muni PRESS strana 17 z 35

Monografie z oblasti onomastiky a translatologie se snaží přinést komplexní pohled na poněkud opomíjenou problematiku převodu vlastních jmen, tzv. proprií, mezi češtinou a ruštinou a částečně i angličtinou a ruštinou. V úvodu autorka popisuje metody převodu proprií, z nichž některé přebírá z již existující literatury, některé zavádí nově a některé upravuje (zvláště pravidla transkripce z češtiny do ruštiny byla podrobena kritice a upravena). Následně stanovuje, která metoda převodu se hodí pro příslušný typ propria a textový žánr. V přílohách k práci jsou uvedeny nejčastěji používané transkripční a transliterační tabulky. Práce je určena překladatelům, rusistům, bohemistům, novinářům, pracovníkům cestovních agentur a všem, kteří se setkávají s texty obsahujícími cizí ruská a česká propria.

Publikace se zaměřuje na téma lokálních médií, které je v oboru mediálních studií často opomíjené. Hlavními úhly pohledu jsou analýza lokálních publik a charakteristika vztahu lokálních médií a lokálních publik. Mezinárodní kolektiv devatenácti autorů mapuje specifika fungování lokálních médií a obecněji lokální komunikace v různých (především evropských) státech.

Publikace se zabývá satirou jako svébytným žánrem římské literatury. Vymezuje satiru v rámci diachronního vývoje žánru a zasazuje ji do kontextu, uvádí její zvláštnosti a specifické problémy, na něž se při jejím zkoumání opětovně naráží. Na základě analýzy a srovnání děl kanonických autorů římské satiry (Lucilia, Horatia, Persia a Iuvenala) určuje, jaké rysy má dílo mít, aby bylo možné označit ho za satiru. Zmiňuje také antické literární formy, které jsou dávány do souvislosti se satirou.

Práce se zabývá proměnou německy psaného univerzitního románu po roce 1968. Autor rozděluje korpus 33 románů podle způsobu, jakým jsou napsány, na čtyři typy: 1. univerzitní kriminální román, 2. univerzitní romány, které jsou vyprávěny ze subjektivní perspektivy, 3. zábavné a satirické univerzitní romány a 4. experimentální univerzitní romány. Dosavadní ne příliš rozsáhlý výzkum redukoval německý univerzitní román na několik málo děl a připisoval mu i z důvodu svého omezeného zaměření na zobrazení vztahu mezi univerzitou a společností nízkou literární úroveň. Oproti tomu spatřuje autor hlavní měřítko literární kvality univerzitního románu ve vzájemném stupňování se vybraného způsobu psaní a univerzitního tématu. Práce ukazuje, že doposud opomíjené, popř. nedostatečně interpretované romány (experimentální, subjektivní univerzitní romány, ale i některé, které se těmto typům blíží) vykazují vyšší kvalitu. Diferencovanější pohled na univerzitní román, který práce přináší, má přispět k tomu, aby byl vnímán jako hodnotný žánr.

Publikace prezentuje příspěvky z mezinárodní doktorandské vědecké konference „Interdisciplinarity and New Approaches in the Research on The Iron Age“, která proběhla v roce 2015 na keltském oppidu Bibracte (Francie) za spoluúčasti organizátorů z Masarykovy univerzity (Brno), Université de Bourgogne (Dijon) a Université François-Rabelais (Tours). Setkání, jehož se účastnilo více než 60 mladých vědců z třinácti evropských zemí, mělo za cíl představit a diskutovat inovativní, interdisciplinární a epistemologické otázky týkající se výzkumu doby železné v širším evropském měřítku. Publikace pokrývá široké spektrum otázek týkajících se jednotlivých aspektů archeologického bádání doby železné. V díle jsou diskutovány procesy urbanizace, přeměny archeologických struktur v čase, otázky kontaktů mezi jednotlivými aktéry doby železné, stejně jako aspekty funerální archeologie a role nových metod studia archeologických struktur a artefaktů.

Publikace se zabývá otázkou vývoje keramické produkce na jižní Moravě, se zaměřením na oblast dolního Podyjí, v době od zániku Velkomoravské říše až do počátku vrcholného středověku. Na příkladech keramického souboru z lokality Kostice – Zadní hrúd si kniha klade za cíl vytvořit podrobnější chronologicko-typologické schéma pro dělení keramiky v období od 10. století do počátku 13. století. Kostice – Zadní hrúd se řadí mezi nejhodnotnější a nejlépe prozkoumané lokality z uvedeného období, které máme v současnosti na Moravě k dispozici, a které přispívají i k řešení obecnějších otázek. Význam této obchodně-řemeslnické aglomerace spočívá zejména v unikátním spektru nálezů, mezi nimiž vyniká početná kolekce mincí. S pomocí různých metodických postupů, zvláště multivariační statistiky, objasňuje kniha především charakter keramické produkce v problematickém období těsně po zániku Velké Moravy, které bývá nazýváno z důvodu nedostatečného poznání „temným“ 10. stoletím. Součástí knihy je také kompletní katalog archeologických nálezů a terénních situaci z lokality Kostice – Zadní hrúd. Kniha přináší výsledky výzkumného záměru řešeného Adélou Balcárkovou v rámci disertační práce zaměřené na analýzu a zpracování raně středověkých keramických nálezových celků. Současně je výstupem výzkumného projektu řešeného badatelským týmem pod vedením prof. Jiřího Macháčka z Masarykovy univerzity.

Monografie představuje první komplexní pojednání o sporu mezi Řádem německých rytířů v Prusích a Polsko-litevskou unií na kostnickém koncilu (1414–1418), který je analyzován ze tří navzájem se prolínajících hledisek, diplomacie, práva a propagandy. V diplomacii hrála klíčovou roli poselstva a komunikace mezi nimi a rozhodovacími centry. Jednání o prodloužení příměří, arbitráži a nedokončený doktrinální proces tvořily právní rámec kostnického procesu. Propagandistické akce polsko-litevské delegace se soustřeďovaly kolem otázky, která koncepce christianizace východní Evropy je úspěšnější. Důležitou součástí publikace je obšírný katalog různorodých textů (traktáty, polemiky, žalobní články, kázání a letáky) vzniklých v souvislosti s tímto sporem během koncilu.

Jedná se o vydání kritické edice Apologie, latinského spisu husitského nonkonformisty Mikuláše z Drážďan z roku 1415, kterým reagoval na zákaz laického kalicha, jednoho z nejvýraznějších symbolů husitského hnutí. Součástí edice s textověkritickým aparátem je dílčí studie o genetických vztazích dochovaných rukopisů, analýza struktury díla a prozkoumání jeho předloh, které zasazují vydávaný text do jeho významových souvislostí. Jakožto výsledek zpřístupnění středověkého rukopisného materiálu je kniha primárně určena pro badatele zabývající se dějinami rané české reformace; díky kritickému aparátu své uživatele najde nejen mezi historiky, ale i mezi filology, lingvisty, právníky a teology.

Monografie se věnuje slovosledu v bulharských a srbských evangelních textech z 12. a 13. století. Slovosledné změny jsou registrovány jako varianty k textu staroslověnské památky zvané Mariánské čtveroevangelium, jsou srovnávány i s řeckým zněním evangelního textu. Autorka zkoumá, podle jakých principů je organizován slovosled v památkách ze 12. a 13. stol. a jestli se v něčem liší od slovosledu staroslověnských předloh a řeckého originálu. Věnuje se rovněž otázce, jestli se slovosled v těchto mladších památkách vyznačuje nějakými novějšími jazykovými rysy a zdali jsou přítomny příznaky pronikání nějakých nových slovosledných modelů, nebo zda se zachovávají rysy spíše archaické.

Předložená studie se věnuje metodám stylistické analýzy textu. Autorka vychází z komplexní koncepce stylistiky a stylistické analýzy textu, která zahrnuje hledisko komunikativně pragmatické (funkce textu) i textově strukturní. Stylistické textové analýzy jsou provedeny na současných filmových recenzích, které se objevují v předních německy psaných printmédiích i jejich onlinových verzích. Textová báze je tvořena 470 filmovými recenzemi, především z týdeníků Der Spiegel a Focus. Ke srovnávací textově stylistické analýze, která tvoří centrum předložené studie, byly použity i filmové recenze a jiné textové útvary reflektující svět filmu (filmový esej, zpravodajství o filmovém festivalu, interview s filmovým tvůrcem) z jiných médií německy psaných (Die Zeit, Neue Zürcher Zeitung, sueddeutsche.de) i českých (např. iDnes.cz).

Ve své monografii autor analyzuje zástavní listiny Zikmunda Lucemburského na církevní statky jako nástroj jeho finanční politiky v českém království. Nejdříve představuje dostupné prameny a dosavadní historickou literaturu na téma zástav církevních statků a jejich sekularizace. Hlavní část knihy tvoří rozbor Zikmundových zástavních listin na církevní statky v chronologickém sledu. Tento rozbor je doplněn sondou do poměrů chotěšovského a zbraslavského kláštera. Důležitou součástí publikace je také katalog s více než 400 zástavními listinami a podobnými akty, které jsou důležité pro pochopení mechanismu zástav na církevní statky, stejně jako edice vybraných listin a pramenů.

Kniha popisuje moderní dějiny Vietnamu od 16. století do současnosti. Věnuje se rozvoji vietnamské státnosti v prekoloniálním období a svárům mezi dynastiemi Le a M?c a mocnými rody Tr?nh a Nguy?n. Po sjednocení za povstání dynastie Tây Son se nakonec v roce 1802 se zahraniční asistencí chopili moci Nguy?nové. Ti v druhé polovině 19. století podlehli tlaku Francie, která ve válce s Čínou získala nadvládu nad Vietnamem. Koloniální éra přinesla disproporční rozvoj, nárůst nespokojenosti a nacionalismu. Po 2. světové válce se Vietnam stal ohniskem válek o vliv západních států, SSSR a Číny. Obratnou politikou Vietnam obnovil lokální postavení a v citlivém poválečném období se modernizuje s důrazem na konzervativní konfuciánské hodnoty.

Kniha o druhém kostelním pohřebišti na severovýchodním předhradí hradiska Břeclav – Pohansko je završením pětiletého badatelského úsilí týmu vedeného prof. Jiřím Macháčkem z Masarykovy univerzity. Publikace obsahuje ucelenou informaci o populaci pohřbené v tomto prostoru na konci 9. a v první polovině 10. století. Kniha se skládá z kompletního katalogu pohřebiště a z analytické a syntetické části, hodnotící funerální areál z pohledu archeologie, historie a antropologie. Tato část knihy je rozdělená do jedenácti nosných kapitol: Severovýchodní předhradí v kontextu systematického výzkumu Pohanska – Charakteristika lokality z hlediska přírodního prostředí – Metodika archeologického výzkumu – Rozsah pohřebiště – Pohřební ritus – Tafonomicko-demografická charakteristika kosterních nálezů – Artefakty jako součást hrobové výbavy – Chronologie pohřebiště – Prostorová struktura pohřebiště – Sociální struktura komunity – Vztah pohřební a obytné komponenty. Knihu bude integrálně doplňovat komplexní publikace o kosterních pozůstatcích z pohřebiště, kterou připravil tým pod vedením doc. Vladimíra Sládka z Univerzity Karlovy.

Co mají společného miniškolky, hotely pro psy, hodinoví manželé, agentury poskytující péči o seniory, děti či domácnost? Jedná se o subjekty prodávající služby ještě donedávna vykonávané z lásky – rozuměj bezplatně – samotnými členkami a členy domácnosti. Kniha Péče na prodej se věnuje současnému trendu přesouvání úkonů tzv. sociální reprodukce ze soukromé sféry rodin a domácností do veřejného prostředí trhu. Autoři předkládají zjištění kvalitativního výzkumu, který se zaměřil na vytváření nabídky těchto služeb a jejich prezentaci klientům a klientkám. Perspektiva poskytovatelů, tedy majitelek a majitelů uvedených agentur, je velmi zajímavá. Nabízí vhled do myšlení a praktik lidí, kteří aktivně řídí vlak marketizace našich životů.

Kniha přináší originální zpracování unikátního materiálu, který vznikl v polovině sedmdesátých let 20. století a v angličtině nebyl dosud monograficky publikován. Původní vizuální analýza pracuje jak s historickými fotografiemi z Burjatska a Tibetu, tak i vlastními autorovými terénními pozorováními a záznamy rozhovorů s aktéry. Vznik nové formy buddhismu v rámci tradiční burjatské sanghy lze datovat do poloviny 20. století. Po druhé světové válce se v rámci tzv. první obnovy náboženství objevilo úsilí zachránit z represáliemi sužovaného tibetského buddhismu alespoň základní věci. Ve třicátých letech byly kláštery pobořeny, některé zcela zničeny, mniši vyhnáni, někteří popraveni, část z duchovenstva byla zavřená do gulagu a zbytek se musel vzdát mnišského stavu. V polovině šedesátých let, v období prvních kritik Stalinova kultu vznikla v Ulan-Ude malá, ale významná skupina, buddhistická komunita. Neoficiální, tajná mikro-sangha se formovala pod vedením B. B. Dandarona, burjatského buddhisty a buddhologa a existovala až do jeho uvěznění v roce 1972. Byl odsouzen na pět let nucených prací a ve věku šedesáti let v roce 1947 v pracovním táboře umírá. Jeden z jeho nejpřednějších žáků A. I. Železnov namaloval thangku, věnovanou svému učiteli; jednalo se o mandalu Vadžrabhajravy. Namaloval ji jako inovaci starobylé tradice a thangka tak představuje unikátní zobrazení v rámci burjatské buddhistické tradice, neboť začleňuje i prvky z vnějšího světa. Je až překvapivé jak mnoho lze z thangky vyčíst s využitím religionistického přístupu. Tato metodologie se odlišuje od způsobu, jak obrazu rozumí sami vyznavači rodícího se Dandaronova kultu.

Monografia Panie k deťom a na upratovanie: Podoby platenej práce v domácnosti popisuje vznikajúci trh týkajúci sa platených prác v domácnosti na Slovensku. Kniha sleduje situáciu, ktorá je pri najímaní pracovníčok v domácnosti nezvyčajná – na rozdiel od väčšiny európskych krajín na Slovensku nie sú ako pracovníčky v domácnosti zamestnávané prevažne migrantky, ale takmer výlučne ženy, ktoré majú občianstvo a väčšinou aj tú istú národnosť ako rodiny, ktoré ich zamestnávajú.