Nakladatelství Franze Kafky strana 2 z 5

Román Dita Saxová, příběh dívky, která přežila válku a neunesla mír, patří ke klasice české literatury. Poprvé vyšel v roce 1963. V novém vydání pro Nakladatelství Franze Kafky autor doplnil a prohloubil psychologii postav, zvláště u Dity Saxové, kde literárně zpracoval nové poznatky o životě románové předlohy, které získal při cestě po Izraeli v roce 2010.

Psaní pro Franze Kafku bylo jedinou životní vášní. Pokud měl nějaké představy o budoucím životě, nikdy je nespojoval s praktickým zaměstnáním, přesto v roce 1907 nastoupil do tehdejší největší pojišťovny Assicurazioni Generali. Proč, co předcházelo, kdo mu pomohl, co prožíval, koho miloval a další souvislosti vypráví Josef Čermák ve své knize Franz Kafka v Assicurazioni Generali, Kafkův první zaměstnavatel.

Román Dita Saxová, příběh dívky, která přežila válku a neunesla mír, patří ke klasice české literatury. Poprvé vyšel v roce 1963. V novém vydání pro Nakladatelství Franze Kafky autor doplnil a prohloubil psychologii postav, zvláště u Dity Saxové, kde literárně zpracoval nové poznatky o životě románové předlohy, které získal při cestě po Izraeli v roce 2010.

Známá izraelská autorka pocházející z Čech vydává v Nakladatelství Franze Kafky již svou čtvrtou knihu, tentokrát o česko-židovských vztazích.

Před odchodem do exilu r. 1968 vydal Arnošt Lustig román Miláček, příběh z izraelsko-arabské války z pohledu novináře. Většina jeho výtisků byla zničena, znovu pak vyšel v Torontu. Nové vydání Nakladatelství Franze Kafky je doplněné o to, co cenzura v roce 1968 zamítla. Příběh je milostné vyprávění o ženě a zemi, kterou má Lustig rád. Čtenář si může klást otázku, zda-li autor miluje více ženu či Izrael.

Před odchodem do exilu r. 1968 vydal Arnošt Lustig román Miláček, příběh z izraelsko-arabské války z pohledu novináře. Většina jeho výtisků byla zničena, znovu pak vyšel v Torontu. Nové vydání Nakladatelství Franze Kafky je doplněné o to, co cenzura v roce 1968 zamítla. Příběh je milostné vyprávění o ženě a zemi, kterou má Lustig rád. Čtenář si může klást otázku, zda-li autor miluje více ženu či Izrael.

Svazek přináší čtyři útlé tituly: Židovské anekdoty, rozverný románek Vše pro firmu a dvě hry - Pásky na vousy a Otec svého syna.

Kniha Arnošta Lustiga O Spisovatelích navazuje na edici Arnošt Lustig O…. "Spisovatel musí stát pevně na zemi a současně se vznášet do oblak" - jak sám autor říká. Arnošt Lustig poutavě vypráví nejen o setkáních se svými kamarády a kolegy, které během svého života v Čechách, Americe a Izraeli potkal, ale i o autorech, které má rád. Mezi více než dvaceti světovými spisovateli nalezneme jména jako Salman Rushdie, Ernst Hemingway, Arthur Miller, Baševis Singer, Ota Pavel, Václav Havel, Ludvík Aškenazy, Bohumil Hrabal a další.

Nakladatelství Franze Kafky se v tomto roce rozhodlo znovu vydat jednu z prvních a nejzásadnějších knih Arnošta Lustiga. Jsou to Démanty noci vycházející již potřetí v rozšířeném souboru jedenácti strhujících povídek z koncentračních táborů, transportů smrti i pražského květnového povstání. Lustig věnuje knihu parašutistům operace Anthropoid, kteří hrdinně zemřeli po vykonání atentátu na Reinharda Hendricha. Knihou chce uctít tyto hrdiny a také všechny oběti války.

Nakladatelství Franze Kafky se v tomto roce rozhodlo znovu vydat jednu z prvních a nejzásadnějších knih Arnošta Lustiga. Jsou to Démanty noci vycházející již potřetí v rozšířeném souboru jedenácti strhujících povídek z koncentračních táborů, transportů smrti i pražského květnového povstání. Lustig věnuje knihu parašutistům operace Anthropoid, kteří hrdinně zemřeli po vykonání atentátu na Reinharda Hendricha. Knihou chce uctít tyto hrdiny a také všechny oběti války.

Nakladatelství Franze Kafky se v tomto roce rozhodlo znovu vydat jednu z prvních a nejzásadnějších knih Arnošta Lustiga. Jsou to Démanty noci vycházející již potřetí v rozšířeném souboru jedenácti strhujících povídek z koncentračních táborů, transportů smrti i pražského květnového povstání. Lustig věnuje knihu parašutistům operace Anthropoid, kteří hrdinně zemřeli po vykonání atentátu na Reinharda Hendricha. Knihou chce uctít tyto hrdiny a také všechny oběti války.

Sborník obsahuje příspěvky přednesené na symposiu, které uspořádala česká Společnost Franze Kafky a argentinská nadace Fundación Internacional Jorge Luis Borges v Praze v dubnu 2008. Uvádějí ho statě dvou českých badatelů, čelných odborníků v oboru: Josefa Čermáka, věnovaná Kafkovi, respektive přínosu české germanistiky a bohemistiky ke kafkovskému bádání, a hispanisty Josefa Forbelského stručně nazvaná Borges a Praha. Následuje oddíl referátů v německém jazyce o Kafkovi od Hartmuta Bindera, Kurta Krolopa, Guida Massina a Anthony Norheye. Španělský badatel José M. Gonzáles García se věnuje příbuzným prvkům v díle obou spisovatelů. Jorge Luisi Borgesovi jsou věnovány příspěvky autorů a autorek Josefiny Delgado, Anny Houskové, Daniela Nemravy, Rolanda Costa Picaza, Susanny Regazzoni, Eduarda Rovnera a Paulíny Šišmišové. Sborník obsahuje pozdravné slovo prezidenta Václava Havla k účastníkům symposia. Sborník se zabývá dílem dvou spisovatelů, z nichž první je představitelem modernistické evropské literatury a druhý, zhruba o generaci mladší, může být řazen k velkým autorům latinskoamerické postmoderny - jejich vliv a význam přesahuje kontext lokální i časový a je součástí literatury světové.

Atmosféra na sklonku války je v povídce vykreslená prostřednictvím sond do duší nacistických velitelů, obyčejných německých vojáků, mladého muže mstícího se za smrt židovské dívky. Matky, chránící svou dceru před muži, zatím co ona sní své neslušné sny o

Atmosféra na sklonku války je v povídce vykreslená prostřednictvím sond do duší nacistických velitelů, obyčejných německých vojáků, mladého muže mstícího se za smrt židovské dívky. Matky, chránící svou dceru před muži, zatím co ona sní své neslušné sny o

Soubor povídek, který poprvé vyšel v roce 1959 a doznal od té doby několika změn. Povídky s tématikou holocaustu vypovídají bez patosu o lidech v mezních situacích, lidech pod tlakem nacismu a války.

Kniha rozhovorů známého spisovatele (např. Zatím dobrý) s úspěšnými Čechy žijícími v zahraničí. Jana Nováka spojuje s šesti velkými osobnostmi rozhodnutí žít v Americe. Antonín Kratochvíl, Miloš Forman, Dominik Hašek, Josef Mašín, Milan Petr Sova a Lubom