Portál strana 151 z 187

Cítíte při práci s lidmi nudu a netrpělivost? Jste při terapii nesoustředění, unavení, díváte se tajně na hodinky? Máte pocit, že jste to samé už slyšeli mockrát? Vaši pacienti se nelepší? Máte radost, když klient zruší setkání? Pak možná zažíváte únavu ze soucitu. Autorka vymezuje, v čem se tento jev liší od vyhoření, deprese a sekundární traumatizace, a nabízí psychologům a terapeutům, ale také sociálním a pedagogickým pracovníkům, jak s takovou únavou pracovat. Dívá se na problém například z pohledu terapie stavů ega a popisuje, co znamená, když je pomáhající jedinec zraněný nebo bezmocný. Autorka vnímá jako nejdůležitější práci se sebou samým a k tomu předkládá celou řadu metod a technik. Nabízí kazuistiky, různá cvičení a návody pro terapeutickou praxi s klientem i se skupinou. Angelika Rohwetter je psycholožka specializující se tělovou terapii, práci se staršími lidmi a traumaterapii. Pracuje ve vlastní praxi v Brémách a je autorkou řady publikací.

Kniha čtenáře krok za krokem vyvádí ven ze začarovaného kruhu negativních, a někdy až katastrofických myšlenek a učí ho postupně měnit jeho myšlenková schémata. Je založena na kognitivně-behaviorální terapii a prostřednictvím nejrůznějších cvičení pomáhá opustit depresivní a úzkostné myšlenky, zbavit se jejich neustálého omílání a přežvykování, ale zejména vede k tomu, aby člověk postupem času objevil i jiná než negativní témata. Kniha obsahuje řadu příkladů z praxe a je plná strukturovaných cvičení, která může čtenář provádět sám nebo pod vedením terapeuta. Knihu je určena všem, kteří se potýkají s negativními myšlenkami. David A. Clark, Ph.D., je klinický psycholog a emeritní profesor University of New Brunswick. Je autorem nebo spoluautorem řady knih o depresi, úzkostech a obsedantně-kompulzivní poruše.

Jen málokdo se zabývá tím, co cítí tvorové, kteří jsou součástí naší stravy. Autor, švédský profesor etologie, vysvětluje emoční fungování u nejběžnějších druhů hospodářských zvířat slepic, ovcí, prasat, krav a ryb, aniž by ovšem hodnotil počínání lidí či moralizoval. Tím motivuje k úvahám o tom, zda je dnešní způsob zacházení s hospodářskými zvířaty adekvátní. Píše o rozdílech mezi smyslovým vnímáním u člověka a u zvířat, o zvířecích stresorech, o komunikaci se zvířaty, o tom, co ve zvířatech vzbuzuje příjemné emoce, o široké paletě zvuků, které vydávají, o zvířecí řeči těla, jejich zvířecí identitě i o poměrech ve skupině zvířat. Zamýšlí se také nad odlidštěním našeho vztahu k hospodářským zvířatům či nad problematikou levného masa. Text je doplněn odkazy na různé odborné studie a informacemi z českého prostředí. Per Jensen je profesorem etologie na univerzitě ve švédském Linköpingu, který se specializuje na chování zvířat.

Přestože se během pontifikátu papeže Františka mluví častěji o větší roli žen v církvi a ženy se dostávají dokonce do řídicích rolí v některých vatikánských nebo jiných církevních úřadech, stále existují tabu, která jsou pro současnou římskokatolickou církev nepřekročitelná a nedotknutelná: hlásání evangelia (kazatelská služba) při liturgii, udělování některých svátostí ženami v prostředích, kam se muži přirozeně nedostanou nebo v nich nejsou přítomni (hospice, zdravotní zařízení, domy s pečovatelskou službou), svěcení žen na jáhenky nebo kněze, ale také třeba jen přítomnost žen na kněžských radách, v biskupských grémiích, v ekonomických úřadech apod. Žena je dnes v západní církvi převážně odsunuta do role naslouchající, poslušné, modlící se a o ničem nerozhodující, skromné služebnice. V dlouhém příběhu církve měly však ženy často mimořádně silné postavení, kterého dosáhly takříkajíc na vlastní pěst a vlastními schopnostmi. Řada silných žen začíná první apoštolkou Máří Magdalénou a ženami, které chodily s Ježíšem, ale pokračuje velkými postavami starověku (sv. Helena), středověku (sv. Klára, Kateřina Sienská, Brigita Švédská, Jana z Arku) a novověku (Terezie z Avily, Terezie z Lisieux, Edita Stein). Zvláštní roli mají v nové době duchovní průkopnice, z nichž některé ani nepřijaly křest, ale svým osobitým přístupem k Bohu a svou přímočarou spiritualitou vyhloubily mimořádně silnou brázdu (Etty Hillesum, Madeleine Delbrel, Simone Weil, z českých žen Vojtěcha Hasmandová, Eliška Pretschnerová, Mireia Ryšková a další). Kniha komentuje silné a inspirativní momenty ze života těchto žen a vytváří mozaiku příběhů a osudů, které by měly podpořit teologii silného ženství v církvi. Zdeněk Jančařík je salesián, kněz a autor spirituální literatury. V Portále vyšly jeho knihy Plátno z Turína, Miláček Páně a knižní rozhovor s Ludmilou Javorovou Ty jsi kněz navěky.

Vznik poruchy, průběh a možnosti jejího překonání. V současné době stoupá počet lidí, kteří trpí takzvanými ranými poruchami. Jednou z nich je i borderline čili hraniční porucha osobnosti. Odborníci očekávají, že v budoucnosti bude výskyt raných poruch ještě častější než dnes. V současnosti se odhaduje, že hraniční poruchu osobnosti vykazuje až 50% pacientů, kteří vyhledávají psychoterapeutickou pomoc. Zkušený německý terapeut Hans-Peter Röhr se ve své knize osobitým způsobem zabývá vznikem této poruchy, jejím průběhem a naznačuje možnosti jejího překonání, a to jak v terapii, tak svépomocí. Za východisko si autor zvolil v Čechách méně známý pohádkový příběh ze sbírky bratří Grimmů Jan ježek. Na hlavním protagonistovi příběhu, chlapci, který se narodil s lidským tělem a hlavou ježka, ukazuje kořeny, ze kterých hraniční porucha osobnosti vyrůstá. Pohádkový děj pak doprovází jeho úvahy o hlavních rysech života lidí s touto poruchou, ale také o cestách, které vedou k uzdravení. Dodatek knihy je věcným pojednáním o popisované poruše a konkrétních možnostech svépomoci a terapie. Kniha je určena pro psychology, psychoterapeuty, terapeuticky orientovaní psychiatři, kteří s touto poruchou přicházejí do kontaktu i pro lidi trpící hraniční poruchou osobnosti.

Revidované a doplněné vydání! Řada lidí v naší společnosti byla vychovávána k posuzování, soutěživosti, kladení požadavků a komunikaci s lidmi v termínech, co je správné a co špatné. Komunikace v tomto smyslu často vede k nedorozuměním a přerušení spojení. Nenásilná komunikace představuje nejen určitou metodu, ale ucelený pohled na svět. Je založena na naslouchání sobě i partnerovi a ochotě vnímat potřeby a pocity sebe samého i toho druhého. Tak napomáhá k řešení konfliktů a názorových rozdílů a rozvíjí vztahy založené na vzájemné úctě, vcítění a spolupráci. Knihu, která byla pro nové vydání důkladně revidována, ocení čtenáři se zájmem o témata efektivní komunikace, školitelé v oblasti komunikace, učitelé, vychovatelé a kdokoli, kdo kdy ve svých vztazích narazil na potíže a přeje si je transformovat. Marshall B. Rosenberg, Ph.D. byl americký psycholog a tvůrce konceptu nenásilné komunikace. Vyrůstal v neklidné detroitské čtvrti, kde si vypěstoval hluboký zájem o nové formy komunikace, které by poskytly alternativu násilí, s nímž se setkával. Jeho zájem ho dovedl až k doktorátu z klinické psychologie, který získal v roce 1961 na Univerzitě ve Wisconsinu, kde studoval pod vedením Carla R. Rogerse. Další životní zkušenosti a studium srovnávací religionistiky ho motivovaly k rozvíjení principu nenásilné komunikace. Desítky let pracoval jako instruktor a mediátor po celém světě. V Portále dále vyšly jeho knihy Co řeknete, změní váš svět, Nenásilná komunikace v praxi, Nenásilná komunikace a moc.

Téměř tři desetiletí po knize Třinácté komnaty dětské duše, kterou mnozí považují za základní knihu o terapii hrou, přišla autorka s novou publikací. I ta se zaměřuje na vztah mezi terapeutem a dítětem či dospívajícím a představuje řadu tvořivých, expresivních a projektivních technik pro odhalení klientova vnitřního já. Stává se tak mapou ke skrytému pokladu, který ale nikdy nelze úplně odhalit, protože dítě se stále rozvíjí a mění a jeho hloubka je nezměrná. Pomocí této mapy se autorka snaží, aby děti navázaly kontakt s vlastními emocemi, zlepšily své vztahy s druhými lidmi, oživily své smysly a našly kontakt s vlastním tělem. I když je kniha psaná z pozice gestalt terapie, je vhodná pro všechny psychoterapeuty, psychology, sociální pracovníky, vychovatele a další odborníky, kteří pracují s dětmi a mládeží, pro rodiče, a dokonce i pro dospělé, kteří chtějí navázat kontakt se svým vnitřním dítětem. Spíše než o text, jejž je nutné číst od začátku do konce, se jedná o studnici různých pozorování, příkladů, podnětů a metodických doporučení. Violet Oaklander vystudovala klinickou psychologii, manželské a rodinné poradenství a speciální pedagogiku. Pracovala jako psycholožka a psychoterapeutka zaměřená na děti a dospívající. Vedla výcvikové semináře o svém přístupu, který kombinuje gestalt terapii s řadou expresivních technik. V Portále vyšly její slavné Třinácté komnaty dětské duše.

Čtení slov s otevřenou slabikou Tyto pracovní listy jsou zábavnou čítankou, určenou dětem, které při běžné výuce čtení v první třídě nezvládly plynulé čtení otevřených slabik a slov z nich složených a které čtou bez porozumění. Pracovní listy jsou vhodné i pro individuální práci s dyslektickými dětmi integrovanými v běžných třídách základní školy, případně k výuce čtení ve specializovaných dyslektických třídách, zvláštních školách, a také k nácviku čtení v pedagogicko-psychologických poradnách, nebo v domácím prostředí pod vedením rodičů, s vyučujícím dítěte nebo se speciálním pedagogem.

Pracovní listy umožní učitelům i rodičům účinněji pomáhat dětem při jejich problémech se čtením. Děti se učí číst pomocí hry, využívá se i prožitku a obrazného přepisu, tedy činností zaměstnávajících pravou mozkovou hemisféru. Tak je možno zintenzivnit činnost mozku při učení, a tedy zvýšit úspěšnost nápravy poruchy čtení. Kromě toho tento způsob učení děti baví. Publikace navazuje na úspěšný předchozí díl a je zaměřena na nácvik motorického čtení a zvládnutí plynulého čtení uzavřené slabiky a slov s touto slabikou s důrazem na porozumění čteným slovům. Mgr. Stanislava Emmerlingová je pedagožka, dlouhá léta působí v pedagogicko psychologických poradnách v severovýchodních Čechách a externě přednáší na katedře speciální pedagogiky Pedagogické fakulty UK v Praze. V Portálu vyšly její příručky Když dětem nejde čtení 1, 2 a 3.

Třetí díl pracovních listů, které pomáhají dětem při problémech se čtením, svým pojetím navazuje na dva předcházející díly. Je to zábavná čítanka, s níž může dítě pracovat doma i ve škole. Je zaměřena na zvládnutí plynulého čtení, syntézy a analýzy slabik se souhláskovými shluky a slov, které tyto slabiky obsahují. Děti se učí tvořivým způsobem, vychází se z dovedností, které už zvládly. Cíleně jsou využívány prvky tvořivé dramatiky, obrazné představivosti, globálního myšlení apod., tedy aktivity, které zapojují do procesu učení pravou hemisféru. Druhá část je více zaměřena na rozvíjení aktivit levé hemisféry (rytmizace, hádanky, doplňovačky). Pracovní listy jsou vhodné pro individuální práci s dyslektickými dětmi, k výuce čtení ve specializovaných dyslektických třídách, zvláštních školách a také k nácviku čtení v domácím prostředí pod vedením rodičů, nejlépe ve spolupráci s vyučujícím.

Rozvoj sluchového vnímání, rozlišování hlásek, slabik a slov pro mateřské školy a první ročníky ZŠ Pracovní sešit s předlohami ke kopírování nabízí úkoly zaměřené na procvičování abecedy. Je určen zejména pro práci s dětmi v mateřských školách, ale také rodičům, kteří chtějí připravit své dítě na zahájení školní docházky nebo se mu věnovat v rámci domácí přípravy v 1. ročníku ZŠ. Děti si budou hrát se slovy - porovnávat je, vyhledávat shodná a rozdílná, rozpoznávat jednoslabičná a víceslabičná. Dále budou vybarvovat, vyprávět o předmětech a zvířátkách na obrázcích, procvičí si sluchové vnímání hlásek, orientaci na ploše a koordinaci pohybů ruky a oka, což jim usnadní vstup do školy i první krůčky v ní. Součástí každého úkolu je mnoho doplňujících cvičení zaměřených na rozvoj základních kompetencí. Renata Frančíková je ilustrátorka dětských knížek, publikuje v nakladatelstvích Axióma, Albatros, Delta Macek. Mgr. Eva Štanclová je ředitelka Mateřské školy v Hospozíně u Velvar. Pro své žáky vymýšlí pohádky, básničky a písničky vztahující se k jednotlivým výchovným celkům. Autorky již společně připravily pro nakladatelství Portál Šimonovy pracovní listy 13 (2009).

Kniha jako malá poetická hádanka. Cítíš vůni trávy? Kůru stromů? Jak chutnají borůvky? kdo že je to všude kolem? Koho vidíme, cítíme, slyšíme? Přece přírodu: vůni lesního ovoce, šum listí, sametovou trávu... Obrázková kniha o všech zvucích, vůních a pocitech, které vnímáme už od malička. A také o tom, jak můžeme přírodě pomoci, aby zůstala přesně taková, jaká je. Ilustrace ve formě koláže jsou jednoduché a jejich něžné barvy dělají ze čtení i vizuální zážitek. Písmo je zde navržené přímo knize na míru a vytvořil jej pod názvem Ucho typograf a designer Michal Tornyai. Kniha je určena pro děti od 1 roku.

Ve své nové knize se Guy Gilbert zamýšlí nad fenoménem samoty. Ta pro něj není omezena jen na fyzickou nepřítomnost jiných lidí v nejbližším okolí. Mluví i o pocitu osamělosti uprostřed davu, o vyloučení ať už sociálním, nebo fyzickém, daném hendikepem , o samotě starých lidí, o samotě po rozvodu nebo smrti blízkého člověka, o samotě chudých, cizinců či sebevrahů. Nabízí ovšem i cesty ze samoty skrze službu druhým, odpuštění, pokoru, sílu modlitby, a v neposlední řadě se obrací i na prarodiče, často trpící pocitem samoty, a ukazuje jim jejich výjimečný úkol v rámci rodiny a společnosti. Poslední kapitola je věnována tématu samoty kněží. Guy Gilbert je známý francouzský kněz a vychovatel delikventní mládeže. V Portále vyšla celá řada jeho knih, naposled např. Štěstí, Čas žít, Rodina, Víra, Odpuštění, Srdcem k srdci aj.

Psychická odolnost je vlastnost, kterou v dnešním světě opravdu potřebujeme. Pomáhá nám vypořádat se s nesnázemi, které nás potkávají. Je mocnou zbraní, díky níž překonáme i ty největší výzvy svého života. A co je na ní nejlepší? To, že ji můžeme budovat, ať jsme jakéhokoli věku. Autorka představuje 12 základních dovedností, které potřebujeme k aktivaci své psychické odolnosti. V každé kapitole najdete kromě krátkého popisu dané schopnosti také různá cvičení, aktivity a samozřejmě též příklady ze života lidí, kteří procházeli něčím podobným jako vy. Každá dovednost v sobě pojí techniky známé z kognitivně-behaviorální terapie, pozitivní psychologie a intervence zaměřené na řešení. Knihu uvítají lidé se zájmem o téma psychické odolnosti a zvládání životních výzev. Stephanie Azri pracuje jako klinická sociální pracovnice. Má více než desetiletou zkušenost s budováním psychické odolnosti a rozpoznáváním časných depresivních příznaků a dalších psychických problémů u dětí a mladých lidí.

Uvažujete někdy nad tím, jaký je hlubší smysl pobytů v přírodě v extrémních podmínkách, za nízkých teplot a jen s nejnutnějším vybavením? Podle norského pokořitele obou zemských pólů je jednou z odpovědí tzv. vnitřní rekalibrace. Erling Kagge ve své nové knize shrnuje zkušenosti z těchto expedicí, které ho dovedly až na samou hranici lidských možností, a popisuje, jak jej přežití v náročných situacích dovedlo ke změně pohledu na život a větší vnitřní vyrovnanosti. Je potřeba neustále si rozšiřovat obzory, naučit se chápat pozitivní aspekt samoty, Důležitý je i konstruktivní přístup ke štěstí, pokud nám zkříží cestu. Autor rozebírá své vnitřní stavy, zabývá se vlivem osamělosti během pobytu v přírodě na lidskou mysl a odkazuje na zkušenosti jiných norských objevitelů a myslitelů. Výsledkem by mělo být „resetování vnitřního kompasu“ a nalezení vnitřního klidu, přestože si slovy Kaggeho „odvahu s sebou nenosíme v termosce“.

Cyklický proces hledání použitelné, naplňující, moderní ženské identity nás provází po celý život. Slavná, stále znovu vydávaná kniha o této pouti, obohacená mnoha konkrétními příběhy, pracuje s jungovskými archetypy, mýty a sny. Zabývá se redefinováním ženské identity poté, co žena (hrdinka) prošla identifikací s mužskou stránkou své osobnosti a má potřebu integrovat obě své součásti do autentického celku. Cesta je rozdělena do několika fází: odmítnutí stereotypního ženství coby závislého, kontrolujícího a plného zuřivosti, ponoření do povědomé cesty hrdinky s pomocí mužských spojenců, jejímž cílem je získat nezávislost, úspěch, peníze, prestiž, moc a úspěch, období sucha následované sestupem do hlubin za hledáním temnější stránky ženství. Z toho vyplývá pochopení potřeby vyléčení nesouladu mezi matkou a dcerou, nové určení a ověření ženských dovedností a jejich integrace s mužskou stránkou z dřívější fáze cesty.