Radioservis strana 23 z 133

Otci světového proletariátu Karlu Marxovi kdosi odcizil rukopis Kapitálu. Kdo jiný ho může vypátrat než geniální detektiv Sherlock Holmes?!

Světoznámý horor vypráví příběh mladého vědce Viktora Frankensteina, který stvoří umělého člověka, ohavné monstrum s nadlidskou silou

Parta zlodějíčků se pokusí vykrást víkendovou vilu úspěšného autora detektivek. Ale Mistr pera Ludva Láce, jeho žena Lola a policejní inspektor Kamil Čepelák se pokusí vyzrazené akci zabránit. Falešný detektiv, falešný milionář ani banda falešných podvodníků neuniknou spravedlnosti. Detektivka s komediální zápletkou byla v roce 1944 předlohou stejnojmenného filmu s Oldřichem Novým v hlavní roli. 6 hod. 38 min. 00 sek. 1CD MP3

Mohlo stačit málo a jméno Roberta Louise Stevensona by bylo leda tak známé obdivovatelům majáků. Ty stavěli jeho otec i děd a mladý Robert Louis je měl v jejich díle následovat. Od svého snu stát se spisovatelem se však nenechal odradit a šel za ním se stejnou úporností jako dědeček Robert, který dokázal téměř nemožné – postavil maják na zrádném útesu Bell Rock omývaném vlnami, daleko od skotského pobřeží. Mořský živel u Stevensona však hrál důležitou roli, v jeho knihách i v jeho životě. Častokrát po moři cestoval a osud ho nakonec zavedl po mořských vlnách na ostrov Samoa, kde v roce 1894 v pouhých čtyřiačtyřiceti letech zemřel. Povídkový seriál Klub sebevrahů patří k Stevensonovým raným dílům a kromě tajemné atmosféry Londýna zaujme v českém prostředí nepochybně tím, že jedním z jeho protagonistů je lehkomyslný princ Florizel z Bohemie.

Publikace Rozhledny a ztracené hrady je souborným a rozšířeným vydáním předchozí úspěšné knižní edice Tipy na výlet po českých rozhlednách a dalších místech s krásným rozhledem, která u nás každoročně přibývají. Druhý díl - Východ láká čtenáře řadou užitečných informací k cestování po populárních i "ztracených" výhledových místech v kraji Královéhradeckém Pardubickém, Jihomoravském, Olomouckém, Moravskoslezském, Zlínském a kraji Vysočina. Přehledné řazení objektů podle krajů a okresů, barevné fotografie, praktický formát, cenné rady o dostupnosti turistických cílů, jejich historii a v neposlední řadě i popis výhledů do kraje vám pomůže naplánovat výlety. Do druhého vydání je přidáno 26 nových rozhleden.

Jeden z nejslavnějších textů americké dramatiky získal brzy po svém prvním uvedení (1944) cenu newyorské kritiky, byl několikrát zfilmován a od doby svého vzniku je téměř nepřetržitě inscenován na jevištích po celém světě. Příběh inspirovaný vlastním osudem i nejbližšími členy rodiny - matkou a nemocnou sestrou. Vrací se v něm na americký Jih před druhou světovou válkou, ovšem historické ukotvení je tu pouhým rámcem pro nadčasový obraz věčného míjení, nenaplněných snů o jiné skutečnosti, než je ta, kterou jsme nuceni žít. Tom pracuje jako skladník v obuvnické firmě a jeho plat je jediným příjmem, z něhož rodina platí malý byt na okraji města i další výdaje. Utíká od práce k psaní poezie nebo do světa filmových příběhů nabízených místním kinem a má jedinou touhu - odejít. Tak, jako to kdysi udělal jeho otec. Odejít ze stereotypního a prázdného zaměstnání, z šedivého, stísněného bytu a především od milující nesnesitelné matky, ponořené do lázně vzpomínek na vlastní mládí. Tím, co mu brání udělat rozhodný krok je především lehce postižená Laura, zoufale vystrašená z komunikace s okolím a uzavřená do vlastního světa skleněných zvířátek, kterým věnuje veškerou pozornost i cit. Ve chvíli, kdy se ukáže, že není schopná ani dokončit obchodní školu, otevírá se jediné východisko - Lauru provdat. Na okamžik se snad zdá, že by se sen mohl proměnit ve skutečnost, když spontánní a charismatický Jim mění Lauřin stud a nedůvěru v něžnou, oduševnělou krásu... Realita však obvykle nedopřává něze happy end a tyhle zvláštní námluvy, bohužel, nejsou výjimkou. Přesto příběh čtyř protínajících se i míjejících se osudů podmaňuje svou naléhavostí, životností postav i jemností, s níž odhaluje plaché krajiny duše. Rozhlasové nastudování s mimořádným hereckým obsazením a působivou zvukovou realizací jej nechává promluvit neočekávanými tóny, které budou v uších posluchačů dlouho doznívat.

Píše se rok 1814. V přístavním městečku New Bedford se chystá mladý Izmael na moře. Dá se najmout na velrybářskou loď, jejíž kapitán Achab kdysi přišel o nohu v boji s bílou velrybou zvanou Moby Dick. Brzy se ukáže, že cílem nové výpravy není lov, ale pomsta za každou cenu. „Kdykoli zpozoruji, že se začínám tvářit zatrpkle, kdykoli má duše prožívá svůj teskně mživý listopad; kdykoli si všimnu, že se nevědomky zastavuji před obchody s rakvemi a kráčím v poslední řadě každého pohřebního průvodu, který potkám; ale zejména kdykoli těžkomyslnost nabude nade mnou takové moci, že musím volat na pomoc všecky své mravní zásady, abych záměrně nešel na ulici a soustavně lidem nesrážel klobouky z hlavy – tehdy vím, že je svrchovaný čas, abych se co nejrychleji dostal na moře.“ Tak hovoří Izmael, hrdina Melvillova románu. Miluje život na moři. Moře je pro něj druhým domovem, a tak není divu, že se často nechává najímat na lodě jako námořník. Ani tentokrát to nebylo jinak. Když se nechal najmout na velrybářskou loď, domníval se, že půjde o obyčejnou výpravu za rybami. To by ovšem nesměl narazit na kapitána Achaba, který zamýšlí něco jiného – pomstu na obrovské bílé velrybě – Moby Dickovi, která ho kdysi připravila o nohu. Rozpoutává se souboj na život a na smrt. Román Bílá velryba vznikl již v roce 1851 a jeho autor Herman Melville v něm zúročil své osobní zkušenosti z námořnické praxe. Zároveň se inspiroval několika skutečnými událostmi a hrdiny. Už titulní Moby Dick má svůj předobraz: tím byl vorvaní samec přezdívaný Mocha Dick, obývající v 19. století Pacifický a Atlantický oceán. Konec Achabovy lodi je pak inspirován katastrofou škuneru Essex, který ztroskotal na moři v roce 1820 a z jehož posádky se zachránili jen dva námořníci, jimž se podařilo na moři přežít tři měsíce, než je v lednu 1821 zachránila loď Dauphin. Melvillův rozsáhlý román jako by vznikl o sto let později; jeho fascinující vyprávění působí jako román Hemingwayova současníka. Podobně současně zní i ve vynikající interpretaci herce Miroslava Středy. Koneckonců – souboj moderního člověka s přírodou není jen problémem devatenáctého století… Čte: Miroslav Středa celkový čas 6 hodin 52 minut

Špionážní román s milostnou zápletkou, odehrávající se v Praze a obou částech korejského poloostrova. Čtou Simona Postlerová a Roman Štolpa

Další kniha známého publicisty, bývalého redaktora a spolupracovníka ČRo o historii a neznámých skutečnostech z historie kosmonautiky. Čtenářům tentokrát představí osudy mužů, kteří podstoupili dlouhou a strastiplnou cestu, na jejímž konci mohl Jurij Gagarin 12. dubna 1961 zvolat ze špice rakety Vostok své "Pajechali!". Kniha pojednává o hrdinech, o nichž nepsaly noviny, nebyli v televizních reportážích a světu zůstala jejich jména - často záměrně - utajena. O těch, kdo vyzkoušeli na sobě všechno to, co se mohlo, ba i nemohlo stát na oběžné dráze, avšak ne vždy končila jejich cesta vytouženým pohledem na matičku Zemi. Přesto většina z nich nezatrpkla, byť jim tak zvané postavení "výzkumníka“ sebralo kus života. Některým i celý. Ani v USA neměli všichni cestu do vesmíru otevřenou, i tam existovali Ti, co nedoletěli... Některým zkušebním pilotům, kteří v raketových letounech překonali hranici kosmického prostoru, se dostalo hrdého titulu „astronaut“ až po mnoha letech, někdy až posmrtně. Jiní zahynuli během výcviku, ničili si zdraví na centrifugách či v barokomorách, na pouštích i ve vlnách oceánu. V Rusku se jim říká "Kosmonauti Nula", ale bez nich bychom cestu do vesmíru možná ještě ani dnes neotevřeli.

Moderátorku Jitku Novotnou znáte z vysílání Českého rozhlasu a České televize. Je poučenou a zároveň empatickou partnerkou zpovídaných osobností, což jistě přispělo k mimořádné posluchačské oblibě jejího cyklu rozhlasových rozhovorů „se zajímavými muži“, který pod názvem Stříbrný vítr vysílá stanice Dvojka. Pro stejnojmennou publikaci vybrala patnáct rozhovorů s významnými osobnostmi současné české umělecké a vědecké scény. Představuje nejen jejich profesní přínos, ale v citlivých průhledech do soukromí se jí zároveň daří rozkrývat lidské kvality zpovídaných. V neposlední řadě pak seznamuje čtenáře s mnohotvárností a úskalími jejich oborů. Publikace Stříbrný vítr obsahuje „tak trochu jiné rozhovory“, mířící hlouběji, než je v tomto žánru zvykem. Poskytli je dětský onkolog Josef Koutecký, houslový virtuos Václav Hudeček, fejetonista Rudolf Křesťan, herec Jiří Dvořák, kunsthistorik Jaromír Zemina, hudební kritik Jiří Černý, režisér Petr Weigl, překladatel Martin Hilský, hudebník Jan Spálený, teoretik architektury Adam Gebrian, rozhlasový tvůrce Josef Veselý, divadelní ředitel Milan Hein, muzikolog a skladatel Miloš Štědroň, básník a textař František Novotný a designér Maxim Velčovský.

Strhující detektivka z šedesátých let. Od banální defraudace zlata po vyřešení brutální vraždy Otýlie Vranské. Čte Miroslav Táborský