Radioservis strana 17 z 140

Rozhlas jako literární hrdina v dílech vynikajících i zapomenutých představitelů české literatury V antologii povídek, fejetonů, pohádek, úryvků z románů i divadelních her se představují vynikající i zapomenutí představitelé české literatury. Jejich texty mají jedno společné: dominantní úlohu v nich hraje rozhlasový přístroj nebo rozhlasové vysílání. Publikace mapuje proměny fenoménu rozhlasu v české společnosti od jeho prvních krůčků po současnost. Zároveň je unikátním svědectvím proměn literárního zpracování jednoho tématu v průběhu téměř sta let. Jsou to střípky zrcadla, v nichž se mnohonásobně odráží rozhlasová – a tedy vlastně i naše – proměnlivá tvář.

Další méně známé Hurvínkovy příběhy z rozhlasového archivu (ze sedmdesátých a osmdesátých let), které spojuje autorství Františka Nepila a interpretační umění Miloše Kirschnera a Heleny Štáchové

T. G. Masaryk na rozhlasových vlnách - audiokniha obsahující záznamy promluv Tomáše Garrigue Masaryka i hovorů osobností o něm. Z nahrávek Českého rozhlasu vybral a sestavil Tomáš Černý. Průvodní slovo Richard Vašek.

Ať se mu položí kterákoliv otázka, řekne poctivě a otevřeně, co v té věci má na mysli. Ne z potřeby svěřovat se, ale z naprsoté potřeby nelhat, nekličkovat, nezamlčovat, nevytáčet se. Není to ani nadbytečná důvěřivost k lidem; je to prostě vnitřní zákon pravdy a přítomnosti, buď co buď. I za cenu mrzutostí. Nemá vůbec potřebu mluvit; má jen potřebu mluvit pravdu. (Karel Čapek) Archiv Českého rozhlasu disponuje nemnoha snímky s hlasem T. G. Masaryka, ale dochované záběry mají svou neocenitelnou hodnotu. Uslyšíte proslov k Národnímu shromáždění z roku 1928, proslovy k dětem nebo anglický pozdrav k výročí narození amerického prezidenta Washingtona. Na nahrávce jsou také záznamy rozhlasových zpráv o zdravotním stavu, úmrtí a pohřbu prezidenta Masaryka, promluvy prezidenta Beneše, Jana Masaryka, Voskovce a Wericha a dalších významných osobností o Masarykovi. CD uzavírá rozhovor s Masarykovými vnučkami Annou a Herbertou z roku 1990. Z nahrávek Českého rozhlasu vybral a sestavil Tomáš Černý. Průvodní slovo Richard Vašek

Ze čtvrtiny pravda, ze tří čtvrtin fantazie. posluchač si může vybrat, čemu uvěří.

V podvědomí dnešního čtenáře je Mexiko nebezpečná země, kde na severu řádí drogová mafie a na jihu vzkvétá ráj karibských pláží. Teprve pak přicházejí na řadu Aztékové, Mayové a staré památky, které dbalý turista neopomene navštívit. Pavlu Jazairiovou však na Mexiku zajímá především onen dávný střet civilizací, kdy evropský dobyvatel chtivý zlata objevuje neznámou, krutou, ale zároveň oslňující indiánskou kulturu. Španělé Mexiko dobyli, kolonizovali a s indiány se smísili. Do této směsice přibyli mimo jiné také afričtí otroci a v dvacátém století evropští uprchlíci před fašismem. Tak vznikla jedna z pozoruhodných, pestrých a tolik inspirujících latinskoamerických civilizací. Kdo a jak ji vytvářel? O tom vyprávějí příběhy podbarvené krví i touhou, přibližující barevné, tvořivé, globalizací zasažené Mexiko.

Povídka Bruce - Partingtonovy dokumenty vyšla časopisecky v roce 1908. Během první světové války ji Arthur Conan Doyle zařadil do knihy Poslední poklona Sherlocka Holmese (1917), zřejmě i díky jejímu vlasteneckému podtextu. Později ji zahrnul i do seznamu svých nejoblíbenějších povídek. Čtyři mikrofony, u kterých se střídají herci, kout pro ruchaře a muzikanti strčení v díře ... Naposledy se takhle u nás rozhlasová hra vysílala v roce 1948. Retro spojení snad nejklasičtější detektivky a dřevního způsobu natáčení se zdá velmi inspirativní. A to nejen kvůli blízkosti časů zrodu, ale především obdobným potenciálem hravosti a nadhledu.

Rozhlasová hra založená na jedné z povídek, kterou sám Arthur C. Doyle zařadil mezi své vůbec nejoblíbenější.

Nový román autorky úspěšné knihy Čím jsou lidé živi zavádí čtenáře tentokrát do učitelského prostředí v období nastupující normalizace. V její dusné atmosféře se prolíná několik silných příběhů, jejichž protagonistkami jsou především ženy. Jejich osudy plné bolestných okamžiků a těžkých rozhodování (starost o postižené dítě, dilema mezi tlakem doby a hlasem svědomí) sleduje autorka s pochopením, ale bez zbytečného sentimentu. O to je její výpověď o lidských charakterech silnější. Slovo autorky: Téměř padesát let mé učitelské práce ke mně přivedlo mnoho dětí i rodičů, zejména matek. Byly mezi nimi i matky postižených dětí a já jsem s velkou úctou a obdivem sledovala jejich statečný a často osamělý boj o výchovu dítěte a jeho zařazení do společnosti, boj, o jehož tíze nemá většina lidí často ani představu. Tato kniha je jen pokusem o výraz mé úcty k jejich bolestnému mateřství. Tady víc, než kdekoliv jinde platí slova spisovatelky Květy Legátové: „ Nezměřitelná láska k tomu, co se z nás zrodilo, ochota odpouštět, oběť a slitování, to je podstata matky. Vždyť Bůh je vlastně matka, jestliže nám odpouští a bere na sebe naše utrpení.“ Nikdy bych to nedokázala vyjádřit lépe

Audiokniha Případů se ujímá Jeeves, kterou napsal Pelham Grenville Wodehouse. Když má mladý gentleman rozum, pořídí si komorníka. A když má štěstí, je tím komorníkem Jeeves.

Audiokniha Emma, jejíž autorkou je Jane Austenová. Od svého prvního vydání roku 1815 je Emma Jane Austenové hrdinkou mnoha dívek a žen, které nechtějí být křehké květinky zmítané okolnostmi. Chtějí si rozhodovat o svém osudu samy, byť za cenu omylů, chyb a zklamání. Příběh o dívce s dobrým srdcem je nadčasovým příběhem o emancipaci a hledání pravých životních hodnot.

Dvě setkání s Ondřejem Suchým a publikem v šemanovickém společenském minicetru Nostalgická myš při natáčení pořadů Nostalgické muzeum zábavy v roce 1998.

Audiokniha "...když jsem to slíbil!", kterou napsal Luděk Munzar. Vyprávění úspěšného herce a režiséra (ale také automobilového závodníka a sportovního pilota) je zajímavou sondou do jedné z oblastí jeho zájmu - letectví. Ale zdaleka nevypráví jen o něm. Luděk Munzar čte z vlastní stejnojmenné románové prvotiny.

Jiří Raška vyhrál na olympijských hrách v Grenoblu 1968 zlatou olympijskou medaili ve skocích na lyžích na středním můstku. Fanoušci v Československu byli nadšeni, spisovatel Ota Pavel později dva dokonalé skoky popsal v nezapomenutelné Pohádce o Raškovi.

Když v polovině devadesátých let vzniklo v Šemanovicích u Kokořína společenské mini centrum nostalgie, začal zde od roku 1997 natáčet Český rozhlas pořady s názvem Nostalgické muzeum zábavy. Dodnes se zde tyto veřejné nahrávky natáčejí jako Nostalgické muzeum Ondřeje Suchého. Skutečnost, že byl v roce 1998 mistr slova Miroslav Horníček ochoten přijet se k nám pobavit - jak říkal: "Přijel jsem pobejt" -, byla pro nás tehdy opravdu velká událost. Proto jsem se na tato dvě setkání před rozhlasovými mikrofony v sálku zaplněném do posledního místečka připravoval velmi důkladně. Přátelství, které mezi námi vzniklo (a na jehož konci mě Miroslav Horníček požádal, abych jej oslovoval křestním jménem), bylo pro jeho zhoršující se zdravotní stav krutě krátké… Bylo mi velkou ctí. Setkání s Miroslavem Horníčkem se stala jedním z mých velkých životních zážitků! Ondřej Suchý

Jiří Anderle je nejen světoznámý výtvarník, ale také poutavý vypravěč. Středočeský Pavlíkov se stal vpravdě bájným místem a nekonečným zdrojem výjevů a situací. Tak jako se mnozí ptali, existuje papoušek Žanda? Jaký je ve skutečnosti Pavlíkov? Zrodil se nápad po stovkách odvysílaných pořadů natočit alespoň jeden přímo na místě.