Nakladatelství Franze Kafky

Hlavní postavou příběhu je Ottla, nejmilovanější sestra Franze Kafky, žena nekonvenční, tvrdohlavá a energická, kterou osud postavil před těžko řešitelné problémy. Kniha zobrazuje především poslední měsíce jejího života, vychází z historických faktů a čerpá i z nepublikovaných dopisů a motáků, které Ottla krátce před konečným transportem posílala tajně svým dcerám. Za druhé světové války byly postupně zavražděny všechny tři sestry Franze Kafky Elli, Valli a Ottla, její dcery Věra a Helena však díky své matce přežily. Kniha čerpá i z osobních rozhovorů s Věrou Saudkovou, která zemřela v srpnu 2015. Ottla se jako jediná z Kafkových sester provdala za Čecha Josefa Davida. V době, kdy republiku obsadila německá armáda, začaly se uplatňovat norimberské zákony a deportace Židů do Terezína a koncentračních táborů, svým původem ohrožovala své dvě dcery, které byly podle nacistických zákonů považovány za míšence, i árijského manžela, zastávajícího vysoké úřednické místo v pojišťovnictví. Proto se v roce 1940 od svého manžela formálně odloučila. V srpnu 1942 dostala Ottla předvolání do transportu, který ji odvezl do ghetta Terezín. Nevyužila toho, že byla sestrou tehdy již známého spisovatele Franze Kafky, nestala se prominentním vězněm, ale pracovala jako ošetřovatelka v chlapeckém domově. Koncem srpna 1943 přijel do Terezína transport s 1.200 zuboženými polskými dětmi z Bialystoku, které přežily povstání v tamějším židovském ghettu. Protože věděly o existenci plynových komor a nacistických zločinech, byly umístěny v přísné izolaci za hradbami terezínské pevnosti. Hovořilo se o tom, že mají být vyměněny ve Švýcarsku nebo Švédsku za německé zajatce. Ottla udělala další osudové rozhodnutí a dobrovolně se k nim přihlásila jako ošetřovatelka. V říjnu 1943 byly všechny tyto děti i s doprovodem odvezeny do Auschwitz-Birkenau, kde byli všichni okamžitě zavražděni v plynových komorách. Tak během šoa zahynula Ottla, poslední ze tří Kafkových sester.

Publikace předkládá přehled teoretických a empirických studií k aktuálním tématům české výtvarné pedagogiky a podrobněji se věnuje třem tématickým okruhům vztahujícím se ke klíčových pojmům vyjadřujícím podstatu výtvarného vzdělávání: tvořivé (Creative), vyjadřující (Expressive) a inspirující (Inspirational). V úvodu kniha přináší přehledovou studii, která představuje v dějinném vývoji výzkumná témata, která spoluvytvářela diskurs výtvarné výchovy (resp. výchovy uměním) a podílela se na koncipování oboru a jeho dnešní podobě v České republice. Obsáhleji se pak věnuje problematice tvořivosti. Čtenář zde najde odpovědi na to, co ovlivňuje tvořivost, jaké podmínky pozitivně ovlivňují tvořivost dětí a jaké strategie jsou naopak rizikové. Téma tvořivosti je dále rozvinuto úžeji zaměřenou kapitolou na téma tvořivé schopnosti a zásady při tvůrčí interpretaci uměleckého díla. Druhá část knihy se věnuje expresivitě ve výtvarném projevu dětí a dospívajících a představuje expresivní tvorbu jako předmět výzkumu a teorie ve výtvarné výchově v kontextu jiných expresivních oborů. Poslední oddíl se věnuje tématu interpretace uměleckého díla v kontextu výchovy uměním. Pojednává o rozdílném pojetí interpretace v kontextu historie umění jako vědy a o rozdílných kategoriích, v rámci nichž umělecké dílo interpretují historikové umění a žáci výtvarných oborů.

Nakladatelství Franze Kafky přichází na český knižní trh s publikací obsahující dvě stěžejní studie z pera předního literárního badatele a germanisty, prof. dr. Kurta Krolopa (nar. 1930), o unikátním fenoménu tzv. pražské německé literatury. Mezi její čelné představitele patří např. Rainer Maria Rilke, Franz Kafka, Max Brod, Franz Werfel a další. Z němčiny přeložil a odborným aparátem doplnil Jiří Stromšík. Publikace vychází česky poprvé, obsahuje medailon autora a jeho bibliografii.

Kniha Arnošta Lustiga O Spisovatelích navazuje na edici Arnošt Lustig O…. "Spisovatel musí stát pevně na zemi a současně se vznášet do oblak" - jak sám autor říká. Arnošt Lustig poutavě vypráví nejen o setkáních se svými kamarády a kolegy, které během svého života v Čechách, Americe a Izraeli potkal, ale i o autorech, které má rád. Mezi více než dvaceti světovými spisovateli nalezneme jména jako Salman Rushdie, Ernst Hemingway, Arthur Miller, Baševis Singer, Ota Pavel, Václav Havel, Ludvík Aškenazy, Bohumil Hrabal a další.

Nakladatelství Franze Kafky vydává k životnímu jubileu spisovatele Arnošta Lustiga dlouholetého čestného presidenta Společnosti Franze Kafky, knížku úvah o literatuře a Franzi Kafkovi, doplněnou povídkou Štěpán a Anna ve třech jazycích – česky, anglicky a francouzsky. Knihu uvádí vzpomínka Lenky Reinerové, spisovatelky s podobným životním osudem.

Atmosféra na sklonku války je v povídce vykreslená prostřednictvím sond do duší nacistických velitelů, obyčejných německých vojáků, mladého muže mstícího se za smrt židovské dívky. Matky, chránící svou dceru před muži, zatím co ona sní své neslušné sny o

Díla světové literatury a dějin, která Kafka vlastnil či znal; komentáře s citáty z jeho dopisů a deníků. Soupis knih osobní knihovny Franze Kafky, popis všech prvních vydání jeho děl a výběr základní sekundární literatury o Kafkově životě a díle.