Národní památkový ústav

Sborníkem Památky Vysočiny, Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Telči, zahajuje řadu odborných publikací, jejichž cílem je dokumentovat problematiku památkové péče v kraji.

Sborníkem Památky Vysočiny, Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Telči, zahajuje řadu odborných publikací, jejichž cílem je dokumentovat problematiku památkové péče v kraji.

Kamenná boží muka jsou jedním z nejstarších hmotně dochovaných dokladů zbožnosti mimo liturgické prostory. Jejich výskyt je hojný především v bývalých německojazyčných oblastech při jižní hranici českých zemí, kde byla na přelomu 15. a 16. století vytvářena v souvislosti s výstavbou a přestavbou pozdně gotických svatyní. Terénní průzkum spjatý se vznikem této knihy byl orientován zejména na území stávajícího Jihočeského kraje, analogie byly nacházeny též v přilehlém rakouském a bavorském pohraničí. Jsou dokladem snahy vepsat do krajiny část kolektivní paměti i projevem obecně lidské touhy po blízkosti Boží. Kniha je zahrnuje 478 barevných fotografií + mapové přílohy německé a anglické resumé. Autorka je odbornou pracovnicí státní památkové péče, kniha završuje její mnohaleté výzkumy terénu, map i archivních pramenů. Kniha navazuje na obdobně koncipovanou publikaci Pavla Hájka o zděných božích mukách, která vyšla v letošním roce. Knihu vydalo českobudějovické pracoviště NPÚ.

Rod Rožmberků sice vymřel již před čtyřmi stovkami let, paměť na jeho působení, která se projevila v krajině, stavbách či uměleckých dílech, však stále trvá. Až dosud byly informace o rožmberském dědictví přístupny zejména odborníkům a byly rozesety po mnoha jednotlivých publikacích. Českobudějovické pracoviště Národního památkového ústavu proto za finanční podpory Jihočeského kraje vydalo publikaci, která přístupnou a přehlednou formou mapuje rožmberské dědictví nejen na jihu Čech, ale i v ostatních částech českých zemí a neopomíjí ani místa, která byla různou měrou svázána s životem jednotlivých členů rožmberského rodu v zahraničí. Milovníci příběhů si přijdou na své i díky upozorněním na legendy, které se k jednotlivým lokalitám váží. Na rozdíl od mnoha jiných regionalisticky orientovaných publikací jsou však striktně oddělena od historicky ověřitelných faktů. Knihu vydalo českobudějovické územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu.

Dvojjazyčné česko-anglické vydání katalogu schwarzenberské sbírky šedesáti kostýmních miniatur z první poloviny 18. století (dnes je ve sbírkách zámku Český Krumlov), je doprovozeno nejen velkým množstvím barevných fotografií, ale i studiemi, které si všímají několika skupin zobrazených postav: podobenek evropských měšťanů a venkovanů, českých a moravských venkovanů, orientálních postav, divadelních kostýmů komedie dell'Arte a fantaskních převleků barokní aristokracie. Knihu vydalo českobudějovické pracoviště NPÚ.

Texty se týkají historie rodu a jeho nejvýznamnějších představitelů i sídel, hospodářství, patronátu, mecenátu, různých druhů umění a všedního či svátečního života na rožmberském panství. Nebyly opomenuty ani zákruty paměti na vymřelý rožmberský rod v 17. až 20. století. Součástí knihy je i doposud nejrozsáhlejší publikovaná bibliografie odborných prací týkajících se daného tématu. Součástí publikace je katalog předmětů prezentovaných na stejnojmenné výstavě ve Valdštejnské jízdárně. Knihu vydal o českobudějovické pracoviště NPÚ.

Interpretace obsažená v této knize je vystavěná na příkladu jednoho z nejvýstavnějších jihočeských pozdně gotických městských kostelů, farního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Trhových Svinech na Českobudějovicku. Je založena na důkladné rešerši písemných pramenů a rekonstrukci stavebního a uměleckého vývoje kostela a pokouší se rozkrýt sociální předivo, které tuto stavbu i její předchůdkyně doprovázelo od 13. do první poloviny 16. století. Kniha je doplněná velkým množstvím fotografií a rejstříkem. Knihu vydalo českobudějovické pracoviště NPÚ.

Nejpůsobivější renesanční vilu na sever od Alp nechal v závěru 16. století vystavět Vilém z Rožmberka. V posledních letech zámek procházel množstvím stavebních, restaurátorských a instalačních zásahů a v letošním roce byl v plné kráse představen veřejnosti. Průvodce po tomto neobyčejném objektu shrnuje aktuální stav bádání a je doplněn velkým množstvím barevných fotografií. Knihu vydalo českobudějovické pracoviště Národního památkového ústavu.

Významnou položkou našeho kulturního dědictví jsou historické stavby, nejviditelnější doklad dějinného vývoje a historického postavení českých zemí v Evropě. Základním předpokladem a východiskem kvalitní péče o toto dědictví je jeho výzkum. Prezentace výzkumné činnosti pomáhá budovat kladný vztah vlastníků, uživatelů a široké veřejnosti k památkám i památkové péči, dosud však není patřičně rozvinuta. Tento dluh se snaží zmenšit kniha, jež přibližuje zájemcům problematiku zkoumání historických staveb.

Pro člověka předmoderní doby bylo osobní citové znovuprožívání života světců jedním ze základních způsobů duchovního života a sebevzdělání. V křížových chodbách klášterů a v ambitech poutních míst se pro tyto účely v 17. a 18. století využívalo nejednou velmi rozsáhlých "vyprávěcích" cyklů olejomaleb. Kniha L. Ourodové-Hronkové obsahuje 399 barevných fotografií a shromažďuje informace o deseti barokních obrazových cyklech dochovaných do dnešních dnů na území Jihočeského kraje, a to v klášterech (Český Krumlov, Nové Hrady, Třeboň, Vyšší Brod, Štěkeň) i na poutních místech (Římov, Kájov, Klokoty). Jejich výtvarná úroveň je různorodá, od umění téměř lidového (kájovský cyklus) či výtvarných projevů poučených laických bratrů (např. zlatokorunský cyklus dnes ve Vyšším Brodě), až po vrcholná díla dané doby (vídeňští Michael a Jan Grabenbergerové pro novohradské servity či Ignác Viktorin Raab pro Klementinum, dnes ve Štěkni). Kniha si též všímá možností preventivní péče a restaurování tohoto typu památek. Knihu vydalo českobudějovické pracoviště NPÚ.

Publikace shrnuje dosavadní poznatky o stavební historii hradu, který byl obnažen archeologickým výzkumem v 70. až 80. letech 20. století. Vizmburk byl vystavěn jedním z předních reprezentantů české šlechty v průběhu 3. a 4. čtvrtiny 13. století a již roku 1447 skončilo jeho funkční období. Vykopaná, velmi dobře dochovaní zřícenina hradu odpovídala postavení svého stavebníka. Množstvím a kvalitou umělecky pojednaných kamenických prvků i některými dalšími vlastnostmi představuje Vizmburk zcela výjimečnou památku středověké stavební kultury, její současný neutěšený stav tomu však neodpovídá. Publikace obsahuje kromě textové části také podrobnou, metodicky přínosnou měřickou dokumentaci a velké množství fotografických příloh, které dokumentují dnešní stav hradu, ale zejména jeho podobu v průběhu a těsně po ukončení archeologického odkryvu. Od té doby vypovídací hodnota zříceniny utrpěla značné, nevratné ztráty..

Kult eucharistie se stal ve vrcholném a pozdním středověku jedním z ústředních témat celé evropské kultury a prostupoval tak všemi sférami života tehdejší společnosti. České království nebylo v tomto výjimkou a jeho pokladnice, město Kutná Hora, dokonce v intenzitě kultu vyniklo nad jiné.Tato kniha sleduje především jeho vizuální stránku, o níž nám podávají svědectví tamní památky architektury, sochařství, malířství a uměleckých řemesel. Výklad začíná vznikem města kolem roku 1300, zahrnuje období bohatých uměleckých a náboženských aktivit před husitskými válkami, plodné období utrakvismu i útlum v následné době reformační. Knihu uzavírají události kolem roku 1623, kdy se město navrací k římské církvi.K hlavním sledovaným tématům patří činnost bratrstva Kristova Těla (1384-1424) a jeho soupeření se sedleckým klášterem, eucharistické nádoby (monstrance, kalichy, pyxidy), drobná eucharistická architektura (sanktuaria), eucharistická procesí a liturgické inscenace, vše v kontextu Českých zemí a střední Evropy. Z ikonografických rozborů vyplývá, nakolik bylo zpracování eucharistických témat příznačné pro konfesní situaci, a jaké role hrála výtvarná díla ve světě tehdejších lidí.Text doprovází množství barevných fotografií a rozsáhlé faktografické přílohy. Includes an extensive English summary: Ecce panis angelorum - Art and Architecture of the Late Middle Ages in the Context of Eucharistic Devotion in Kutná Hora (c. 1300-1620).

Pětačtyřicet studií se zaměřuje na výzkum schwarzenberského dědictví, historie významných osobností rodu a jejich veřejných aktivit od 17. do druhé poloviny 20. století. Schwarzenbergové výrazněji vstoupili do českých dějin poté, co roku 1660 získali třeboňské panství a na počátku 18. století v jižních Čechách vybudovali nejrozsáhlejší dominium střední Evropy. Pětačtyřicet studií této knihy se zaměřuje na výzkum schwarzenberského dědictví (od kulturní krajiny, přes stavební památky až po relikty sociálně-ekonomického systému), historie významných osobností rodu, jejich veřejných aktivit i životního stylu od 17. do druhé poloviny 20. století. Studie jsou plodem širokého spektra 44 autorů, od terénních památkářů a archivářů až po univerzitní profesory zejména z českých zemí, ale i Slovenska, Maďarska a Bavorska. Schwarzenbergové byli vždy v centru dění a mají na formování našeho novodobého národa v politické, hospodářské i kulturní oblasti obrovský podíl. V době nejhorších pohrom 20. století pak vždy obstáli se ctí. O tom nás mohou přesvědčit také tři deklarace české šlechty z let 1938 a 1939, které prokazují jednoznačné přihlášení k českému národu a jsou důkazem mimořádné osobní statečnosti jejich signatářů. Kniha obsahuje 280 černobílých a 100 barevných ilustrací. 2. vydání obsahuje nově kompletní rodokmen Schwarzenbergů v Čechách a tři deklarace české šlechty z let 1938 a 1939 v plném znění. Includes an extensive English summary: The Schwarzenberg family in Bohemian and Central European cultural history; Das Buch enthält eine ausführliche Zusammenfassung: Die Schwarzenberger in der böhmischen und miteleuropäischen Kulturgeschichte

Publikace podává ucelený přehled vývoje oděvní kultury v Čechách 17. století s přesahy do století předcházejícího i následujícího. Shrnuje proměny tzv. vysoké módy - oděvu špiček společnosti, které vytvářely dobový estetický ideál a ovlivňovaly vkus vrstev níže postavených. Aristokratické prostředí navíc s oděvem spojovalo i určitý způsob chování, vystupování, rituály a gesta, jež hrály v tehdejším společenském kontaktu prvořadou roli a jimž je věnována také přiměřená pozornost. Navazující kapitoly se dotýkají odívání nižší šlechty,měšťanstva, venkovanů a lidí bez domova, popř. prostých vojáků. Všechny tyto společenské vrstvy různým způsobem přijímaly módní novinky a přizpůsobovaly se vkusu špiček podle vlastních ekonomických možností i nároků, které na oděv kladly. Díky specifickým podmínkám venkova po třicetileté válce a nesmírně tvořivému přístupu tamního obyvatelstva k oděvu začíná právě v této době vznikat lidový kroj. Cesta od módního oděvu ke kroji je sledována v jedné kapitole na příkladu Turnovska. Další část knihy je věnována proměnám odívání v průběhu lidského života od dětství, přes dospělost s odlišením oděvu svobodných, lidí žijících v manželství, popř. vdovců a vdov. Podrobně je také popsán slavnostní oděv: křestní, svatební, pohřební a smuteční. Samostatná kapitola je věnována popisu jednotlivých oděvních součástek, jejich vzhledu, použitým materiálům, barevnosti, výzdobným prvkům a oděvní terminologii. V poslední kapitole je pozornost obrácena k péči o oděv a jeho ukládání, které významným způsobem ovlivnilo vybavení interiéru, a k úloze žen při zhotovování oděvu a péči o něj v rámci rodiny. Publikace vychází z detailního studia obrazových pramenů a pramenů písemných, které v oblasti dějin oděvu u nás dosud téměř nebyly využívány. Písemná pramenná základna kombinuje pozůstalostní inventáře, jež umožňují zachytit složení šatníku, používané materiály, výzdobné prvky i barevnost, a prameny osobní povahy (korespondenci, deníky, paměti), popř. literární díla (cestopisy, dobové romány a poezii), díky nimž je možno sledovat osobní názory na oděv a módu, individuální přístup k odívání a společenské rituály s oděvem spojené.

Kniha interpretuje postupné proměny vztahu obyvatel středoevropských měst k prostoru za jeho hradbami na konci středověku a fenomén nárůstu obliby příměstských kostelů a kaplí v 17. a 18. století. Barokní svatyně, které byly většinou pravidelně navštěvovány ve zbožných procesích, stály v krajinně významných pozicích, buď na návrších jako ochrana města před nebezpečím všeho druhu (válka, epidemie, požáry), anebo při studánkách, které nabývaly proslulosti v léčení chorob. Často při nich byli usazeni poustevníci. Autoři knihu rozčlenili do tří celků, jejichž optika je metaforicky přirovnána k dalekohledu, brýlím a mikroskopu. První je srovnávací studií, pohybující se v širokých časových i prostorových souvislostech, druhá si všímá příměstských poutních míst 17. a 18. století v prostoru Prácheňského a Bechyňského kraje a třetí je detailní mikrohistorickou sondou do konkrétní společenské situace při vzniku a rozvoji kaple sv. Kříže na Křížové hoře (Kreutzberg) na městem Český Krumlov. Kniha je mj. doplněna edicí a překladem unikátní veršované historie českokrumlovského poutního místa od městského syndika Johanna Franze Tschernichena z roku 1710. Knihu vydalo českobudějovické pracoviště Národního památkového ústavu.

Čtvrtý svazek sborníku Památek jižních Čech přináší rozsáhlejší studie a aktuální zprávy o pestrém památkovém fondu v Jihočeském kraji. Jako již tradičně svazek otevírá text věnovaný historii památkové péče, tentokrát faktograficky i fotograficky bohatě vybavený vzpomínkový text architekta a dlouholetého českobudějovického okresního konzervátora Vojtěcha Storma. Mezi obsáhlejšími studiemi zaujmou texty o proměnách vnímání jihočeských novoslohů a historismu, dokumentaci rozsáhlých technických památek (Kaplický potok), archeologickém průzkumu zaniklé hradní věže v Nových Hradech, grafických předlohách štukové a malířské výzdoby zámku Kratochvíle, barokním vybavení kostela v Bílé Hůrce či pestré a v dobách odsunu německých obyvatel i značně pohnuté historii českobudějovického Ferusova domu. Ze zpráv o aktuálním dění je možno upozornit na průzkumy venkovských šlechtických sídel v Poli na Blatensku a v Budkově na Jindřichohradecku, opravu schwarzenberské hrobky v areálu zámku Orlík, restaurování rozměrného barokního obrazu schwarzenberského rodokmenu z mobiliáře zámku Český Krumlov či delfínového kabinetu, který se na zámek Hluboká dostal z majetku spisovatele Adalberta Stiftera. Knihu vydalo českobudějovické pracoviště NPÚ.