muni PRESS strana 28 z 35

Postavení prezidenta v jiných než prezidentských politických systémech patří k méně analyzovaným aspektům politiky. V zemích střední a východní Evropy může přitom existovat určitá diskrepance mezi formálním a reálným postavením hlav států. Předkládaná, anglicky psaná kniha mapuje, zda se zde po roce 1989 objevily tendence k většímu zapojení či osobnímu angažmá prezidentů v každodenní politice, co bylo jejich příčinou, jak se projevovaly a zda je můžeme vysvětlit spíše osobností prezidenta, nebo strukturou politických příležitostí, která nabídla prezidentovi větší prostor pro osobní politickou realizaci.

Publikace je určena posluchačům archeologie 1. ročníku, jimž má usnadnit vstup do odborného studia archeologie. Má je seznámit se základní terminologií oboru, s dějinami archeologie, s principy periodizace pravěku a rané doby dějinné a s hlavními osobnostmi oboru minulosti i současnosti. Ve druhé části práce jsou rozebírány základy metodiky a metodologie oboru, které jsou „ilustrovány“ řadou konkrétních případů. Jsou tu definovány jednotlivé entity dvou základních řad archeologických pojmů: řady horizontálně-geografické (civilizace – okruh – archeologická kultura – skupina – typ) a řady vertikálně-chronologické (perioda či stupeň – fáze či etapa – subfáze – horizont), uvedeny metody určování etnicity pravěkých kultur, metody absolutní i relativní chronologie, metody studia duchovního života lidí pravěku a raného středověku a metody studia ekonomiky a z toho plynoucího sociálně-ekonomického systému jednotlivých etap pravěku a rané doby dějinné. Na závěr je připojena kapitola o výstupech archeologického bádání a o vědecké etice a připojen je i obsáhlý slovník odborných pojmů.

Dějiny umění jako disciplína procházejí v současnosti pozoruhodným obdobím, v němž jsou diskutovány tradiční i nové teoretické přístupy k vizuálnímu umění. Propedeutická příručka Metody dějin umění ve své první části probírá předměty disciplíny dějin umění, osobnost historika umění a základy technik dějin umění. Poté se zabývá hlavními osobnostmi historiků umění a hlavními proudy dějin umění ve druhé polovině 20. století se zaměřením na nejnovější trendy ve výkladu uměleckých a obrazových děl. Důležitou součástí publikace je pojednání o základních pojmech dějin umění (styl, struktura, téma-symbol, funkce-úloha a dějinnost) a přehled nejvýznamnějších přístupů uměleckohistorických, přístupů odlišných disciplín a aplikovaných přístupů v multidisciplinárních oborech. Svazek je určen především posluchačům dějin umění a navazuje na předchozí díl Školy dějin umění.

Kniha přispívá k naplnění doposud poněkud vyprázdněných nádob pojmů jako soudcokracie, soudcovský stát či vláda soudců konkrétnějším obsahem. Předmětem zájmu není jen situace v České republice, ale i mezinárodní soudní instituce.

Monografie se věnuje politickému, hospodářskému, vědeckému a sociálnímu vývoji Filozofické fakulty MU od doby jejího vzniku do současnosti. Filozofická fakulta je jednou z fakult založených zároveň se vznikem Masarykovy univerzity v roce 1919, avšak problémy s etablováním nového filozofického učiliště, především ekonomického rázu, způsobily, že s výukou se započalo až v roce 1921. Profesorský sbor pomohla naplnit Karlova univerzita. Autoři se zabývají v průřezu různorodými aktivitami fakulty (jde o jejich „pohledy“, jak zní v druhé části titulu). Sledují dislokaci jednotlivých pracovišť, vědecký přínos osobností a kateder, dramatické proměny politické situace atd. Podávají mnohostranný obraz instituce, jež slaví 90 let svého trvání.

Problematika boje s nelegální migrací se v Evropské unii dostala v posledních letech mezi prioritní oblasti spolupráce. Autor se v této publikaci komplexně zabývá tím, jakým způsobem EU chrání svoje hranice, a především tím, jakou roli hraje v této oblasti Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích, známá spíše pod názvem FRONTEX. Tato mladá agentura, vzniknuvší teprve v roce 2005, si za prvních několik let existence získala pevnou pozici v ochraně hranic EU, smyslem knihy je však analyzovat, nakolik má autonomní prostor pro jednání a nakolik je svázána akcemi a postoji členských států EU, které stále chápou ochranu hranic jako jednu ze svých výrazných pravomocí.

Představovala studená válka, respektive její ukončení nějaký zásadní milník ve vedení ozbrojených konfliktů? Právě na tuto ústřední otázku odpovídá předkládaná publikace. Snahou autorského týmu přitom bylo shrnout dosavadní bádání v této oblasti a podat komplexnější obrázek o tom, k jakým změnám v rámci ozbrojených konfliktů v posledních dvou dekádách skutečně došlo a jaké jsou příčiny a důsledky těchto změn. První část publikace se zabývá proměnami ozbrojených konfliktů z pohledu vědy o mezinárodních vztazích (typologie ozbrojených konfliktů, reflexe ozbrojených konfliktů v teoriích mezinárodních vztahů, proměny koncepce spravedlivé války, změny v jednání aktérů mezinárodních vztahů a tradičních institutech pojících se k vedení ozbrojených konfliktů, jako jsou mírové mise a operace OSN či stanovování a prosazování mezinárodních embarg a dalších forem retorzí či represálií). V druhé části se jednotlivé kapitoly věnují proměnám mezinárodního práva a právních institucí, a to jak v rovině obecné, tak v oblasti mezinárodní trestní spravedlnosti či ochrany lidských práv za ozbrojených konfliktů. Zařazeny jsou též texty analyzující roli mezinárodních a domácích soudů v hodnocení legality ozbrojených konfliktů a procesy postkonfliktní obnovy a usmiřování.

Předkládaná publikace je výsledkem výzkumu mladého kolektivu pracovníků a studentů Ústavu slavistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Jednotlivé kapitoly knihy přinášejí dílčí studie o široce pojaté problematice města ve všech třech parciálních zónách slovanského areálu – východoslovanské, západoslovanské (středoevropské) a jihoslovanské (balkánsko-slovanské) – s částečným, ale opodstatněným přesahem do neslovanského prostředí Balkánu. Výzkum byl veden týmem, který sestával z badatelů již zkušenějších, ale i začínajících a potenciálních, vyznačujících se generační blízkostí a velmi širokým záběrem odborných zájmů. Tato zájmová diverzita rozhodla i o tom, že bádání bylo vedeno primárně formou jednotlivých sond do oblasti jazykovědy, lingvodidaktiky, literární vědy, historie i religionistiky.

V České republice došlo po roce 1989 ke klíčové proměně společenského i mediálního systému. Průběh a podoba takzvané strukturální transformace českých médií jsou zatím zmapovány pouze okrajově, a to především se zaměřením na politické a ekonomické aspekty této proměny a na celostátní média. Subsystém lokálního a regionálního tisku je spíše opomíjený, ačkoliv právě na jeho úrovni dochází k silné identifikaci čtenářů s danými médii a k zásadním změnám, které otevírají nové teoretické i empirické otázky. Publikace hledá odpověď především na otázku, zda se v rámci strukturální transformace lokálního a regionálního tisku nerozmělňují jeho lokální charakteristiky.

Sborník přináší příspěvky prezentované na semináři "Výrobní a technologické aspekty středověkých a raně novověkých komorových kachlů", který v souvislosti s výstavou "Krása, která hřeje. Gotické a renesanční kachle Moravy a Slezska" uspořádaly Ústav archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity a Slovácké muzeum počátkem roku 2009 v Uherském Hradišti. Pozvání na seminář přijali krom archeologů i akademičtí sochaři - specialisté v oboru keramické a kamnářské tvorby, jejichž cenné praktické zkušenosti s rekonstrukcemi středověkých výrobních postupů i stavby funkčních kamen a jejich provozu jsou obohacením nejen teoretických oborových znalostí ale i tohoto sborníku.

Biografický slovník evropské etnologie započal sestavovat prof. PhDr. Richard Jeřábek, DrSc., jako výsledek svého celoživotního studia tohoto oboru. Pociťoval potřebu připravit zvláště studentům, ale i českým badatelům základní příručku, z níž by vyplývalo, na jakých základech obor stojí a kdo se na jeho budování podílel. Toto náročné dílo však nedokončil, a proto se jej ujali pracovníci Ústavu evropské etnologie FF MU a studenti doktorského studia, aby mohlo být po několika letech úsilí předloženo čtenářům.

2. díl Hudebně-literárního slovníku zaznamenává pouze ta díla českých skladatelů, která nějakým způsobem souvisejí se slovesným uměním. Tyto vazby mohou mít podobu nejen pouhého inspiračního podnětu, ale mohou být zakotveny v ideji, námětu, obsahu či textu literárního díla. Slovník registruje díla 891 skladatelů, v nichž se odráží tvorba 2203 umělců slova, kteří podnítili skladatele ke komponování. Obohacuje českou hudební lexikografickou literaturu o nový pohled na českou hudební tvorbu, a to v celosvětovém kontextu. V tom je jeho novost a jedinečnost. Slovník je určen nejen odborné veřejnosti, ale i širší kulturní hudbymilovné obci. Muzikologům a pracovníkům hudebních fondů a archivů slouží bohatý seznam odborné literatury.

Tematicky neobvyklá, komplexně pojatá publikace potěší nejen znalce v oboru onomastiky, ale i fanoušky železniční dopravy. Těm všem se poprvé do rukou dostává podrobná lingvistická analýza názvů 357 vlakových spojů, které křižovaly území České republiky od jejího vzniku až po současnost. Jádrem knihy je rozsáhlý slovník porejonym, v němž jsou formou přehledných tabulek u každého spoje uvedeny i mimojazykové skutečnosti, jako je kategorie vlaku, jeho číselné označení, výchozí a cílová stanice, trasa a doba provozu. V závěru jsou připojeny užitečné grafy a mapy.

V dalším Supplementu řady Dissertationes Archaeologicae Brunensis/Pragensesque předkládáme příspěvky doktorských studentů oborů antropologie, archeologie, etnologie a geologické vědy, které představují jeden z výstupů grantu Moravskoslezská škola doktorských studií II. Všechny příspěvky vznikaly v rámci disertačních prací autorů a byly prezentovány na pravidelně konaném doktorském semináři v Brně. Příspěvky řeší jednak teoretické otázky, ale také představují výsledky materiálových studií. Z chronologického hlediska jsou studie zaměřeny zejména na období paleolitu, neolitu, halštatu, raného středověku, středověku, novověku a 19. století. Sborník shrnuje humanitní i přírodovědné přístupy ke studiu movitých i nemovitých památek.

Kniha se věnuje oblasti, kterou zahraniční literatura označuje jako „return policy“ – do češtiny je přeložena jako reklamační politika a rozumí se jí způsob řízení reklamací, které prodávající obdrží z titulu faktických vad produktu a případně i vad subjektivně vnímaných zákazníkem. Reklamační politika je zde představena primárně jako marketingový nástroj spoluutvářející tzv. „rozšířený produkt“. Text doplňují tři empirické studie.

Monografie představuje část výsledků empirického výzkumu, kterému se autoři věnují několik let a který se zaměřuje na přístup českých podniků k řízení zpětných toků z hlediska vnímání potenciální hodnoty. Součástí monografie je kompilace stávajících poznatků o řízení zpětných toků a o tvorbě hodnoty v rámci těchto toků.