Poradca s.r.o. strana 2 z 11

Změna zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jako „ZDP“) reflektuje zejména možnost vytvářet podfondy i pro jiné subjekty, než jsou investiční fondy typu SICAV. Změnu archivního zákona vyvolala potřeba sjednotit podobu výkonu spisové služby a přejít na její vedení v příslušným požadavkům odpovídajících elektronických systémech spisové služby. Řádný výkon spisové služby totiž představuje jeden z předpokladů bezvadného plnění úkolů státu, územních samosprávných celků a dalších částí veřejného sektoru. Titul obsahuje úplné znění zákonů po novele: Zákon o daních z příjmů Zákon o archivnictví a spisové službě Upozornění na změnu: Zákona o dani z nemovitých věcí Ustanovení § 17b odst. 1 písm. a) ZDP stanoví podmínky, které musí být splněny, aby byl investiční fond přijatý k obchodování na organizovaném trhu cenných papírů základním investičním fondem. Vzhledem k tomu, že se v související novele ZISIF navrhuje rozšíření možností vytvářet podfondy investičních fondů, navrhuje se rozšíření tohoto ustanovení i na podfondy investičních fondů. Návazně na toto rozšíření se podfondy doplňují i do § 17b odst. 1 písm. a) bodu 1 ZDP, který stanoví podmínku maximálního podílu jednoho účastníka na základním kapitálu, přičemž pro akciovou společnost s proměnným kapitálem platí ustanovení § 155 ZISIF, že u těchto typů investičních fondů včetně jimi vytvářených podfondů se základní kapitál rovná fondovému kapitálu. Důvodem této nové úpravy je zajištění rovného daňového zacházení pro podfondy investičních fondů, které jsou z pohledu daně z příjmů samostatnými poplatníky, a měly by tak mít obdobný daňový režim jako ostatní srovnatelní poplatníci (investiční fondy). Zákon č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci, změnil mj. zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „archivní zákon“), do něhož vložil pravidla atestace elektronických systémů spisové služby. Ta předpokládala, že od 1. ledna 2024, respektive 1. ledna 2025 budou veřejnoprávní původci (zejména stát, územní samosprávné celky a další části veřejného sektoru) povinni vykonávat spisovou službu v elektronickém systému spisové služby, jemuž byl udělen atest. Atest osvědčuje, že elektronický systém spisové služby splňuje požadavky právních předpisů upravujících výkon spisové služby [archivního zákona, vyhlášky upravující podrobnosti výkonu spisové služby a národního standardu pro elektronické systémy spisové služby (dále jen „národní standard“">. Atestaci elektronického systému spisové služby mají zajistit jejich objednatelé (zpravidla se jedná o dodavatele elektronických systémů spisové služby), přičemž proces atestace zabezpečuje buď externí atestační středisko pro elektronické systémy spisové služby určené Ministerstvem vnitra, případně samo Ministerstvo vnitra.

Občanský soudní řád – Do právního řádu je nutné implementovat pravidla směrnice o zástupných žalobách, která se dotýkají procesního postupu v řízení o zástupné žalobě. Jelikož se přitom na procesní otázky ve směrnici pamatuje toliko dílčím způsobem, je nutné tato směrnicová pravidla doplnit o kompletní procesní rámec, na jehož základě bude možné zástupné žaloby projednávat. Směrnice o zástupných žalobách odlišuje dva procesní instituty. Titul obsahuje úplná znění: - Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád - Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník - Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) - Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích Občanský soudní řád Směrnice o zástupných žalobách sama odlišuje dva procesní instituty – zástupnou žalobu na vydání opatření ke zdržení se protiprávního jednání (injunctive measures) a na vydání opatření ke zjednání nápravy (redress measures). Zatímco první z nich je procesně jednodušší a ve směrnici méně regulován, druhý by měl být podložen propracovaným mechanismem kolektivního soudního řízení a dopadá na něj také větší část otázek upravených ve směrnici o zástupných žalobách (např. otázka financování, smíru nebo náhrady nákladů řízení podle čl. 10 až 12 směrnice o zástupných žalobách). Za klíčový rozdíl obou variant zástupné žaloby lze považovat to, zda a jakým způsobem se spotřebitelé do případného řízení zapojují. Trestní zákoník Stávající právní úprava výslovně neupravuje důsledky spojené s učiněním takového prohlášení, proto se navrhuje zdůraznit, že soud k takovému prohlášení přihlédne při stanovení druhu a výměry trestu, neboť skutečnost, jaké měl trestný čin dopady na poškozeného, je součástí hodnocení závažnosti trestného činu, což je jedním z kritérií při volbě druhu trestu a stanovení jeho výměry. Stejně tak státní zástupce při sjednávání druhu a výměry trestu v rámci dohody o vině a trestu přihlédne i k takovému prohlášení poškozeného. Trestní řád Navrhuje se posílit poučovací povinnost státního zástupce v souvislosti se sjednáváním dohody o vině a trestu a předsedy senátu v souvislosti se sjednáváním nebo schvalováním dohody o vině trestu v řízení před soudem vůči poškozenému, který je obětí podle zákona o obětech trestných činů, pokud jde o jeho právo učinit prohlášení o dopadech spáchaného trestného činu na jeho život. Navržená úprava umožní poškozenému v praxi efektivněji uplatnit toto svoje právo i v případě, že se jedná o odchylné procesní vyřízení věci, než je klasické trestní řízení.

V praxi musí mzdová účetní uplatňovat nejen ustanovení Zákoníku práce ale i Občanský zákoník. Právě občanský zákoník se použije na pracovněprávní vztahy vždy, neobsahuje-li ZP speciální úpravu, a to, aniž by bylo třeba zvláštního odkazu. Více se dozvíte v první kapitole. Systém záloh je obecně vzato výhodný pro odběratele, kteří průběžně po delší časové období platí relativně nízké částky (zálohy), které je finančně příliš nezatěžují a konečná cena, resp. doplatek nad zálohy pak již nevypadá až tak hrozivě. Zálohy a závdavky v daních a účetnictví je název druhé kapitoly. Řada daňových poplatníků žije v obavách před kontrolou z finančního úřadu. Často neznají nejen své povinnosti, ale i svá práva. V poslední kapitole se autor pokusí tuto problematiku podrobněji objasnit. Problémy mzdové účetní Odměňování za práci patří mezi pracovní podmínky, jejichž úpravu stanoví zákon. Jedná se o jedno ze základních práv zaměstnance a současně jde i o povinnost zaměstnavatele poskytovat za práci mzdu nebo plat. V souvislosti s rostoucí inflací a zvyšováním životních nákladů jsou otázky kolem odměňování vysoce aktuální. Ve výkladu s praktickými příklady se zabýváme aktuální a komplexní úpravou odměňování, jak je obsažena v zákoníku práce a v dalších pracovněprávních předpisech, zejména v nařízeních vlády. Řada problémů v praxi mzdové účetní se vyskytuje zejména po novele zákoníku práce č. 281/2023 Sb., od 1. 10. 2023 a od 1. 1. 2024, zejména v dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr a při práci na dálku. V našem výkladu jsme se proto soustředili na nejčastější aktuální problémy, které musí řešit mzdové účetní v celé pracovněprávní oblasti, a v rámci metodické pomoci jsme uvedli správný legislativní postup s příklady. Zálohy a závdavky v účetnictví a daních U velkých nebo dlouhodobých obchodních zakázek, stejně jako u průběžných dodávek elektřiny, tepla a plynu, kdy se celková spotřeba (a tedy konečná cena) určuje až za poměrně dlouhé časové (zúčtovací) období, je dodavatel obecně v horší pozici, proto bývá v praxi sjednáno poskytnutí záloh na konečnou cenu. Dodavatel tak má v průběžně inkasovaných penězích záruku, že neodejde s prázdnou a okamžitě může disponibilní prostředky využít k úhradě jeho výloh (vstupů) spojených s dlouhodobě poskytovaným plněním. A systém záloh je obecně vzato výhodný rovněž pro odběratele, kteří průběžně po delší časové období platí relativně nízké částky (zálohy), které je finančně příliš nezatěžují a konečná cena, resp. doplatek nad zálohy pak již nevypadá až tak hrozivě… Daňová kontrola z finančního úřadu Řada daňových poplatníků žije v obavách před kontrolou finančního úřadu. Často neznají nejen své povinnosti, ale i svá práva. V následujícím příspěvku se pokusíme tuto problematiku podrobněji objasnit. Základním průvodcem problematikou kontroly nám bude zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, v platném znění (dále jen „daňový řád“) Daňový řád zakotvuje úpravu prekluze v § 148. Z něj vyplývá, že: Daň nelze stanovit po uplynutí lhůty pro stanovení daně, která činí 3 roky. Lhůta pro stanovení daně počne běžet dnem, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového tvrzení, nebo v němž se stala daň splatnou, aniž by zde byla současně povinnost podat řádné daňové tvrzení. Lhůta pro stanovení daně končí nejpozději uplynutím 10 let od jejího počátku.

Po skončení pracovnoprávneho vzťahu trvá „ochranný“ časový úsek, v ktorom bývalému zamestnancovi, ak ochorie po skončení pracovného pomeru, môže vzniknúť nárok na nemocenskú dávku. Zákon o sociálnom poistení označuje tento časový úsek pojmom ochranná lehota. O tejto téme sa dozviete viac v rubrike Aktuálne. Výkon práce môže spôsobiť ohrozenie života alebo zdravia zamestnanca. Aké sú možné riešenia takejto situácie prostredníctvom skončenia pracovného pomeru zo strany zamestnávateľa alebo zamestnanca pre zdravotné dôvody? Nebezpečenstvá číhajúce na zamestnancov na pracovisku sú škodlivé a nebezpečné faktory pracovného procesu, ktorých účinky ohrozujú život zamestnancov alebo ich zdravie. Zamestnávateľ je preto v záujme predchádzania vzniku takéhoto druhu chorôb povinný zabezpečovať rekondičný pobyt zamestnancovi, ktorý vykonáva vybrané povolanie. Na mladistvých zamestnancov sa v zmysle Zákonníka práce vzťahuje osobitná ochrana. Kedy môže zamestnávateľ uzatvoriť pracovnú zmluvu s fyzickou osobou? Dôvodov na zmenu pracovnej zmluvy môže byť viacero. Najčastejšími sú zmena dĺžky pracovného pomeru, zmena dĺžky pracovného času, zvýšenie vyplácanej mzdy. Je zamestnávateľ povinný pri zmene pracovnej zmluvy jedno vyhotovenie zmeny pracovnej zmluvy vydať zamestnancovi? Prečítajte si v príspevku Zmena pracovnej zmluvy – dôvody. V daňovom procese má obec právne postavenie správcu dane s rozhodovacou právomocou. O povolení odkladu alebo splátok dane vydáva obec rozhodnutie. Čo musí uvedené rozhodnutie obsahovať? Viac v rubrike Verejná správa. Školné patrí medzi vlastné príjmy vysokej školy. Najmenej pätinu z tohto príjmu musia verejné a štátne vysoké školy použiť na financovanie štipendií. Čo je hlavným zdrojom financovania verejnej vysokej školy? Vznik dočasnej pracovnej neschopnosti v ochrannej lehote Ak skončí pracovný pomer zamestnanca, “ časový úsek, v ktorom bývalému zamestnancovi, ak ochorie po skončení pracovného pomeru, môže mu vzniknúť nárok na nemocenskú dávku. Zákon o sociálnom poistení označuje tento časový úsek zanikne mu aj účasť na nemocenskom poistení. Po skončení pracovnoprávneho vzťahu trvá „ochranný pojmom ochranná lehota, o ktorej vás oboznámime v príspevku. Skončenie pracovného pomeru zo zdravotných dôvodov V rámci výkonu pracovného pomeru môže dôjsť ku vzniku stavu, keď sa pre svoj nepriaznivý zdravotný stav zamestnanec stane zdravotne nespôsobilým na výkon svojej práce. Výkon práce by totiž mohol spôsobiť ohrozenie života alebo zdravia takéhoto zamestnanca. Aké sú možné riešenia takejto situácie prostredníctvom skončenia pracovného pomeru zo strany zamestnávateľa alebo zamestnanca pre zdravotné dôvody? Rekondičný pobyt Nebezpečenstvá číhajúce na zamestnancov na pracovisku sú škodlivé a nebezpečné faktory pracovného procesu a pracovného prostredia, ktorých účinky ohrozujú život zamestnancov alebo ich zdravie a môžu ich poškodiť. Sú nimi napríklad elektrický prúd, výška alebo hĺbka, nadmerná hmotnosť manipulovaného bremena. Zmena pracovnej zmluvy – dôvody Dohodnutý obsah pracovnej zmluvy možno zmeniť len vtedy, ak sa zamestnávateľ a zamestnanec dohodnú na jeho zmene. Zamestnávateľ je povinný zmenu pracovnej zmluvy vyhotoviť písomne. Pri zmene pracovnej zmluvy je zamestnávateľ povinný jedno vyhotovenie zmeny pracovnej zmluvy vydať zamestnancovi. Neplatené voľno zamestnanca Čas, ktorý nie je pracovným časom jednotlivca sa v aplikačnej praxi označuje pojmom „voľno“. Voľno má v pracovnom práve mnoho podôb. Môže sa jednať o voľno, ktoré nasleduje po odpracovaní pracovnej zmeny, o voľno ktoré spočíta v čerpaní dovolenky, či o voľno, ktoré súvisí s prekážkami v práci. Aké je pracovné voľno zamestnanca, za ktoré mu nepatrí náhrada mzdy, či hmotné zabezpečenie? Sťažený výkon práce – mzdová a platová kompenzácia V zmysle § 146 Zákonníka práce predstavuje ochrana práce systém opatrení vyplývajúcich z právnych predpisov, organizačných opatrení, technických opatrení, zdravotníckych opatrení a sociálnych opatrení zameraných na utvá

Primárnym cieľom novelizácie zákona o DPH je znížiť administratívne zaťaženie zdaniteľnej osoby – malého podniku, vyplývajúce z dodržiavania platných predpisov pre malé podniky... • Zákon o DPH – novela Malý podnik bude mať od roku 2025 možnosť využívať oslobodenie od dane aj v inom členskom štáte, ako v členskom štáte, v ktorom je usadený, za predpokladu, že hodnota bez dane ním dodaných tovarov a služieb v Európskej únii v kalendárnom roku bude nižšia ako ustanovený ročný úniový limit 100 000 eur bez DPH a súčasne hodnota bez dane ním dodaných tovarov a služieb v tom istom kalendárnom roku nepresiahne ustanovený národný limit, do ktorého sa v dotknutom členskom štáte považuje za malý podnik. Pre tieto účely sa v zákone o DPH navrhuje zaviesť osobitnú úpravu pre malý podnik zahraničnej osoby, ktorá ustanovuje podmienky a práva a povinnosti súvisiace s uplatňovaním oslobodenia ekonomickej činnosti malého podniku neusadeného v tuzemsku od dane, ako aj osobitnú úpravu pre malý podnik tuzemskej osoby, v ktorej sa ustanovia pravidlá pre uplatňovanie oslobodenia od dane ekonomickej činnosti tuzemskej zdaniteľnej osoby v inom členskom štáte... • Príjmy z reklamy – oslobodené od dane Príjmy z reklamy sú u daňovníkov nezaložených alebo nezriadených na podnikanie považované za zdaniteľné príjmy. Výnimku predstavujú iba príjmy plynúce z tzv. charitatívnej reklamy, ktoré sú za podmienok stanovených v § 13 ods. 1 písm. g) ZDP od dane oslobodené. V súlade s týmto ustanovením sú oslobodené od dane príjmy z reklám, ktoré sú určené na charitatívne účely plynúce daňovníkom uvedeným v § 12 ods. 3 písm. a) ZDP najviac do výšky 30 000 eur (do 31. 12. 2023 najviac do výšky 20 000 eur) za príslušné zdaňovacie obdobie, pričom tieto príjmy je daňovník povinný použiť len na účel vymedzený v § 50 ods. 5 ZDP, a to najneskôr do konca roka nasledujúceho po roku, v ktorom tieto príjmy daňovník prijal... • Dovolenka – čerpanie, krátenie Podľa § 113 ods. 2 Zákonníka práce: „Ak zamestnávateľ neurčí zamestnancovi čerpanie dovolenky najneskôr do 30. júna nasledujúceho kalendárneho roka tak, aby zamestnanec vyčerpal dovolenku do konca tohto kalendárneho roka, čerpanie dovolenky si môže určiť zamestnanec“. Ak by zamestnanec toto právo využil (zamestnanec ho využiť nemusí), zamestnanec je povinný oznámiť zamestnávateľovi čerpanie dovolenky písomne, najmenej 30 dní vopred; uvedená lehota môže byť so súhlasom zamestnávateľa skrátená. Ak zamestnávateľ napr. do konca 30. 6. 2024 neurčí zamestnancovi čerpanie dovolenky za (predošlý) kalendárny rok 2023 tak, že čerpanie dovolenky je naplánované (určené v pláne dovoleniek) do konca kalendárneho roka 2024, od 1. 7. 2024 získava toto právo zamestnanec – on sám si určí, v ktoré dni bude čerpať nevyčerpanú

Vydavateľstvo PORADCA prináša odbornú publikáciu s úplným znením zákona s komentárom po novelách 2021. Stavebný zákon je nosným právnym predpisom pre každého stavebníka, developera a tiež pre pracovníkov stavebných úradov a odborov životného prostredia. Titul obsahuje okrem iného aj novelu zákona - Dotácie na bývanie a Vyhlášku o výške dotácie na obstaranie nájomného bytu. Titul obsahuje: - Stavebný zákon s komentárom - Zákon o pamiatkovom fonde - Zákon o dotáciách na bývanie a sociálnom bývaní - Vyhláška o výške dotácie na obstaranie nájomného bytu, obstaranie technickej vybavenosti a odstránenie systémovej poruchy bytového domu - Dotácie na bývanie – novela zákona Publikácia je rozdelená do dvoch kapitol. Stavebný zákon v prvej kapitole upravuje územné plánovanie, určuje ciele a úlohy územného plánovania, podklady v územnom plánovaní, druhy a obsah územného plánovania. Stavebný poriadok obsahuje predpisy pre oprávnenie projektovej a inžinierskej činnosti, predpisy pre používanie výrobkov pre stavbu, povoľovanie nových stavieb, žiadosti o stavebné povolenie, vytýčenie stavieb, užívanie a kolaudáciu, zmeny v užívaní. Obsahuje tiež predpisy pre štátny stavebný dozor. Druhá kapitola obsahuje zákon o dotáciách na rozvoj bývania a o sociálnom bývaní, v ktorom došlo k zásadnej novele, a vyhlášku o výške dotácie na obstaranie nájomného bytu, obstaranie technickej vybavenosti a odstránenie systémovej poruchy bytového domu a o výške oprávnených nákladov na obstaranie nájomného bytu.

Publikácia je členená do dvoch samostatných kapitol Zákon o účtovníctve a Postupy účtovania v PÚ. Účtovnej problematike sa v názorných príkladoch venujeme podrobnejšie z pohľadu účtovných jednotiek, účtovných sústav, dokladov, účtovnej dokumentácie, tvorbe rezerv, príjmov a výdavkov budúcich období, virtuálnej meny, opravných položiek k pohľadávkam, oceňovania majetku, preddavkov v cudzej mene a osobitných účtovných prípadov. Titul obsahuje súbor otázok a odpovedí z oblastí zákona o účtovníctve a postupov účtovania v sústave PÚ. Zákon o účtovníctve -Účtovné jednotky -Účtovné sústavy, doklady, zápisy a knihy -Účtovná závierka -Účtovná dokumentácia -Tvorba rezerv Postupy účtovania v PÚ -Účtovné jednotky -Výdavky budúcich období -Príjmy budúcich období -Virtuálna mena -Opravné položky k pohľadávkam -Oceňovanie majetku -Preddavky v cudzej mene -Osobitné účtovné prípady Zákon o účtovníctve upravuje rozsah, spôsob a preukázateľnosť vedenia účtovníctva pre právnické osoby, ktoré majú sídlo na území SR, pre zahraničné osoby, ak podnikajú na území SR a za určitých podmienok aj pre fyzické osoby podnikateľov. Od 1. 10. 2020 sa zákon o účtovníctve vzťahuje aj na obchodné spoločnosti a družstvo počas dodatočnej likvidácie. Uvedené osoby pre účely zákona o účtovníctve sa považujú za účtovnú jednotku. Zákon o účtovníctve sa vzťahuje na právnické osoby, ktoré majú sídlo na území SR. Právnické osoby nedefinuje, ale odvoláva sa na ustanovenie § 18 Občianskeho zákonníka, v ktorom je právnická osoba vymedzená. Podľa tohto ustanovenia právnickú osobu možno vymedziť ako organizáciu osôb (FO alebo PO) alebo majetku vytvorenú za určitým účelom, ktorej právo priznáva právnu subjektivitu. Právnickou osobou môže byť len subjekt, ktorý spĺňa zákonom predpísané podmienky na to, aby právnická osoba mohla vzniknúť. Právnická osoba predovšetkým musí byť zriadená, resp. založená, písomnou zmluvou alebo zakladacou listinou a musí vzniknúť, a to tým, že bude zapísaná do obchodného alebo iného zákonom určeného registra (zákon rozlišuje zriadenie právnickej osoby od jej vzniku). Postupy účtovania v PÚ Opatrenie MF SR č. 23 054/2002-92 a jeho novely vydalo Ministerstvo Financií SR na základe splnomocnenia ustanoveného v § 4 ods. 2 zákona č. 431/2002 Z. z. o účtovníctve v z.n.p. Opatrenie je určené pre účtovné jednotky, ktorými sú: – právnické osoby, ktoré podnikajú podľa osobitných predpisov, napr. obchodné spoločnosti a družstvá, ktoré podnikajú podľa Obchodného zákonníka (§ 2), štátne podniky zriadené podľa zákona o štátnom podniku, – fyzické osoby – podnikatelia, ktorí preukazujú pre daňové účely skutočne vynaložené výdavky, ak účtujú v sústave podvojného účtovníctva, – zahraničné osoby podľa § 1 ods. 1 písm. a) druhého bodu zákona o účtovníctve. O zahraničné osoby ide v prípade, ak tieto na území SR podnikajú alebo vykonávajú inú činnosť podľa osobitných predpisov. Pri definícii zahraničnej osoby sa zákon o účtovníctve odvoláva na § 21 ObchZ. Zahraničné osoby sú ohľadom možnosti podnikať na území SR postavené na roveň slovenským osobám. Podnikaním zahraničnej osoby na území SR sa rozumie podnikanie tejto osoby, ak má podnik alebo jeho organizačnú zložku umiestnenú na území SR. Oprávnenie zahraničnej osoby podnikať na území SR vzniká ku dňu zápisu podniku tejto osoby alebo jeho organizačnej zložky do obchodného registra v rozsahu predmetu podnikania zapísanom v obchodnom registri. Návrh na zápis podáva zahraničná osoba...

Nejvýznamnějším rysem nové právní úpravy je mimořádná míra centralizace správy v území a ingerence státu na všech úrovních správy území. Nová právní úprava si předsevzala sledovat tyto základní principy nového stavebního práva: institucionální změny, důsledná digitalizace stavební agendy, změny v územním plánování, procesní změny, řízení o povolení stavby, odstraňování staveb, změny veřejného hmotného práva, změny v soudním přezkumu. Měsíčník přináší 12x ročně novelizované zákony s komentářem. Přináší také rady z oblasti účetnictví, daní, personalistiky, pracovního práva, ekonomiky a řízení. - Stavební zákon s komentářem Stavební zákon s komentářem Nová právní úprava si předsevzala sledovat tyto základní principy nového stavebního práva oproti dosavadní právní úpravě: • institucionální změny (vytvoření jednotného modelu státně správního vyjmutého z modelu veřejné správy; maximální integrace stavebních úřadů a dotčených orgánů a zásadní reorganizace dotčených orgánů; odstranění systémové podjatosti; vznik Nejvyššího stavebního úřadu; posílení nezávislosti výkonu úřední činnosti a odpovědnosti za způsobenou újmu; nové postavení obcí jako dotčených orgánů; posílení odpovědnosti stavebních úřadů za výsledek řízení); • důsledná digitalizace stavební agendy (od nástrojů územního plánování, přes projektové dokumentace staveb až po elektronický spis stavebních úřadů; portál stavebníka); • změny v územním plánování (posílení územních samospráv v územním plánování – samostatná působnost obcí a krajů i v pořizování; sjednocená a jednodušší struktura dokumentací; jednodušší obsah dokumentace s možností odchylek; princip kontribucí a posílení významu plánovacích smluv; úprava opatření obecné povahy, kterým se jednotlivé nástroje územního plánování vydávají); • procesní změny (zavedení závazných procesních lhůt; koordinace stanovisek/vyjádření v rámci organizace stavebních úřadů; zrušení duality územního a stavebního řízení); • řízení o povolení stavby (důsledné prosazení zásady koncentrace řízení; výsledkem jedno rozhodnutí integrující všechny dosavadní modely; závazné lhůty v prvním stupni řízení a následky jejich nedodržení; prosazení principu apelačního v odvolacím řízení); • odstraňování staveb (rozlišení mezi případy odchylky od povolení s možností dodatečného povolení a vzniku stavby zcela bez právního důvodu bez této možnosti; náklady spojené s odstraněním stavby, pokud ji neodstraní stavebník, nese stát; povinnost úhrady pokuty); • změny veřejného hmotného práva (revize, modernizace a sjednocení obecných požadavků na výstavbu do jednoho právního předpisu spolu s eliminací multiplicit chráněných zájmů s cílem je zpřehlednit, zjednodušit a zajistit kvalitu architektury, urbanismu a ochranu volné krajiny); • změny v soudním přezkumu (posílení apelačních prvků v rozhodování správních soudů).

Titul obsahuje trestné a správne právo po novelách 2023, doplnený Vyhláškou o Spravovacom a kancelárskom poriadku. Nakoľko bola schválená novela Trestného poriadku a zákona o obetiach trestných činov, ktorá nadobúda účinnosť od 1. 4. 2023, rozhodli sme sa pre druhé rozšírené vydanie publikácie z oblasti trestného práva v roku 2023. Publikácia je rozdelená do dvoch tematických kapitol Trestné právo a Správne právo, do ktorých sme pridali aj Vyhlášku o Spravovacom a kancelárskom poriadku pre okresné súdy, krajské súdy, Špeciálny súd a vojenské súdy, nakoľko ide o vykonávací predpis pre celú súdnu administratívu. Cieľom novely Trestného poriadku je zvýšiť ochranu obzvlášť zraniteľných obetí trestných činov a ochrániť ich. V prípade vybraných trestných činov, vrátane trestných činov proti ľudskosti, vypočúvaná osoba, ktorá je obzvlášť zraniteľnou osobou, ak tomu nebránia závažné dôvody, právo na to, aby výsluch v prípravnom konaní viedla spravidla osoba rovnakého pohlavia ako vypočúvaná osoba. Novela zákona ustanovila, aby obeti bolo umožnené vybrať si pohlavie vypočúvanej osoby a toto oprávnenie rozšíriť aj voči tlmočníkom. Titul obsahuje úplné znenia zákonov k 1. 4. 2023 1. TRESTNÉ PRÁVO ZÁKON č. 300/2005 Z. z. Trestný zákon ZÁKON č. 301/2005 Z. z. Trestný poriadok ZÁKON č. 330/2007 Z. z. o registri trestov ZÁKON č. 91/2016 Z. z. o trestnej zodpovednosti právnických osôb ZÁKON č. 274/2017 Z. z. o obetiach trestných činov ZÁKON č. 256/1998 Z. z. o ochrane svedka ZÁKON č. 54/2019 Z. z. o ochrane oznamovateľov protispoločenskej činnosti ZÁKON č. 236/2017 Z. z. o európskom vyšetrovacom príkaze v trestných veciach ZÁKON č. 312/2020 Z. z. o výkone rozhodnutia o zaistení majetku a správe zaisteného majetku ZÁKON č. 650/2005 Z. z. o vykonaní príkazu na zaistenie majetku alebo dôkazov v Európskej únii VYHLÁŠKA č. 618/2005 Z. z. o tvorbe spisu orgánmi činnými v trestnom konaní a súdmi VYHLÁŠKA č. 619/2005 Z. z. o podmienkach a postupe prokurátora pri konaní o dohode o uznaní viny a prijatí trestu VYHLÁŠKA č. 275/2022 Z. z. o rozsahu vykonávania rozhodnutí, opatrení a úkonov trestného konania vo vyšetrovaní alebo skrátenom vyšetrovaní 2. SPRÁVNE PRÁVO ZÁKON č. 372/1990 Zb. o priestupkoch ZÁKON č. 171/1993 Z. z. o Policajnom zbore VYHLÁŠKA č. 543/2005 Z. z. o Spravovacom a kancelárskom poriadku pre okresné súdy, krajské súdy, Špeciálny súd a vojenské súdy Trestný poriadok poskytoval obzvlášť zraniteľným obetiam trestných činov zvýšenú formu ochrany, ktorá však stále nebola dostatočná. Doteraz zákon priznával obeti trestného činu ochranu pred druhotnou viktimizáciou v podobe zabránenia styku s páchateľom trestného činu. Obeť o prijatie takýchto opatrení žiadať nemusela, nárok jej vyplýval priamo zo zákona. Trestný poriadok v dotknutom prípade identifikoval tento subjekt ako „páchateľa“, pričom jeho legálnu definíciu nezakotvuje. Otázne tak bolo právne určiť, koho a v akom momente trestného konania možno označiť za páchateľa, voči ktorému svedčí právo obete na nekontaktovanie sa s ním. Uvedený stav mohol byť odstránený zavedením legálnej definície páchateľa, čo sa však vzhľadom na rozdielny prístup Trestného poriadku k tomuto označeniu javil ako nevhodné. Ako vhodnejšie riešenie je možné vnímať v dotknutých ustanoveniach zákona o obetiach trestných činov a Trestného poriadku nahradenie výrazu „páchateľ“ označením „osoba, ktorú obeť označila za páchateľa, osoba ktorá je podozrivá zo spáchania trestného činu, alebo osoba proti ktorej sa vedie trestné konanie“. Zabránením styku obete a osoby, ktorú obeť označila za páchateľa, osoby ktorá je podozrivá zo spáchania trestného činu, alebo osoby, proti ktorej sa vedie trestné konanie, je obeť lepšie chránená pred druhotnou viktimizáciou. Vzhľadom na citlivosť týchto otázok bolo vhodné upraviť zákon o obetiach trestných činov a Trestný poriadok tak, aby bolo možné klásť otázky smerujúce do intímnej oblasti vypočúvanej obete len vtedy, ak je to nevyhnutné pre objasnenie skutočností dôležitých pre t

Všetky formy osobnej starostlivosti (zverenie dieťaťa do osobnej starostlivosti jedného z rodičov, zverenie dieťaťa do spoločnej osobnej starostlivosti obidvoch rodičov a zverenie dieťaťa do striedavej osobnej starostlivosti oboch rodičov) sú si navzájom rovnocenné. Na to, ako súd rozhodne, je najpodstatnejšie to, aby bol chránený najlepší záujem dieťaťa v danom konkrétnom prípade. V rodinnoprávnych veciach je potrebné posudzovať každý prípad individuálne (ad hoc). Cieľom zmeny zákona o rodine je predovšetkým doplniť formy osobnej starostlivosti aj o spoločnú osobnú starostlivosť oboch rodičov, ktorá môže byť vzhľadom na potreby konkrétneho dieťaťa vhodnejšia ako existujúce formy starostlivosti. Zamedzí sa tomu, aby za každých okolností súd určil, ktorému rodičovi maloleté dieťa zverí do osobnej starostlivosti, kto ho bude zastupovať a spravovať jeho majetok a ako má rodič prispievať na výživu dieťaťa. Titul obsahuje úplné znenia zákonov po ostatných novelách Zákon č. 600/2003 Z. z. o prídavku na dieťa – po novele zákonom č. 338/2022 Z. z. (druhá novela) Zákon č. 36/2005 Z. z. o rodine – po novele zákonom č. 338/2022 Z. z. (prvá novela) Zákon č. 571/2009 Z. z. o rodičovskom príspevku – po novele zákonom č. 338/2022 Z. z. (druhá novela) Zákon č. 561/2008 Z. z. o príspevku na starostlivosť o dieťa – po novele zákonom č. 338/2022 Z. z. (druhá novela) Zavádza sa úprava poskytovania štátnych sociálnych dávok (prídavok na dieťa, príplatok k prídavku na dieťa, príspevok na starostlivosť o dieťa, rodičovský príspevok) v súvislosti so zavedením novej formy osobnej starostlivosti o dieťa, ktorá je upravená v zákone o rodine, t. j. spoločnej osobnej starostlivosti obidvoch rodičov o dieťa. Zároveň sa zaviedla úprava vzhľadom na aplikačné problémy pri štátnych sociálnych dávkach s ohľadom na rovnosť práv oboch rodičov pri striedavej osobnej starostlivosti obidvoch rodičov v prípade, ak sa rodičia nevedia dohodnúť na striedavom poskytovaní týchto dávok a obaja majú záujem o poberanie týchto dávok. Upravilo sa poskytovanie štátnych sociálnych dávok tak, že ak sa rodičia v prípade striedavej osobnej starostlivosti nedohodnú, dávky sa budú vyplácať striedavo každému rodičovi počas kalendárnych mesiacov, ktorých počet sa určí podľa pomeru, ktorým je určená striedavá osobná starostlivosť. Pri spoločnej osobnej starostlivosti v prípade, že nedôjde k dohode rodičov o poberaní týchto dávok, sa budú vyplácať dávky striedavo každému rodičovi počas troch kalendárnych mesiacov. Súčasne sa ustanovilo, aby sa štátne sociálne dávky začali vyplácať tomu rodičovi, ktorý má určený väčší rozsah v prípade striedavej osobnej starostlivosti.

Novela zákoníku práce hodně mění u práce na dohodu DPP a DPČ. Přináší také nové podmínky pro práci na dálku tzv. home-office a mění se i podmínky pro doručování dokumentů - včetně výpovědi emailem. Zaměstnavatelé navíc budou moci dávat paušální náhradu nákladů lidem, kteří pracují z domova. Některé změny jsou účinné od 1. října, další od 1. ledna 2024. Na vše vás přehledně upozorníme v znění zákona. Komentář jsme rozšířili o judikaturní odkazy, případně o stručné výtahy z příslušných soudních rozhodnutí (judikatury) a o krátký výklad změn v pracovněprávních předpisech, které souvisejí s novelou zákoníku práce. Legislativa Zákoník práce s komentářem Novela zákoníku práce má za cíl především transponovat směrnice EU o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii a směrnici o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob. Dále také reagovat na některé z problémů, se kterými se zaměstnavatelé setkávají v personální praxi. Novela vyšla se Sbírce zákonů pod číslem 281/2023 Sb., většina změn je účinná od 1. října. Zaměstnanci na dohodu DPP nebo DPČ, budou mít od začátku roku 2024, nárok na placenou dovolenou. Na dovolenou u dohody bude nárok, po odpracování minimálně 80 hodin. Novelou se zavádí nové a relativně značně flexibilní úpravy práce na dálku (tzv. home office). Z pohledu zaměstnavatelů se novelou zjednoduší pravidla doručování důležitých písemností zaměstnancům; hlavní změnou je, že by se měl zúžit okruh písemností, které je nutné v přísném režimu zaměstnanci doručovat. Podstatně bude rozšířena povinná informační povinnost zaměstnavatelů o pracovních podmínkách, která se plní zejména při vzniku pracovněprávního vztahu – nově bude muset být každý zaměstnanec informován například o rozsahu práce přesčas, pravidlech zkušební doby nebo postupu při neplatném rozvázání pracovního poměru; tato povinnost nebude dopadat pouze na zaměstnance s pracovní smlouvou, ale i na dohodáře; administrativně náročnější bude i vysílání zaměstnanců na pracovní cesty delší 4 týdnů, kdy se rovněž rozšíří okruh záležitostí, se kterými musejí být vysílaní zaměstnanci seznámeni;[

Zákony, právní předpisy – Novely právních předpisů z pracovněprávní oblasti, oblasti daní, účetnictví a školství. Vnitropodnikové směrnice – Vnitropodnikové směrnice k cestovním náhradám, inventarizaci, organizační struktuře, používání služebních motorových vozidel, pracovněprávním nárokům zaměstnanců, pracovnímu řádu, výdajům hrazených zaměstnavatelem zaměstnanci paušální částkou, zpracování účetních agend. Titul obsahuje: 100 Otázek a odpovědí je odborná publikace, která přináší odpovědi a řešení z účetní, daňové, mzdové a personální praxe související s novelami zákonů. Každá publikace obsahuje otázky a odpovědi na 2 aktuální témata, které reagují v daném období na novelizované zákony. Do publikace jsme přidali novou rubriku Zákony, právní předpisy, ve které najdete úplná znění právních předpisů k vybrané problematice. - Zákony, právní předpisy - Stravování - Důchody - Nemocenské pojištění - Školství - Účetnictví - Vnitropodnikové směrnice - Cestovní náhrady - Inventarizace (provedení a termíny) - Organizační struktura - Používání služebních motorových vozidel - Pracovněprávní nároky zaměstnanců - Pracovní řád - Výdaje hrazené zaměstnavatelem zaměstnanci paušální částkou - Základní informace pro zpracování účetních agend Zákony, právní předpisy Novely právních předpisů z pracovněprávní oblasti, oblasti daní, účetnictví a školství. Vnitropodnikové směrnice Povinnost vypracovat vnitropodnikové směrnice vyplývá z litery legislativních norem ať již přímo („účetní jednotka stanoví“, „účetní jednotka je povinna“ apod.), nebo nepřímo („účetní jednotka může“, „lze použít“ apod.). Účetní pracovníci se neobejdou pouze se znalostí výše uvedených „účetních“ předpisů. I v ostatních normách se vyskytují požadavky na rozhodnutí či stanovení postupu. Jako typický příklad uveďme zákon č. 586/1992 Sb., o daních příjmů, ve znění pozdějších předpisů nebo zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Vedle již uvedeného, mají vnitropodnikové směrnice i nezaměnitelnou vnitropodnikovou či vnitroorganizační úlohu. Především u větších účetních jednotek (se složitou organizační strukturou, mnoha útvary a diferencovanými povinnostmi, pravomocemi a odpovědnostmi za jednotlivé oblasti), se pomocí popisovaných písemností řídí velké množství procesů, které nevyplývají z legislativních norem či předepisovaných požadavků. Vedení firem tak dává do povědomí zaměstnanců, jak se mají v určitých situacích chovat či dělat, čímž se zavádí do každé konkrétní jednotky určitá firemní kultura a zvyky. Odlišná situace je naopak u drobných podnikatelů, kteří obvykle rozhodují o jednotlivých otázkách rychle a není obvykle nezbytné tyto požadavky „dávat na papír“. Ovšem i u těchto malých účetních jednotek je povinnost vypracovat ty směrnice, které jsou nezbytné a vyplývají z legislativních norem jako povinné. Vnitropodnikové směrnice by měly být každoročně revidovány či alespoň kontrolovány.

Aké zmeny prináša zákon o DPH od roku 2023, sa dočítate v aktuálnej publikácii. Zákon o dani z pridanej hodnoty (DPH) po ostatnej novele je plne v súlade s legislatívou Európskej únie a zároveň sleduje aj zlepšenie platobnej disciplíny v obchodných vzťahoch, podporu naplnenia aj ďalších čiastkových cieľov na obdobie rokov 2021 - 2024, nakoľko má potenciál prispieť k zníženiu únikov na DPH. Titul sa taktiež venuje téme - Dovoz tovaru a poskytovanie služieb a odvod DPH. Titul obsahuje úplné znenie zákona po ostatnej novele s komentárom: Legislatíva Zákon o dani z pridanej hodnoty (DPH) – zákon s komentárom účinný od 1. 1. 2023 Popri transpozícii smernice je predmetom novely zákona o DPH upustenie od povinnosti registrovať sa za platiteľa dane pre zdaniteľné osoby, ktoré poskytujú výlučne finančné alebo poisťovacie služby alebo oslobodený prenájom nehnuteľnosti, s možnosťou zdaniteľných osôb, ktoré sú z titulu uskutočňovania uvedených transakcií v súčasnosti registrovanými platiteľmi dane, požiadať o zrušenie registrácie. Okrem toho je cieľom novely zákona aj odstránenie niektorých nedostatkov zákona, a to napríklad určenie spôsobu stanovenia výšky opravy odpočítanej dane pri krádeži zákonom presne vymedzeného tovaru, pri ktorom sa uplatní zákonná fikcia posudzovania ako povinne odpisovaného majetku rovnomerne po dobu štyroch rokov. Zmenou v zákone je aj zavedenie povinnosti odberateľa vykonať opravu odpočítanej dane, ak v ustanovenom období po splatnosti neuhradí protihodnotu za dodanie tovaru alebo služby.

Cieľom novely zákona o sociálnom poistení je opätovne zadefinovať 13. dôchodok ako novú dôchodkovú dávku, ktorá nahradí doterajší 13. dôchodok, ktorý je štátnou sociálnou dávkou. Ustanovuje sa, aby nárok na 13. dôchodok mali poberatelia všetkých dôchodkových dávok vyplácaných Sociálnou poisťovňou, bez ohľadu na sumu vyplácanej dôchodkovej dávky. Nárok na 13. dôchodok budú mať poberatelia dôchodku aj vtedy, ak ich dôchodok je vyplácaný niektorým z príslušných útvarov silového rezortu. Suma 13. dôchodku sa určí každoročne a osobitne pre každý druh dôchodku vo výške priemernej mesačnej sumy daného druhu dôchodku za celý predchádzajúci kalendárny rok. Ak bude priemerná suma daného druhu dôchodku nižšia ako 300 eur, suma 13. dôchodku bude 300 eur. Titul obsahuje úplné znenia zákonov po ostatných novelách Zákon č. 461/2003 Z. z. o sociálnom poistení – po novele zákonom č. 28/2024 Z. z. (prvá novela), po novele zákonom č. 87/2024 Z. z. (druhá novela) Zákon č. 43/2004 Z. z. o starobnom dôchodkovom sporení – po novele zákonom č. 28/2024 Z. z. (prvá novela) a po novele zákonom č. 87/2024 Z. z. (druhá novela) UPOZORNENIE NA ZMENU! Zákon č. 18/2018 Z. z. o ochrane osobných údajov – po novele zákonom č. 7/2024 Z. z. (prvá novela) a po novele zákona č. 109/2024 Z. z. (druhá novela) Zákon č. 650/2004 Z. z. o doplnkovom dôchodkovom sporení – po novele zákonom č. 108/2024 Z. z. (prvá novela) Zákon č. 580/2004 Z. z. o zdravotnom poistení – po novele zákonom č. 87/2024 Z. z. (prvá novela) Zákon č. 601/2003 Z. z. o životnom minime – po novele zákonom č. 87/2024 Z. z. (prvá novela) Zákon č. 447/2008 Z. z. o peňažných príspevkoch na kompenzáciu ťažkého zdravotného postihnutia – po novele zákonom č. 87/2024 Z. z. (prvá novela) Podmienkou poberania dočasného dôchodku a programového výberu je, aby súčet doživotne poberaných dôchodkových dávok sporiteľa bol vyšší ako platná referenčná suma, tzn. že doživotné zabezpečenie sporiteľov má byť minimálne na úrovni priemerného starobného dôchodku v čase, kedy sa tento dôchodok začína poberať. Nakoľko zákonom o starobnom dôchodkovom sporení sa doplňuje nový druh dôchodku, vyplatený 13. dôchodok by v prípade žiadosti sporiteľa o dôchodok zo starobného dôchodkového sporenia v mesiaci december automaticky vstúpil do predmetného súčtu. Do súčtu dôchodkových dávok však v súlade s účelom tohto ustanovenia majú vstupovať výlučne doživotne a pravidelne mesačne poberané dôchodky.

Účtovné obdobia môžu účtovné jednotky meniť aj niekoľkokrát počas svojej existencie. K zmene účtovného obdobia môže dôjsť len k prvému dňu kalendárneho mesiaca, s výnimkou ak účtovná jednotka, napríklad s.r.o., chce hospodársky rok uplatniť už od svojho vzniku, čiže odo dňa zápisu do obchodného registra. V tomto prípade hospodársky rok začína dňom zápisu do obchodného registra, Aké má účtovná jednotka oznamovacie povinnosti voči daňovému úradu? Týkajú sa účtovnej jednotky aj ďalšie povinnosti? Odpovede sa dočítate v tomto mesačníku. Titul obsahuje príspevky k zmenám v právnych predpisoch z oblastí daní, účtovania a zdaňovania miezd a odvodov. Účtovné obdobia a jeho zmeny Daň fyzickej osoby v ZDP Prijímatelia daňovej asignácie – povinnosti Daň z príjmov na účely daňovy´ch vy´davkov Spätny´ lízing a DPH Osobitná oznamovacia povinnosť o bankovom účte platiteľa DPH Preddavky na daň a preddavky na daň inak – daň z MV Vyradenie automobilu z obchodného majetku Chyby minuly´ch účtovny´ch odbobí a ich oprava Osobná spotreba podnikateľa v JÚ Daňové vy´davky a DPH Vy´počet dovolenky pri skrátenom pracovnom čase BOZP u zamestnávateľa Zákon o dani z príjmov prináša v roku 2024 viacero dôležity´ch zmien a noviniek. K najdôležitejším patria zmeny ty´kajúce sa zvy´šenia prahovej hodnoty pre status mikrodaňovníka, zvy´šenia hranice príjmov pre uplatnenie nižšej sadzby dane z príjmov, zamestnanencky´ch akcií oslobodeny´ch od dane z príjmov, zmena parametrov daňového bonusu na zaplatené úroky z úveru na by´vanie, zvy´šenie sadzby dane z podielov na zisku (dividend), znovuzavedenie minimálnej dane právnickej osoby (daňovej licencie) a pravidlá o obmedzení úrokovy´ch nákladov pre právnické osoby. Aky´m spôsobom ovlyvnia tieto zmeny podnikateľskú verejnosť prinášame v tomto mesačníku. Kratší pracovny´ čas neovplyvňuje dĺžku dovolenky. Aj zamestnanec pracujúci na kratší pracovny´ čas má nárok na toľko kalendárnych ty´ždňov dovolenky ako ostatní zamestnanci. Ako postupovať pri určení vy´mery dovolenky? Ak kratší pracovny´ čas zamestnanca nebude rozvrhnuty´ na všetky pracovné dni v ty´ždni, ty´ždeň dovolenky bude toľko pracovny´ch dní, koľko dní by mal pracovať podľa rozpisu práce.

Soudní řád správní – Právní úpravy voleb se týkají zákony upravující například soudní přezkum volebních procesů nebo některé souvislosti odměňování členů okrskových volebních komisí, popřípadě využívající volební infrastrukturu ve věcech referenda. Titul obsahuje úplná znění: - Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní Soudní řád správní V novém ustanovení § 88 zůstává zachována možnost soudní ochrany ve věcech seznamu voličů. Volič, který zjistí nesprávnost údajů vedených o něm v seznamu voličů, se může obrátit v první řadě na kterýkoliv obecní úřad s návrhem na sjednání nápravy. Je-li pochybnost oprávněná, obecní úřad údaje ověří a opraví. V opačném případě o tom vyrozumí voliče podle zákona o správě voleb, vůči čemuž může volič podat návrh na soudní přezkum. Soudní přezkum podle tohoto ustanovení se nebude týkat chyb referenčních údajů pocházejících ze samotného informačního systému registru obyvatel spadajících pod režim zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech. Navrhovatel se může domáhat soudní ochrany vůči obecnímu úřadu, který odmítnul provést nápravu. Nicméně s ohledem na zrušení místní příslušnosti může být obecní úřad, který je původcem chyby či nedostatku, odlišný od obecního úřadu, ke kterému volič přijde požádat o odstranění chyby. Z tohoto důvodu jsou účastníky řízení též i Ministerstvo vnitra, z titulu správce informačního systému správy voleb, a případně obecní úřad, který učinil do seznam voličů změnu, která je rozporovaná. Současně přibývá možnost soudní ochrany v případě, že není vyhověno žádosti voliče o vydání voličského průkazu, žádosti o jednorázovou změnu volebního okrsku a dále žádosti o zápis hlasování ve zvláštním volebním okrsku v zahraničí, případně jeho výmaz. Žalovaným správním orgánem v tomto případě je buď obecní úřad, nebo Ministerstvo zahraničních věcí v závislosti na tom, u koho volič žádost podal; některý druh žádosti (o zápis údaje o hlasování ve zvláštním volebním okrsku) však může být podán pouze u zastupitelského úřadu. I na tento druh soudní ochrany se volebním soudům stanovuje třídenní lhůta pro rozhodnutí, a to z důvodu, aby se volič mohl svého práva domoci ještě před hlasováním. Jde však o lhůtu třech pracovních dnů, neboť lze předpokládat, že soud bude ve většině případů pro své rozhodnutí potřebovat součinnost a podklady od správního orgánu.