Radioservis strana 26 z 139

„Jedno vám teda povim, bejt idiot neni žádnej med.“ První věta legendárního příběhu o Forrestu Gumpovi hovoří za vše. Neuvěřitelné příhody mentálně postiženého mladíka z amerického jihu zná snad úplně každý. Groom očekával okamžitý úspěch knihy, ale ta se bestsellerem nestala. Román se sice slušně prodával a ani u kritiků si nevedl špatně, ale autor chtěl mnohem víc, než jen průměrnou knihu. Plánoval se Forrestem proslavit a jeho sen se nakonec přece jen splnil. V roce 1994 byl podle románu natočen jeden z nejslavnějších a nejoblíbenějších filmů všech dob. Spisovatel Winston Groom (*1944, USA) Na přání rodičů začal studovat na Alabamské univerzitě práva. Během působení v univerzitním časopise se však natolik nadchl pro psaní, že místo práv nakonec vystudoval angličtinu. Krátce po promoci byl povolán do války ve Vietnamu, kde mezi lety 1965 a 1967 nasbíral mnoho tíživých zkušeností, ze kterých později čerpal inspiraci pro svoje knihy. Po návratu z války dostal Groom práci ve večerníku Washington Star. Časem však zjistil, že ho novinařina zcela nenaplňuje, a po osmi letech dal výpověď, aby mohl veškerý svůj čas věnovat literární tvorbě. V roce 1985 vytvořil svou nejslavnější literární postavu, která se o osm let později stala obdivovaným symbolem – Forresta Gumpa. Film Forrest Gump Dnes snad už kultovní americký film režiséra Roberta Zemeckise byl natočen v roce 1994 na motivy stejnojmenné knihy Winstona Grooma z roku 1986. Byl nominován na 13 Oscarů, z nichž šest získal, včetně ceny za nejlepší film, nejlepšího režiséra (Robert Zemeckis) a nejlepšího herce v hlavní roli (Tom Hanks). Film Forrest Gump se podstatně liší od knihy, na jejíž motivy byl natočen. Pro čtenáře a nyní i posluchače to bude jistě milé překvapení a velký zážitek.

Audiokniha Proměna, kterou napsal Franz Kafka. Když se Gregor Samsa jednou ráno probudil z nepokojných snů, shledal, že se v posteli proměnil v jakýsi nestvůrný hmyz. To není začátek pohádky ani sci-fi románu, ale slavné povídky Franze Kafky Proměna.

Humoristický román Klapzubova jedenáctka napsal Eduard Bass v roce 1922. Těžko jej charakterizovat lépe než jako fotbalovou pohádku pro dospělé. Starý Klapzuba, otec jedenácti zdatných synu, přetvoří jejich životní elán do jedinečné fotbalové jedenáctky, která nejdříve raketovou rychlostí opustí pralesní ligu, aby pak vítězila na všech hřištích světa…

Audiokniha Šest vánočních povídek (a ani jedná smutná) - obsahuje šest povídek, které napsal a předčítá Jiří Suchý. Vánoční písničky připomíná Jitka Molavcová za doprovodu Jiřího Svobody.

Audiokniha Babí léto Jana Wericha přináší premiéru několika neznámých zvukových dokumentů pro všechny příznivce Werichova vyprávění.

Humoristický román Klapzubova jedenáctka napsal Eduard Bass v roce 1922. Těžko jej charakterizovat lépe než jako fotbalovou pohádku pro dospělé. Starý Klapzuba, otec jedenácti zdatných synu, přetvoří jejich životní elán do jedinečné fotbalové jedenáctky, která nejdříve raketovou rychlostí opustí pralesní ligu, aby pak vítězila na všech hřištích světa… Tento fotbalový sen všech českých fanoušků se dočkal mnoha zpracování: již v roce 1935 vznikla v brněnském rozhlasovém studiu dramatizace Františka Kožíka, kterou režíroval Josef Bezdíček a v níž účinkovali Karel Höger, Karel Klika a další členové činohry Zemského divadla v Brně a podle dobových recenzí to byla inscenace úspěšná. O tři roky později vznikl celovečerní film (režie Ladislav Brom), jehož kladem bylo obsazení Theodora Pištěka do role starého Klapzuby, záporem téměř vše ostatní, především však necitlivé zásahy scénáristické. Přesně o třicet let později — v roce 1968 — natočil režisér Eduard Hofman koprodukční televizní seriál, v němž v miniaturních roličkách hráli Jan Werich i Peter Ustinov, režisér však nedokázal udržet ani linii vyprávění, ani zájem diváka; seriál se v premiéře ani neodvysílal.

Audiokniha Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války - obsahuje nahrávku Českého rozhlasu z roku 2013 doplněnou o další pasáže z knižní předlohy. Audiokniha tedy obsahuje kompletní znění I. dílu V zázemí. Čte Oldřich Kaiser.

Tragická velkolepá komedie „Švejk nenapravuje svět. Tady se nedá už nic napravit. Má-li se svět zachránit, nezbývá, než si už nic nepředstírat a začít znova v troskách a z trosek. Švejk také není než troska starého světa, ubožák, který se sám prohlašuje za blba. A přece právě on a jenom on přináší naději. Je nutno zbavit se všech iluzí, je nutno přijmout dokonalou prohru, aby se svět mohl zachránit.“ Tento Chalupeckého trefný popis „situace“ Haškova antihrdiny Josefa Švejka a jeho rozlomeného evropského světa by se dal s jistou nadsázkou vztáhnout také na naši současnost. Nesáhli jsme tentokrát do rozhlasového archivu k osvědčeným švejkovským interpretacím (Höger, Pivec, Werich), ale pokusili jsme se o zbrusu nové, současné uchopení. Současné nikoli v nějakém experimentu, nýbrž v „sestupu“ ke smyslu autorova textu a jeho nejvlastnější poetice. Dvacet „zastavení“ z prvního dílu Osudů dobrého vojáka Švejka za světové války nastudovala režisérka Markéta Jahodová s Oldřichem Kaiserem a doprovodila hudbou pražského hospodského harmonikáře Josefa Čečila. Postava Švejka se Haškovi zrodila v krátkém povídkovém cyklu v květnu 1911. Tehdy si poznamenal: „Pitomec u kumpanie“. Poté existuje druhý švejkovský cyklus, který byl psán v Rusku v letech 1916–1917. To vše bylo ještě zábavné čtivo a Hašek cítil, že se se svým tématem plně nevyrovnal. Po návratu z Ruska se pustil do nového psaní Švejka, a jak prozrazují vzpomínky Haškova osobního písaře Klimenta Štěpánka, kterému spisovatel román diktoval v lipnické hospodě, Haškova paměť a schopnost jiskřivé a básnické improvizace byla geniální. Stála jej však mnoho sil. Existuje svědectví lipnického hostinského Invalda, který několikrát zahlédl Haška o samotě zoufale plakat. A jak píše E. A. Longen: „Hašek trpěl. Bylo mi jasno, že musí každou zdivočelou noc a pitku těžce vykoupit a draze zaplatit utrpením. “ Román, jak jej známe dnes, pochází z let 1921–1923 a zůstal nedokončený. Hašek (a jeho Švejk) je postava tragikomická, zoufale osamocená uprostřed světa, vytvářejícího si nové modly. Je všechno ostatní jen ne laskavý básník: ostrý ironik, kousavý satirik, břitký pozorovatel „divadla světa“, nihilista, divoký karikaturista. „Prokletý dada-plebejec“, jak o něm tvrdí italský bohemista Sergio Corduas. Nebo jak říká Eduard Bass: „V Haškovi byli dva lidé – jeden si dělal blázna a druhý se na to díval. Ten druhý Hašek uzřel prchavost lidského života a poznav ji, snažil se ji popřít, umlčet, obelstít šprýmy. Jeho velkolepá komedie byla tragická.“ 1. Úvod Zasáhnutí dobrého vojáka Švejka do světové války 28:10 2. Dobrý voják Švejk na policejním ředitelství 23:25 3. Švejk před soudními lékaři / Švejka vyhodili z blázince 28:45 4. Švejk na policejním komisařství v Salmově ulici 26:49 5. Švejk opět doma, proraziv začarovaný kruh 25:28 6. Švejk jde na vojnu / Švejk simulantem, část první 33:56 7. Švejk simulantem, část druhá 32:52 8. Švejk na garnizóně, část první 31:50 9. Švejk na garnizóně, část druhá 28:22 10. Švejk vojenským sluhou u polního kuráta, část první 28:00 11. Švejk vojenským sluhou u polního kuráta, část druhá 29:47 12. Švejk vojenským sluhou u polního kuráta, část třetí 27:25 13. Švejk jede s polním kurátem sloužit polní mši / Náboženská debata 26:52 14. Švejk jde zaopatřovat 38:41 15. Švejk vojenským sluhou u nadporučíka Lukáše, část první 37:07 16. Švejk vojenským sluhou u nadporučíka Lukáše, část druhá 28:30 17. Švejk vojenským sluhou u nadporučíka Lukáše, část třetí 26:03 18. Švejk vojenským sluhou u nadporučíka Lukáše, část čtvrtá 25:57 19. Katastrofa, část první 23:37 20. Katastrofa, část druhá Doslov 23:44 c celkový čas 9 hodin 35 minut

Pipi má nevšední jméno, chování i vzezření a navíc bydlí sama bez rodičů v domku na okraji města. Přijměte spolu s jejími kamarády Anitou a Tomíkem pozvání k mnohým dobrodružstvím...Dramatizace slavné knihy Astrid Lindgrenové. Učinkují: Barbora Hrzánová, Kryštof Hádek, Rozita Erbanová, Pavel Rímský, Milena Steinmasslová, Radek Holub a další...

Příběh o nečistokrevném německém ovčákovi, který byl věnován Adolfu Hitlerovi, a jeho osudech na jevišti Druhé světové války, je podobenstvím o odlišnosti, fanatismu a lidské zaslepenosti. Hrají Jan Hartl, Jiří Dvořák, Tereza Bebarová, Miroslav Táborský, Petra Špalková, Michal Pavlata, Ivan Trojan, Vladimír Javorský, Lenka Krobotová, Sebastian Baalbaki, Pavlína Hrachovcová délka: 58 minut

Audiokniha Vyhasínání mozku Martina Kleina - je svědectvím člověka, kterému ve stáří postupně zhasíná mozek. Od prvních náhlých příznaků, téměř roztomilé zapomnětlivosti, až k chaotickým koncům, kdy už mozek vnímá z reality jen jakési záblesky a nemocný je zcela odkázán na péči svého okolí. Ale není to příběh jen o chátrání. Jde tu také o partnerskou lásku. O pevné pouto dlouhotrvajícího manželství.

Na počátku byla kniha Petra Hory – Hořejše „Toulky českou minulostí“. Pozoruhodný pokus o moderní, dokumentárně bohatý a čtenářsky přitažlivý výklad zásadních událostí českých dějin. Když přišel redaktor brněnského studia Českého rozhlasu Josef Veselý s nápadem vytvořit její rozhlasovou podobu, jistě netušil, že se seriál – dnes čítající více než 900 dílů – stane jedním z nejúspěšnějších rozhlasových pořadů. A protože mnozí z posluchačů se ke „svým“ příběhům rádi vracejí, vznikla i tato audiokniha.

Audiokniha Pohádky z jižních Čech a Šumavy 3 aneb vyprávění kapra Jakuba - obsahuje jihočeské pohádky, jež sepsala Bára Stluková. Načetl Václav Vydra, Julie Goetzová, Martin Hruška. Po dvou úspěšných sériích jihočeských pohádek z let 2011 a 2012 vychází už třetí pokračování, ve kterých nás vypravěč kapr Jakub zavede na různá zajímavá jihočeská místa. Celý projekt podpořil Jihočeský kraj, nahrávky vznikly v Českém rozhlase České Budějovice a objeví se i v programu Rádia Junior.

Audiokniha Rozhlasová historie 1923-2013 - obsahuje 116 reportáží, záznamů, projevů a zajímavostí z 90 let rozhlasového vysílání. Uslyšíte Tomáše G. Masaryka, Tomáše Baťu, Edvarda Beneše, Josefa Suka, Jiřího Voskovce a Jana Wericha, Miladu Horákovou, Martina Friče, Emila Háchu, Klementa Gottwalda, Jana Masaryka, Rudolfa Slánského, Zdeňka Nejedlého, Antonína Novotného, Karla Kyncla, Václava Havla a mnohé další.

Na počátku byla kniha Petra Hory – Hořejše „Toulky českou minulostí“. Pozoruhodný pokus o moderní, dokumentárně bohatý a čtenářsky přitažlivý výklad zásadních událostí českých dějin. Když přišel redaktor brněnského studia Českého rozhlasu Josef Veselý s nápadem vytvořit její rozhlasovou podobu, jistě netušil, že se seriál – dnes čítající více než 900 dílů – stane jedním z nejúspěšnějších rozhlasových pořadů. A protože mnozí z posluchačů se ke „svým“ příběhům rádi vracejí, vznikla i tato audiokniha.

Audiokniha Volá první republika! aneb Pradědeček poslouchá rádio - je výběr Tomáša Černého z rozhlasového archívu 30. let.