Nakladatelství Hejkal strana 3 z 7

Nový román finského spisovatele představuje tu část Paasilinnovy tvorby, v níž nad každodenní skutečností převažuje bujný svět fantazie. Jeho hrdinou je Rutja, syn Ukka hromovládce, nejvyššího pohanského boha starých Finů. Rutja je seslán na zem, aby odve

Na ostrově nedaleko Helsinek je jednoho nevlídného říjnového rána nalezena mrtvola mladého muže, někdejšího milence policejní komisařky Marii Kalliové. Ostrov byl dříve pustý, ale nedávno ho začala užívat rodinná firma Merivaara, obchodující s ekologický

Román o lásce, která se většinou objevuje tehdy, když ji vůbec nečekáme. Ze života hlavní hrdinky Jolany se ale láska nečekaně ztrácí. Některé ženy v takové situaci propadají zoufalství. Jiné hledají muže: spolehlivé rameno, útěšnou náruč, nebo prostě sex. A někdy nacházejí radost. Čtivý příběh z diplomatického prostředí, určený nejenom ženám, se odehrává v Česku, Bruselu a Kosovu a osudy hrdinů sledujeme na pozadí evropských snah o konstruování politicky korektního světa.

Nová novela českého spisovatele, známého především jako autora Zdivočelé země, vychází k jeho letošním osmdesátým narozeninám. Novela je zarámována rozhovorem vnučky, mladé klavíristky, s dědečkem, slavným skladatelem, a jejich společnou prací na z hudebnění novely Rozhovor (tato existující novela Jiřího Stránského je v Tónech dílem dědečkova přítele a bývalého spolumukla), ale jejím skutečným obsahem je dědečkův dlouhý život, jemuž vtiskly podobu jak dramatické zvraty dvacátého století s jeh o dvěma katastrofami nacismem a komunismem, tak především celoživotní láska jeho ženy. Stylem i tématem připomíná jednu ze Stránského nejúspěšnějších knih, novelu Stařec a smrt.

Hrdinové románu Andělé dne a noci, žijící na různých místech světa, se ocitají v okamžiku životního zlomu.Češka Marta řeší hrozící krach své firmy i svého manželství, baskický novinář Kerman sbírá síly k rozchodu s teroristickou minulostí i s dlouholetou přítelkyní a moskevský učitel Vladimír pracuje pro podezřelou vlasteneckou organizaci, aby zapomněl na smrt své ženy. Jejich osudy se jednoho dne protnou a jejich příběhy se vydají nečekaným směrem. Míří do nebe, ale možná kráčejí do pekla. Najdou cestu zpátky?Román, který začíná jako psychologická próza, se záhy mění v napínavý politický thriller. Autorka využila své několikaleté zkušenosti v diplomatických službách a zasvěceně dává čtenáři nahlédnout do světa, v němž důležití paňácové pózují před objektivy, jak pevně třímají v rukou kormidlo dějin, a přitom se ho sami zoufale a křečovitě drží, aby je nesmetla příští vlna zla a oni neutonuli v moři své vlastní nicotnosti.

Mika Waltari (1908 - 1979) je u nás znám především jako autor rozsáhlých historických románů, ale kritika i čtenáři ve Finsku si mnohem více cení jeho psychologických novel z třicátých let dvacátého století. A nejenom ve Finsku - ve Spojených státech byl Waltari pro hluboký ponor do temných zákoutí lidské duše dokonce přirovnáván k Dostojevskému. Velmi autobiografická - a také silně erotická - novela Láska a tma je příběhem nedovolené lásky, silného milostného citu ve spořádaném světě každodennosti, ale také hořkým vyznáním spisovatele. Nejdůležitější věcí na světě je pro něj literatura a on jí obětuje život svůj i svých blízkých. City, vášně, radosti, smutky a neřesti jsou pro něj jen materiálem pro jeho příběhy o výšinách a propastech lidských duší.

Poslední román oblíbeného finského humoristy obsahuje mnohé autobiografické rysy. Hlavní hrdina Artti Tukkijänkä se (stejně jako Paasilinna) narodil za války na území, které dobyl Sovětský svaz, celá rodina utekla do finského Laponska, Artti tam vyrostl, podnikal s otcem dobrodružné výpravy do laponských pustin, vystudoval, šel na vojnu, kde vynalezl nový typ nášlapných min, oženil se a stal se novinářem. Arttiho pronásleduje už od dětství poněkud zvláštní obava, aby, až jednou zemře, byl důstojně pohřben - a proto se rozhodne, že si svůj pohřeb vyzkouší nanečisto, dokud je ještě zdravý a plný sil. Román obsahuje řadu typicky paasilinnovských gagů (bitka opilých Ježíšků, svatba na voru aj.), ale dozvíme se z něj také mnoho zajímavého jak o Finsku v druhé polovině 20. století, tak o autorovi - román můžeme číst i jako Paasilinnův svérázný životopis.

Česká žena Monika neví, co si dál počít se životem. Pak odjede s manželem, badatelem blíže nejmenovaného ústavu pro zkoumání totalitní minulosti, na několik měsíců do Jižní Koreje. Tam se bezhlavě zamiluje do muže, o němž ví jenom to, že v něm potkala svoji druhou polovinu. Zrovna tak dobře ví, že jejich veliká láska jednoho dne skončí, protože v obyčejném lidském světě nepřežije. Věčné štěstí a muže na celý život hledají i další hrdinky románu: paní Song, již manžel přiměl k útěku ze Severní Koreje, úspěšná česko-finská podnikatelka Kamila, která už nevěřila, že potká toho pravého, i tajemná slečna Lee. Která z nich nepřežije? Kruté paprsky severokorejské diktatury dopadají až do Soulu, do univerzitního kampusu, ztracených zákoutí i purpurového pokoje hodinového hotelu Ben Hur. Ale nejen tam. Ženy netuší, že jsou jen loutkami v podivné hře a jejich pohyby řídí neznámé vzdálené ruce. Nebo až příliš blízké? Kniha Rudé paprsky severního slunce je originálním spojením tklivého milostného příběhu a napínavé detektivky a čte se jedním dechem.

V novele Čtyři západy slunce Waltari píše o podivuhodném létě, kdy jeho slavný román vznikal. Nosným motivem je Waltariho časté téma: kontrast mezi bezpečnou, leč úmornou každodenností a opojným, ale pomíjivým světem snu. Hrdina (autorovo alter ego) se stylizuje do postavy hřebíkáře, muže, který zbohatl a vede spokojený a pohodlný život - ale často si připadá, jako by se octl na dně studny a neviděl slunce ani hvězdy. Vypraví se proto do města svého mládí. Chce si koupit obraz třínohého muže, ale potká dávnou přítelkyni a zamiluje se do ní. Příběh se pak odehrává na venkově během letních prázdnin. Autor přes den píše, nucen k tomu dotěrnými Egypťany, večer sní, píše dopisy své přítelkyni a v magické finské jezerní krajině prožívá mámivé příhody na pomezí snu a skutečnosti, způsobené částečně omamnými látkami. Léto končí, láska pomíjí (i to je častý motiv finské literatury) a hrdina se pokorně vrací do náruče domova. Čtyři západy slunce jsou dojímavým příběhem o nepokojném lidském srdci, o jeho ztrácení a nacházení, ale zaujmou i Waltariho jemným humorem.

Hana Pražáková: Divné dny Etela Farkašová: Na rubu plátna Věra Nosková: Něco se musí stát Markéta Hejkalová: Jednoho dne Eva Tvrdá: Slunce a piškoty Kniha Divné dny s podtitulem Láska v pěti novelách přináší pět příběhů žen, do jejichž spokojených životů náhle zasahuje krize v pěti různých podobách. Jádrem knihy je novela Hany Pražákové (1930 - 2010) Divné dny. Hana Pražáková byla známá jako autorka knih pro děti a dívky, po roce 2000 zaujala memoárovou prózou z padesátých let Nadějí tu žijem (v níž líčí věznění svého otce, spisovatele Františka Křeliny, a život jeho rodiny tzv. na svobodě). Divné dny byly napsány už v roce 1992 a dosud nevyšly mj. proto, že byly na samostatnou knihu příliš krátké. Redaktorka knihy Markéta Hejkalová (dcera Hany Pražákové) proto oslovila několik dalších spisovatelek, v jejichž díle jsou také hlavními postavami ženy a pro jejichž texty je důležitá naděje. Výsledkem je tato kniha, obsahující kromě titulní novely příběhy Etely Farkašové, Věry Noskové, Markéty Hejkalové a Evy Tvrdé. Hana Pražáková píše ve čtivé titulní novele Divné dny o nevěře, hrozící rozbít dosud šťastnou rodinu, ale píše o ní s pochopením pro všechny zúčastněné a dokonce s dávkou humoru. Slovenská spisovatelka Etela Farkašová v novele Na rubu plátna vypráví o neblahém rodinném dědictví, které zasahuje do života mladé dvojice. V jejím textu nechybí tragická hloubka, ale ani naděje. Kratší novela oblíbené Věry Noskové Něco se musí stát aneb Význam počítače v rodinných vztazích, plná humoru a ironie, líčí složitý vztah matky a dcery a jejich soupeření o jednoho muže. Markéta Hejkalová píše v novele Jednoho dne o lásce, která nemůže přežít v každodenním světě. Do banálního příběhu nevěry vstupuje několik nečekaných událostí a celá situace se ocitá v jiném světle. Eva Tvrdá vypráví ve velmi čtivé novele Slunce a piškoty o zlých anonymních dopisech, které náhle vtrhnou do života jedné spokojené ženy.

Nejdelší chobot ve Finsku má slonice Emilka, která se od chvíle, kdy Evropská unie zakázala předvádění divokých zvířat v cirkuse, stává nežádoucím běžencem ve vlastní zemi. Její krásná krotitelka Lucia Lucander alias Sanna Tarkiainenová neví, co si s Emilkou počít. Řešení složité situace hledá napřed na nekonečných sibiřských pláních, ale brzy zjistí, že v Rusku se ničeho dobrého nedočká. Zato doma ve Finsku ano. Při veselém putování letní finskou krajinou potkává spousty lidí - hlavně mužů - ochotných pomoci, protože správný finský muž si poradí i se slonem, který úředně neexistuje. Nejdelší chobot ve Finsku je ideální četba nejen na letní dovolenou, ale dotýká se i vážnějších témat, například nenápadného mizení lidské svobody pod tlakem úřední zvůle.