Nakladatelství C. H. Beck,s.r.o., organizačná zložka strana 9 z 13

Doprava je druh ľudskej činnosti, s ktorou sa tradične spája vyššie riziko vzniku škody alebo ujmy na zdraví či živote. Táto úprava je v slovenskom Občianskom zákonníku (na rozdiel od zahraničných úprav) veľmi stručná, no variabilita a komplikovanosť právnych vzťahov je veľká. Aplikácia platnej právnej úpravy sa v praxi nezriedka spája s interpretačnými problémami. S rozvojom technológií je spojená relativizácia označenia dopravný prostriedok. S rozvojom automatizácie zas klesá možnosť bezprostredného ovládania dopravného prostriedku človekom. Tieto a ďalšie otázky a problémy rozoberá autor v predkladanej publikácii, ktorá je určená širokej odbornej verejnosti.

Publikace se věnuje restituční problematice v podobě převodů náhradních pozemků na oprávněné osoby podle zákona o půdě. Na ty mají restituenti nárok, není-li možné navrátit jim původní nemovitosti, o které přišli mezi lety 1948 až 1989. Přestože od přijetí zákona o půdě již uplynulo téměř třicet let, proces uspokojení restitučních nároků stále není u konce. To je způsobeno zejména nedostatečnou právní úpravou a mnohdy negativním postojem státu. S ohledem na to převzala iniciativu moc soudní, v jejímž rámci byla vytvořena pro naše právní prostředí zcela ojedinělá oblast právních pravidel kompenzující nedostatky práva psaného. Právě analýzou této judikatury se z převážné části zabývá tato kniha. Autor zároveň zohledňuje skutečnost, že restituční problematika je ze své podstaty časově omezenou, proto se věnuje i otázkám, které mají praktický přesah, a to zejména do oblasti právní teorie a procesního práva. Kniha najde své využití nejen v právní praxi, ale také v rámci právní vědy.

Chcete-li si přečíst podrobnější, a přece srozumitelný výklad o odvolání a mimořádných opravných prostředcích v civilním řízení, držíte v ruce správnou knihu. Dočtete se v ní, jak napsat a odůvodnit odvolání, co lze nebo už není možné prokazovat v odvolacím řízení nebo zda a za jakých okolností odvolací soud bude rozhodnutí soudu prvního stupně přezkoumávat i z jiných než v odvolání uvedených důvodů. Stranou pozornosti nezůstávají ani složitější témata, jako je provázanost výroků napadeného rozhodnutí a její vliv na rozsah odvolacího přezkumu, poučovací povinnost odvolacího soudu o tom, že by mohl rozhodnout i jinak, nebo zda účastníci mají právo i v odvolacím řízení přijít s dalšími skutečnostmi a důkazy s odůvodněním, že je v řízení před soudem prvního stupně nemohli vznést bez své viny. Při výkladu o tzv. mimořádných opravných prostředcích se kniha mimo jiné soustředí na popis rozdílů mezi nimi a na jejich vzájemnou konkurenci. Nabízí instrukci, jak napsat dovolání, které Nejvyšší soud nebude moci odmítnout, aniž by se jím věcně zabýval, nebo vysvětlení, proč některé vady řízení, kterých se dopustil nebo jež nenapravil odvolací soud, samy o sobě obstojí jako dovolací důvod, přestože zákon gramaticky sděluje opak. Kniha je postavena na příkladech. Ocení ji především advokáti, soudci a právníci, kteří se připravují na některou z profesních zkoušek.

Praxe ukazuje, že více než v šedesáti procentech případů se v insolvenčních věcech díky globalizaci, jakož i volnému pohybu objevuje mezinárodní (přeshraniční) prvek, byť je tento latentní nebo složitě zjistitelný. Již předchůdce nařízení EP a Rady (EU) 2015/848 (nařízení Rady /ES/ 1346/2000) ukázal, že problematika insolvenčního řízení je v Evropě pilířem, ale též politickým prubířským kamenem justiční spolupráce. Jde o jednu z právně i ekonomicky nejdůležitějších, ale zároveň nejsložitějších oblastí. Navíc je prozatím jen okrajově známé, že nařízení EP a Rady (EU) 2015/848 o insolvenčním řízení se použije bez ohledu na to, zda je v insolvenční věci identifikován tzv. mezinárodní prvek a jeho aplikace jako přímo použitelného předpisu má přednost před insolvenční úpravou tuzemského původu. Nové insolvenční nařízení nyní použitelné na řízení zahájená od června 2017 navíc obsahuje řadu tuzemskému právu neznámých hmotněprávních a procesních institutů a mechanismů. Tento komentář podávaný v širším kontextu mezinárodních standardů použitelných na insolvenční řízení je prozatím nejrozsáhlejším komentářovým dílem, který byl k této problematice kdy vydán v Evropské unii.

Komentář zohledňuje nejenom změny v právní úpravě, které nastaly po jejich účinnosti, tedy po 1. 7. 2017, ale poukazuje též na četné změny v souvisejících právních předpisech na které je v textu výkladu odkazováno. Předchozí vydání publikace vysvětlilo řadu sporných ustanovení a institutů obou komentovaných zákonů, ale v době, kdy soudní judikatura ještě neexistovala, takže nebylo ani dosti dobře možné předjímat některé praktické problémy, které tyto zákony v praxi později přinesly. Druhé vydání zohledňuje právní stav k 1. 11. 2019 a reaguje tak na novou judikaturu zejména správních soudů a ustálení odborného pohledu i aplikační praxe na některá sporná ustanovení těchto zákonů. Komentář svým výkladem přispívá k tomu, aby jednotlivá ustanovení obou zákonů byla nejenom správně pochopena, ale především správně aplikována v praxi.

Profesor Miroslav Bělina celý svůj profesní život usiluje o rozvoj pracovního práva. Obor a jeho specifika trvale hájí na poli akademickém i legislativním. Knihou Obrana pracovního práva chce několik desítek domácích i zahraničních autorů vzdát hold dosavadnímu přínosu a významu profesora Běliny nejen pro obor pracovního práva. Editoři s radostí přivítali úctyhodné množství kvalitních příspěvků, které se k jejich výzvě sešly. Autoři statí reflektují mj. širokou škálu právních problémů z oblasti pracovního práva, práva sociálního zabezpečení, stejně jako mezinárodní kontext současné sociální ochrany a její budoucnosti. Počet, kvalita a tematický rozsah příspěvků, stejně jako široký zájem do publikace přispět napříč národy, odvětvími i generacemi, svědčí o tom, že Miroslav Bělina zanechal nejen v českém právu nesmazatelnou stopu. Nechť je tato kniha výrazem vděku a přání mnoha dalších tvořivých let ad multos annos!

Medzinárodné insolvenčné právo je na Slovensku relatívne neznámou právnou disciplínou upravujúcou množinu právnych vzťahov týkajúcich sa insolvenčného konania s cezhraničným prvkom. Komentár k nariadeniu Európskeho parlamentu a Rady (EÚ) 2015/848 z 20. mája 2015 o insolvenčnom konaní, ktoré nahradilo nariadenie Rady (ES) č. 1346/2000 z 29. mája 2000 o konkurznom konaní, prináša komplexný výklad jednotlivých článkov tohto predpisu postavený na bohatej judikatúre a predstavuje praktického sprievodcu nariadením. Komentár je určený predovšetkým konkurzným správcom, sudcom, advokátom, veriteľom s pohľadávkami voči dlžníkom v iných členských štátoch, samotným dlžníkom, ktorých podnikanie prekračuje hranice Slovenskej republiky, ako aj širokej odbornej verejnosti.

Komentář k zákonu o realitním zprostředkování přináší komplexní přehled nové právní úpravy realitního zprostředkování, a to nejen z pohledu teoretického výkladu, ale především se zaměřením na řešení praktických otázek jeho dopadu při poskytování realitních služeb. Publikace nabízí získání ucelené orientace v nové zákonné úpravě se zdůrazněním důležitých souvislostí vyplývajících z jednotlivých ustanovení daného zákona. Komentář je tedy určen pro všechny, kteří se zabývají problematikou realitního zprostředkování jak po právní stránce, tak zejména pro ty, kteří skutečně poskytují služby realitního zprostředkování (tj. především pro samotné realitní zprostředkovatele), a prostřednictvím komentáře budou mít k dispozici široký a podrobný přehled o právech a povinnostech, jež jim nová právní úprava přináší.

Publikace přináší obecné vzory nejčastějších podání v exekučním řízení. Každý vzor je doplněn o komentář, který komplexně pojednává o dané oblasti exekučního práva, zasazuje podání do širších souvislostí a přibližuje procesní situace, v rámci kterých jej lze využít k obraně svých práv. Pamatováno je rovněž na náležitosti, které musí podání splňovat, lhůty, v nichž je podání třeba učinit, a také na způsob, jakým bude soudní exekutor na podání reagovat. Úvodní pojednání čtenáře seznámí s exekučním řízením, jeho jednotlivými fázemi a orgány, resp. osobami, se kterými se lze v jeho průběhu setkat. Kniha je určena především účastníkům exekučního řízení, kteří tak mohou získat základní orientaci, advokátům a advokátním koncipientům zastupujícím účastníky exekučního řízení. Publikace může být rovněž vhodným doplňkem pro studenty právnických fakult při studiu občanského práva procesního. Ocení ji také kdokoliv se zájmem o vymáhání pohledávek a exekuční řízení.

Publikace má povahu příručky pro právní teorii a praxi. Zaměřuje se na analýzu možností, které při tvorbě druhů podílů (akcií) zákon o obchodních korporacích poskytuje. Autor posuzuje, které odlišnosti v právním postavení společníků založí samostatný druh podílu (akcie), rozebírá principy a limity tvorby druhů podílů (akcií) a rovněž analyzuje, jaké modifikace jednotlivých práv a povinností spojených s podílem (akcií) ze zákona jsou přípustné. Kromě toho se však zamýšlí i nad tím, která práva a povinnosti nad rámec zákonného standardu lze s podílem (akcií) spojit, a vytvořit tak druh podílu (akcie). Ačkoliv se publikace soustředí na problematiku druhů podílů (akcií), autor řeší i obecné otázky s tematikou druhů podílů (akcií) související. Zejména kogentnost a dispozitivitu práva obchodních korporací (například přenositelnost působnosti valné hromady či obchodního vedení), zásadu rovného zacházení se společníky a další. Tím se publikace stává obecně použitelnou. Autor při výkladu zákona o obchodních korporacích nezřídka přihlíží k právní úpravě německy mluvících zemí a případně i k právu angloamerickému, současně však neztrácí ze zřetele zvláštnosti české právní kultury, upozorňuje na různé názory předních českých komercialistů, zohledňuje rozhodovací praxi Nejvyššího soudu a s příslušným odůvodněním a doporučeními zaujímá k problematice vlastní stanoviska. Publikaci při své činnosti dobře využijí i praktičtí právníci. Význam publikace zvyšuje i skutečnost, že je použitelná i po nabytí účinnosti první velké novely zákona o obchodních korporacích, přičemž autor na změny, které tato novela v oblasti druhů podílů (akcií) přinese, výslovně upozorňuje.

Cieľom predkladanej publikácie je objektívne zhodnotiť aktuálny status, ako aj rozvíjanie stavu trestnej politiky štátu a jeho odrazu v trestnom práve v teórii i praxi. Aká je trestná politika nášho štátu? Je záujem všetkých zainteresovaných inštitúcií vytvárať, zdokonaľovať zákony, zákonne využívať všetky ustanovenia Trestného zákona a Trestného poriadku? Sú zákonné trestnoprávne ustanovenia v súlade s Ústavou SR a európskym právom? O čom svedčí fenomenológia jednotlivých druhov kriminality? Čo možno očakávať v budúcnosti, aké kroky predpokladať v trestnej politike SR? Aj tieto okruhy sú neoddeliteľnou súčasťou spracovanej témy, v ktorej sa autori zamerali predovšetkým na zákon č. 300/2005 Z. z. Trestný zákon a zákon č. 301/2005 Z. z. Trestný poriadok a na komparáciu trestnej politiky Slovenskej republiky s vybranými krajinami. Vedecká monografia je tak určená širokej odbornej verejnosti, osobitne advokátom, sudcom či prokurátorom, ale aj študentom práva a laickej verejnosti.

Předkládaná publikace je po velmi dlouhé době ucelenou monografií, která se dopodrobna zabývá koncepcí procesněprávního vztahu, s níž přišel O. Bülow před více jak 150 lety. Procesněprávní vztah je sice teoretickým konstruktem, avšak i v soudobé právní vědě a praxi má své náležité místo, kdy může napomoci hlouběji pochopit jednotlivé právní instituty a vyřešit též konkrétní problémy, s nimiž se lze při aplikaci procesního práva setkat. Publikace je primárně zaměřena na vysvětlení teoretických otázek souvisejících s koncepcí procesněprávního vztahu, kdy vychází z dosavadních poznatků tuzemské i zahraniční právní vědy a závěrů judikatury, nicméně nezůstává pouze u této otázky, kdy autor se snažil hledat co možná nejvíce praktických aspektů probírané koncepce, aby si na své přišli jak právní teoretici, tak i právníci v aplikační praxi (zejm. soudci a advokáti). Stranou pozornosti tak nezůstala velká řada zajímavých otázek, jakými jsou kupř. problematika subjektivní a objektivní kumulace nároků, předmět řízení a jeho odlišení, problematika dispoziční zásady, procesní břemena a procesní povinnosti, procesní nástupnictví a řada dalších. Vzhledem k tomu, že se v současnosti vede debata nad zveřejněným Věcným záměrem civilního řádu soudního, neušla ani tato oblast autorově pozornosti, stejně jako nedávné legislativní změny (např. § 96 odst. 6 OSŘ) či aktuální judikatura tuzemských soudů.

Publikace přináší komplexní výklad o základních institutech civilněprocesního práva a o civilním soudním řízení sporné povahy. Představuje první díl učebnicové řady věnované civilnímu právu procesnímu a jako taková slouží jak studentům magisterských programů v oblasti práva, tak představitelům odborných právnických profesí pro jejich samostudium nebo profesní zkoušky. Z hlediska své struktury je kniha rozdělena na základní text přinášející obecné poznatky o civilním právu procesním, který je doplněný o praktické příklady a rozšiřující poznámky. Tyto usnadňují orientaci v tématu, upozorňují na možné výkladové problémy týkající se jednotlivých institutů, jakož i na jejich řešení prostřednictvím existující judikatury. V duchu moderních učebních pomůcek je kniha též doplněna o odkazy na rozšiřující odbornou literaturu a tam, kde je to pro pochopení institutu vhodné, též o informace o relevantní právní úpravě zahraniční. Kolektiv autorů Marek Juráš, Jana Petrov Křiváčková, Pulkrábek Zdeněk, Marek Števček

Tato publikace je věnována problematice řízení o přestupku právnické osoby, a to zejména z pohledu jeho specifik oproti řízení o přestupku osoby fyzické. V červenci 2017 nabyl účinnosti nový zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, který na rozdíl od předchozího přestupkového zákona, upravuje i správněprávní (přestupkovou) odpovědnost právnických osob. Tato správná myšlenka by si však zasloužila v některých ohledech podstatně lepší realizaci. Nedostatky právní úpravy lze spatřovat v rovině teoretické, legislativně-technické i čistě praktické. Těžiště monografie spočívá v podrobné analýze jednotlivých, zejména procesních institutů, které jsou pro řízení o přestupku právnické osoby zcela specifické (např. zajišťovací institut zákazu zániku, zrušení a přeměny obviněné právnické osoby), nebo jsou s ohledem na specifický charakter právnické osoby aplikovány do určité míry odlišně od řízení o přestupku fyzických osob, obzvláště těch nepodnikajících. Pozornost je věnována zejména procesnímu jednání (úkonům) právnických osob v řízení o přestupku, specifikům dokazování, včetně jeho vztahu k otázce přičitatelnosti a liberace, otázce procesního nástupnictví při přechodu odpovědnosti za přestupek na právního nástupce právnické osoby nebo konkurenci řízení o přestupku právnické osoby s trestním řízení proti právnické osobě pohledem zásady ne bis in idem. Po důkladné analýze současné právní úpravy přichází monografie s konkrétními návrhy de lege ferenda. Monografie najde své místo zejména v knihovnách akademiků specializujících se na oblast správního práva, advokátů věnujících se obhajobě právnických osob v řízení o přestupcích, pracovníků správních úřadů nebo soudců správních soudů.

Kniha obsahuje patnáct vzájemně provázaných studií zabývajících se různými aspekty insolvenčního práva, na kterých se podílelo celkem devatenáct autorů vedených Ing. Jaroslavem Schönfeldem, Ph.D. Mezi autory figurují nejvýznamnější znalci této problematiky jak z hlediska právního, tak i z hlediska ekonomického. Zároveň jde o skupinu složenou především z autorů, kteří působí na jedné straně jako vysokoškolští pedagogové a ve vědecké oblasti, ale zároveň na straně druhé také v insolvenční praxi. Sešli se zde odborníci z nejvýznamnějších českých i nadnárodních právních kanceláří zabývajících se insolvenční problematikou, soudci, ekonomové či odborníci na evropskou problematiku z Ministerstva spravedlnosti. Široký autorský záběr nabízí velkou rozmanitost přístupů k problematice, díky vzájemné provázanosti textů však zároveň vzniklo dílo kompaktní a ucelené. Jednotlivé příspěvky jsou cíleně tematicky zaměřeny na otázky, které budou klíčovými oblastmi diskusí o insolvenčním právu ve dvacátých letech našeho století. To znamená, že texty reflektují silnou novelizační aktivitu roku 2019 a analyzují její dopad na budoucí vývoj, předjímají také směry úvah o dalším vývoji insolvenční legislativy. Velká pozornost je proto věnována nové evropské směrnici o restrukturalizaci a insolvenci a její implementaci do českého právního systému. Kolektiv autorů Daniel Hříbal, Dušan Sedláček, Luboš Smrčka, Schönfeldová Dagmar, Lee Louda, Hejný Martin, Žalud Václav, Němečková Jana, Strnad Zdeněk, Vítková Klára, Zezulka Ondřej, Frank Rainer, Eva Kislingerová

Právní úprava smlouvy o zájezdu ukládá pořadateli zájezdu, kterým je v praxi cestovní kancelář, v situaci, kdy nemůže zájezd poskytnout, povinnost vrátit zákazníkovi platby přijaté za neuskutečněné zájezdy nejpozději do 14 dnů od odstoupení od smlouvy o zájezdu. Lex voucher se použije na zájezdy s termínem zahájení od 20. 2. 2020 do 31. 8. 2020, které byly zrušeny nebo od kterých bylo odstoupeno v souvislosti s pandemií COVID-19. Komentář poskytuje cestovním kancelářím, jejich zákazníkům a právníkům obou stran ucelenou informaci o jejich právech a povinnostech. Výkladových sporů může v souvislosti s lex voucher vznikat mnoho. Zásadní jsou spory o to, zda pořadatel dluží zákazníkovi peníze v souvislosti s neuskutečněným zájezdem nebo zda je naopak zákazník dlužníkem ohledně platby odstupného.