Portál strana 152 z 187

Dnešní výchova je v mnohém jiná, než tomu bylo dřív. O děti pečujeme, jako by šlo o vzácné cizokrajné květiny, kolem kterých je třeba postavit skleník a neustále je chránit, hlídat a se vším jim pomáhat. To se ovšem moc neslučuje s cílem výchovy, jímž by měl být jedinec samostatný, zodpovědný a přiměřeně odolný. Kniha je průvodcem pro rodiče, kteří chtějí, aby se jejich dítě po vylétnutí z hnízda nezhroutilo, ale pevně stálo na vlastních nohách.

V knize z roku 1956 byla poprvé formulována slavná teorie kognitivní disonance (stav mysli vzniklý rozporem mezi dvěma poznáními či postoji). Vědci se infiltrovali do skupiny, která věřila v nadcházející apokalypsu a svou záchranu prostřednictvím UFO. Když ke konci světa nedošlo, skupina si to vysvětlila tím, že právě díky jejímu působení se bůh země rozhodl naši planetu zachránit. Festinger dochází k závěru, že aby člověk začal ještě silněji věřit nějaké teorii i poté, co se nesplnilo jeho očekávání, musí být splněno několik podmínek - například v minulosti musel své víře hodně obětovat a musí mít silnou sociální podporu. Tím dochází k odstranění kognitivní disonance (vnitřního rozporu), takže jakýkoli důkaz svědčící proti zastávané teorii je vysvětlen tak, aby teorii nevadil, nebo ji dokonce podpořil. Kromě své vědecké hodnoty je kniha, kterou lze číst jako román, zajímavým příběhem malé skupiny lidí, jež spojovalo bizarní, ale fascinující přesvědčení.

Znáte odpověď, ale neodpovíte, tančíte rádi, ale nejdete si zatančit Ať už je za tím strach z výsměchu nebo hlubší pochyby o sobě, nesmělost či stydlivost je jako krunýř, který člověku brání ve svobodném pohybu. A je mnohem častější, než by se na první pohled mohlo zdát. V návaznosti na vězeňskou studii Philip Zimbardo zkoumal do hloubky téma nesmělosti a sám říká, že je to pro něj nejdůležitější věc, jakou kdy udělal. Díky autorovým poznatkům z výzkumu i jeho praktickým doporučením se může čtenář naučit vlastní nesmělost poznat, pochopit a překonat.

Mít občas špatné svědomí je v pořádku, protože je důkazem, naší zodpovědnosti, ať už v jakékoli oblasti. Tato kniha se primárně zaměřuje na zodpovědnost ve vztazích, v nichž jsme na sebe někdy přísní až příliš. Když si uvědomíme, že máme na své svědomí nereálné nebo přehnané požadavky, můžeme získat spoustu energie, kterou lze využít v jiných oblastech života. Tato publikace vám ukáže, jak to provést: jak změnit příliš přísné principy vlastního života, jak se zbavit viny, jež náleží druhým, jak se spřátelit s vlastním strachem. Na konci každé kapitoly se nacházejí cvičení pro práci s vlastním svědomím, shrnutí a na konci knihy i test, který měří váš sklon si něco vyčítat.

Mít věci pod kontrolou je základní lidskou potřebou. Jedině tak se člověk může cítit v bezpečí. Ztráta kontroly nad pocity nebo chováním je nepříjemná. Některým lidem se to „stává“ častěji než jiným, například když se dostanou do nekonečných smyček myšlenek nebo když jsou sužováni nereálnými obavami. I při hněvu a rozčílení je snadné ztratit kontrolu, což vede například ke stresu ve vztazích. V této praktické knize Heinz-Peter Röhr ukazuje, že inteligentní zvládání pocitů je pro naše štěstí v životě důležitější než vysoké IQ. Vysvětluje, co je ztráta kontroly, jak k ní dochází a jaké strategie proti ní existují. Jednoduchá cvičení umožňují rozpoznat typické falešné reakce zakotvené v mozku a vyřešit destruktivní vnitřní vzorce chování. Kniha pomůže obnovit rovnováhu a vyrovnanost v životě. Heinz-Peter Röhr je známý německý psychoterapeut se specializací na terapii závislostí. Původně vystudoval sociální práci a pedagogiku. Je autorem mnoha úspěšných knih, které vyšly v Portále: Narcismus – vnitřní žalář, Hraniční porucha osobnosti, Hysterie – strach z odmítnutí, Závislé vztahy, Sebeúcta u dětí aj.

Široce pojatá kniha pro děti mladšího školního věku popisuje, co je odpad, jak vzniká, jak se třídí a recykluje, jak vznikají smetiště a odkladiště odpadu, jak lze předcházet jeho vzniku, kde všude se nachází. Děti se při četbě této encyklopedie učí, jak se vyznat v nástrahách konzumního života a jak si osvojit různé strategie, které jsou přátelštější k jejich životnímu prostředí. Gerda Raidt je ilustrátorka a autorka populárně-naučných knih pro děti.

Publikace přináší metodický materiál pro rozvoj psychomotoriky a grafomotoriky dětí v předškolních zařízeních. Tvoří ji 16 obdobně strukturovaných kapitol s vyváženým obsahem činností rozvíjejících oblast hrubé motoriky, jemné motoriky a grafomotoriky. V každé kapitole hrají klíčovou roli hudební činnosti, motivované známými i novými autorskými písněmi. Klíčovým efektem souběžného zpěvu a pohybu je ovlivnění dechu, neboť se tak předchází jeho zadržování, což přispívá k odbourávání přepětí v těle začínajícího kreslíře/písaře. Publikace reflektuje časté věkově heterogenní složení dětských kolektivů i individuální rozdíly v grafomotorických dovednostech a záměrně nabízí ke každé lekci několik variant pracovních listů s odstupňovanou náročností. Materiál navazuje na tradici Metody dobrého startu v polském a českém vzdělávání: předkládá náměty k činnostem rozvíjejícím komplexní psychomotoriku, v oblasti grafomotoriky propojuje realizaci uvolňovacích cviků a kresbu jednoduchých grafických vzorů s pečlivě vybranými nebo vytvořenými písněmi. Metodika byla ověřována ve školních letech 2016/19 formou pilotního používání vznikajících materiálů v několika MŠ a v přípravném ročníku ZŠ. Kniha osloví pedagogy mateřských škol a přípravných ročníků základních škol. Dále pak logopedické asistenty. Mgr. Milena Kmentová, Ph.D., vystudovala speciální pedagogiku učitelství na speciálních školách s prohloubenou HV. Pracuje v CMŠ Laura v Praze. Dále působí na katedře hudební výchovy PedF UK. Vede akreditované semináře v NIDV a lektoruje pravidelně pro Českou obec sokolskou. V Portále vyšly její knihy Slovo, slůvko, slovíčko, honem poběž, písničko! a Třída zpívá ÍÁÍÁ.

Téměř v každém manželství se žena občas zeptá: „Co to do p*#!%?+ s tím mým chlapem je?!“ Manželka Davida Finche nešla nikdy pro tuhle otázku daleko. Pět let poté, co se David oženil s Kristen, láskou svého života, zjistili, že má Aspergerův syndrom. Diagnóza objasnila, proč se David někdy chová divně, ale rozhodně Kristin život s ním neusnadnila. Rozhodnut ke změně, snažil se David s neutuchajícím zápalem pochopit Aspergerův syndrom a stát se lepším manželem. Jeho metoda pro vylepšení vztahu obnáší podrobné poznámky, sebehodnocení, a především deník dobrých způsobů, který je kolekcí stovek prohlášení jako „Nepřelaďuj rádio, když slyšíš, že si s ním zpívá“ a „Omluvy, které zařveš, se nepočítají“. David se tak za dva roky změnil z náročného manžela na takového, který obstojí i nejvyšším nárokům. Stal se manželem, jakým chtěl vždycky být. David Finch vyrostl na farmě v severním Illinois a studoval na University of Miami hudební technologie. V roce 2008 mu byl diagnostikován Aspergerův syndrom.

Profesor Kevin Dutton se na Oxfordské univerzitě zabývá psychopaty už léta. S příslušníkem speciálních jednotek SAS Andym McNabem, novodobým hrdinou, se setkal při jednom výzkumném projektu. Fakt, že psychologické testy McNaba jednoznačně zařadily mezi psychopaty, ho nepřekvapil – zarazilo ho však, že Andy McNab je psychopatem hodným. Na rozdíl od zlých psychopatů totiž využívá charakteristické psychopatické povahové rysy, jako je bezohlednost, nebojácnost či schopnost přečíst pocity druhých, k tomu, aby v nejrůznějších situacích dostal jak ze sebe, tak z ostatních to nejlepší. Spojení Duttonových znalostí a McNabových divokých a neuvěřitelných zkušeností vyústilo v poznatek, že hodný psychopat přemýšlí jinak než běžní lidé, a že kdybychom i my jednali více sebevědomě, zachovávali si vždy chladnou hlavu, lépe využívali svůj šarm a soustředěně žili přítomným okamžikem, byli bychom v pracovním i osobním životě bezpochyby mnohem úspěšnější. Tato kniha vás zajímavou a zábavnou formou naučí, jak toho dosáhnout.

V rámci Stanford Historical Society Oral History vznikly v roce 2017 nahrávky rozhovorů s předním současným psychologem Philipem Zimbardem (* 1933). V nich vzpomíná na své drsné dětství za hospodářské krize v chudinském čtvrti New Yorku v rodině sicilských emigrantů, svou touhu studovat, která ho dostala z těchto poměrů až na vysokou školu, začátky psychologické praxe v laboratoři se zvířaty, přátelství se Stanley Milgramem. Velkou část věnuje vzpomínkám na atmosféru na univerzitě v 60. a 70. letech a na okolnosti, průběh a důsledky svého světoznámého Stanfordského experimentu. Dále se ale věnuje i následujícím projektům (zkoumání stydlivosti), svému angažmá ve zkoumání vězeňských systémů, aféře kolem věznice Abú Ghrajb, své přednáškové činnosti po celém světě. Kniha přináší nejen unikátní, živě líčené, a přitom obsahově nabité paměti výrazné osobnosti světové psychologie, ale podává i široký vhled do dějin celého oboru ve 20 století. Philip Zimbardo patří k nejznámějším současným psychologům na světě. Proslavil se mj. svou knihou Luciferův efekt. Portál chystá k vydání jeho knihu Nesmělost. Daniel Hartwig je historik, filozof a archivář Stanfordovy univerzity.

Máte potíže s usínáním? Dokážete se delší dobu soustředit jen s obtížemi? Toužíte po dokonalém životě celebrit ze sociálních sítí? Kniha renomovaného švédského psychiatra se zabývá dopadem „digitálního věku“ na fungování našeho mozku. Stres, který zažíváme dnes, není stejný jako u našich předků. Jak se s ním vypořádat, když nás mobilní telefony zásobují dopaminem, a podporují tak vytváření závislosti? Navíc narušují naši schopnost soustředění už jen tím, že se nacházejí v naší blízkosti, ani je nemusíme používat. Když si je s sebou bereme do postele, ovlivňuje to kvalitu našeho spánku, a neustálé porovnávání s ostatními na sociálních sítích nám také na klidu nepřidá. U dětí už byla zaznamenána nejdrastičtější behaviorální změna všech dob a není zdaleka jasné, jak používání mobilních telefonů a čtení elektronických materiálů do budoucna ovlivní naši schopnost učení. Nemluvě o prohlubujícím se pocitu sociální izolace… Autor nabízí „první pomoc“ v podobě tipů, jak významně změnit životní styl ve svůj prospěch, uvádí nejnovější poznatky výzkumníků této oblasti a v závěru se zabývá úvahami o tom, zda se náš mozek dokáže na změněné podmínky adaptovat.

Kniha přináší populárně-naučnou formou málo známá fakta o autismu, jejich nečekané souvislosti a nevyhýbá se ani hodně diskutovaným tématům. Není učebnicovým textem ani poradenskou příručkou. Nemá za cíl komplexně popsat určitou problematiku spojenou s poruchami autistického spektra. Zaměřuje se naopak na poznatky, o nichž se v učebnicích většinou nepíše, protože se nehodí do učebnicových schémat. Není ale alternativním výkladem reality a zůstává na půdě akademické medicíny, kde autor více než dvě desetiletí působí. Je určena rodičům autistických dětí i všem odborníkům, kteří se chtějí zábavnou formou seznámit s neznámými dílky skládačky zvané autismus.

Ludmila Javorová (1932) je jedna z mála žen, které byly vysvěceny na katolické kněze. Od roku 1964 byla pravou rukou tajně vysvěceného biskupa Felixe M. Davídka (19211988), vůdčí osobnosti skryté církve u nás. Ten po návratu z vězení (19501964) v šedesátých a sedmdesátých letech připravil a vysvětil na kněze řadu mladých mužů, a to celibátních i ženatých. Ludmilu Javorovou vysvětil na kněze západního obřadu římskokatolické církve v prosinci 1970 přes značný odpor v řadách biskupů a kněží skryté církve z okruhu Koinótés. Ludmila Javorová nemohla své kněžské povolání nikdy vykonávat zcela veřejně, ale dodnes je vnímá jako své životní poslání, byť stále ve skrytosti. Knižní rozhovor s ní je nejen unikátním svědectvím o životě skryté církve, ale především rozpravou o kněžství, jeho spiritualitě, o postavení žen v církvi a o možném přínosu ženství do všeobecně mužského prostředí katolického kléru.

Všeho nech a přijeď za mnou! Právě tohle napsal své mladé ženě její manžel, který se v té době živil jako lovec kožešin na Západním Špicberku. A Christiane, vzdělaná mladá umělkyně ze zámožné rodiny, skutečně opustila klidný život u rodičů i malou dcerku a vydala se na nehostinný Sever. Příběh vznikl ve čtyřicátých letech dvacátého století. Autorka své zážitky popisuje s neobyčejným pragmatismem a humorem, který tu a tam připomene slavnou knihu Vejce a já. Christiane, jako správná hospodyňka vybavená například sušenou petrželkou do polévky, připluje na Špicberky. Po počátečním šoku při spatření dřevěné chýše potřené dehtem, kterou jí manžel připravil spolu s mladým Norem, který dvojici pomáhá a má jim během polární noci dělat společnost, zjišťuje, že téměř jediným zdrojem potravy a vitaminů pro ně bude tulení maso. Poté co se mladé ženě podaří polidštit a zútulnit staromládeneckou domácnost, začne vnímat ohromující krásu a sílu severské přírody a oceňovat samotu poskytující možnost hluboké kontemplace. Později se dokáže nadchnout i nádherou půl roku trvající polární noci, popisuje různé zajímavé aspekty existence v severských podmínkách a životy obyvatel Špicberků a s odhodlaností sobě vlastní se přenáší přes drsné stránky života na Severu. Příjemné, vtipné čtení, psané stále živým jazykem, které poutavě zachycuje dobové reálie a v Německu se dočkalo již šestnácti vydání.