Radioservis strana 25 z 140

Audiokniha Rybí povídky- jsou dárek k 20. narozeninám Centra Paraple a autorem je Ota Pavel. Celý výtěžek z prodeje CD jde ve prospěch Centra Paraple.

Čarodějná země Oz je volné pokračování Čaroděje ze země Oz v netradičním zpracování jako pohádkový muzikál. Dosti zvláštní trojice kamarádů, kluk Tipet, Honza Dýně a dřevěná Koza, se vydávají do hlavního Smaragdového města čarodějné země Oz. Chtějí ho ochránit před nájezdem dívčí armády. Té sice velí rázná Bimbam, ale v pozadí všech zlostných snah se ukrývá mocichtivá čarodějnice Mombi se svými kouzly. V královském paláci se přátelé setkávají hned se třemi královskými vládci, Hastrošem, Plecháčem a Zbabělým lvem. Jsou to spíš popletové a zbabělci: víc si všímají vlastních bolístek, než aby pořádně vládli. Blížící se hrozba je veliká a v téhle poněkud potrhlé zemi si nikdo neví rady. Je třeba hledat pomoc jinde… Čarodějnou zemi Oz propojuje s Čarodějem ze země Oz jen místo děje a hravá forma fantasy literatury. Ta umožnila vznik vlastně velmi moderní pohádky, ačkoli samotný příběh vznikl již v roce 1904.

Čarodějná země Oz je volné pokračování Čaroděje ze země Oz v netradičním zpracování jako pohádkový muzikál. 

Jedna z nejvýznamnějších rozhlasových her Ludvíka Aškenazyho vychází z Aškenazyho povídek, konkrétně z povídky Vajíčko. Dodnes patří k tomu nejlepšímu, co v oblasti rozhlasové dramatiky vzniklo. Hra, označovaná jako „koncert hlasů“, je příběhem muže, který v den svých čtyřicátých narozenin rozmlouvá se svým mnohem mladším já. Hra byla oceněna na festivalu Prix Italia 1964.

Audiokniha Rozmarná léta, kterou napsal Jiří Menzel. Jiří Menzel čte vybrané kapitoly ze své autobiografie vydané v roce 2013, vzpomíná na dětství, studia na FAMU a na setkání s Otakarem Vávrou, Věrou Chytilovou, Bohumilem Hrabalem, Rudolfem Hrušínským nebo Zdeňkem Svěrákem.

Audiokniha Zlá minuta - obsahuje detektivní příběh, v němž exceluje v roli detektiva Klubíčka Marek Eben.

Audiokniha Italské prázdniny Jana Wericha - audioknížka, která je nejen originálním cestovatelským průvodcem na cestě z Prahy do Říma a zpět, ale dodnes zůstává půvabnou letní reportáží o cestě sama k sobě, ke vzpomínkám a k poznání, že domovu člověk nikde neunikne.

Dále účinkují: Josef Somr, Jan Hartl, Jan Vondráček, Petra Špalková, Braňo Holiček, Bára Hrzánová, Libuše Švormová, Jiří Lábus, Michal Pavlata, Oldřich Vlach, Simona Vrbická, Jakub Slach, Pavel Tesař, Martin Bohadlo, Radek Holub Hudba: Vratislav Šrámek Úprava a režie: Jan Jiráň Prezentace 2CD Zlá minuta proběhne za účasti Marka Ebena, Jana Hartla, Jana Jiráně a Vladimíra Kroce, který akci moderuje, na Světě knihy v pátek 16. 5. od 17 hod. ve Velkém sále. Od 18 hod. bude probíhat autogramiáda na stánku Radioservisu, který naleznete na pozici L 813. Popelka opatrně slezl z autobusu a šel k bedně. Byla to velká, šedě natřená, bedna, jedna z těch, co stojí tu a tam na rozcestích, aby metaři měli odkud brát písek. V pozadí se zvedal velký třípatrový dům, úplně tmavý. Popelka došel k bedně, zvedl víko a hmátl po paměti dovnitř. Jeho roztažená ruka se něčeho dotkla a mimoděk to sevřela. Poté spatřil něco strašného. V bedně leželo ženské tělo...

Audiokniha Zvěrolékař a kočičí historky, kterou napsal James Harriot. James Herriot napsal sérii knih, ve kterých zvěčnil mnoho komických příhod ze své veterinární praxe. Prvotina mu vyšla až v 50. letech. Pod pseudonymem (James Herriot byl skotský fotbalový brankář) psal kvůli zákonu, který zakazovat veterinářům podobnou reklamu.

Audiokniha R.U.R., kterou napsal Karel Čapek. Utopické RUR (Rossum’s Universal Robots, Rossumovi univerzální Roboti) je v pořadí třetí drama tohoto autora. Dokončil jej v roce 1920.

Utopické RUR (Rossum’s Universal Robots, Rossumovi univerzální Roboti) je v pořadí třetí drama Karla Čapka, časově mu předcházely komedie Lásky hra osudná a Loupežník. Souběžně s ním však s bratrem pracoval také na komedii Ze života hmyzu. Podle vlastních slov dostal Karel Čapek právě při psaní Mravenců nápad na utopické drama a koncipuje Roboty. RUR bylo dopsáno v roce 1920, kdy také vyšlo poprvé tiskem. Premiéru v Národním divadle mělo 25. ledna 1921. Ještě předtím (2. a 3. ledna 1921) jej sehráli ochotníci Jednoty divadelních ochotníků Klicpera v Hradci Králové. Úspěch této Čapkovy hry byl okamžitý a mimořádný, ve velmi krátké době bylo drama přeloženo a uváděno na zahraničních scénách (1921 – Cáchy, 1922 – Varšava, Bělehrad, New York, 1923 – Londýn, Vídeň, Curych, 1924 – Budapešť, Krakov, Paříž, Tokio a další). Třicetiletý autor se tak rázem stal celosvětově známým dramatikem. Varovná Čapkova výzva k lidstvu, pronesená krátce po skončení první světové války, našla silnou odezvu všude, kde bylo RUR uvedeno. Myšlenka výroby umělého člověka – pracovní síly se ve světové vědeckofantastické literatuře objevila již daleko dříve (v našem kulturním prostředí je známa pověst o pražském Golemovi). Karel Čapek však na radu svého bratra jako první užívá pro umělou bytost pojmenování „Robot“, odvozené z výrazu slovanského původu „robota“ – těžká, nedobrovolná práce. Tento termín se stal brzy součástí světových jazyků. Přestože tato Čapkova hra je v současnosti na divadelních prknech uváděna jen výjimečně, její poselství je v postmoderní době až mrazivě aktuální, a proto si zaslouží čtenářovu i posluchačovu pozornost.

Audiokniha Otec Goriot, kterou napsal Honoré de Balzac. Román Otec Goriot je jedním z dílů rozsáhlé Lidské komedie Honoré de Balzaca. V jeho ději můžeme sledovat dva hlavní příběhy; postupný společenský vzestup studenta práv Evžena de Rastignaca (Viktor Preiss) a úpadek kdysi významného obchodníka s nudlemi, otce Goriota (Martin Růžek).

Audiokniha Perličky Bohumila Hrabala - povídky slavného spisovatele Bohumila Hrabala na této audioknize čtou Jiří Menzel, Viktor Preiss, Zdeněk Svěrák, Josef Abrhám a sám autor.

Devítidílná povídka v podání Oldřicha Kaisera nás zavede do roku 1947, doby, kdy narůstá strach z likvidace drobných živností a tak je tak snadné nalákat malé obchodníky a řemeslníky na pojištění „Opory ve stáří“. Groteskní příběhy party falešných pojišťováků, kteří nakonec sami naletí…

Na počátku byla kniha Petra Hory – Hořejše „Toulky českou minulostí“. Pozoruhodný pokus o moderní, dokumentárně bohatý a čtenářsky přitažlivý výklad zásadních událostí českých dějin. Když přišel redaktor brněnského studia Českého rozhlasu Josef Veselý s nápadem vytvořit její rozhlasovou podobu, jistě netušil, že se seriál – dnes čítající více než 650 dílů – stane jedním z nejúspěšnějších rozhlasových pořadů.

Příběh začíná tím, že se na zasedání filadelfského leteckého Weldonova klubu vnutí záhadný inženýr Robur. Zatímco členové klubu vedou bouřlivou diskusi o tom, jak konstruovat řiditelné vzducholodě, přichází Robur s prohlášením, že sestrojil vznášedlo těžší než vzduch, které je ve všech ohledech lepší než vzducholoď. Krátce poté Robur unese dva členy klubu, jeho předsedu „strýce" Prudenta a zapisovatele Phila Evanse, na palubu svého vzdušného korábu Albatros. Cílem únosu je Roburova snaha dokázat členům klubu nadřazenost svého vznášedla, a proto s ním hodlá uskutečnit během tří týdnů dobrodružnou cestu kolem světa…