Portál strana 212 z 212

Dětská kresba má své místo při psychologickém vyšetření dítěte. Vypovídá o jeho vnitřním světě, jeho představivosti, kreativitě. Využívá se také během psychoterapie; vychovatelům prozrazuje stupeň vývoje dítěte vzhledem k průměru (pokročilejší, nebo opožděný vývoj). Autor, klinický psycholog, vychází ve své knize ze své klinické psychologické praxe s dětmi a dospívajícími. Věnuje se nejprve tzv. volným kresbám, ukazuje vyjádření úzkosti, traumatických epizod a sexuálního násilí v kresbách dětí. Dále porovnává volné kresby s testovými kritérii TAT a přestavuje modelové záznamy postupů při rozhovorech s jednotlivými dětmi, analýzy obrázků a vytváří analytické tabulky grafických postupů v kresbě. V závěru jsou analyzovány tematické kresby (lidské postavy, kresby, rodiny, stromu aj.), které autor využívá ve své praxi a pro něž navrhuje interpretační postupy. Knihu budou s prospěchem číst dětští psychologové a terapeuti, studující psychologie, rodiče.

V obrazové řeči snů získává naše vědomé já přístup k oblasti nevědomí. Sny jsou proto nejen fascinujícím objektem zkoumání hlubinné psychologie, ale mohou zároveň významným způsobem provázet a podporovat terapeutické a sebeterapeutické procesy. Hans Dieckmann, klasik na poli hlubinné psychologie, ve své knize předkládá úvod do hlubinně psychologického výkladu snů, který je přístupný jak odborníkům, tak i čtenářům usilujícím o vlastní sebepoznání.

Sebevražda je bezpochyby tabuizovaným tématem. Žádný jiný způsob úmrtí nevyvolává tolik pocitů studu, lítosti a nepochopení. Kolem sebevražd proto dodnes panuje mnoho mýtů. Autor, uznávaný odborník na sebevraždy, se snaží na tyto mýty podívat z pohledu vědy. Jedná se o devět přesvědčení typu O sebevraždě je lepší nemluvit, Někdo, kdo myslí na sebevraždu, chce zemřít, Média mají vliv na počet sebevražd ve společnosti, Antidepresiva riziko sebevraždy zvyšují, Umělci jsou k sebevraždě náchylnější, Ženy o sebevraždě častěji mluví, muži na ni častěji umírají, Víc lidí se zabíjí v době svátků. Některé z těchto výroků jsou skutečně vyvráceny jako mýty, zatímco u jiných se dozvíme, že věda na ně nedává definitivní odpověď. Kniha je určena pro všechny, kdo chtějí více pochopit jedince, již se chtějí zabít, i pro odborníky, kteří chtějí o tomto tématu vhodně komunikovat se svými klienty. Nizozemec Derek de Beurs vystudoval jazzovou kytaru a klinickou psychologii. Dnes je mezinárodně uznáván jako odborník na prevenci sebevražd a na komunikaci se suicidálními pacienty. Působí v utrechtském Institutu Trimbos a na Svobodné univerzitě v Amsterdamu.