Radioservis strana 121 z 139

Molierova satirická komedie, která vadila i cenzuře při rozhlasovém zpracování na počátku padesátých let. Dobová nahrávka cyklu Nedělních divadelních večerů. Režie Miloslav Jareš.

S prozaikem, básníkem a milovníkem Pražského hradu, zejména pak restaurace Na Vikárce Svatoplukem Čechem a s jeho nehrdinským hrdinou Matějem Broučkem, se nečekaně octneme v patnáctém století. Pan Brouček, domácí z Nového města, který si spokojeně žije v osmdesátých letech devatenáctého století, je tak ke své hrůze vržen doprostřed konfliktů husitských válek.

Král Šahrijár se zklame v lásce, z pomstychtivosti si pak každý den bere novou ženu, a když s ní stráví noc, dá ji ráno zabít. Potom však pozná vzdělanou a krásnou Šahrazád, která si zachraňuje život tím, že svému manželovi vypráví po dobu tisíce a jedné noci zajímavé a poutavé příběhy. Vždy, když se rozednívá, královna s líčením přestane v nějakém dramatickém okamžiku, a král, zvědavý, jak vyprávění dopadne, nechá manželku naživu.

Děj Věznice parmské je zasazen do Itálie, kterou Stendhal dobře znal, kterou miloval a v mnoha ohledech stavěl nad svou pravou vlast. Mladý italský šlechtic Fabricio del Dongo je, jako druhorozený syn markýze, určen pro kněžskou dráhu. Obdivuje však Napoleona a touží po válečné slávě, zúčastní se napoleonských válek.

Kdo vám tak zcuchal tmavé vlasy - Mladá láska - Jarní - Tvé zvuky hluboko já v srdci nesu: Srdce - Stará viola - Pláč houslí - Píseň - Za Antonínem Dvořákem - Z mého kraje: Sova očima F. X. Šaldy - Rybníky - Krajina českomoravského pohoří - Pole - Žně - Podzim - A. Sova očima Josefa Hory - Meditace -Před lety ještě - Dětská vzpomínka - V oddechu - Zlatá kniha - A. Sova očima Ladislava Fikara - U čtyř krejcárků - Figura - Úděl Josifa - Byl městys malý - V chalupě - Epilog - Princezna Lyoleja

Noc z 30. na 31. 5. 1945. Gerta Schnirch, matka několikaměsíční dcerky, je jen s osobními věcmi odsunuta společně s ostatními brněnskými Němci směrem na Vídeň. Vyčerpávající pochod skončí v Pohořelicích, kde mnoho vyhnanců podlehne epidemii tyfu a úplavice. Gerta a některé další německé ženy se zachrání při nucených pracích na jižní Moravě, kde setrvají i po ukončení transportů. Po znovuzískání československého občanství se Gerta vrací do Brna, v němž prožívá další bouřlivé události druhé poloviny dvacátého století. Kromě bolestných otázek viny, odplaty a odpuštění mezi Čechy a Němci, jež tento neobyčejně plastický a působivý román klade, se stáváme svědky netradičního vztahu matky a dcery, který je deformován nejen omezeným prostředím, v němž se jako české Němky vystrnaděné na okraj společnosti směly pohybovat, ale také vzájemným nepochopením dvou generací, obtížnou komunikací a nemožností zprostředkovat osobní zkušenost.

Lovce záhad provází Stanislav Zindulka, délka: 9 hodin 38 minut

Audiokniha Zatím dobrý je bezesporu strhující s napínavým příběhem. Hrdinové jsou navíc postavami našich nedávných dějin a jsou vylíčeni kladně, bez dvojznačností, ironie, skepse. Takový přístup je přece docela zvláštní a neobvyklý. Většinou se na naše vlastní dějiny díváme raději s nadhledem a odstupem.

Nahrávka Českého rozhlasu z roku 2005, délka 8 hodin 48 minut

V knize Rybí krev našel Jiří Hájíček své velké téma. Českobudějovický rodák se s příběhy lidí, jejichž domovy musely ustoupit stavbě jaderné elektrárny Temelín, setkával už od mládí. Z Purkarce, který částečně zatopila Vltava po výstavbě přehrady dodávající vodu pro Temelín, dokonce pocházel rod jeho maminky. Atmosféru umírajících vesnic mohl vidět na vlastní oči, faktografické podklady našel při zkoumání dobových materiálů, konkrétní příběhy slyšel od pamětníků, roztroušených po zániku svých domovů po panelových sídlištích. Napsal silný příběh o ztrátě kořenů a marném boji proti jaderné elektrárně (marném bez ohledu na vládnoucí režim), ale také o rodinných vztazích, rozvrácených a poškozených v nevlídných časech. Hana se po letech strávených v cizině vrací domů, aby se setkala s několika důležitými lidmi svého mládí. Rodina, přátelé z dětství, staré lásky – tato setkání probouzejí vzpomínky, ale na všech jako by ležel stín, který se zvedne až na samém konci knihy. A nejde jen o stavbu elektrárny; vedle velkého dramatu zanikajících vesnic se tu odehrává i mnoho menších dramat soukromých, jejichž kořeny sahají hluboko do minulosti. Jiří Hájíček tu opět dokázal, že dovede čtenáře upoutat od první do poslední stránky. Stejně jako ve svých předešlých knihách Zloději zelených koní nebo Selský baroko (Magnesia Litera za nejlepší prózu) píše o obyčejných lidech, které dobře zná, a sleduje jejich příběhy s pochopením a soucitem, tentokrát navíc suverénně rozkročen mezi dvě časové roviny. Kdo chce, může číst Rybí krev jako napínavou detektivku; kdo hledá venkovský román v nejlepším slova smyslu, nebude zklamán; kdo je zvědavý na reflexi velkých společenských změn na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století a jejich důsledků, v Rybí krvi ji najde. Zatím nejlepší román Jiřího Hájíčka právem získal ocenění Magnesia Litera 2013 jako Kniha roku. délka: 5 hodin 15 minut

Dannyho hodný a laskavý tatínek má velké tajemství! Když Danny zjistí jaké, nejprve se trochu lekne, ale pak vymyslí odvážný a nebezpečný plán, jak tatínkovi pomoci…. Hrají: František Němec/vypravěč, Karel Kratochvíl/Danny, Ivan Gübel/otec, Ilja Racek/doktor Spencer, Josef Somr/ Viktor Hazel, Antonín Hardt/seržant délka: 52:13

Knižní podoba rozhlasového pořadu Láska za lásku, vysílaného od roku 1997, který Jiří Anderle spolu se svým rozhlasovým kolegou Vladem Príkazským daroval svým posluchačům. Vzpomínky akademického malíře a grafika, které dosud vyšly na dvou CD, vydává Radioservis knižně s exklusivním obrazovým doprovodem. Vyprávění o výtvarníkově dětství, které kouzlem důvěrně známé, leč neopakovatelné všednodennosti upoutá každého čtenáře, citlivě doplňují malířovy nové ilustrace.

Slavný román Hemingwayova souputníka v mistrném překladu Lubomíra Dorůžky. Jazz, láska, peníze a neutuchající naděje. Do New Yorku přijíždí Nick Carraway, mladý muž s představou, že mu všeobecný politický a hospodářský boom dá vydělat prostřednictvím obchodování s cennými papíry. Zabydlí se v malém domku na Long Islandu v sousedství honosného sídla záhadného zbohatlíka Jaye Gatsbyho, na dohled přes záliv k sestřenici Daisy. Právě tahle vyhlídka fascinuje Gatsbyho, který pořádá opulentní večírky plné alkoholu a sexu, jichž se ale sám neúčastní. Jeho velké peníze, velká gesta, velké naděje, „velké oči“ totiž směřují k Daisy Buchananové, k níž chová city z dob, kdy ještě zdaleka nemohl penězi plýtvat. Jenže poválečná doba, zdánlivě tepající extatickými jazzovými rytmy a vidinami lepší budoucnosti, příliš nepřeje snivým dobrodruhům.

„Jedno vám teda povim, bejt idiot neni žádnej med.“ První věta legendárního příběhu o Forrestu Gumpovi hovoří za vše. Neuvěřitelné příhody mentálně postiženého mladíka z amerického jihu zná snad úplně každý. Groom očekával okamžitý úspěch knihy, ale ta se bestsellerem nestala. Román se sice slušně prodával a ani u kritiků si nevedl špatně, ale autor chtěl mnohem víc, než jen průměrnou knihu. Plánoval se Forrestem proslavit a jeho sen se nakonec přece jen splnil. V roce 1994 byl podle románu natočen jeden z nejslavnějších a nejoblíbenějších filmů všech dob. Spisovatel Winston Groom (*1944, USA) Na přání rodičů začal studovat na Alabamské univerzitě práva. Během působení v univerzitním časopise se však natolik nadchl pro psaní, že místo práv nakonec vystudoval angličtinu. Krátce po promoci byl povolán do války ve Vietnamu, kde mezi lety 1965 a 1967 nasbíral mnoho tíživých zkušeností, ze kterých později čerpal inspiraci pro svoje knihy. Po návratu z války dostal Groom práci ve večerníku Washington Star. Časem však zjistil, že ho novinařina zcela nenaplňuje, a po osmi letech dal výpověď, aby mohl veškerý svůj čas věnovat literární tvorbě. V roce 1985 vytvořil svou nejslavnější literární postavu, která se o osm let později stala obdivovaným symbolem – Forresta Gumpa. Film Forrest Gump Dnes snad už kultovní americký film režiséra Roberta Zemeckise byl natočen v roce 1994 na motivy stejnojmenné knihy Winstona Grooma z roku 1986. Byl nominován na 13 Oscarů, z nichž šest získal, včetně ceny za nejlepší film, nejlepšího režiséra (Robert Zemeckis) a nejlepšího herce v hlavní roli (Tom Hanks). Film Forrest Gump se podstatně liší od knihy, na jejíž motivy byl natočen. Pro čtenáře a nyní i posluchače to bude jistě milé překvapení a velký zážitek.

Další pětice moderních pohádek o statečném tatínkovi, kterou opět nezaměnitelným způsobem vypráví sám autor, si svým svérázným humorem a fantazií nijak nezadá se svou předchůdkyní. V navenek moderních pohádkách z každodenního života se posluchači mávnutím kouzelného proutku vydají z reality za dobrodružstvím, na kterém nebudou chybět ptakoještěři, zamilované velryby ani strašliví náčelníci lupičů. Autor tyto pohádky opět věnuje svým dětem a taky všem tatínkům, aby se mohli chlubit hrdinskými činy, vylepšili si svůj leckdy pošramocený domácí obraz a dokázali, že „tatínek rozhodně není k zahození! Hranice mezi všedností a zázrakem je nepatrná – stačí se na chvíli zatoulat v lese, zajít do sklepa pro uhlí a spadnout mezi blanické rytíře nebo při rekreaci u moře spatřit, že vaše potomky na svém hřbetě unáší velryba... Celkový čas 1 hodina 12 minut

Goldflamův Tatínek se vrací. A opět není k zahození! Rodiče s dětmi mohou jásat. Známý divadelník a spisovatel Arnošt Goldflam se vrátil do studia, aby načetl další pětici vlastních pohádek. Audiokniha Tatínek 002 tak navazuje na první díl, který vyšel v roce 2012 pod názvem Tatínek není k zahození. popis: Další pětice moderních pohádek o statečném tatínkovi, kterou opět nezaměnitelným způsobem vypráví sám autor, si svým svérázným humorem a fantazií nijak nezadá se svou předchůdkyní. V navenek moderních pohádkách z každodenního života se posluchači mávnutím kouzelného proutku vydají z reality za dobrodružstvím, na kterém nebudou chybět ptakoještěři, zamilované velryby ani strašliví náčelníci lupičů. Autor tyto pohádky opět věnuje svým dětem a taky všem tatínkům, aby se mohli chlubit hrdinskými činy, vylepšili si svůj leckdy pošramocený domácí obraz a dokázali, že „tatínek rozhodně není k zahození! Hranice mezi všedností a zázrakem je nepatrná – stačí se na chvíli zatoulat v lese, zajít do sklepa pro uhlí a spadnout mezi blanické rytíře nebo při rekreaci u moře spatřit, že vaše potomky na svém hřbetě unáší velryba...