P3K strana 6 z 6

Unikátní vzpomínky paní Votické, které se podařilo uprchnout před nacismem a která našla záchranu v Japonci spravovaném ghettu v Šanghaji. V roce 1940 se jí podařilo získat povolení pro odjezd do Šanghaje, kde pak ve zcela výjimečném až absurdním prostředí, pod ochranou japonských okupantů, přežila válku. V roce 1945 se vrátila do Československa, nicméně brzy se vydala do druhého, již trvalého exilu - útočiště našla v Kanadě, kde žije dodnes. Kniha popisuje osudy předválečné i poválečné, nicméně těžištěm je útěk před blížící se tragédií evropských Židů a život v šanghajském ghettu, kde našlo záchranu přibližně 20 tisíc Židů, včetně řady československých. Tato zřídka zmiňovaná kapitola dějin čs. Židů u nás zatím nevyšla v knižní podobě. Text paní Votické je doplněn celou řadou dokumentů (víza, identifikační osobní průkazy z Šanghaje, dobové fotografie), plus odborným doslovem mapujícím historii šanghajského ghetta, jeho roli a specifika, které vůbec jeho existenci umožnily.

Výjimečná publikace věnující se nejen šoa. Pojednává o osudu Židů za války, ale také Romů, a věnuje se též potrestání viníků. Ústředním a titulním motivem je osud brněnské rodačky Diny Gottliebové-Babbitt (1923–2009), která byla deportovaná z Terezína do rodinného lágru v Auschwitz-Birkenau. Válku přežila díky tomu, že pořizovala přímo pro Mengeleho věrné portréty-akvarely vězněných Romů, které chtěl použít pro svoji pseudovědeckou práci. Od této linie ovšem vede nespočet odboček, věnovaných osudu Romů a Židů před a po holokaustu.

Kniha se zabývá fascinujícím pozdně starověkým mystickým textem, který vznikl v talmudickém období v židovském prostředí v oblasti Blízkého východu. Patří mezi několik málo textů, u nichž není pochybnost, že náleží k žánru hejchalotické literatury. Tímto termínem se označují pozoruhodné, u nás téměř neznámé texty, obsahující záznamy o mystických vizích lidí, kteří si říkali jordej merkava. Tato literatura se obvykle datuje do prvních několika století obecného letopočtu, vychází však z ještě starších tradic z období druhého Chrámu. Především navazuje na vize proroka Ezechiela, který spatřil nebeský trůn-vůz, hebrejsky "merkava". Jde tedy o vize Boha na trůnu (případně jen vize trůnu) a obvykle i vize nebeské bohoslužby, kterou vykonávají andělé. Hejchalotická literatura je pak taková literatura, v níž našla mystika merkavy své vyjádření v podobě putování nebeskými paláci nebo jednotlivými nebesy až k Božímu trůnu - merkavě (palác je hebrejsky hejchal, odtud název hejchalotická literatura).