Národní památkový ústav strana 3 z 4

Hospodářské dvory a hospodářské budovy bývalých panství velkostatků, stavěné od 17. do počátku 20. století, patřily mezi nejvýznamnější stavby v kulturní zemědělské krajině. Přesto, že jde často o architektonicky výrazné budovy, navrhované i významnými staviteli, nebyla jim dosud věnována dostatečná pozornost. Druhá polovina 20. století navíc hospodářským dvorům z různých důvodů nepřála. Řada jich zanikla, a to i v posledních dvaceti letech a řada z nich je dnes v havarijním stavu. Předkládaná publikace je pokusem alespoň o určitou splátku našeho dluhu vůči těmto stavbám. Práce se opírá především o dvě desetiletí trvající plošný průzkum hospodářských dvorů v Čechách, z něhož byly autorem v odborných periodikách dosud publikovány dílčí poznatky, především z území Středočeského kraje. Souhrnné kapitoly se zabývají nejen přehledem významných dvorů v průběhu staletí, ale také podobou a proměnami jednotlivých typů hospodářských budov, jejich konstrukcemi i detaily. Souhrnné texty doplňuje katalog, který stručně přiblíží podobu hospodářských dvorů na 120 bývalých panství v Čechách. Obsah: Úvod Co je hospodářský dvůr Hospodářské dvory v běhu staletí. O stavebně architektonické podobě významných dvorů v Čechách, jejich stavebnících a stavitelích Hospodářský dvůr v krajině O půdorysech a funkčním uspořádání dvorů Brány dvorů a jejich ohrazení Obytné domy a prostory Chlévy pro hovězí dobytek Konírny Chlévy pro vepře a kurníky Ovčíny O stodolách O sýpkách Kolny Industriální stavby a vybavení ve dvorech Studny a vodní nádrže Zahrady Relikty tvrzí a dalších staveb, druhotně využitých k hospodářským účelům Ke konstrukcím hospodářských budov Architektonický detail Dveře, vrata a okenní výplně Datace, erby, symboly a nápisy

První systematický souhrn terminologie středověké fortifikační architektury pro území České republiky, podaný v širších evropských souvislostech. Výkladová část představuje druhy opevněných staveb a sídel, jejich strukturu a jednotlivé prvky, přehledným způsobem vysvětluje vzájemné vztahy a funkce. Všechny uvedené položky jsou pak seřazeny ve čtyřjazyčném slovníku (vedle češtiny angličtina, němčina a francouzština), který dosud citelně chyběl. Správnému pochopení velkého množství informací napomáhá bohatá obrazová příloha. Kniha je určena odborníkům i laickým čtenářům, u nichž se středověké hrady, městská opevnění a další fortifikační stavby těší značné pozornosti. Obsah: Úvod Druhy opevněných staveb a sídel Struktura fortifikačních celků Prvky fortifikačních straveb Stručné srovnání s fortifikacemi v západní a jižní Evropě (exkurz 1) Ke stavebně-technologickým vlastnostem středověkých fortifikačních staveb (exkurz 2) Obrazová část Slovník Literatura a prameny (výběr) Rejstřík místních jmen v obrazových přílohách Anglické resumé

Publikace se zabývá dosud opomíjenou historií loveckých a chovných obor ve světě, a především v českých zemích. Úvodní kapitoly seznamují čtenáře se základními způsoby lovu, pro něž se kompozičně upravovalo prostředí nově budovaných obor. Následuje část věnovaná historii loveckých obor od starověku na Předním východě, Dálném východě, ve Středomoří, po středověkou a novověkou Evropu. Hlavní část textu se zaměřuje na vývoj loveckých a chovných obor v českých zemích od středověku až do konce druhé světové války. Za zlatý věk obor považujeme 17. a 18. století, kdy se i v našich zemích lovecké a chovné obory stávaly významnými krajinotvornými prvky. Lovecké obory byly v tomto období hojně zakládány na celém území Čech, Moravy a Slezska. Představena jsou nejvýznamnější historická lovecká zařízení jako například obora Hvězda, Hukvaldy, Opočno, Klokočka, Jemčina, Horšov, Roštýnská obora, Lánská obora, Jindřichovická obora, Stará obora u Hluboké nad Vltavou, obora v Holešově nebo v Lednicko-valtickém areálu. Publikace vychází z dlouhodobého studia historických pramenů, ale také z terénních výzkumů.

2. upravené vydání Autorský kolektiv: Ivana Boháčová, Tomasz Cymbalak, Jarmila Čiháková, Zdeněk Dragoun, Jan Hasil, Jan Havrda, Petr Juřina, Vojtěch Kašpar, Filip Laval, Katarina Mašterová, Jaroslav Podliska, Veronika Staňková, Petr Starec, Miroslava Šmolíková, Michal Tryml, Martin Vyšohlíd, Anna Ždárská Kolektiv odborníků, kteří se dlouhodobě zabývají archeologickým výzkumem Prahy, připravil pro všechny zájemce netradičního knižního průvodce zaměřeného především na její historii ukrytou pod současným povrchem. Kniha čtenáře provede po nejvýznamnějších pravěkých, středověkých i některých novověkých památkách, nálezech a archeologických nalezištích na území hlavního města. Zaměřena je zejména na oblast historického centra, dnešní Pražskou památkovou rezervaci, která je na archeologické doklady naší minulosti nejbohatší. Prostřednictvím krátkých kapitol se čtenář seznámí s historií a současností moderního archeologického bádání v Praze, popsány jsou také metody archeologické práce v terénu i mimo něj. Vedle popisu více jak sedmi desítek archeologických památek různého charakteru, který doplňuje bohatá obrazová příloha, jsou zde uveřejněny zcela nové informace o proměnách Prahy v minulosti. Formou krátkých medailonků je předložen aktuální souhrn vědomostí k obecnějším archeologickým tématům, jakými jsou např. vybrané otázky středověkého stavitelství, historického pohřbívání, řemesel či každodenního života jejich obyvatel v minulosti. Kniha je jedním z výstupů grantového projektu Integrovaný informační systém archeologických pramenů Prahy financovaného z programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity Ministerstva kultury České republiky.

Knížka populárně naučnou formou přibližuje široké veřejnosti vesnické stavitelství v celé šíři regionálních odlišností a výtvarného působení historických staveb našeho venkova. Přehledné poznání lidového stavitelství je představeno v základních etnologických, geografických, materiálových a konstrukčních souvislostech. V nástinu je podán i způsob bydlení a každodenní využití jednotlivých typů staveb. Čtivý text doprovází řada krásných instruktivních kreseb autora. Poznání lidové architektury vede k porozumění a seznámení s historií prostředí, ve kterém žijeme, a snad podpoří úsilí o zachování hodnotných dokladů minulosti. Kniha Lidové stavby v České republice navazuje na publikaci Jiřího Langera a Josefa Vařeky Naše lidové stavby vydané v edici Oko v roce 1983. Lidová architektura se v posledních desetiletích těší badatelskému zájmu. Byla vydána řada publikací věnovaných různým aspektům jejího poznání, přesto dosud nebyla dostatečně podchycena tematika celkového vývoje a přehledu lidové architektury na našem území, která by populárněnaučnou formou přitáhla zájem co nejširší veřejnosti. Nové vydání knihy se současným názvem Lidové stavby v České republice etnologa a historika Jiřího Langera se snaží svým kultivovaným jazykem a autorskými kresbami tento dluh alespoň částečně splatit a podnítit odborníky na tomto poli pracujícím k dalším obdobným počinům. PhDr. Jiří Langer, CSc. etnolog, historik a muzejní pracovník, věnuje se zkoumání a terénním výzkumům lidové architektury a problematice muzeí v přírodě, je autorem řady odborných publikací. Jeho celoživotním posláním je snaha o záchranu a prezentaci lidové architektury. Národní památkový ústav vydáním této publikace vyslovuje uznání celoživotnímu dílu PhDr. Jiřího Langera, CSc.

Kniha v logickém sledu průběhu věků (16. – 18. století) líčí příběh oblékání v širším rámci životního běhu, přičemž se opírá o více než jasnou mluvu originálních dokumentů a zobrazení a samozřejmě o bohatou domácí i zahraniční literaturu. Stejný rozhled ukazuje ve znalosti sbírek muzejních a galerijních, z nichž vybírá přesvědčivé ikonografické doklady. Vybrané ilustrace jsou přímo vzorové kvality. Autorka formuluje své názory přesvědčivě, vytříbeným, literárně kvalitním jazykem, doplněným pečlivě vybranými citacemi, použitými jak z literatury, tak z archivních dokladů, včetně pozůstalostních inventářů, z nichž některé vhodně reprodukuje. Právě archivní průzkum ukazuje původnost a podloženost autorčiných tezí. Využívá nejen velmi bohatý český, ale i světový materiál. Novinkou je uplatnění obrazů ilustrujících všední život s šatstvem spjatý (praní, bílení apod.). Probírá také způsob ukládání, uchovávání šatů i doplňků; podobné informace se vyskytují zřídka. Pojednání o šatech vhodně doplňuje také pozorností, již věnuje šperkům a dalším zdobným součástem obleků. Milena Hajná provází čtenáře slovníkem, obohacujícím naše výrazové možnosti popisu postav starých portrétů, jejichž oblečení má své názvosloví. Přestože jde o vysoce odborný jazyk, hemžící se zastaralými termíny, autorka jej dokonale zvládá a vtahuje svou vyjadřovací schopností čtenáře do „příběhu“, např. při výkladu pojmu garderoba.“

Hlubocká zbrojnice je jedna z nejvýznamnějších romanticky koncipovaných zbrojnic, jaké vznikaly na našem území v 19. století. Obsahuje stovky chladných i palných zbraní a rozsáhlou sbírku barokních děl. Neméně významnou součást historické sbírky zbraní na SZ Hluboká tvoří lovecké zbraně, které dokumentují několik staletí trvající lovecké tradice Schwarzenbergů na jejich panství v jižních Čechách doložitelné již na konci 17. století. Prokazatelně rodový majetek byl Schwarzenbergy doplněný nákupy u starožitníků a v aukcích.

Sborník příspěvků ze specializované konference uspořádané Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovištěm středních Čech v Praze 19. října 2017. Obsah: Veronika Pilná / Formy oděvu 16. století a jejich střihová řešení (vybrané problémy) Martina Hřibová / Střihy pánských oděvů v knize Juana de Alcegy Vendulka Otavská / Pohřební oděv Jana Diviše ze Žerotína ( 1616) výsledky průzkumu Milena Bravermanová / Renesanční archeologické textilie na Pražském hradě Sylvie Odstrčilová / Císařovy liché punčochy a další pletařské zvláštnosti z 16. a 17. století Kristina Kermanová / Rekonstrukce, interpretace, prezentace Anežka Baďurová / Oděv účastníků svatebního obřadu per procuratorem 4. května 1570 v Praze v chrámu sv. Víta (Anna Habsburská a Filip II. Španělský) Milena Hajná / Císař Rudolf II. a španělská móda Tomáš Konečný / Oděv a reprezentace konfese za francouzských náboženských válek Radek Martinek / Mezi reformou a reformací. Oděv papežského dvora v časech krize Jaroslava Moučková / Václav Hollar, oděvní detaily v kresbě a grafice Monika Taubertová / Živůtek jako součást českého, moravského a těšínského kroje vliv renesanční módy Anežka Baďurová, Lenka Bártová / Odívání v tiscích 16. století

Tapiserie reprezentují jeden z nejušlechtilejších a nejkrásnějších řemeslných výtvorů, který kdy zdobil a zútulňoval lidské příbytky. Zřejmě nejrozsáhlejší hradozámeckou kolekcí nástěnných koberců na území České republiky se pyšní zámky Hluboká a Český Krumlov. Autorka přibližuje původ unikátní schwarzenberské sbírky a podrobně se věnuje jednotlivým tematickým kategoriím. Součástí souboru jsou tapiserie oslavující náměty biblické (Judita a Holofernes), mytologické (Aeneas a Dido, Příhody Telemachovy), nechybí ani vyobrazené motivy rostlinné (Holandské krajiny, Lovy) či zvířecí (Verdury se zvířaty). Výjevy z vlámské každodennosti zachycuje oddíl věnovaný příslovím, pozornost zaslouží také tapiserie představující jezdeckou školu. Zvláštní místo mezi těmito díly bruselské provenience zaujímá soubor heraldických (znakových) tapiserií, jehož rozsah se vyrovná i světovým sbírkám.

Páté pokračování sborníku Památek jižních Čech opět přináší rozsáhlejší studie i aktuální zprávy o pestrém památkovém fondu v Jihočeském kraji. Svazek otevírají texty věnované historii jihočeské památkové péče, tentokrát faktograficky i fotograficky bohatě vybavené studie o přemístění románského kostela sv. Bartoloměje v Červené nad Vltavou (v souvislosti s budování orlické přehradní nádrže v padesátých letech 20. století) a o nešťastné historii devastace zámku Český Rudolec způsobené dlouhodobým tápáním při hledání jeho využití před rokem 1989 i po něm. Mezi obsáhlejšími studiemi zaujmou texty o historii a současném stavu Staré obory u Hluboké nad Vltavou, rozsáhlá, esejisticky koncipovaná úvaha Jana Müllera o proměnách reklamních ploch v Českých Budějovicích v posledních více než stu letech, kašně na náměstí ve Lhenicích či vyřezávaných stropech v Českém Krumlově. Ze zpráv o aktuálním dění je možno upozornit na shrnutí výsledků archeologického průzkumu hradní studny v Nových Hradech a interpretaci restaurátorských objevů při práci na zbytcích vybavení kaple z Křížové hory nad Českým Krumlovem (dnes v tamějším Hradním muzeu) či překvapivých zjištěních o starší podobě milostného obrazu Panny Marie Klokotské. Několik textů si všímá i architektonického dědictví 20. století, ať již se týkají mostu Duha u Bechyně, který byl nově prohlášen národní kulturní památkou, souboru staveb architekta Karla Chocholy, mirovické vily živnostníka, který se na počátku 20. věku odstěhoval ze čtvrti určené pro židovské obyvatelstvo, či soupisu českokrumlovských projektantů a stavitelů za první republiky.

Opat Bohumír Bylanský dovedl cisterciácký klášter Zlatá Koruna a jeho okolí k nebývalému kulturnímu i hospodářskému rozkvětu. Ve třech desítkách let před zrušením kláštera (1755–1785) zdejší řeholní společenství vytvořilo významné centrum navazující na středověké i barokní podněty, zároveň se však péčí o tzv. industriálie včleňovalo do konceptů osvícenského státu. Jednou z nejzajímavějších opatových aktivit bylo zřízení nově pojaté školy pro děti z okolí, přičemž školní místnosti nechal vyzdobit velkým množstvím didaktických olejomaleb. Tři desítky pláten se dochovaly dodnes (cyklus inspirovaný Komenského Orbis pictus, historicko-geografické mapy Čech a světa, výjevy dle Felbigerova Katechismu, portréty učenců a významných osobností, Telemachovy cesty) a tvoří zcela raritní soubor, na jehož základě můžeme nahlédnout do duchovního i všedního života českého venkova v druhé polovině 18. století, včetně mnoha věrně zachycených detailů vybavení domácností, dobových nástrojů, širokého spektra řemeslných postupů, včetně textilní výroby, lázeňství, stavebnictví, mořeplavby, výroby knih apod. Kniha tyto obrazy fotograficky zachycuje v celcích i detailech a nachází jejich předlohy. Rekonstruuje i všednodenní fungování klášterní školy, myšlenkový svět jejího opatského otce, který své názory na společnost shrnul mj. do obsáhlé statě napsané na jedinečný textový obraz (v příloze edice a překlad Jan Kvapil), a ukazuje, jak individuální iniciativa „zdola“, kterou bychom dnes vřazovali do souvislostí občanské společnosti, byla „shora“ nemilosrdně rozmetána státními reformami. Kniha obsahuje 244 barevných a 8 černobílých fotografií. Knihu vydalo českobudějovické pracoviště NPÚ.

Čtvrtý svazek sborníku Památek jižních Čech přináší rozsáhlejší studie a aktuální zprávy o pestrém památkovém fondu v Jihočeském kraji. Jako již tradičně svazek otevírá text věnovaný historii památkové péče, tentokrát faktograficky i fotograficky bohatě vybavený vzpomínkový text architekta a dlouholetého českobudějovického okresního konzervátora Vojtěcha Storma. Mezi obsáhlejšími studiemi zaujmou texty o proměnách vnímání jihočeských novoslohů a historismu, dokumentaci rozsáhlých technických památek (Kaplický potok), archeologickém průzkumu zaniklé hradní věže v Nových Hradech, grafických předlohách štukové a malířské výzdoby zámku Kratochvíle, barokním vybavení kostela v Bílé Hůrce či pestré a v dobách odsunu německých obyvatel i značně pohnuté historii českobudějovického Ferusova domu. Ze zpráv o aktuálním dění je možno upozornit na průzkumy venkovských šlechtických sídel v Poli na Blatensku a v Budkově na Jindřichohradecku, opravu schwarzenberské hrobky v areálu zámku Orlík, restaurování rozměrného barokního obrazu schwarzenberského rodokmenu z mobiliáře zámku Český Krumlov či delfínového kabinetu, který se na zámek Hluboká dostal z majetku spisovatele Adalberta Stiftera. Knihu vydalo českobudějovické pracoviště NPÚ.

Pětačtyřicet studií se zaměřuje na výzkum schwarzenberského dědictví, historie významných osobností rodu a jejich veřejných aktivit od 17. do druhé poloviny 20. století. Schwarzenbergové výrazněji vstoupili do českých dějin poté, co roku 1660 získali třeboňské panství a na počátku 18. století v jižních Čechách vybudovali nejrozsáhlejší dominium střední Evropy. Pětačtyřicet studií této knihy se zaměřuje na výzkum schwarzenberského dědictví (od kulturní krajiny, přes stavební památky až po relikty sociálně-ekonomického systému), historie významných osobností rodu, jejich veřejných aktivit i životního stylu od 17. do druhé poloviny 20. století. Studie jsou plodem širokého spektra 44 autorů, od terénních památkářů a archivářů až po univerzitní profesory zejména z českých zemí, ale i Slovenska, Maďarska a Bavorska. Schwarzenbergové byli vždy v centru dění a mají na formování našeho novodobého národa v politické, hospodářské i kulturní oblasti obrovský podíl. V době nejhorších pohrom 20. století pak vždy obstáli se ctí. O tom nás mohou přesvědčit také tři deklarace české šlechty z let 1938 a 1939, které prokazují jednoznačné přihlášení k českému národu a jsou důkazem mimořádné osobní statečnosti jejich signatářů. Kniha obsahuje 280 černobílých a 100 barevných ilustrací. 2. vydání obsahuje nově kompletní rodokmen Schwarzenbergů v Čechách a tři deklarace české šlechty z let 1938 a 1939 v plném znění. Includes an extensive English summary: The Schwarzenberg family in Bohemian and Central European cultural history; Das Buch enthält eine ausführliche Zusammenfassung: Die Schwarzenberger in der böhmischen und miteleuropäischen Kulturgeschichte

Kniha interpretuje postupné proměny vztahu obyvatel středoevropských měst k prostoru za jeho hradbami na konci středověku a fenomén nárůstu obliby příměstských kostelů a kaplí v 17. a 18. století. Barokní svatyně, které byly většinou pravidelně navštěvovány ve zbožných procesích, stály v krajinně významných pozicích, buď na návrších jako ochrana města před nebezpečím všeho druhu (válka, epidemie, požáry), anebo při studánkách, které nabývaly proslulosti v léčení chorob. Často při nich byli usazeni poustevníci. Autoři knihu rozčlenili do tří celků, jejichž optika je metaforicky přirovnána k dalekohledu, brýlím a mikroskopu. První je srovnávací studií, pohybující se v širokých časových i prostorových souvislostech, druhá si všímá příměstských poutních míst 17. a 18. století v prostoru Prácheňského a Bechyňského kraje a třetí je detailní mikrohistorickou sondou do konkrétní společenské situace při vzniku a rozvoji kaple sv. Kříže na Křížové hoře (Kreutzberg) na městem Český Krumlov. Kniha je mj. doplněna edicí a překladem unikátní veršované historie českokrumlovského poutního místa od městského syndika Johanna Franze Tschernichena z roku 1710. Knihu vydalo českobudějovické pracoviště Národního památkového ústavu.

Publikace podává ucelený přehled vývoje oděvní kultury v Čechách 17. století s přesahy do století předcházejícího i následujícího. Shrnuje proměny tzv. vysoké módy - oděvu špiček společnosti, které vytvářely dobový estetický ideál a ovlivňovaly vkus vrstev níže postavených. Aristokratické prostředí navíc s oděvem spojovalo i určitý způsob chování, vystupování, rituály a gesta, jež hrály v tehdejším společenském kontaktu prvořadou roli a jimž je věnována také přiměřená pozornost. Navazující kapitoly se dotýkají odívání nižší šlechty,měšťanstva, venkovanů a lidí bez domova, popř. prostých vojáků. Všechny tyto společenské vrstvy různým způsobem přijímaly módní novinky a přizpůsobovaly se vkusu špiček podle vlastních ekonomických možností i nároků, které na oděv kladly. Díky specifickým podmínkám venkova po třicetileté válce a nesmírně tvořivému přístupu tamního obyvatelstva k oděvu začíná právě v této době vznikat lidový kroj. Cesta od módního oděvu ke kroji je sledována v jedné kapitole na příkladu Turnovska. Další část knihy je věnována proměnám odívání v průběhu lidského života od dětství, přes dospělost s odlišením oděvu svobodných, lidí žijících v manželství, popř. vdovců a vdov. Podrobně je také popsán slavnostní oděv: křestní, svatební, pohřební a smuteční. Samostatná kapitola je věnována popisu jednotlivých oděvních součástek, jejich vzhledu, použitým materiálům, barevnosti, výzdobným prvkům a oděvní terminologii. V poslední kapitole je pozornost obrácena k péči o oděv a jeho ukládání, které významným způsobem ovlivnilo vybavení interiéru, a k úloze žen při zhotovování oděvu a péči o něj v rámci rodiny. Publikace vychází z detailního studia obrazových pramenů a pramenů písemných, které v oblasti dějin oděvu u nás dosud téměř nebyly využívány. Písemná pramenná základna kombinuje pozůstalostní inventáře, jež umožňují zachytit složení šatníku, používané materiály, výzdobné prvky i barevnost, a prameny osobní povahy (korespondenci, deníky, paměti), popř. literární díla (cestopisy, dobové romány a poezii), díky nimž je možno sledovat osobní názory na oděv a módu, individuální přístup k odívání a společenské rituály s oděvem spojené.

Kult eucharistie se stal ve vrcholném a pozdním středověku jedním z ústředních témat celé evropské kultury a prostupoval tak všemi sférami života tehdejší společnosti. České království nebylo v tomto výjimkou a jeho pokladnice, město Kutná Hora, dokonce v intenzitě kultu vyniklo nad jiné.Tato kniha sleduje především jeho vizuální stránku, o níž nám podávají svědectví tamní památky architektury, sochařství, malířství a uměleckých řemesel. Výklad začíná vznikem města kolem roku 1300, zahrnuje období bohatých uměleckých a náboženských aktivit před husitskými válkami, plodné období utrakvismu i útlum v následné době reformační. Knihu uzavírají události kolem roku 1623, kdy se město navrací k římské církvi.K hlavním sledovaným tématům patří činnost bratrstva Kristova Těla (1384-1424) a jeho soupeření se sedleckým klášterem, eucharistické nádoby (monstrance, kalichy, pyxidy), drobná eucharistická architektura (sanktuaria), eucharistická procesí a liturgické inscenace, vše v kontextu Českých zemí a střední Evropy. Z ikonografických rozborů vyplývá, nakolik bylo zpracování eucharistických témat příznačné pro konfesní situaci, a jaké role hrála výtvarná díla ve světě tehdejších lidí.Text doprovází množství barevných fotografií a rozsáhlé faktografické přílohy. Includes an extensive English summary: Ecce panis angelorum - Art and Architecture of the Late Middle Ages in the Context of Eucharistic Devotion in Kutná Hora (c. 1300-1620).