Oftis strana 6 z 15

Třicet šest pověstí z Chrudimska a okolí.

Tento sci-fi román, začínající v Praze, vypráví příběh nazávislého novináře Jiřího Svobody, jenž se při honbě za senzací zaplete do projektu několika nejbohatších lidí planety, kteří za pomoci budované multimilionové armády robotických prehistorických oblud chtějí vyhladit lidstvo, které považují za možnou hrozbu své dominatní role vládců světových ekonomik a loutkářů vodících na provázcích do nejvyšších politických míst nastrčené posluhy. Čtenář se na konci každé scény může rozhodnout, jak bude hlavní hrdina dál pokračovat. Kniha tak má mnoho alternativních konců. Může skončit jak překazením tohoto projektu, tak také zbytečnou smrtí hlavního hrdiny. Vzhledem k počtu provázaných alternativních vývojových linií může čtenář číst knihu třeba několikrát a pokaždé ho překvapí něčím novým.

Autorka celé řady nejen románů pro ženy a dívky, ale i oblíbených kuchařek a cestopisů přichází opět především za čtenářkami s touto novelou - kaleidoskopem vtipních a humorných příběhů z vlastního života, kdy se ve snaze o zlepšení a zútulnění rodinného bydlení nehodlá spokojit s danými skutečnostmi. Příběh o tom, že nebylo a není všechno tak, jak má být. Uskutečňování svých vizí a představ ji stojí mnoho sil a sebeodříkání.

Knížka pro děti okolo 10 let je pohádkami jen zdánlivě. Je to soubor běžných každodenních příhod z vesnice v půvabném kraji nedaleko známého Babiččina údolí, které se staly pohádkami ve fantazii hlavního představitele "správného" kluka Vítka a jeho kamarádů. Zásahem pohádkových bytostí se běžné příhody stávají tajuplnými, nevšedními a dobrodružnými událostmi a jsou zaznamenány s úsměvným nadhledem, čtivě a pohodově. Autor (*1920) je především rozhlasový pohádkář a v dramaturgii populárního Hajaji je jeho více než 60 pohádek považováno za téměř kmenový repertoár.

Je volným pokračováním Papouška na smetaně. Nový muž Vilmina života, veterinář Vladimír, vyměnil město za venkov bez ohledu na to, že nový domov je spíše objektem určeným k demolici, než útulnou chaloupkou. Převrátil tak Vilmě život naruby, neboť se rozhodla po jeho boku sdílet všechno dobré i zlé. Aby to nebylo tak jednoduché, odjíždí Vladimír na roční stáž do zahraničí a polorozpadlá chalupa zůstává na krku samotné Vilmě. Když katastrofa, tak pořádná: Ulehčit situaci své dceři v nesnázích přijíždí její ryze nepraktický tatínek.

Kniha s osobitým nadhledem, vtipem a laskavým humorem přibližuje čtenářům všech věkových kategorií životní osudy a dílo téměř padesáti největších a nejvýznamnějších světových hudebníků - skladatelů, dirigentů, zpěváků, instrumentálních sólistů nebo hudebních pedagogů na ploše více než 350 let. Publikace zcela vědomě nemíní být suchým výčtem pouhých vědeckých faktů a pojmů. Pro svůj celkový přehled, vtip a laskavý humor je bezesporu ideální příležitostí k doplnění čtenářových znalostí z oblasti dějin světové hudby i životních osudů těch největších hudebních velikánů. K seznámením s těmito světovými muzikanty záměrně přistupuje čtivou, populární formou okořeněnou neotřelým slovním humorem i vtipnými ilustracemi a karikaturami ušitými přímo "na tělo" jednotlivým světovým hudebníkům.

Cyklovýprava do evropských velehor

Poznání mentality našich předků, o které usilujeme při pohledu do vzdálené národní minulosti, nám umožňují především prameny trestního soudnictví. Jedním z charakteristických znaků raněnovověkých měst bylo jejich vlastní soudnictví. Jeho součástí byl o i soudnictví hrdelní, řešící delikty, s nimiž tehdejší právní předpisy spojovaly původně trest smrti. Z činnosti hrdelních soudů vzešly smolné knihy, do nichž byly zapisovány výslechy na mučidlech a další písemnosti, považované dříve spíše za snůšk u kuriozit. Jejich výjimečný vypovídací hodnota byla oceněna teprve v posledních letech. Prameny trestního soudnictví nás informují o nejnižších vrstvách společnosti, o nichž ostatní prameny téměř mlčí. Přinášejí cenné poznatky pro sociální, právní, správní, kulturní a regionální dějiny, ale také pro etnologii, filologii a psychologii. Studium těchto dokumentů přispívá k hlubšímu pochopení mezilidských vztahů ve městech i na vesnicích a umožňuje nahlédnout do rodinného a intimního života jejich obyvatel. Pro Pardubice se dochoval mimořádně hodnotný soubor pěti smolných knih (1538-1626) a další materiály ze 17.-18. století. Na základě jejich studia ukazuje PhDr. Jindřich Francek, autor řady knih z oboru dějin trestního soudnictví, jak se dří ve soudilo, charakterizuje trestné činy (čarodějnictví, krádeže, loupeže, sexuální delikty, vraždy, žhářství aj.) a plasticky zobrazuje kriminalitu pardubického regionu. V druhé části publikace se mohou čtenáři seznámit přímo s výpověďmi provinilců n a mučidlech. Text doplňuje řada dobových dokumentárních vyobrazení deliktů i mučících nástrojů. Aktuálnost knihy spočívá v tom, že zobrazením zločinnosti a jejího postihu na Pardubicku upozorňuje na jeden z nejzávažnějších problémů dnešní doby.

Tuto knihu tvoří osm básnických sbírek z let 2004 - 2008. Řeší autorův vztah k intimním otázkám každé lidské bytosti v daném čase, snaží se jí pomoci ve zdánlivě nevýhodných situacích.Dělá to s humorem, patřičnou ironií ba i s jízlivostí. Léta prožit á v Olomouci přinesla mnoho podnětů z města i jeho nejnavštěvovanějšího okolí a obdařila texty citlivými asociacemi a slohotvornými ozdobami.

V Suchanově sbírce milostné lyriky se ohlašuje známý, ale dnes již velmi vzácný svět - světlo, slovo a duch obrozené (obrozující?) romantické poezie. A je to poezie nová, osobitá a také vyzrálá, přemýšlivá a přístupná. Souzvučně se tu před námi rozez nívá pozoruhodný kvartet. Představuje jej již zmíněný romantický patos. K němu se připojuje navíc porozumění pro přirozenou pravdivost východní filozofie (ústřední haiku jsou řazena podle hexagramů I-ťingu). Další zřetelnou hlubinnou složkou a inspir ací je autorův bytostně se rozvíjející filozofický platonismus. A nakonec čvrtým hráčem v kvartetu je - ne(do)povězené. Čveřice těchto poloh a instrumentů nám pak představuje poezii, v níž Stendhalova krytalizace lásky vyrůstá v ucelenou krystalizaci duše

Soubor 20 dobových grafických listů, na kterých je zobrazeno 39 moravských a českých měst a obcí, včteně míst, kterými železniční trať o celkové délce kolem 250 km z Olomouce do Prahy procházela - provoz na této trati byl první slavnostní jízdou zahá jen 20. srpna r. 1845. Každé z těchto vyobrazení z počátků provozu této železnice je v samostatné textové části doprovázeno stručným popisným výkladem, co je na obrázku uvedeno společně s údaji např. z historie a dalšími zajímavostmi, ať již přírodní mi nebo kulturními pozoruhodnostmi. Úvod je věnován historii výstavby tohoto důležitého dopravního spojení.

Kubíčkova již čtrnáctá básnická sbírka. Výbor textů, které v autorovi stále doznívají, kde nevyvěrá pouze důvěrný vztah k Jeseníkům a Vysočině, ale i láskyplné vyznání k tomu, co je mu blízké.

Místo hexagramů je toto tvořivé pojetí setaveno z haiku zachycujících vrozený půvab génia české krajiny, a to převážně z tzv. Českého "vnitrozemí"- konkrétně z vesničky Zahrádka u Kostelce nad Vltavou, rodiště autorova otce, jehož smrt se udála přesně před čtyřmi roky před spontánním sepsáním této sbírky. Malebný duch jihočeské krajiny s jejími vesničkami, kostelíky a rybníky dokazuje, že malé je krásné. Podobně jako u malého okuláru na konci dalekohledu, zachycení a uchování krásy v drobném umožňuje při správném nastavení vůči větší "objektivní" čočce odkrýt jinak nedostupný a nepostižitelný vesmír - hlubiny našich vlastních duší.

Místo hexagramů je toto tvořivé pojetí setaveno z haiku zachycujících vrozený půvab génia české krajiny, a to převážně z tzv. Českého "vnitrozemí"- konkrétně z vesničky Zahrádka u Kostelce nad Vltavou, rodiště autorova otce, jehož smrt se udála přesně před čtyřmi roky před spontánním sepsáním této sbírky. Malebný duch jihočeské krajiny s jejími vesničkami, kostelíky a rybníky dokazuje, že malé je krásné. Podobně jako u malého okuláru na konci dalekohledu, zachycení a uchování krásy v drobném umožňuje při správném nastavení vůči větší "objektivní" čočce odkrýt jinak nedostupný a nepostižitelný vesmír - hlubiny našich vlastních duší.

V televizní anketě Kniha mého srdce se v roce 2009 umístila na druhém místě Babička od české spisovatelky Boženy Němcové, kterou obdivovaly četné generace našich malých i velkých čtenářů, kteří v ní viděli obraz mládí spisovatelky a dějiny jejího rodu, ale bohužel neoprávněně. Rovněž četní literární historici podlehli kouzlu jejího textu a nerozlišovali mezi básní a skutečností. Královéhradecký historik J. Šůla, který se již delší dobu zabývá zkoumáním pramenů Babičky, ve své nové knize představuje osudy klíčové postavy knihy. Konfrontuje text Babičky s mluvou archivních pramenů a dochází k překvapujícím závěrům. Skutečná "babička" se narodila v chalupě ve vesnici Křovice u Dobrušky (nikoliv ve statku na slezských hranicích), její milý a pozdější manžel, dobrušský rodák tkadlec Jiří Novotný, se dobrovolně nechal naverbovat do pruské armády, nezemřel však v bitvě roku 1794, ale jako propuštěný voják tkalcoval v Kladsku a zemřel na souchotiny až roku 1805. Manželům se nenarodily tři děti, ale celkem devět. "Babička" se po letech strávených v Kladsku a pravděpodobně v Zaháni vrátila do Čech, prožila necelých deset let v Ratibořicích, kde nezemřela, a ani "paní kněžna" ji nevyprovázela na poslední cestě. "Babička" odešla do Vídně, kde své nejmladší dceři vychovávala děti a zemřela v naprosté chudobě roku 1841, zatímco "paní kněžna" již roku 1839 atd. atd. Autor zasadil život protagonistky knihy do historie regionu Opočenska a Kladska a vidí v ní především typ hrdinné české ženy Podorlicka, žijící v nelehkých letech konce 18. a první poloviny 19. století. Kniha je opatřena poznámkovým aparátem a soupisem příslušné historické, literárně historické a regionální literatury české, německé i polské.

Historický ústav Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové obnovil vydávání Východočeských listů historických. Periodikum začalo vycházet nejprve pod názvem Listy katedry historie (1990), později v sedmi dvoučíselných svazcích jako Východočeské listy historické (1997-2005). Připravovaný svazek je již třetím číslem této obnovené řady. 27.svazek VLH, přináší studie a stati s neregionální, národní tématikou tentokráte s primárním zaměřením na dějiny československého vysokého školství po roce 1945 (proměny vzdělávacích institucí v závislosti na společenských změnách, významné osobnosti z pedagogického života apod.). Součástí časopisu jsou studie, materiálové statě, recenze, zprávy i společenská kronika.