Portál strana 144 z 188

Francouzský kněz a terapeut se ve své úspěšné knize (ve Francii už 4. vydání) věnuje závažnému celospolečenskému tématu, které se nevyhýbá ani věřícím jak žít s úzkostmi, depresí a pocity viny. Opírá se přitom o Malou cestu sv. Terezie z Lisieux, u níž můžeme díky její vlastní autobiografii velmi dobře rekonstruovat, že sama těmito duševními problémy velmi trpěla. Pralong dobře rozlišuje mezi oblastí, kde má zasáhnout psycholog či psychiatr, a oblastí, kde může pomoct duchovní vedení a podpora. Provází čtenáře nejprve životem sv. Terezie, kde ukazuje řadu symptomů, s nimiž se světice potýkala, popisuje, jak je ve svém duchovním životě proměňovala, a pak tuto zkušenost zobecňuje na způsob, jak se jí inspirovat v životě každého, kdo podobnými obtížemi sám trpí. V duchu Malé cesty vybízí ke klidnému přijetí vlastní nedokonalosti, k důvěře a odevzdanosti do Boží lásky, k zaměření na bezprostřední budoucnost, opuštění nereálných očekávání apod. Kniha pomůže jak věřícím, kteří trpí úzkostí a depresí, tak jejich rodinným příslušníkům, duchovním a doprovázejícím. Joël Pralong je švýcarský diecézní kněz, původním vzděláním ošetřovatel na psychiatrii. Je autorem řady knih na pomezí spirituální a duševní pomoci.

Kniha je příběhem známé české rodiny s autistickým synem Matějem, jehož vášní se stalo malování dopravních map. Otevřeně, přitom ale s nadhledem popisuje život s autismem, příhody plné odsudků a odmítnutí, stejně jako pochopení, lidsky zásadních setkání a dílčích pokroků a radostí. Jako na trase metra vyrážíme z nástupní stanice, projíždíme labyrintem životních zastávek, které kvůli autismu představují vždy větší obtíže, než jak se mohou zdát zdravému člověku, míjíme řadu přestupních stanic, na kterých se mohl děj významně změnit, a vyhlížíme prozatím poslední, jíž bude přijetí nebo nepřijetí Matěje na střední uměleckou školu. Graficky výraznou knihu ilustrují Matějovy autorské mapy. Michaela Hošková přerušila kvůli péči o těžce postiženého syna kariéru v módním a mediálním průmyslu. Založila s manželem mj. společnosti Maappi, která nabízí produkty spojené s Matějovými mapami a výtěžek využívá pro charitativní účely.

Téma publikace souvisí s tématem humanizace vzdělávání a s hledáním efektivnějších přístupů ve výuce cizích jazyků, které by respektovaly individualitu studenta a rozvíjely jeho autonomii. Teoretické vysvětlení charakteristických projevů jednotlivých stylů i strategií a jejich dopadů je doplněno doporučeními pro výuku. Příklady z každodenního života ilustrují probírané jevy a slouží k lepšímu pochopení dané problematiky. Doc. PhDr. Gabriela Lojová, Ph.D., je vedoucí katedry anglického jazyka a literatury na Pedagogické fakultě UK v Bratislavě. Specializuje se na psychologii učení a vyučování cizích jazyků. Mgr. et Mgr. Kateřina Vlčková, Ph.D., působí v Centru pedagogického výzkumu na Pedagogické fakultě MU v Brně. Jejími specializacemi jsou metodologie pedagogiky a strategie výuky cizích jazyků.

Psychomotorika zahrnuje pohybové aktivity za účelem zlepšení obratnosti, posílení fyzické zdatnosti a jejím cílem je bezděčné prožívání radosti z pohybu, ze hry a z tělesných cvičení. Psychomotorická hra spočívá v různých prostorově orientovaných pohybech a v manipulování s předměty. Součástí těchto her je rozvoj vnímání, děti pomocí nich získávají představu o světě kolem nich, o jeho vlastnostech a také o vlastnostech různých předmětů. Psychomotorická hra je součástí vývoje dítěte. U dětí, které mají nějaké vývojové opoždění nebo obtíže, je třeba jejich vývoj podpořit a povzbudit. Nenásilnou a přijatelnou formou podpory mohou být právě činnosti v knize obsažené. Na teoretické části jednotlivých kapitol navazují přehledy her, které jsou zábavné, nenáročné na materiál a pomůcky, a přitom splňují potřeby dětí s postižením.

Kniha se zaměřuje na problémy, s nimiž se setkává dítě či adolescent s nadváhou. Tyto problémy mají dopad nejen na jeho zdravotní stav, ale především na jeho psychiku a formování jeho osobnosti. Ačkoli mnohé z potíží, s nimiž si dítě s nadváhou často neví rady, bývají dospělými nerozpoznány nebo podceňovány, mohou dlouhodobě narušit psychiku. V posledních letech se dětští obezitologové začínají stále více zajímat o dětství jako o období, kdy se zadělává na pozdější obezitu. I tak bývá problematika nadváhy v průběhu dětství a dospívání doposud poněkud opomíjena. Předkládaná publikace má pomoci tento nedostatek kompenzovat. Cílem je poskytnout rodičům a vychovatelům poznatky o zdravém vývoji a rizicích, které nadváha dítěte představuje. Dává konkrétní rady, jak rozpoznat vzniklé problémy a jak a kde dítěti pomoci. Ukazuje, jaké jsou možnosti terapie v ambulantní léčbě, léčebně a dětské ozdravovně, jak na nové prostředí dítě připravit, jak důležitý je kontakt s terapeuty. Věnuje pozornost pohybové aktivitě jako důležitému článku prevence i léčby a možnostem její realizace ve škole, tělovýchovných institucích, táborech atd. Doc. PhDr. Slávka Fraňková, DrSc., prováděla světově uznávaný výzkum podvýživy, studuje postoje k jídlu u lidí, vývoj tělesného schématu, osobnost dítěte s nadváhou. Působí na katedře psychologie FF UK, je autorkou řady odborných publikací (naposledy Jídlo v životě dítěte a adolescenta). Prof. MUDr. Jana Pařízková, DrSc., je světově uznávaná odbornice v oblasti výzkumu obezity a autorka četných odborných publikací (např. s L. Lisou Obezita v dětství a dospívání). Eva Malichová pracuje v Dětské ozdravovně ve Špindlerově mlýně Svatém Petru. Má bohaté zkušenosti z dlouhodobé práce s dětmi s nadváhou a jinými poruchami jídelního chování. Organizuje odborné semináře pro zdravotní sestry. MUDr. Kateřina Bednaříková je ředitelkou Dětské léčebny v Křetíně, prosazuje komplexní léčbu dětské obezity. Mgr. Jana Divoká pracuje v oblasti poradenství a kurzů snižování nadváhy dětí a mládeže, specializuje se na využití kognitivně-behaviorální terapie.

Nízké sebevědomí je trochu, jako když nás tlačí boty. Žít se s tím dá, ale příjemné to není. Proč zbytečně strádat a do nekonečna o sobě pochybovat, když to jde změnit. Čtrnáctidenní knižní kurz zdravého sebevědomí je pokračováním série tréninků duševního zdraví a zaměřuje se na nedostatečný pocit vlastní hodnoty a nízké sebevědomí. Odlehčenou formou nabízí autorka poznatky z bohaté terapeutické praxe, vyzývá čtenáře k práci na sobě a poskytuje mu k tomu vhodné postupy, tipy a podněty. Kurz vychází z kognitivně-behaviorální terapie. Kurz je rozdělen do 14 částí, DNŮ, které směřují čtenáře k hlubšímu sebepoznání a dávají mu příležitost osvojit si postupy ke zvýšení sebevědomí a duševní pohody. PhDr. Michaela Peterková je psycholožka se soukromou psychodiagnostickou, poradenskou a hypnoterapeutickou praxí, zabývá se tvorbou testovacích a výukových počítačových programů. Je autorkou knihy Kurz duševní rovnováhy (Portál, 2014).

Psychologické výzkumy ukazují, že pořadí, ve kterém se děti rodí, významně ovlivňuje rozvoj jejich osobnosti. Zvláště to platí o prvorozených pokud se narodí další sourozenci, musí se vzdát své role jedináčka a rozdělit se o přízeň a lásku rodičů . Pro mnoho z nich je to velmi bolestná zkušenost, která někdy negativně ovlivní jejich psychiku, zvláště když se jim nedostane emoční podpory od nejbližších. Autorka vychází ze své zkušenosti druhorozeného dítěte: v dětství trpěla prvorozenstvím své o čtyři roky starší sestry, teprve později dospěly k silnému vztahu. Prekopová během své praxe na základě terapie pevného objetí pochopila úzkosti, které prvorozené děti díky své dětské frustraci prožívají. Dr. Jiřina Prekopová pracovala na dětské k linice ve Stuttgartu, k jejímu základnímu terapeutickému přístupu, terapii pevného objetí, ji inspirovalo dílo a působení americké psychoterapeutky M. Welchové. V Portálu vyšly její knihy Děti jsou hosté, kteří hledají cestu (2003), Malý tyran (2007), Když dítě nechce spát (2008), Neklidné dítě (2008).