P3K

Kniha Lidé ve tmě představuje unikátní soubor autentických deníkových záznamů, básní a povídek Pavla Fischla (později známého jako Gabriel Dagan), které vznikaly v letech 1941 až 1943 v protektorátní Praze a následně v terezínském ghettu. Tento literární poklad, který autorův syn Michael Dagan objevil až v roce 2023 v pozůstalosti svých rodičů patnáct let po otcově smrti, nabízí hluboký vhled do nejniternějších pocitů, úvah o sionismu i tvůrčích procesů mladého muže čelícího kruté realitě holokaustu. Publikace mj. uvádí na pravou míru historickou nepřesnost, kdy byl úryvek z Pavlova terezínského deníku v knize Motýli tady nežijí mylně připsán jeho jmenovci Petru Fischlovi, který zahynul v Osvětimi. Dílo tak slouží nejen jako cenné historické svědectví o životě v ghettu, ale i jako hold nezlomné lidské naději a síle uměleckého vyjádření, které Pavla doprovázelo i v jeho pozdějším životě významného izraelského dramatika a psychoterapeuta.

První svazek publikace V objetí zrady se soustředí na události z doby nacistické a komunistické diktatury, včetně méně prozkoumaného poválečného období let 1945–1948. Kniha nabízí detailní a demytizující pohled na dění ve Zlíně a okolí, přičemž na konkrétních příkladech ukazuje, že ne každý, kdo se po válce prezentoval jako vlastenec, jím skutečně byl. Naopak odhaluje příběhy zrádců a kolaborantů, kteří sledovali pouze vlastní prospěch bez ohledu na režim. Autoři čerpali z dosud nezpracovaných policejních, četnických a vyšetřovacích spisů a přinášejí nové poznatky. Kniha rovněž popisuje poválečné převzetí Baťových závodů a vedení města Zlína komunisty. Zvláštní pozornost je věnována temné roli zlínského drogisty Vladimíra Hájka a zaměstnance Baťových závodů JUDr. Ivana Holého, kteří jako spolupracovníci zlínského gestapa využívali zradu k budování poválečné kariéry. Kniha je určena čtenářům se zájmem o objektivní zpracování regionálních dějin a tabuizovaných témat moderních československých dějin.

Rabín Jonathan Sacks předkládá čtenářům své úvahy nad knihou Numeri, zabývá se problémy současnosti na pozadí starozákonních textů a naopak vysvětluje biblické texty na příkladech z dnešního světa. Jak zmiňují recenzenti a kritici, jedná se o výjimečnou publikaci propojující tradiční texty s problémy 21. století, autor se věnuje řadě detailů a přitom je schopen převodu na dnešnímu čtenáři pochopitelnější paralely. Jde o v pořadí čtvrtou knihu cyklu pravidelných úvah nad tématy týdenních oddílů čtení Tóry, nazvaného Covenant & Conversation. Lord Jonathan Sacks (1948–2020) byl světově proslulý rabín, filozof, spisovatel a náboženská i morální autorita. Je autorem třiceti pěti knih, včetně anglického komentovaného překladu ortodoxního siduru, Koren Sacks Sidur, a zásadních komentářů k machzorům ke svátku Roš ha-šana, Jom kipur, Pesach, Šavuot a Sukot. Řada jeho knih získala literární ceny. Mezi lety 1991 a 2013 zastával funkci vrchního rabína Velké Británie a Commonwealthu. Princ Charles ho nazval „světlem národa“ a Tony Blair „intelektuál ním velikánem“. Rabín Sacks pravidelně vystupoval v rozhlase, televizi a přispíval do tištěných médií jak v Británii, tak po celém světě a často přednášel na univerzitách. Za svou práci získal řadu mezinárodních ocenění. Roku 2005 byl povýšen do šlechtického stavu, v roce 2009 se stal doživotním členem Sněmovny lordů britského parlamentu.

Publikace je věnována kritickému myšlení a kognitivním zkreslením. Kritické myšlení je jednou z nejpotřebnějších dovedností pro 21. století, ale zároveň je jednou z dovedností, která ve výuce na všech stupních škol nejvíce chybí. Dovednost kriticky přemýšlet je důležitá zejména proto, že svět se stává rychlejším a komplikovanějším. V takovém prostředí už naše intuice nestačí a pro lepší rozhodnutí je potřeba znát klamy, kterým podléhá naše vnímání a myšlení, a vědět, jak šikovně používat rozum. Proto se kniha zaměřuje na to, jak kritické myšlení rozvíjet u sebe a ostatních, jak rozpoznávat klamy ve vnímání a v úsudku, a představuje široké spektrum kognitivních zkreslení, které nám v řadě případů brání metody kritického myšlení účinně používat.

Kniha přibližuje ohlasy české meziválečné politické scény na nástup Adolfa Hitlera k moci a jeho první kroky v úřadě; zahrnuje období od ledna 1933 do srpna 1934. Nabízí mimořádně zajímavé srovnání odlišného hodnocení tohoto zlomového historického milníku jednotlivými českými politickými stranami a jeho odraz v prvorepublikovém denním tisku

Příběh derby španělských a portugalských fotbalových klubů a nelítostné rivality mezi kluby a jejich fanoušky. Zachyceny jsou nejdůležitější momenty historie fotbalu na Pyrenejském poloostrově. Publikace zmiňuje celou řadu celospolečenských témat, která fotbalem hýbou, nebo naopak fotbal ovlivňuje je, včetně regionálních rivalit, separatismu ve Španělsku atd. Právě ze soubojů fotbalových rivalů o „jejich“ město nebo „jejich“ region je nejlépe patrné, co všechno fotbal na jihu Evropy obnáší, co všechno znamená pro místní a co všechno ovlivňuje přímo v zemi nebo i za jejími hranicemi. Z obsahu: El Clásico (Real vs. Barcelona), madridské derby (Real vs. Atletico), barcelonské derby (FCB vs. Espanyol), derby o Sevillu, Lisabon, Porto, Baskické derby a další. V tomto rozsahu a svou ilustrační výbavou jde o unikátní publikaci na českém knižním trhu.

Lord Jonathan Sacks (1948–2020) byl světově proslulý rabín, filozof, spisovatel a náboženská i morální autorita. Je autorem třiceti pěti knih, včetně dlouho očekávaného nového anglického překladu a komentáře ortodoxního siduru, Koren Sacks Sidur, a zásadních komentářů k Roš ha-šana, Jom kipur a Pesach Machzorim. Řada jeho knih získala literární ceny. Mezi lety 1991 a 2013 zastával funkci vrchního rabína Velké Británie a Commonwealthu. Princ Charles ho nazval „světlem národa“ a Tony Blair „intelektuálním velikánem“. Rabín Sacks pravidelně vystupoval v rozhlase, televizi a přispíval do tištěných médií jak v Británii, tak po celém světě a často přednášel na univerzitách. Za svou práci získal řadu mezinárodních ocenění. Roku 2005 byl povýšen do šlechtického stavu, v roce 2009 se stal doživotním členem Sněmovny lordů britského parlamentu.

Rabín Jonathan Sacks předkládá čtenářům své úvahy nad knihou Exodus, zabývá se problémy současnosti na pozadí starozákonních textů a naopak vysvětluje biblické texty na příkladech z dnešního světa. Jak zmiňují recenzenti a kritici, jedná se o výjimečnou publikaci propojující tradiční texty s problémy 21. století, autor se věnuje řadě detailů a přitom je schopen převodu na dnešnímu čtenáři pochopitelnější paralely. Jde o v pořadí druhou knihu cyklu pravidelných úvah nad tématy týdenních oddílů čtení Tóry, nazvaného Covenant & Conversation.

Rabín Jonathan Sacks předkládá čtenářům své úvahy nad knihou Exodus, zabývá se problémy současnosti na pozadí starozákonních textů a naopak vysvětluje biblické texty na příkladech z dnešního světa. Jak zmiňují recenzenti a kritici, jedná se o výjimečnou publikaci propojující tradiční texty s problémy 21. století, autor se věnuje řadě detailů a přitom je schopen převodu na dnešnímu čtenáři pochopitelnější paralely. Jde o v pořadí druhou knihu cyklu pravidelných úvah nad tématy týdenních oddílů čtení Tóry, nazvaného Covenant & Conversation.

V knize s podtitulem Kalendářem od Pesachu do Purimu naleznete přehled všech významných svátků, objasnění jejich kořenů a ukotvení v příbězích Tóry. Nechybí vysvětlení principu židovského kalendáře a jeho srovnání s kalendářem křesťanským a muslimským. Texty jsou doplněny slovníkem pojmů. Z obsahu knihy: Kalendář Měsíce židovského kalendáře Roš chodeš Pesach Omer Šavuot Postní dny Roš hašana Jom kipur Sukot Šmini aceret Chanuka Tu bišvat Purim

Kniha se zaměřuje na udržování židovských tradic a zvyků v podmínkách terezínského ghetta. Jde o původně odbornou práci mírně přepracovanou pro širší veřejnost a doplněnou o ilustrační materiál. Téma judaismu v terezínském ghettu nebylo dosud komplexněji probádáno a zpracováno. Knížka se snaží přinést nový pohled na část historie ghetta Terezín.

Kniha líčí osudy československých parašutistů skupiny Clay od výcviku v Británii za druhé světové války až po zpravodajskou činnost na Moravě za protektorátu. Dílo, zpracované publicistickou formou na základě vyprávění velitele desantu Antonína Bartoše i dochovaných primárních dokumentů, vyšlo pod názvem Clay-Eva volá Londýn… krátce po skončení druhé světové války. O oblibě publikace svědčí především fakt, že do komunistického převratu vyšla ve třech vydáních a tajně se distribuovala ještě po 25. únoru 1948. I později, ač vyřazena ze všech knihoven, se stala velmi vyhledávanou, půjčovanou, opisovanou a především čtenou. Teprve po pádu komunistického režimu mohla publikace v Československu znovu vyjít (Melantrich, 1992). I toto vydání je ale již rozebrané, proto vychází nové, a tentokrát ne jako pouhý reprint. Byly opraveny některé nepřesnosti, díky archivům se změnil také pohled na roli některých spolupracovníků Clay-Eva. Kniha nově obsahuje kapitoly o poválečných osudech rodin parašutistů, dochované paměti spolupracovníka Clay, doplnily ji odborné texty historiků a faksimile řady dokumentů. Cílem publikace je přiblížit historii výsadku dnešnímu čtenáři a důstojně připomenout oběti mnoha spolupracovníků skupiny.

Kniha líčí osudy československých parašutistů skupiny Clay od výcviku v Británii za druhé světové války až po zpravodajskou činnost na Moravě za protektorátu. Dílo, zpracované publicistickou formou na základě vyprávění velitele desantu Antonína Bartoše i dochovaných primárních dokumentů, vyšlo pod názvem Clay-Eva volá Londýn krátce po skončení druhé světové války. O oblibě publikace svědčí především fakt, že do komunistického převratu vyšla ve třech vydáních a tajně se distribuovala ještě po 25. únoru 1948. I později, ač vyřazena ze všech knihoven, se stala velmi vyhledávanou, půjčovanou, opisovanou a především čtenou. Teprve po pádu komunistického režimu mohla publikace v Československu znovu vyjít (Melantrich, 1992). I toto vydání je ale již rozebrané, proto vychází nové, a tentokrát ne jako pouhý reprint. Byly opraveny některé nepřesnosti, díky archivům se změnil také pohled na roli některých spolupracovníků Clay-Eva. Kniha nově obsahuje kapitoly o poválečných osudech rodin parašutistů, dochované paměti spolupracovníka Clay, doplnily ji odborné texty historiků a faksimile řady dokumentů. Cílem publikace je přiblížit historii výsadku dnešnímu čtenáři a důstojně připomenout oběti mnoha spolupracovníků skupiny.

Předkládaná publikace si klade cíl přispět do diskuze o roli náboženství v současné společnosti a prostoru Česka, a to se zaměřením na aktuální trendy, které lze pro větší názornost označit poměrně obecným pojmem postsekularismus, který ovšem ve většině případů nevede k návratu tradičních náboženských struktur a církví utvořených v minulosti, ale k novému formování religiozity a spirituality. Postsekularismus v Česku charakterizuje například nárůst náboženských projevů ve veřejném prostoru, prolínání sekulárních a sakrálních aspektů, rostoucí pluralizace religiózních projevů často v neinstitucionální formě. Specifický projev postsekulárního vývoje pak představují zvýšené náboženské aktivity imigrantů, které jsou zde představeny na příkladu Vietnamců a Korejců. Publikace tedy vysvětluje na vybraných příkladech proměn religiózní krajiny počátek přechodu od sekulárního k postsekulárnímu věku.

Kniha se zaměřuje na udržování židovských tradic a zvyků v podmínkách terezínského ghetta. Jde o původně odbornou práci mírně přepracovanou pro širší veřejnost a doplněnou o ilustrační materiál. Téma judaismu v terezínském ghettu nebylo dosud komplexněji probádáno a zpracováno. Knížka se snaží přinést nový pohled na část historie ghetta Terezín.

Publikace je věnována kritickému myšlení a kognitivním zkreslením. Kritické myšlení je jednou z nejpotřebnějších dovedností pro 21. století, ale zároveň je jednou z dovedností, která ve výuce na všech stupních škol nejvíce chybí. Dovednost kriticky přemýšlet je důležitá zejména proto, že svět se stává rychlejším a komplikovanějším. V takovém prostředí už naše intuice nestačí a pro lepší rozhodnutí je potřeba znát klamy, kterým podléhá naše vnímání a myšlení, a vědět, jak šikovně používat rozum. Proto se kniha zaměřuje na to, jak kritické myšlení rozvíjet u sebe a ostatních, jak rozpoznávat klamy ve vnímání a v úsudku, a představuje široké spektrum kognitivních zkreslení, které nám v řadě případů brání metody kritického myšlení účinně používat.