Radioservis strana 18 z 140

Nová audiokniha Jáchymov od Josefa Haslingera připomíná před letošní zimní olympiádou příběh fenomenálního brankáře 30. a 40 let. Bóža Modrý byl jednou z největších obětí komunistické zvůle. Jako člen národního týmu získal dvakrát titul mistra světa a stříbrnou olympijskou medaili v roce 1948. V politicky vykonstruovaném procesu "Případ Modrý" byl spolu s jedenácti spoluhráči v roce 1950 odsouzen za špionáž a velezradu. Po krutém věznění zemřel ve věku 46 let.

Na začátku byla roura. A někdo, kdo do té roury fouknul! Narodily se žesťové nástroje. Proč ale vypadají jako zakroucené vedení ústředního topení? Který se nástroj umí s tóny klouzat, jako na tobogánu? Jak zní neduživý pozoun? Hraje lesní roh v lese?

Smýkáním koňského ocasu po kočičích střevech, tak vzniká líbezný tón houslí! (A ochranáři zvířat úpí) A taky na výrobu smyčcových nástrojů potřebujete slona, mamuta, mušli, hada, ještěrku a dokonce žraloka! Pokud tomu někdo nevěří, může se těšit na velkou procházku smyčcovým zvěřincem. To všechno se dozvíte od zvědavých průvodců, kteří se nebojí prozkoumávat hudbu pěkně zblízka...

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?

O dřevěných dechových nástrojích prozradíme mimo jiné proč hobojisté ocucávají malé dřívko, které je na konci jejich nástroje. Je to proto, že vlastně připomíná dřívko od nanuka? Anebo je to tím, že suché by nehrálo? A kolik prstů musí mít klarinetista, aby zvládl všechny dírky na svém nástroji?

Nový komplet populární edice, která uvádí do světa klasické hudby trochu neklasicky, ale o to zajímavěji. Smyčcové nástroje aneb Koňská oháňka tisíckrát jinak, Žesťové nástroje aneb Jak troubí potrubí, Dřevěné dechové nástroje aneb Kdo je dutý jako dřevo a Bicí nástroje a klavír aneb Uhoď hřebíček na hlavičku.

Tak jako se děti straší čerty, tak se čertí děti straší lidmi. Protože stejně jako je pro lidi peklo za trest, je pro čerty největším trestem jít mezi lidi. Vždyť jsou přece tak zlí a hamižní, dělají si naschvály a šijí na sebe boudy. Proto když už rodiče dvou neposedných čertů Alberta a Norberta nevědí, jak své synky usměrnit, pošlou je mezi lidi.

Několik neznámých Hurvínkových příběhů z rozhlasového archivu (ze sedmdesátých a osmdesátých let), které spojuje autorství Františka Nepila a interpretační umění Miloše Kirschnera a Heleny Štáchové

Slavný příběh o spalovači mrtvol.

Audiokniha Toulky českou minulostí 1101-1150, kterou napsal Josef Veselý. Oblíbený seriál pořadů Českého rozhlasu od roku 1995 v režii Jaromíra Ostrého tentokrát na počátku novodobých dějin s T.G. Masarykem.

Strhující detektivka z šedesátých let. Od banální defraudace zlata po vyřešení brutální vraždy Otýlie Vranské. Čte Miroslav Táborský

Audiokniha Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (komplet) - obsahuje kompletní znění rozhlasových nahrávek slavného díla Jaroslava Haška v podání Oldřicha Kaisera.

Povídky Francise Scotta Fitzgeralda jsou psány „lehkým perem“ a s vtipným nadhledem. Nezřídka však balancují na pomezí humoru a tragiky. Pojednávají o životních zkouškách, fiktivních i těch skutečných... Podivuhodný případ Benjamina Buttona je groteskním příběhem muže, jenž se narodil jako stařec a celý život mládne. Setkává se s nepochopením a šťastný je pouze uprostřed života, kdy se jeho biologický a duševní věk protínají. Povídku proslavil oceňovaný hollywoodský film z roku 2008 v režii Davida Finchera, s Bradem Pittem a Cate Blanchettovou v hlavních rolích (viz titulní obrázek). Čte Michal Dlouhý. Dvojici povídek Myslí si, že je báječný a Polapený stín spojuje postava hlavního hrdiny, jímž je patnáctiletý chlapec Basil Duke Lee. Patnáct let – to je hraniční věk mezi dětstvím a dospělostí a právě o úskalích tohoto citlivého období pojednávají obě Fitzgeraldovy povídky. Hrdina se vymezuje vůči kamarádům a hledá sám sebe, svoji důstojnost. Touží po úspěchu, ale při honbě za ním porušuje hranice etiky. Poznává, že účel nesvětí prostředky, a pocítí, že světská sláva – polní tráva. Čte Rudolf Pellar.

Četba z knihy oceněné Nobelovou cenou za literauru za rok 2015. Doba z druhé ruky je zcela výjimečná kniha mimořádné autorky, laureátky nejprestižnějších ruských, evropských i amerických literárních cen. Konec komunistického režimu a následující rozpad sovětského impéria přinesl jeho občanům po počátečních nadějích zklamání, frustraci a dezorientaci. Text je mozaikou desítek skutečných hlasů, které Alexijevičová zaznamenala na magnetofon při rozhovorech s nejrůznějšími lidmi. Vyprávějí o tom, jak věřili sovětskému systému, jak zabíjeli a umírali pro jeho ideu, mluví o tajemstvích a hrůzách komunismu, o stalinském gulagu, válkách, Černobylu… Před čtenářem defilují rozmanité osudy a názory, z nichž postupně vyvstávají společná traumata a obsese. Hrdinové knihy považují za vrchol svobodného vzepětí ruské společnosti srpen 1991, kdy do ulic Moskvy vyšly statisíce Rusů, aby se postavily tankům pučistů, pokoušejících se zrušit demokratické reformy předchozích dvou let. Byla to chvíle velkých, byť nepříliš konkrétních nadějí, po níž přišlo vystřízlivění. Kapitalismus si Rusové představovali jako jakýsi velký supermarket a najednou se ze dne na den probudili v zemi, která patřila do třetího světa a jíž přestali rozumět. Anarchie a příchod tržního hospodářství přinesly inflaci, bezostyšné loupení a zločinnost, ztrátu orientace, hospodářský pokles a korupci. Doba z druhé ruky je kniha, jež nabízí hlubokou sondu do ruské společnosti a pomáhá porozumět jejímu současnému vývoji. Čtenáře nutí zamyslit se, co je to Rusko a proč je neschopné rychlejší modernizace. Proč se obliba autokrata Putina pohybuje kolem 85 % a proč 70 % Rusů považuje Stalina za velkého muže. Je to kniha o tom, proč je velkoruský šovinismus nejen stále živý, ale, žel bohu, i stále militantnější. Mimořádná kniha, ověnčená řadou nejprestižnějších cen (ve Francii zvítězila v anketě časopisu Lire o Nejlepší knihu roku 2013 a získala Prix Médicis 2013, v Německu Mírovou cenu německých knihkupců 2013, předávanou na Frankfurtském veletrhu, autorka sama se již před tím stala laureátkou dalších významných cen v Německu, Švédsku, Polsku, Francii, Rusku a USA.

Četba z knihy oceněné Nobelovou cenou za literaturu za rok 2015.

Moderátorku Jitku Novotnou znáte z vysílání Českého rozhlasu a České televize. Je poučenou a zároveň empatickou partnerkou zpovídaných osobností, což jistě přispělo k mimořádné posluchačské oblibě jejího cyklu rozhlasových rozhovorů „se zajímavými muži“, který pod názvem Stříbrný vítr vysílá stanice Dvojka. Pro stejnojmennou publikaci vybrala patnáct rozhovorů s významnými osobnostmi současné české umělecké a vědecké scény. Představuje nejen jejich profesní přínos, ale v citlivých průhledech do soukromí se jí zároveň daří rozkrývat lidské kvality zpovídaných. V neposlední řadě pak seznamuje čtenáře s mnohotvárností a úskalími jejich oborů. Publikace Stříbrný vítr obsahuje „tak trochu jiné rozhovory“, mířící hlouběji, než je v tomto žánru zvykem. Poskytli je dětský onkolog Josef Koutecký, houslový virtuos Václav Hudeček, fejetonista Rudolf Křesťan, herec Jiří Dvořák, kunsthistorik Jaromír Zemina, hudební kritik Jiří Černý, režisér Petr Weigl, překladatel Martin Hilský, hudebník Jan Spálený, teoretik architektury Adam Gebrian, rozhlasový tvůrce Josef Veselý, divadelní ředitel Milan Hein, muzikolog a skladatel Miloš Štědroň, básník a textař František Novotný a designér Maxim Velčovský.