Radioservis strana 18 z 133

Rozhlasová dramatizace slavného alegorického románu z roku 1947. "Boj s morem není dobojován, protože ho nosíme stále v sobě."

Napínavý kriminální příběh inspektora Adama Dalglieshe. Děj se odehrává v sídle Martingale, kde žije rodina Maxieových. Paní Maxieová přijala jako pomocnou sílu do kuchyně svobodnou matku Sally Juppovou, kterou téměř nikdo v domě nemá rád. Jen mladý doktor Maxie ji zahrnuje pozorností, a dokonce jí navrhne sňatek. Druhý den ráno najdou Sally v jejím pokoji mrtvou…

Kde se vzala slova silueta, nikotin, drezína, bojkot či šraml? Skrývají se za nimi fascinující příběhy lidí, kteří vstoupili do dějin, aniž by si to sami často přáli. Cyklus Slovo nad zlato, který od ledna 2014 vysílá Dvojka Českého rozhlasu, dostává nyní výjimečnou knižní podobu, která potěší všechny generace. Texty Jitky Škápíkové doprovodila hravými kresbami výtvarnice Valerie Brůnová, publikace navíc obsahuje i CD s nahrávkami rozhlasových pořadů z cyklu Slovo nad zlato. Vydejte se na neotřelé toulky historií a hledejte spolu s autorkami skryté souvislosti slov a humorných i tragických událostí v životech historických osobností. Díky této knížce pochopíte, že poznávání může být i hra a zábava...

Známý publicista Jiří Vejvoda poznal média jako moderátor (například Hovorů z Lán s Václavem Havlem), manažer (například ředitel festivalu Zlatá Praha) a nejnověji jako místopředseda Rady Českého rozhlasu. Své zkušenosti zúročil v knize Co vysílá svět. Její obsah tvoří články uveřejňované v posledních letech v Týdeníku Rozhlas. Píše se v nich o všem, co se týká práce rozhlasových zpravodajů, dokumentaristů, moderátorů, ale také například o technologickém vývoji nebo o měnících se nárocích posluchačů. Jak a o čem se vysílá na všech kontinentech naší planety? Co umějí a jaké vzdělání mají špičkoví rozhlasoví moderátoři? Kdo rozhlasové vysílání financuje, kdo je řídí a kdo na něj dohlíží? V čem je veřejnoprávní rozhlas nenahraditelný? Hrozí rádiu zánik kvůli internetu? Čeho se nesmí vzdát, má-li přežít? To jsou jen některé otázky, na které kniha hledá odpověď.

Rozsáhlá čtyřdílná románová epopej Vojna a mír se odehrává na pozadí rozhodujících historických událostí (válka s Napoleonem I. Bonapartem (1769-1821), zejména jeho tažení do Ruska roku 1812, požár Moskvy a ústup francouzské armády). Tolstoj zde před stavil život soudobé ruské společnosti. Mezi hlavní postavy patří členové rodiny Bolkonských a Rostovovů. Do popředí vystupují především Andrej Bolkonskij, člověk střízlivý a energický, Pierre Bezuchov se svými ideály a zaujetím pro hledání pravdy a smyslu života, ale i Nataša Rostovová, či Marie Bolkonská, které autor zachytil s citlivým porozuměním pro ženskou psychiku.

Známá rozhlasová novinářka a spisovatelka se v roce významného životního jubilea ohlíží za svým životem, který je stejně nevšední a zajímavý jako sama autorka. Kniha vzpomínek vznikla na základě rozhlasového cyklu Osudy a sleduje jak linii soukromého života, vyprávěnou s maximální upřímností, tak profesní dráhu překladatelky, tlumočnice, rozhlasové redaktorky a zpravodajky. Knižní memoáry Pavly Jazairiové se věnují nejen minulosti, ale shrnují rovněž celoživotní zkušenosti, které autorka získala při svých cestách, především po arabských zemích.

Zamyšlení kardinála Dominika Duky, ve kterých se s moudrostí a nadhledem ohlíží za uplynulými dny a v událostech a výročích hledá souvislosti dneška s historií. „Chtěl jsem, aby to pro rozhlasové posluchače vždy byly podněty k přemýšlení,“ vysvětluje Dominik Duka smysl svých pravidelných úvah, která ČRo Radiožurnál vysílal pravidelně každý týden po dobu čtyř let. Rozhlasoví posluchači však o setkání s primasem českým nepřijdou, s jeho názory se mohou setkávat i nadále – v pořadu ČRo Dvojka Jak to vidí... Zamyslet se nad významem Vánoc, Velikonoc, vzpomínkou na zemřelé, připomenout si odkaz cyrilometodějské mise i sv. Václava či sv. Anežky České je příležitostí k zastavení uprostřed rušného dne, které možná leckoho přivede k přemýšlení o vlastním životě...

„ Na počátku bylo slovo…“A kdo jiný, než člověk zabývající se psaním, by měl souhlasit. Jenže – není slovo jako slovo… O tom jsem se sama přesvědčila, když při nahrávání pověstí jsem tiše poslouchala slova mnou před časem poskládaná do příběhů, slova, o kterých jsem si myslela, že je znám a že mě poslouchají. Ta slova byla známá – a přece jiná. Prostě - jako zázrakem se proměnila. Proměnila a začala si žít. Text s mými slovy vzali do práce ti, kteří si s nimi porozuměli, půjčili jim svůj hlas a moje slova náhle dostávala sytější barvu, jinou naléhavost, plastičnost, ale i něhu a hloubku. Příběhy ožily… Už nečekají jen na stránkách knížek, ale mluví - hned napomínají, jindy poučují a hned zase baví. Víte, že i čert se splete? O tom něco ví pan Pavlata. A víte, že paní Hrzánová má pochopení pro babku klepající se před čerty v koruně lípy a jak ta čertiska skučí? A znáte ty hrdiny z hospody, co se pak leknou psíka - ovšem po noci u buku se zakletými pannami? Ale pan Lábus se jim nevysmívá, jen v hlase je slyšet pobavení. Naopak jinak tu zní hlas pana Somra. Dokáže nadčasově připomínat, že vládnout, ale taky říkat naslouchajícím lidem pravdu, je zavazující. A tak bychom mohli uvádět jednu pověst vedle druhé, protože díky hercům příběhy stromů ožívají a stromy prozrazují svá tajemství. Nic zlého, takové stromy nejsou - dovíte se třeba, z jakého semínka vyrostly nebo proč je kníže nechal vysadit. Vždyť stromy žijí o tolik déle než lidé a mnohé dodnes zůstávají živými svědky událostí, které my známe z dějepisu. A díky hlasům herců můžete příběhy stromů uslyšet i vy…

Audioverze klasického díla anglické literatury první poloviny 19. století. Nahrávka Českého rozhlasu z roku 1997.