Nakladatelství Hejkal strana 4 z 7

Je pondělí odpoledne, začátek léta, začátek dvacátého století. Děti si hrají u rybníka a jedno z nich se málem utopí. Holčička Lina se později vdá za Reinharda Heydricha a z malého Karlíčka vyroste obávaný komunistický prokurátor. A na další dvě holčičky, Terezku a Johanku, čeká obyčejný život: lásky, manželství, děti, radosti, zrady… a smrt, po níž vše začíná jakoby znovu. Román plyne řekou času a v jejích dravých vírech se točí osudy lidí, rodů a generací. Odehrává se v několika zemích, vystupují v něm skutečné i fiktivní postavy a jejich životy se nečekaně prolínají. Dobro a zlo bojují o duši hrdinů nejen ve vypjatých okamžicích vzdoru proti násilí a totalitám, ale i ve všedních dnech. Týden delší než století končí, je neděle odpoledne, začátek léta a začátek jednadvacátého století, děti si hrají u rybníka a jedno z nich se málem utopí.

Finského spisovatele Miku Waltariho (1908 - 1979) proslavil na celé světě román ze starověkého Egypta Egypťan Sinuhet. Přesto Waltari v Egyptě nikdy nebyl - ani před napsáním románu, ani po jeho vydání. O to víc cestoval do ostatních zemí, v nichž se jeho romány odehrávají. V knize Vlak osamělého muže z roku 1929 mladý Mika Waltari popisuje své první velké putování Evropou. Z Helsinek cestoval přes Berlín, Prahu (která v něm kupodivu zanechala dojem velmi nelichotivý), Vídeň, Budapešť, Bělehrad a Sofii do Istanbulu, odkud se pak vracel přes Dubrovník, Řím a Paříž zpátky domů. Je to poutavý popis Evropy, která byla deset let po konci první světové války ještě plná nadějí a iluzí, a také dojímavý deník mladého muže, jeho citového a tvůrčího hledání. Waltari se na podobnou cestu vydal znovu o dvacet let později, napsal o ní knihu Cesta do Istanbulu (česky vyšla v nakladatelství Hejkal roku 2003). V Istanbulu se odehrává několik jeho velkolepých historických románů, mj. Temný anděl, Krvavá lázeň a především Šťastná hvězda, která je jedním z nejpůsobivějších moderních zobrazení zhoubné totality. Vlak osamělého muže vychází česky poprvé (v překladu Markéty Hejkalové), a čeština je jediným cizím jazykem, do něhož byla kniha přeložena.

Reedice tří úspěšných románů finského humoristy Arta Paasilinny. Zajícův rok, jeden z Paasilinnových prvních románů, autora proslavil po celé Evropě. S novinářem středního věku Vatanenem a zajícem mladého věku se v něm vydáme na dobrodružné putování po Finsku. Les oběšených lišek je jedna z Paasilinnových nejlepších knih. Stejně se jmenuje místo v Laponsku, kde se před pomstou a spravedlností ukrývá Oiva Juntunen, národností Fin a povoláním darebák, ve společnosti lišek, vlasteneckého majora Remese, švédských prostitutek Agnety a Kristýny a staré Laponky Nasky Mosnikoffové. Bláznivě veselá kniha Chlupatý sluha pana faráře popisuje dobrodružství svérázného faráře Oskariho Huuskonena a jeho věrného přítele, medvěda Obejdy, který se dokonce naučí i žehlit. Překlad Jan Petr Velkoborský a Vladimír Piskoř, ilustrace Jiří Slíva.

I Pánbůh někdy potřebuje dovolenou, aby si odpočinul nejen od ďábla a jeho zlotřilých intrik, ale také od nevděčného a neustále válčícího lidstva. Bůh se ale nemůže jen tak sebrat a někam odjet nebo odletět - musí za sebe najít náhradu. Zastupujícím Bohem stane finský jeřábník Pirjeri Ryynänen. Svatý Petr a archanděl Gabriel ho vyberou mezi stovkami dalších kandidátů, ale brzy své volby litují. Nový Bůh - i když jen na dobu určitou - má velké plány, které převracejí nebeské pořádky vzhůru nohama: chce přestěhovat nebe z Bulharska do Finska, naučit anděly počítačové gramotnosti či sesadit příliš konzervativního papeže - a nakonec se pustil i do tvoření nových živočichů. To ale neměl dělat... Skvělý humoristický román přináší i zamyšlení nad světem, v němž dobro a zlo občas nabývají nečekaných podob. První české vydání. Překlad Anežka Melounová Křístková, ilustrace Jiří Slíva.

Kriminální román 1913: Případ podivné sebevraždy je první ze série Vídeňské zločiny. Každá kniha se odehrává v roce, významném pro rakouskou historii, a hlavní postavou je v nich svérázný vyšetřovatel, bonviván a poněkud neúspěšný milovník žen David Bronstein. Skvěle zachycená atmosféra světa staré Vídně, dramatické zápletky, v nichž velkou roli hrají city a vášně, a propojení fiktivních a skutečných historických postav - v této první knize se objevuje mj. plukovník Rédl a pražský novinář Egon Erwin Kisch - jsou zárukou poutavé četby, přinášející zábavu i poučení. Kniha začíná banální sebevraždou jednoho bezvýznamného rakouského vojáka. Na první pohled se zdá být všechno jasné: dobrovolná smrt z nešťastné lásky není nic pro kriminlisty. Ale brzy se ukáže, že jak v případu, tak v životě komisaře Davida Bronsteina není jasného vůbec nic.

Krev v jezeře je nejlepší kriminální román oblíbené finské autorky. V chladném listopadovém odpoledni je v jezeře nedaleko Helsinek zastřelena mladá žena, novinářka Annukka Hackmanová. Hackmanová chystala k vydání neuatorizovaný životopis slavného automobilového závodníka Saši Smedse a motiv k vraždě je nasnadě – Annukka zjistila něco, co by ohrozilo až příliš mnoho lidí, a vrchní komisařku Kalliovou čeká zdánlivě snadný úkol – vybrat z několika podezřelých toho, kdo má nejsilnější motiv a nejslabší alibi. Možná je ale všechno úplně jinak. Co když v pozadí vraždy nebyla nenávist, ale láska? Nejednoznačné a spletité lidské vztahy dodávají románu mimořádnou hloubku a přesvědčivost.

Hlavolamy tredoku jsou vlastně prostorové verze populárního sudoku Tredoku vzniklo před dvěma lety a do Česka teď přichází úplně nově. Princip spočívá v tom, že čísla se doplňují nejen do rovných, ale i do lomených řad. Kniha obsahuje názorný návod, sto prostorových hlavolamů a řešení.

Hlavolamy tredoku jsou vlastně prostorové verze populárního sudoku Tredoku vzniklo před dvěma lety a do Česka teď přichází úplně nově. Princip spočívá v tom, že čísla se doplňují nejen do rovných, ale i do lomených řad. Kniha obsahuje názorný návod, sto prostorových hlavolamů a řešení.

Kniha Země skrytých úsměvů přináší 30 povídek 30 současných českých spisovatelů, spjatých s Podzimním knižním veletrhem v Havlíčkově Brodě + navíc texty tří již nežijících autorů. Povídky jsou žánrově i tematicky pestré, zrovna tak jako je pestrá současná česká literatura. Někteří autoři píší o totalitní minulosti. Petr Bobek vypráví příběh o svobodě a lásce za časů útlaku, Miloš Doležal o zlu, které kolem sebe rozséval jihlavský estébák, až se obrátilo proti němu. Jiří Padevět se vrací k osudu umučeného kněze Josefa Toufara. Jiří Kratochvil v magicky mrazivém příběhu Vrun líčí návrat duchů minulosti. Aleš Palán popisuje šedivou všednost totality dětskýma očima, a dětské vnímání nenápadných totalitních tragédií přináší i povídka Ivany Pecháčkové. Kateřina Tučková dojímavě připomíná nejzranitelnější oběť totalitních zločinů, starou romskou ženu. Řada autorek a autorů píše o spletitých, radostných i bolestivých cestách mezilidských vztahů. Dora Čechova o návratu dávné lásky, Jaroslav Čejka o smrti a tajemství otce, Petra Dvořáková o manželské lásce, která tak na první pohled moc nevypadá, Viktorie Hanišová o příliš vzorných dětech, Lidmila Kábrtová o osamělosti staré ženy, Irena Obermannová o stesku po mámě, Martin Patřičný o rozdílech mezi sexem, láskou a něhou, Martin Reiner o kráse i smutku nedovolené lásky, Eva Tvrdá o rozpadu manželství, Miloš Urban o všehoschopné touze po dítěti a Michal Vrba o návratu do života s nadějí na nový začátek. U několika povídek se zasmějete, ovšem jestli vesele nebo hořce, to je otázka. Bianca Bellová odhaluje, jakou roli může hrát jediné písmeno, Alena Mornštajnová prozrazuje, jak důležité je správně spočítat schody, a význam čísel připomíná i Markéta Hejkalová. Michal Viewegh důrazně upozorňuje, že ani smrt nemusí být překážkou šťastného života, a Ivan Kraus nabízí inspiraci, jak lépe a účinněji propagovat knihy. Vraždy, napětí a překvapivý konec čeká na čtenáře v povídkách Jiřího Lojína a Arnošta Vašíčka. Několik próz je vzpomínkových. Jiří Grygar vzpomíná na to, jak se stal knihomolem, Josef Mlejnek na neobyčejnou paní bytnou z disidentských dob, Jiří Dědeček na kouzelnou dobu mezi dětstvím a mládím, Michal Šanda na literární výlety s básníkem Vítem Kremličkou, Václav Větvička na pohádkově krásná jména českých rostlin. Knihu doplňují čtyři texty tří již nežijících autorů: dva fejetony Ludvíka Vaculíka, věnované Podzimnímu knižnímu veletrhu, méně známý úryvek ze začátku Zdivočelé země Jiřího Stránského a ukázka z románu Prostopášný modlitební mlýnek finského humoristy Arta Paasilinny (jediného zahraničního autora knihy). Paasilinna v ní píše o havlíčkobrodském veletrhu, neboť to při jeho návštěvě čtenářům slíbil a jako správný Fin slib dodržel.

Kriminální román současného rakouského autora bestsellerů Andrease Pittlera 1918: Vražda na konci války je druhý ze série Vídeňské zločiny. Major David Bronstein ve velmi sugestivně vylíčené atmosféře rozpadajícího se mocnářství vyšetřuje dva případy: vraždu mladé ženy a záhadné zmizení generálporučíka Wilhelma Spitzera von Grabensprung, který byl shodou náhod jeho velitelem na bojištích první světové války. Při putování spletitými slepými uličkami obou případů se Bronstein strachuje o život svého otce, který onemocněl španělskou chřipkou, ale zároveň prožívá vášnivou - a tentokrát opětovanou - lásku ke krásné revolucionářce Jelce. Cítí také nostalgický stesk nad rozpadem staleté říše a obavy z nového světa, který vzniká na jejích troskách. Kniha líčí rozpad Rakouska-Uherska a vznik nástupnických států jinak, než je u nás obvyklé, a nabízí tak českým čtenářům zajímavý a nepředpojatý pohled z druhé strany.