Národní památkový ústav strana 4 z 4

Publikace shrnuje dosavadní poznatky o stavební historii hradu, který byl obnažen archeologickým výzkumem v 70. až 80. letech 20. století. Vizmburk byl vystavěn jedním z předních reprezentantů české šlechty v průběhu 3. a 4. čtvrtiny 13. století a již roku 1447 skončilo jeho funkční období. Vykopaná, velmi dobře dochovaní zřícenina hradu odpovídala postavení svého stavebníka. Množstvím a kvalitou umělecky pojednaných kamenických prvků i některými dalšími vlastnostmi představuje Vizmburk zcela výjimečnou památku středověké stavební kultury, její současný neutěšený stav tomu však neodpovídá. Publikace obsahuje kromě textové části také podrobnou, metodicky přínosnou měřickou dokumentaci a velké množství fotografických příloh, které dokumentují dnešní stav hradu, ale zejména jeho podobu v průběhu a těsně po ukončení archeologického odkryvu. Od té doby vypovídací hodnota zříceniny utrpěla značné, nevratné ztráty..

Významnou položkou našeho kulturního dědictví jsou historické stavby, nejviditelnější doklad dějinného vývoje a historického postavení českých zemí v Evropě. Základním předpokladem a východiskem kvalitní péče o toto dědictví je jeho výzkum. Prezentace výzkumné činnosti pomáhá budovat kladný vztah vlastníků, uživatelů a široké veřejnosti k památkám i památkové péči, dosud však není patřičně rozvinuta. Tento dluh se snaží zmenšit kniha, jež přibližuje zájemcům problematiku zkoumání historických staveb.

Interpretace obsažená v této knize je vystavěná na příkladu jednoho z nejvýstavnějších jihočeských pozdně gotických městských kostelů, farního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Trhových Svinech na Českobudějovicku. Je založena na důkladné rešerši písemných pramenů a rekonstrukci stavebního a uměleckého vývoje kostela a pokouší se rozkrýt sociální předivo, které tuto stavbu i její předchůdkyně doprovázelo od 13. do první poloviny 16. století. Kniha je doplněná velkým množstvím fotografií a rejstříkem. Knihu vydalo českobudějovické pracoviště NPÚ.

Nejpůsobivější renesanční vilu na sever od Alp nechal v závěru 16. století vystavět Vilém z Rožmberka. V posledních letech zámek procházel množstvím stavebních, restaurátorských a instalačních zásahů a v letošním roce byl v plné kráse představen veřejnosti. Průvodce po tomto neobyčejném objektu shrnuje aktuální stav bádání a je doplněn velkým množstvím barevných fotografií. Knihu vydalo českobudějovické pracoviště Národního památkového ústavu.

Nejpůsobivější renesanční vilu na sever od Alp nechal v závěru 16. století vystavět Vilém z Rožmberka. V posledních letech zámek procházel množstvím stavebních, restaurátorských a instalačních zásahů a v letošním roce byl v plné kráse představen veřejnosti. Průvodce po tomto neobyčejném objektu shrnuje aktuální stav bádání a je doplněn velkým množstvím barevných fotografií. Knihu vydalo českobudějovické pracoviště Národního památkového ústavu.

Sborníkem Památky Vysočiny, Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Telči, zahajuje řadu odborných publikací, jejichž cílem je dokumentovat problematiku památkové péče v kraji.

Sborníkem Památky Vysočiny, Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Telči, zahajuje řadu odborných publikací, jejichž cílem je dokumentovat problematiku památkové péče v kraji.

Texty se týkají historie rodu a jeho nejvýznamnějších představitelů i sídel, hospodářství, patronátu, mecenátu, různých druhů umění a všedního či svátečního života na rožmberském panství. Nebyly opomenuty ani zákruty paměti na vymřelý rožmberský rod v 17. až 20. století. Součástí knihy je i doposud nejrozsáhlejší publikovaná bibliografie odborných prací týkajících se daného tématu. Součástí publikace je katalog předmětů prezentovaných na stejnojmenné výstavě ve Valdštejnské jízdárně. Knihu vydal o českobudějovické pracoviště NPÚ.

Dvojjazyčné česko-anglické vydání katalogu schwarzenberské sbírky šedesáti kostýmních miniatur z první poloviny 18. století (dnes je ve sbírkách zámku Český Krumlov), je doprovozeno nejen velkým množstvím barevných fotografií, ale i studiemi, které si všímají několika skupin zobrazených postav: podobenek evropských měšťanů a venkovanů, českých a moravských venkovanů, orientálních postav, divadelních kostýmů komedie dell'Arte a fantaskních převleků barokní aristokracie. Knihu vydalo českobudějovické pracoviště NPÚ.

Rod Rožmberků sice vymřel již před čtyřmi stovkami let, paměť na jeho působení, která se projevila v krajině, stavbách či uměleckých dílech, však stále trvá. Až dosud byly informace o rožmberském dědictví přístupny zejména odborníkům a byly rozesety po mnoha jednotlivých publikacích. Českobudějovické pracoviště Národního památkového ústavu proto za finanční podpory Jihočeského kraje vydalo publikaci, která přístupnou a přehlednou formou mapuje rožmberské dědictví nejen na jihu Čech, ale i v ostatních částech českých zemí a neopomíjí ani místa, která byla různou měrou svázána s životem jednotlivých členů rožmberského rodu v zahraničí. Milovníci příběhů si přijdou na své i díky upozorněním na legendy, které se k jednotlivým lokalitám váží. Na rozdíl od mnoha jiných regionalisticky orientovaných publikací jsou však striktně oddělena od historicky ověřitelných faktů. Knihu vydalo českobudějovické územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu.

Pro člověka předmoderní doby bylo osobní citové znovuprožívání života světců jedním ze základních způsobů duchovního života a sebevzdělání. V křížových chodbách klášterů a v ambitech poutních míst se pro tyto účely v 17. a 18. století využívalo nejednou velmi rozsáhlých "vyprávěcích" cyklů olejomaleb. Kniha L. Ourodové-Hronkové obsahuje 399 barevných fotografií a shromažďuje informace o deseti barokních obrazových cyklech dochovaných do dnešních dnů na území Jihočeského kraje, a to v klášterech (Český Krumlov, Nové Hrady, Třeboň, Vyšší Brod, Štěkeň) i na poutních místech (Římov, Kájov, Klokoty). Jejich výtvarná úroveň je různorodá, od umění téměř lidového (kájovský cyklus) či výtvarných projevů poučených laických bratrů (např. zlatokorunský cyklus dnes ve Vyšším Brodě), až po vrcholná díla dané doby (vídeňští Michael a Jan Grabenbergerové pro novohradské servity či Ignác Viktorin Raab pro Klementinum, dnes ve Štěkni). Kniha si též všímá možností preventivní péče a restaurování tohoto typu památek. Knihu vydalo českobudějovické pracoviště NPÚ.

Sborníkem Památky Vysočiny, Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Telči, zahajuje řadu odborných publikací, jejichž cílem je dokumentovat problematiku památkové péče v kraji.

Kamenná boží muka jsou jedním z nejstarších hmotně dochovaných dokladů zbožnosti mimo liturgické prostory. Jejich výskyt je hojný především v bývalých německojazyčných oblastech při jižní hranici českých zemí, kde byla na přelomu 15. a 16. století vytvářena v souvislosti s výstavbou a přestavbou pozdně gotických svatyní. Terénní průzkum spjatý se vznikem této knihy byl orientován zejména na území stávajícího Jihočeského kraje, analogie byly nacházeny též v přilehlém rakouském a bavorském pohraničí. Jsou dokladem snahy vepsat do krajiny část kolektivní paměti i projevem obecně lidské touhy po blízkosti Boží. Kniha je zahrnuje 478 barevných fotografií + mapové přílohy německé a anglické resumé. Autorka je odbornou pracovnicí státní památkové péče, kniha završuje její mnohaleté výzkumy terénu, map i archivních pramenů. Kniha navazuje na obdobně koncipovanou publikaci Pavla Hájka o zděných božích mukách, která vyšla v letošním roce. Knihu vydalo českobudějovické pracoviště NPÚ.