O.P.S. strana 2 z 3

Kniha o dějinách matematické analýzy od antiky do konce 19. stol. 13 kapitol, 13 předních autorů, světových historiků matematiky. Vyšlo v USA, SRN a nyní v češtině. Historie matematické analýzy na životě a díle předních světových matematiků. Podobných knih ve světové literatuře zřejmě mnoho není, v češtině docela určitě ne. Tato kniha popisuje konceptuální rozvoj analýzy od antiky do konce 19. století. Teoretické procesy jsou uvažovány stejně jako vliv aplikovaných problémů a životopisných a filozofických profilů. Kniha má 13 kapitol, každá je psána předním odborníkem v historii matematiky. Prvních deset kapitol vypráví příběh v jeho časové posloupnosti, kdežto poslední tři kapitoly dávají přehledy historie diferenciálních rovnic, variačního kalkulu a funkcionální analýzy. Zvláštní vlastností knihy jsou oddělené kapitoly o rozvoji teorie komplexních funkcí v 19. stol. A dvě kapitoly o vlivu fyziky na analýzu. Jedna je o počátcích analytické mechaniky a druhá zpracovává problémy okrajové úlohy matematické fyziky (zvláště teorie potenciálů) v 19. stol. Autoři prezentují historii analýzy co nejblíže k historickým pramenům, jak je to možné z hlediska čtivosti. Kniha zahrnuje obsáhlé životopisy, poskytuje užitečné seznamy originální literatury. Matematické příklady jsou pečlivě zvoleny, tak že čtenáři se skromným matematickým profilem je mohou sledovat. Obsah: Antika, Předchůdci derivování a integrování, Newtonova metoda a Leibnizův kalkul, Algebraická analýza v 19. stol. Vznik analytické mechaniky v 18. stol. Založení analýzy v 19. stol. Zpřesňování analýzy v 19. stol. Okrajová úloha matematické fyziky, teorie komplexních funkcí 1780-1900. Teorie míry a integrace od Riemanna k Lebesgueovi, Konec vědy kvantit, základy analýzy 1860-1910. Diferenciální rovnice: historický přehled asi do roku 1900. Variační počet: historický přehled. Vznik funkcionální analýzy

Další původní, nové, autorské dílo matematika a filosofa Petra Vopěnky. Pokračování prvního dílu, který obsahoval poznatky z diferenciálního počtu se tento druhý díl věnuje počtu integrálnímu. Další z badatelských knih našeho semináře, která obsahuje texty: Integrál reálné funkce jedné proměnné, Základní neurčité integrály a Situace knihy. Odmítnutí Newtonova a Leibnizova pojetí kalkulu nekonečně malých veličin v matematice 19. a 20. stol. - vyvolané ať jejich neochotou či neschopností domyslet a dotvořit základní pojmy - bylo jedním z největších omylů nejen matematiky, ale evropské vědy vůbec. Pomyslné prodloužení původních přirozených čísel až do nestandardních a jejich převrácení do nekonečně malých je značně neintuitivní, na rozdíl od přístupu v této knize, jehož intuice je evidentní a postupně je zde budována. Petr Vopěnka vychoval dvě generace významných matematiků; vystudoval a působil na MFF UK a po roce 1989 působil i jako ministr školství. Nyní je zpět v akademickém prostředí, kde stále tvoří v oblastech filosofie matematiky.

Další kniha z významné a úspěšné edice Prameny evropské vzdělanosti. Vstup algebry do evropské vědy jsme již zmapovali v předešlém svazku Al-Chvárizmí: Aritmetický a algebraický traktát a pomyslné vyvrcholení této linie přináší tato kniha. Vlastní Abelův text vychází v renomovaném překladu prof. Petra Němce a jak je zvykem v této edici i se zasvěcenými komentáři. Kniha je doplněna textem o Niels Henrik Abelovi a jeho díle a obsahuje zejména úplný text slavného důkazu nemožnosti algebraického řešení obecných rovnic vyššího než čtvrtého stupně.

Další původní, nové, autorské dílo matematika a filosofa Petra Vopěnky. Pokračování prvního dílu, který obsahoval poznatky z diferenciálního počtu se tento druhý díl věnuje počtu integrálnímu. Další z badatelských knih našeho semináře, která obsahuje texty: Integrál reálné funkce jedné proměnné, Základní neurčité integrály a Situace knihy. Odmítnutí Newtonova a Leibnizova pojetí kalkulu nekonečně malých veličin v matematice 19. a 20. stol. - vyvolané ať jejich neochotou či neschopností domyslet a dotvořit základní pojmy - bylo jedním z největších omylů nejen matematiky, ale evropské vědy vůbec. Pomyslné prodloužení původních přirozených čísel až do nestandardních a jejich převrácení do nekonečně malých je značně neintuitivní, na rozdíl od přístupu v této knize, jehož intuice je evidentní a postupně je zde budována. Petr Vopěnka vychoval dvě generace významných matematiků; vystudoval a působil na MFF UK a po roce 1989 působil i jako ministr školství. Nyní je zpět v akademickém prostředí, kde stále tvoří v oblastech filosofie matematiky.

Odmítnuti Newtonova a Leibnizova pojetí infinitesimálního kalkulu matematiky 19. a 20. stol. vyvolané ať již jejich neochotou či neschopnosti domyslet a dotvořit základni pojmy, o něž se původní pojetí tohoto kalkulu opíralo bylo jedním z největ ších omylů nejen matematiky, ale evropské vědy vůbec. Tato první kniha o infinitesimálním kalkulu obsahuje jen základní poznatky z diferenciálního počtu reálných funkcí jedné proměnné, a to přibližně v rozsahu odpovídajícímu známému Úvodu do počtu diferenciálního. Následkem toho jsou všechny pojmy a všechna tvrzeni zde uvedené jednoduše přeložitelné do E, D-analýzy, což si čtenář může ověřit v Dodatku. Tam je uveden návod, podle nějž lze poměrně jednoduše překládat pojmy a tvrzeni, v jejichž f ormulacích se vyskytuji nejvýše dvě střídající se kvantifikace nekonečně malých čísel.

Odborná kniha objasní čtenáři fenomén přirozeného práva a fenomén moderního právního státu a zároveň jejich interakcí v moderní demokratické společnosti. Fundovaným způsobem se zabývá podstatou a souvislostmi těchto právních jevů v celém historickém vývoji až k etapě současného moderního, tj. demokratického právního státu.

Významný text pro formování evropské kultury a civilizace, který nebyl nikdy doposud přeložen. Dva útlé, ale o to významnější traktáty, kterými vstoupily základy celé matematiky kalkulací (sčítání, odečítání, násobení, dělení a v druhém případě řešení základních typů rovnic) do Evropy, až se staly náplní dnešního učiva základního školství. Provádění těchto operací je popsáno formou, kterou označujeme jako ALGORITMUS, což je odvozenina ze jména autora. Al Chvárizmí byl arabský matematik, který podle indických textů sepsal toto dílo jeho jméno pak znělo v latinském přepisu: Algorismi. Oba dva traktáty bohatě komentoval a velmi podrobně uvedl přední český matematik – Petr Vopěnka.

Významný text pro formování evropské kultury a civilizace, který nebyl nikdy doposud přeložen. Dva útlé, ale o to významnější traktáty, kterými vstoupily základy celé matematiky kalkulací (sčítání, odečítání, násobení, dělení a v druhém případě řešení základních typů rovnic) do Evropy, až se staly náplní dnešního učiva základního školství. Provádění těchto operací je popsáno formou, kterou označujeme jako ALGORITMUS, což je odvozenina ze jména autora. Al Chvárizmí byl arabský matematik, který podle indických textů sepsal toto dílo jeho jméno pak znělo v latinském přepisu: Algorismi. Oba dva traktáty bohatě komentoval a velmi podrobně uvedl přední český matematik – Petr Vopěnka.

Publikace se věnuje aktuálnímu tématu současné doby - společenské odpovědnosti firem (CSR). Ve čtivé formě seznamuje s jejími teoretickými základy a přináší i pohled na aplikace v praxi formou případových studií na konci knihy. Text knihy čtenáře podrobně seznámí s implementací CSR do strategie firmy, jednotlivými pilíři společensky odpovědného podnikání, řeší problematiku rovných příležitostí, outplacementu, sociálního marketingu, Fair Trade i hodnocení a reportování CSR. Autorka se zamýšlí i nad kritikou tohoto konceptu a budoucím vývojem CSR. Nadto se v textu dočteme nejen i o odpovědném podnikání jako celku a obecněji odpovědném chování organizací, etikou v podnikání a korupci. Kniha je určena široké i odborné veřejnosti, komerční i veřejné správě a zejména manažerům společností, které chtějí naplnit koncept společenské odpovědnosti.

Kniha dalšího držitele prestižní ceny Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE97 pro rok 2010. Rakouský filosof a esejista, který je u nás znám především díky své Teorii nevzdělanosti, přináší neotřelý pohled na základní, aktuální až naléhavé problémy současné evropské společnosti. Tato kniha je výborem textů mapující autorovu tvorbu a širším představením autora českému čtenáři, tak jak je pro Knihovnu ceny VIZE97 obvyklé. Publikace nutí čtenáře zamyslet se nad proměnou obsahu evropských hodnot, jako jsou společenství, důstojnost, morálka, stát, peníze, důvěryhodnost, stáří atp. Ukazuje tím nejen na proměnu chápání klíčových pojmů, ale také upozorňuje na vyprazdňování jejich obsahů, jež jsou čím dál více podřizovány silným ekonomickým a politickým zájmům.

Nové původní autorské dílo předního českého matematika a filosofa Petra Vopěnky. Text navazuje na myšlenku vydání jeho stěžejního matematického traktátu (Alternativní teorie množin) v českém jazyce. Po mnohaleté práci však nyní čtenář nedostává překlad této knihy, ale nové zpracování a rozvoj základních prvků této teorie s řadou přesahů do epistemologie a filosofie vůbec. Úvodní část knihy je tedy věnována pojmům neostrost a nekonečno a jako základní nástroj pro popis jsou postulovány polomnožiny, jimž je věnována další významná část. Dále se dočtete o pojmu nerozlišitelnost a s ním souvisejícím povstávání topologických tvarů na množstvích. Hlavní část knihy je doplněna dvěma metafyzickými meditacemi. Kniha má ještě tři rozsáhlé dodatky: Alternativní teorii množin, Popis problému aktualizovatelnosti nekonečna a překlad části stati do angličtiny (The problem of actualizability) Kniha se svým významem a pojetím snaží znovu obhájit pojetí poznání jako dobrodružství a vyvést matematiku zpět k filosofii, kam ostatně neodmyslitelně patří.

Americký filosof a ekolog David Abram (1957) patří k nejinspirativnějším současným ekologickým myslitelům. Antologie pěti autorových esejů a jednoho rozhovoru - Reciprocita a losos, Země v zatmění, Neviditelný svět, Animismus, percepce a pozemské umění kouzelníka, Ekologie hloubky a Strážce hranice - seznamuje s jeho úvahami, v nichž se soustředěně zabývá fenomenologickými a psychologickými aspekty současné ekologické krize. Všímá si toho, jak lidské technologie ovlivňují naše smyslové vnímání a specificky modulují náš obraz světa. Objevným způsobem přitom poukazuje na zapomenutou ekologickou dimenzi a hloubku lidských smyslů. Je země skutečně jen konglomerátem neživých objektů, určených pro naši nekonečnou exploataci, jak má tendenci nás o tom přesvědčovat mechanistická věda? Pokud znovu probudíme svoji primární zkušenost tělesného vnímání a otevřeme se bezprostřední aktivní participaci se světem kolem nás, můžeme objevit, že vše v něm je živé a oduševnělé, že smyslová země není souborem mrtvých objektů, ale společenstvím živých, působících subjektů. Můžeme tak znovu dospět ke vzájemnosti se zbytkem biosféry a začít opět tvořit více harmonický svět.

Původní autorský text, který přináší nový pohled na téma vztahu filosofie a logiky. Čtenář je zde přehlednou strukturovanou formou seznamován s velmi neobvyklým typem myšlenek ranného díla předního filosofa 20 století. Přestože se logika většinou nepovažuje za doménu fundamentální ontologie, snaží se kniha ukázat, že se Martin Heidegger již od samého počátku své filosofické cesty a přinejmenším až do konce 20. let soustavně vyrovnával s logickou problematikou platnosti a nezávislosti pravdivých výroků na reálném procesu myšlení – tedy s tehdy obecně živými otázkami vyrůstajícími jak z kritiky tzv. psychologismu, tak z fregovské a novokantovské tradice čisté logiky. Uprostřed těchto zápasů pak Heidegger přichází s odhalením temporálních základů logiky jako disciplíny vyrůstající z bytostných struktur pobytu. Přestože se jedná o filosofický text, je kniha zpracována čtivým a poutavým způsobem. Členěna je na tři části: spor o psychologismus, sestup k Aristotelovi a fenomenologická chronologie.

Původní autorský text, který přináší nový pohled na téma vztahu filosofie a logiky. Čtenář je zde přehlednou strukturovanou formou seznamován s velmi neobvyklým typem myšlenek ranného díla předního filosofa 20 století. Přestože se logika většinou nepovažuje za doménu fundamentální ontologie, snaží se kniha ukázat, že se Martin Heidegger již od samého počátku své filosofické cesty a přinejmenším až do konce 20. let soustavně vyrovnával s logickou problematikou platnosti a nezávislosti pravdivých výroků na reálném procesu myšlení – tedy s tehdy obecně živými otázkami vyrůstajícími jak z kritiky tzv. psychologismu, tak z fregovské a novokantovské tradice čisté logiky. Uprostřed těchto zápasů pak Heidegger přichází s odhalením temporálních základů logiky jako disciplíny vyrůstající z bytostných struktur pobytu. Přestože se jedná o filosofický text, je kniha zpracována čtivým a poutavým způsobem. Členěna je na tři části: spor o psychologismus, sestup k Aristotelovi a fenomenologická chronologie.

O přímkách, trojúhelnících, rovnoběžnících, o dělení přímek, o kruhu a jeho vlastnostech, o úměrnosti veličin na základě přímek a její upotřebení, o číslech prostých a mocninách na základě přímek, o souměřitelnosti a nesouměřitelnosti, základní věty o protínání a styku rovin, útvary prostorové-jehlan, hranol, kužel, válec, koule, o pěti pravidelných (Platónských) tělesích.

Reprezentativní výbor prací tohoto geniálního matematika a fyzika k tématům z filosofie poznání z jeho čtyř slavných a vlivných filozofických knih. Obsahuje kritický překlad deseti vybraných esejů o matematickém uvažování, o logikách, o měření prostoru a času a o geometrii. Poincaré je asi posledním vědeckým univerzalistou (1905 dospěl spolu s Einsteinem k základům teorie relativity) a zároveň kritikem postupů ve vědě (je zapřísáhlým konvencionalistou). Kniha vychází v edici Proudy evropské vzdělanosti. Uspořádal, přeložil, komentoval a původní studií o filosofii vědy doplnil Jiří Fiala.