Radioservis strana 25 z 134

Klasický román v nebývalé dramatizaci a v brilantním podání Luboše Veselého. Dvacetidílná četba na pokračování z dvoudílného románu Charlese Dickense zachycuje osudové momenty ze života Davida Copperfielda, chudého sirotka, který dospěl v pozoruhodného a úspěšného člověka. Ačkoliv zažil po úmrtí rodičů nepřízeň, pronásledující ho celé dětství, a jeho dospívání provázelo mnoho obtíží.

Ať se mu položí kterákoliv otázka, řekne poctivě a otevřeně, co v té věci má na mysli. Ne z potřeby svěřovat se, ale z naprsoté potřeby nelhat, nekličkovat, nezamlčovat, nevytáčet se. Není to ani nadbytečná důvěřivost k lidem; je to prostě vnitřní zákon pravdy a přítomnosti, buď co buď. I za cenu mrzutostí. Nemá vůbec potřebu mluvit; má jen potřebu mluvit pravdu. (Karel Čapek) Archiv Českého rozhlasu disponuje nemnoha snímky s hlasem T. G. Masaryka, ale dochované záběry mají svou neocenitelnou hodnotu. Uslyšíte proslov k Národnímu shromáždění z roku 1928, proslovy k dětem nebo anglický pozdrav k výročí narození amerického prezidenta Washingtona. Na nahrávce jsou také záznamy rozhlasových zpráv o zdravotním stavu, úmrtí a pohřbu prezidenta Masaryka, promluvy prezidenta Beneše, Jana Masaryka, Voskovce a Wericha a dalších významných osobností o Masarykovi. CD uzavírá rozhovor s Masarykovými vnučkami Annou a Herbertou z roku 1990. Z nahrávek Českého rozhlasu vybral a sestavil Tomáš Černý. Průvodní slovo Richard Vašek

Známý moderátor Václav Žmolík představuje ve svém pořadu s názvem Po Česku na Dvojce Českého rozhlasu tipy na výlety v krásném i nepříznivém počasí. Nejnovější pozvánky shrnul do třetího pokračování stejnojmenného knižního cyklu. Všechny tipy na výlet si ověřil osobními návštěvami a vyzpovídal při tom osoby nejpovolanější – kastelány hradů a zámků, ředitele muzeí a podobně. Čtenář se třeba dozví, v kterém městě mají bazén proměněný na galerii, kde v Karlových Varech stával hrad a kde leží české Versailles, kde u nás nocoval Winston Churchill, co to byla kosárna, čemu se říká přítuha, komu chutná frašták a kde hledat Svobodnou spolkovou republiku Kraví hora. Knihu provází velké množství fotografií a přehledné soupisy všech popisovaných lokalit.

Stará dobrá Anglie na počátku 30. let. Na panství slavného filmového producenta přichází tajemný muž. Má informace k loňské sebevraždě jeho dcery. Než je vysloví, je sám zavražděn. Případu se ale ujímá slovutný detektiv T. B. Corn, který spolu se svým pobočníkem hledá cestu, jak prokázat rafinovanou vraždu mladé dívky. Čte Václav Knop.

DENÍK S DAVIDOVOU HVĚZDOU Je jí sedmnáct let. Je krásná a její jméno se krásou třpytí: jmenuje se Perla. O čem asi tak snívají jiné dívky v jejím věku? O prvních láskách, o nových šatech do tanečních… A čeho se bojí? Přísného matikáře, maturitní komise… V roce 1943, kdy se děj Lustigovy novely odehrává, mají ještě jiné starosti. Přinesla je válka. Ale Perla nemá jen starosti, Perla má strach. Jako statisíce jiných musela jednoho dne opustit svůj domov a nastoupit do transportu. Konečná stanice: Terezín. Prozatím. Ale jak dlouho může trvat „prozatím“, na jehož konci čeká vlak s dlouhou řadou vagonů, v němž si dojede pro smrt? Perla hraje hru s osudem a do banku dává to jediné, co jí ještě zůstalo: sebe samotnou. I v podmínkách Terezína, kde ztratili jméno a stali se čísly, lidé zůstali zase „jen lidmi“. Ženy zůstaly ženami. A muži zůstali muži. I v nacisty střeženém ghettu lidé touží po lásce. Perla se věnuje nejstaršímu řemeslu světa. Za oddálení cesty do neznáma je ochotna udělat cokoli. Hodinoví milenci platí Perle za lásku praktickými věcmi, které si dívka pečlivě zapisuje do deníku. A vlivný pan L. dokáže zařídit, aby její registrační kartička v pravý čas zmizela z výběru do transportu. Ale jak zákazníci a přátelé Perly s transporty mizí, do její mansardy jednoho dne nepřijde ani pan L. Osamělá Perla se cítí prázdná a stará stejně „jako stromy, vítr a řeky“. Ale ještě než odjede s transportem, odhalí ve svém nitru pocity, na které při svém řemesle zapomněla. Už se nebojí smrti. A nečekaně, s odvahou poháněnou hněvem, se pomstí. Jako biblická Judita ukončí nožem život Holoferna s hákovým křížem. Potom, očištěná a smířená, odchází vstříc osudu svého lidu. Hynek Pekárek Délka: 6 hod. 35 min. 00 sek.

Šest historických nahrávek Československého rozhlasu. V dramatizovaných povídkách Barvíř na penzi, Podnájemnice v závoji, Tři Garridebové, Umírající detektiv, Vyděrač a Žlutá tvář hrají Jiří Tomek, Jaroslav Kuneš, Jiří Samek, Václav Neužil, Zuzana Slavíková, Pavel Pavlovský a další.

Alena Zárybnická je nejen výraznou tváří České televize, ale od roku 2015 též oblíbenou moderátorkou a dramaturgyní pořadu Zálety vysílaného na vlnách Českého rozhlasu Hradec Králové a Pardubice. Ačkoli sama vášnivě sportuje, před mikrofon zve hosty bez ohledu na profesní zaměření. Posluchači mohou spolu s ní prožívat příběhy populárních a všeobecně známých osobností, ale i těch, kdo nestojí v centru zájmu médií, a přesto je jejich život výjimečný a inspirující. Lidským přístupem, bezprostředností a uměním naslouchat navozuje atmosféru „blízkých setkání rozhlasového druhu“, kterou přinášíme čtenářům v tištěné podobě. Pro stejnojmennou publikaci jsme vybrali patnáct z nich. Jsou to: letecký akrobat Martin Šonka, novinář Jan Petránek, architekt Miroslav Řepa, novinář a pedagog Václav Moravec, modelka a Miss World Taťáňa Kuchařová, snowboardistka a lyžařka Ester Ledecká, kardiochirurg Jan Pirk, astronom a fotograf Petr Horálek, historička Milena Lenderová, novinářka a fotografka Lenka Klicperová, hokejista Dominik Hašek, pěvkyně Dagmar Pecková, biatlonista Michal Krčmář, herečka Simona Stašová a herec a spisovatel Miloň Čepelka.

9288 kilometrů. Tolik měří nejdelší železnice světa, transsibiřská magistrála. Na sklonku první světové války tuto legendární trať ovládli českoslovenští legionáři, kteří v Rusku bojovali za samostatné Československo a později proti bolševikům. Přesně po sto letech se po stopách jednoho z nich, desátníka 7. Tatranského pluku Jana Kouby, vydává jeho pravnučka Ina. Na své cestě z Moskvy do Vladivostoku má v ruce Janův deník, v němž po čtyři roky zaznamenával válečné běsy a zápas o přežití v nekonečné pustině. Janovy zápisky ukazují každodenní život československé legionářů v novém, mnohdy kritickém světle. Jsou zároveň syrovým svědectvím o postupné ztrátě víry ve smysl celé anabáze, když ještě dlouho po vyhlášení republiky zůstávali legionáři uvízlí na konci světa v cizí občanské válce. Jan svůj deník zakopal na zahradě a o hrůzách války s nikým nemluvil. Inina expedice do mrazivé tajgy, sibiřských vesniček i vyprahlých plání východu se tak stává nejen putováním po stopách československých legií, ale především hledáním příběhu vlastní rodiny.

Známá rozhlasová novinářka Pavla Jazairiová vydává upravenou a rozšířenou verzi úspěšné knížky z roku 2008 věnované zemím v severní a západní Africe – Mali, Senegalu, Alžírsku, Tunisku. Důvodem je aktuálnost tématu. Afrika v jejím pohledu je v mnoha ohledech místem bídy, beznaděje, úpadku. Z toho se rodí touha mnoha Afričanů odejít do Evropy a začít zde nový život. Tento pohled zbavený iluzí a folklorního nánosu je bolestný, ale cenný snahou lacině nemoralizovat, nýbrž hledat vysvětlení. Proto jsou součástí knihy nově vepsané glosy velvyslankyně Evropské unie v Namibii Jany Hybáškové a zasvěcený úvod afrikanisty Luboše Kropáčka. Kniha je doplněná o řadu fotografií.

Leoš Janáček, Wolfgang Amadeus Mozart, Fryderyk Chopin Miroslav Sekera hraje Janáčka, Mozarta a Chopina Nahráno živě v lednu 2016 ve Dvořákově síni pražského Rudolfina. Hudební režie Jiří Gemrot, mistr zvuku Jakub Hadraba. MIROSLAV SEKERA se narodil v roce 1975 v Praze, dětství a rané mládí prožil v Benátkách nad Jizerou. Nevšední talent rozpoznala u tříletého chlapce dnes již legendární pedagožka Zdena Janžurová a ujala se jako první jeho hudebního vzdělávání. Do svých dvanácti let Sekera vedle klavíru rovnocenně ovládal i housle, takže s oběma nástroji uzavřel základní hudebně vzdělávací cyklus. Výjimečný talent nadanému chlapci přinesl i dětskou roli zázračného Amadea ve Formanově stejnojmenném filmu, kde ve známé scéně jako mladý Mozart hraje na oba nástroje před papežem ve Vatikánu. Délka: 1 hod. 07 min. 30 sek.

Knihu Gustáv Husák psal její autor Michal Macháček téměř deset let. Zpracoval v ní informace z českých, slovenských, amerických i ruských archivů; v posledním uvedeném se mu dokonce podařilo získat osobní spis, který si Sověti na Husáka vedli. Publikace vychází z doktorské disertační práce, která vznikala na Filozofické fakultě Univerzitě Karlovy a za kterou byl Michal Macháček oceněn Cenou Česko-slovenské/Slovensko-české komise historiků. Vzhledem k velkému záběru knihy mohlo rozhlasové zpracování nabídnout jen část rozsáhlého textu. Interpreti: Matějka Martin, Procházka Aleš, Veliký Martin Délka: 4 hod. 11 min. 43 sek.

Rozhlasová nahrávka z roku 1989 v režii Jiřího Horčičky. Osoby a obsazení: Lear, británský král (Martin Růžek), Goneril (Alena Vránová), Regan (Růžena Merunková), Cordelie (Taťjana Medvecká), Hrabě z Glostru (Jiří Adamíra), Hrabě z Kentu (Eduard Cupák), Edmund, Glostrův nemanželský syn (Pavel Soukup), Edgar, Glostrův syn (Jiří Plachý), blázen (Bohumil Bezouška), vévoda z Albany (Petr Kostka), vévoda z Cornwallu (Petr Pelzer), Oswald, Gonerilin správce domu (Jan Přeučil), sloužící (Karel Hlušička), důstojník (Josef Nedorost), posel (Oldřich Vlach), šlechtic (Tomáš Töpfer), lékař (Dalimil Klapka) a Herold (Bohumil Švarc). CD vychází u příležitosti nedožitých 100. narozenin Martina Růžka. Interpreti: Martin Růžek, Alena Vránová, Růžena Merunková, Taťjana Medvecká, Jiří Adamíra, Eduard Cupák, Pavel Soukup, Petr Kostka, Jan Přeučil, Miloš Hlavica Délka: 2 hod. 35 min. 49 sek.

Románové zpracování životního příběh císařovny vdovy Cch'-si (1835-1908), která se jako mladá dívka Jehonala stala konkubínou císaře a díky mimořádné inteligenci, intrikám i krutosti dokázala postupně vystoupat na vrchol a na půlstoletí se stát faktickou vládkyní Číny. Účinkují: Jaroslava Adamová, Hana Maciuchová, Miroslav Středa, Petr Svoboda, Soběslav Sejk. Délka: 3 hod. 49 min. 56 sek.

Kniha Zlatý věk s podtitulem s Janem Tůmou o životě a díle je záznamem tří setkání malíře a rozhlasového režiséra Jana Tůmy s malířem a grafikem Jiřím Anderlem na výstavě Panoptikum / Cabinet of curiosities v galerii Obecního domu v Praze 2016–2017, uspořádané k 80. narozeninám Jiřího Anderleho. Setkání nad reprezentativním výběrem obrazů a grafických listů, nabízejícím pohled na peripetie života a tvorby Jiřího Anderleho, určily také formální podobu knihy. Vedle rozhovorů a biografických vstupů jsou součástí textu úvahy, vyvolávané jednotlivými reprodukovanými díly. Společným jmenovatelem těchto úvah je mystický obraz Zlatého věku, což je téma trvale přítomné v kulturních dějinách světa, promítající se do umělecké tvorby a zcela jistě také do individuálního prožitku štěstí.