovu, hru na housle a klavír, matematiku a pedagogiku a obsáhl tak podivuhodně široký, ale vnitřně organicky propojený prostor lidského poznání. Své všestranné vědecké, pedagogické a umělecké vzdělání doplnil šestnáctiletou edukační praxí na různých typech škol a s touto výbavou přišel v roce 1969 na brněnskou pedagogickou fakultu. Jeho nadějnou vysokoškolskou profesní dráhu přerušil normalizační zásah, kdy musel v roce 1978 fakultu opustit. V rámci rehabilitací se vrátil na fakultu a v roce 1991 se habilitoval.

Edice přináší středohornoněmecký text mariánské legendy Heinricha Clusenere. Součástí vydání je otisk rukopisu, diplomatická transkripce, překlad do současné němčiny, rozsáhlý gramatický komentář stejně jako charakteristiku rukopisného pramene a vybraných jazykových, literárních a historicko-teologických aspektů.

Od počátků sociologického myšlení byla rodina chápána jako základní jednotka, zajišťující reprodukci společnosti v rovině biologické, ale i v rovině sociálních pravidel, norem, hodnot a institucí. Teoretická otázka v nejobecnější rovině stojí takto: Jak se budou odlišovat mechanismy sociální reprodukce v situaci, kdy narůstající možnost rozpadu partnerství rozšiřuje skupinu lidí, kteří jsou nuceni redefinovat svoje životní dráhy a reprodukční strategie? Jaké nové reprodukční mechanismy můžeme nalézt, jestliže podstatná část dětí projde socializací v rodinách s jedním rodičem, nebo smíšeného typu? První část analýzy odpovídá kvantitativnímu popisnému přístupu a prostřednictvím sekundární analýzy směřuje k popisu různých aspektů porozvodové situace: sociální situace domácností rozvedených, rodičovské dráhy žen, které zažily rozvod a navazování nových partnerství. Zároveň zkoumáme efektivitu mezigeneračního přenosu vzdělanostní úrovně v rozvedených rodinách ve srovnání s intaktními. V této fázi obohacujeme naši datovou základnu o kvalitativní hloubkové rozhovory. V souladu s logikou zakotvené teorie přicházíme na konci práce s teoretickým modelem, který se snaží vysvětlit změny v reprodukčních strategiích.

Tato práce vznikala v kontextu rozvíjející se péče o nadané děti v České republice a zvyšujícího se zájmu odborné i laické veřejnosti o tuto problematiku i vzhledem k neoddiskutovatelnému významu sebehodnocení nejen pro kvalitu podávaného výkonu člověka, ale také pro jeho značný vliv na celkovou úroveň psychosociálního přizpůsobení i kvalitu života. Hlavním cílem našeho zkoumání bylo identifikovat rozdíly v profilech sebehodnocení vztažených k jednotlivým komponentám sebepojetí a celkovém sebehodnocení mezi skupinami rozumově nadaných dětí a dětí s průměrným nadáním. Vycházeli jsme z komponentových koncepcí nadání a osobnostně vývojového přístupu ke studiu nadání. Do výzkumu jsme zařadili působení dalších mimointelektových charakteristik: tvořivost, osobnostní rysy dítěte a matky, vybrané anamnestické rodinné údaje, citový vztah s rodiči a sourozencem, handicap. Výzkum zahrnoval také vnímání dostačivosti vztažené k jednotlivým oblastem sebepojetí (kromě celkového sebehodnocení) z pohledu pedagogů dětí.

Tichá, přemýšlivá poezie druhé knihy opavského autora. Verše zaujmou obrazotvorností, kterou lze sdílet, zatímco nebezpečné dny kvetou a chystají se popraskat.

Publikace pojednává o empirickém výzkumu na základních školách v České republice, během kterého se podařilo získat řadu významných poznatků o procesech organizačního učení a jejich vedení a řízení.

Hojně používaný, avšak obsahově neustálený termín nová média se více či méně překrývá s označeními média síťová, interaktivní, či snad nejpřesněji digitální. Z akademického hlediska se jedná o široké interdisciplinární metapole. Autor „Poznámek“ se studiím nových médií věnuje několik let a svojí knihou, jež vychází z jeho dizertační práce, se snaží vytvořit oboru pevnější teoretické zázemí. Jeho text shrnuje historické a epistemologické kořeny studií nových médií a jejich vývoj a následně formuluje teoretický koncept nových médií. Ten má podobu třídimenzionálního modelu odvozeného ze strukturální teorie Anthonyho Giddense a měl by sloužit jako neredukcionistický výkladový rámec umožňující analýzu nových médií jako komplexního fenoménu.