P3K strana 4 z 7

Spis rabi Löwa Ner micva (Světlo příkazu) se věnuje tématu osmidenního svátku Chanuka. Z Maharalova pohledu nebyly události Makabejského povstání izolovanou epizodou židovských dějin. Vždyť nic na světě se neděje náhodně, a tím méně pak události spjaté s židovským národem, Tórou a Chrámem. Jednotlivé, zdánlivě nesouvisející detaily skládá Maharal do celistvého obrazu, v němž ani ta nejmenší maličkost nenarušuje dokonalost řádu. Maharal před námi odkrývá velkolepý scénář, zakotvený již v okamžiku stvoření světa, a při hledání odpovědí na palčivé otázky se vydává k samotným kořenům judaismu, k tanachickým textům a jejich výkladům. Překlad a komentáře: Jan Divecký, doslov: vrchní rabín Karol E. Sidon.

Kniha Praktický judaismus se zabývá praktickými záležitostmi života praktikujících Židů jako je kašrut, manželství, modlitby, svátky atd. Nejde však jen o jakýsi „návod“ či přehled halachického práva, vše je doplněno také zdůvodněními a komentáři autora, této velké rabínské autority. Kniha obsahuje i texty věnující se specifikám judaismu a židovské ortopraxe, odpovídá ale i na mnoho běžných laických otázek, mj.: důvody nošení pokrývky hlavy ortodoxních Židů, zdůvodnění minjanu, příkaz umýt si ruce před jídlem apod

Kniha známého spisovatele literatury faktu Romana Cílka popisuje soudní proces s jedním z pohlavárů SS Karlem Wolffem, šéfem osobního štábu Heinricha Himmlera. Rekapitulace procesu je proložena líčením osudů tří obětí vražedné mašinérie holocaustu (Richard Glazar přežil Treblinku, Ema Šternová a František Kraus hrůzy Osvětimi). Jak píše v předmluvě Arnošt Lustig, je to kniha o legalitě a nepotrestatelnosti zla - o masovém zabíjení „čistýma rukama".

Publikace se zabývá problémy a konflikty současného světa v širším záběru a kontextu témat. Texty se věnují globalizaci a sociální antropologii, rozvojovým problémům světa a ozbrojeným konfliktům. Hlavním cílem této publikace je připojit se k diskusi na téma konfliktů v současném světě. Forma sborníku dává možnost srovnávat různé pohledy a názory jednotlivých autorů.

Československé ministerstvo národní obrany v Londýně předpokládalo, že se rok 1944 stane rozhodujícím pro porážku nacistického Německa. V případě povstání v českých zemích mohli sehrát rozhodující roli speciálně vycvičení příslušníci zahraniční armády. Z toho důvodu bylo zahájeno vysílání dalších paraskupin do protektorátu. Úkolem paraskupiny Clay bylo vybudovat zpravodajskou organizaci a udržovat radiotelegrafické spojení se zpravodajským odborem ministerstva národní obrany a podávat důležitá hlášení politického, hospodářského a vojenského charakteru z daného prostoru. Zpravodajci se při budování sítí pro svoji činnost opírali o statečné pomocníky. Skupina Clay své poslání splnila beze zbytku. Některé zprávy byly zásadního významu a dílem přispěly k porážce nacistické říše. Cena, kterou za to zaplatili spolupracovníci výsadkářů, však byla vysoká. Publikace zachycuje autentické postřehy radisty skupiny Čestmíra Šikoly a věnuje se i trpkým osudům našich hrdinů v poválečné době. Novinkou oproti původnímu vydání této publikace, které připravil Jaroslav Pospíšil, je zařazení rozhovorů se spolupracovníky paraskupiny Clay Bohuslavou Zicháčkovou a Františkem Strakou, které vedl a zpracoval Jindřich Fiala.

Terezínský deník Evy Roubíčkové je nejen svědectvím o osudu konkrétního člověka, ale současně autentickým historickým materiálem, přibližujícím život v ghettu. Zachycuje popravy v počátečním období existence ghetta, vlny transportů odvážejících židovské vězně na Východ, tzv. zkrášlování ghetta před návštěvou delegace Červeného kříže a jiné. Stejně tak zde nalezneme svědectví o každodenních starostech a nemnoha radostech vězňů, zejména však o represích a tragédiích, které především určovaly ráz života v terezínském nuceném společenství. Deník též přibližuje niterné pocity mladého člověka konfrontovaného s tragédií svých nejbližších a perzekucí celé židovské komunity. Terezínský deník je unikátním historickým pramenem a výpovědí statečného člověka, která by neměla být zapomenuta.

Pokračování úspěšného titulu Příběhy Tóry. Komentované starozákonní příběhy od počátků dobývání Izraele po krále Davida. Základní příběhy Tanachu s výkladem nejvýznamnějších židovských rabínů-komentátorů (Maimonides, Nachmanides, Raši, ...). Publikace seznamuje čtenáře s obsahem příběhů (knihy Jehošua, Soudců a Šmuelova), důraz je však kladen především na interpretaci významu těchto událostí.

V publikaci s podtitulem Kalendářem od Pesachu do Purimu naleznete přehled všech významných svátků, objasnění jejich kořenů a ukotvení v příbězích Tóry. Nechybí vysvětlení principu židovského kalendáře a jeho srovnání s kalendářem křesťanským a muslimským.

Příběhy z lodžského a terezínského ghetta během 2. světové války a nové začátky (nejen) v Izraeli. Kniha věnovaná osudům tři přeživších, tří pamětnic popisující nejen tragédii holokaustu, ale také vítězství nového života po něm. Strhující příběh jedené z vyprávějících, Dity Krausové, byl předlohou světového bestselleru – Osvětimská knihovnice (A. G. Iturbe).

Kniha vrchního rabína britského Commonwealthu, sira Jonathana Sackse – O svobodě a náboženství obsahuje třicet šest zamyšlení, ve kterých se rabín Sacks zabývá problémy současnosti na pozadí starozákonních textů a naopak vysvětluje biblické texty na příkladech z dnešního světa. Tato kniha dále rozšiřuje a prohlubuje texty Příběhů Tóry. Právě její autor dr. Jan Divecký volně přeložil a uspořádal výběr z cyklu pravidelných úvah nad tématy týdenních oddílů čtení Tóry, nazvaného Covenant & Conversation. Z názvů kapitol vybíráme: Násilí ve jménu náboženství • Víra a odvaha • Babylonský příběh • Dlouhá cesta ke svobodě • Judaismus a islám • Modlitby praotců • Esav s lidskou tváří • Vyvolení a ti druzí • Morální dilema • Tváří v tvář vlastnímu osudu • Revoluce času • Efraim a Menaše.

Kniha se zabývá fascinujícím pozdně starověkým mystickým textem, který vznikl v talmudickém období v židovském prostředí v oblasti Blízkého východu. Patří mezi několik málo textů, u nichž není pochybnost, že náleží k žánru hejchalotické literatury. Tímto termínem se označují pozoruhodné, u nás téměř neznámé texty, obsahující záznamy o mystických vizích lidí, kteří si říkali jordej merkava. Tato literatura se obvykle datuje do prvních několika století obecného letopočtu, vychází však z ještě starších tradic z období druhého Chrámu. Především navazuje na vize proroka Ezechiela, který spatřil nebeský trůn-vůz, hebrejsky "merkava". Jde tedy o vize Boha na trůnu (případně jen vize trůnu) a obvykle i vize nebeské bohoslužby, kterou vykonávají andělé. Hejchalotická literatura je pak taková literatura, v níž našla mystika merkavy své vyjádření v podobě putování nebeskými paláci nebo jednotlivými nebesy až k Božímu trůnu - merkavě (palác je hebrejsky hejchal, odtud název hejchalotická literatura).

Komentáře k biblickým Pěti knihám Mojžíšovým od jednoho z nejvýznamnějších novodobých izraelských náboženských filozofů - Ješajahu Leibowitze (1903-94). Leibowitz konfrontuje text Tóry s velkými filozofickými systémy Spinozy a Kanta, aby zdůraznil její mnohotvárnost. Jeho náboženská filozofie spočívá na jednoznačné tezi, že judaismus se vyjadřuje naplňováním micvot a ve snášení ,,jha micvot", nikoli ve věroučných zásadách a dogmatech, ve kterých se ani po mnoha generacích nedospělo ke všeobecné shodě. (Někteří politologové jej považují za jednoho z prvních stoupenců postsionismu.)

Třetí díl biblických příběhů (1. Příběhy Tóry, 2. Izrael soudců a králů) z Nakladatelství P3K. Komentované starozákonní příběhy (s výkladem nejvýznamnějších židovských rabínů-komentátorů) od krále Šalomouna po zničení prvního Chrámu a zánik království. Knížka seznamuje čtenáře s obsahem příběhů (knihy Královské), důraz je však kladen především na interpretaci významu těchto událostí.

Kniha Příběhy Tóry (patnáct biblických zamyšlení) Jana Diveckého přibližuje čtenářům: -základní příběhy Starého zákona s výkladem nejvýznamnějších židovských rabínů-komentátorů (Maimonides, Nachmanides, Raši, …) -kapitoly od Stvoření světa po Mojžíšovo putování pouští seznamují zájemce s obsahem příběhů, důraz je však kladen především na interpretaci významu událostí -pro snazší pochopení je publikace doplněna slovníkem základních pojmů a přehledem hlavních komentátorů Tóry Dílo je v našem kontextu výjimečné nejen židovským úhlem pohledu na „obecně známá“ témata, ale také pedagogickým záměrem díla, které v předmluvě ke knize vyzdvihl vrchní zemský rabín Efraim K. Sidon.

Kniha Derech chajim je mezi Maharalovými spisy výjimečná tím, že je souhrnným komentářem k jednomu celému traktátu Talmudu, k traktátu, který sám Maharal nazýval drahým a vznešeným, k traktátu Avot.

Deníkové záznamy z terezínského ghetta. Texty popisují „běžný“ život v ghettu, rostoucí strádání, transporty na východ, zachycují i propagandistickou akci uspořádanou pro delegaci Mezinárodního červeného kříže v létě 1944. To vše pohledem očitého svědka, mladé ženy, která bezprostředně zaznamenala den po dni.