Radioservis strana 74 z 140

Hlavní hrdina převážně autobiografického románu Šantaram přilétá do Bombaje, aniž kdo tuší, že jeho příjezdu předcházel útěk z přísně střežené australské věznice, kde si odpykával devatenáctiletý trest za loupežná přepadení. Loupil, aby ukojil svou závislost na heroinu, kterou si vypracoval po rozpadu rodiny. V Bombaji získává přátele, kteří mu pomohou zorientovat se v tamějším životě, ale další životní zvraty ho opět dostávají do vězení a posléze na cestu mafiána, pašeráka i bojovníka v afghánské válce. Román Šantaram je silný a napínavý příběh. Ale je to také výpověď o citech, hledání dobra, hodnotě rodiny a lidského života i jeho smyslu. Kniha je také označována jako „novodobý Motýlek“ a po vydání okamžitě získala mezinárodní věhlas a uznání. Filmová práva vlastní Johny Depp, v roce 2016 je očekávána premiéra filmu. Gregory David Roberts, který v románu popsal své vlastní zážitky, dnes žije v Bombaji, kde založil charitativní organizaci zajišťující lékařskou péči pro nejchudší obyvatele. Tady napsal i volné pokračování své úspěšné knihy s názvem The Mountain Shadow, která má vyjít letos na podzim. Kniha je kvůli čtenářskému komfortu rozdělená do tří samostatných oddílů, ale speciální obal z ní činí jeden celek se společným hřbetem.

Audio verze proslulého románu Fjodora Michajloviče Dostojevského. V roli knížete Myškina účinkuje Jan Hartl.

Dramatizace známého detektivního románu z prostředí bohaté newyorské rodiny, v jejímž středu dojde k nečekané vraždě. Devatenáctiletá Irene Hadleyová má před svatbou, když se seznámí s okouzlujícím světákem Donem Saxbym. Irene se rozhodne zrušit plánovaný sňatek a bezhlavě se upne na vztah se svou novou známostí. Ukáže se však, že Saxby je profesionální svůdce, a když dívka přichází do jeho bytu pro vysvětlení, nalezne ho mrtvého. Rozbíhá se vyšetřování, v jehož průběhu vycházejí najevo utajované vztahy a malá dramata, která spějí k nečekanému vyústění.

Josef Maršík je železniční zřízenec, má manželku i děti ? a hlavně nerudného tchána, který si hledí hlavně peněz, a tak by se rád rodiny své dcery zbavil, aby mohl jejich byt lépe a dráže pronajmout. Aby mohl Maršík zabezpečit rodinu, po­stavit vysněný domek s terasou a balkonem, potřebuje ale mnohem více peněz! Tehdy udělá první špatné rozhodnutí: podá si seznamovací inzerát. Vždyť mezi nezadanými ženskými je peněz… Na inzerát se mu ozve stárnoucí nezadaná Alžběta Válová, služebná, které její bývalá paní odkázala ? považte ? sedmnáct tisíc! Tomu Maršík nedokáže odolat, a tak se krok za krokem blíží k neodvratné tragédii. Prý to tak skutečně bylo, aspoň to uvádí reklamní leták z roku 1932: Karel Ča­pek, Poláčkův kolega z redakce Lidových novin, již dříve radil autorovi mnohých soudniček a humoristických románů, aby své znalosti soudničkářského zpravo­daje přetavil do závažnějšího, rozsáhlejšího tvaru. Tak vznikl první vážný román Karla Poláčka ? Hlavní přelíčení. Inspiraci objevil ve dvoudílné soudničce, která vyšla v Českém slově v roce 1928 pod názvem Román služebné. Smutný, leč téměř triviální případ podvodu a zákeř­né vraždy na nevinné služce rozvinul Poláček do až reportážní románové studie, která přes svou závažnost a tragičnost nepostrádá pro Poláčka tak charakteristic­ké prvky ironie, vtipu a žánrové drobnokresby. Poláčkovo Hlavní přelíčení přepracoval v roce 1984 pro Československý roz­hlas Stanislav Neubert a nastudoval režisér Jan Lorman. V roli Josefa Maršíka předvedl vynikající výkon František Husák, postavu citlivé, naivní a vdavekchtivé služebné Válové ztvárnila Iva Janžurová.

Komplet 20x 2CD mp3 za zvýhodněnou cenu, včetně boxu. Na počátku byla kniha Petra Hory-Hořejše Toulky českou minulostí, pozoruhodný pokus o moderní, dokumentárně bohatý a čtenářsky přitažlivý výklad zásadních událostí českých dějin. Kniha začala vycházet nejdříve jako speciální příloha časopisu Mladý svět, potom se dočkala i knižního vydání. Když přišel redaktor brněnského rozhlasu Josef Veselý s nápadem vytvořit její rozhlasovou podobu, jistě netušil, že se seriál stane jedním z nejúspěšnějších pořadů vysílaných Českým rozhlasem. Rozhlasová verze využívá kvality knihy a rozšiřuje její účinek o sílu mluveného slova. Kouzlo Toulek českou minulostí spočívá v tom, že vyprávějí o naší historii poutavě a v příbězích. Jednotlivé díly představují události a osobnosti, které formovaly naši několikatisíciletou historii a zanechaly nesmazatelné stopy v krajině, architektuře a v celé společnosti na území dnešních Čech, Moravy a Slezska.

Ani 70 let po konci druhé světové války nebyly uzavřeny všechny příběhy, které v jejím chaosu započaly. Ladislav Mrkvička v roli muže, který prožil celý život na cizí účet. Ve hře Petra Dudka se děj odvíjí ve dvou časových pásmech - v roce 1942 a v současnosti. Brzy se ukáže, že úběžníkem obou linií je Pavel Zvolánek, válečný sirotek, syn odbojářů popravených v Mauthausenu.

Petr Traxler působil od roku 1965 nepřetržitě ve známé skupině Skiffle Kontra (později Skiffle Contra, Český skiffle, Žáci, Traxleři), skupina hrála původně ve složení: Jiří Traxler, Petr Traxler, Heda Hošková a basista Petr Kozel. Tato skupina vystupovala v dnes již zrušeném divadle Rampa v Praze 4, později pro pražskou Violu připravila řadu představení.

Pásmo o životě skladatele provázené jeho drobnými vánočními skladbami i úvahami kolem nich. Připravil Pavel Miňovský. Stereofonní scénář Antonín Němec a Markéta Jahodová, která má také režii. Účinkují Blanka Bohdanová, Sylva Sequensová, Vladimír Brabec, Jiří Holý a Petr Štěpánek.

Oblíbená dramatizace jedné z nejznámějších pohádek ze sbírky Karla Čapka Devatero pohádek. "Strašně rád jsem měl třeba Pavlíčkovu dramatizaci Čapkovy Loupežnické pohádky. " režisér Jiří Horčička.

Komedie o podnikatelce v cestovním ruchu, která se vinou nečekaných životních přemetů pohybuje pouze mezi kanceláří a domovem. Původní rozhlasová komedie Modrý medvěd se odehrává nejen v cestovní kanceláři, ale zejména v domácnosti matky a její více než čtyřicetileté dcery. Osamělé živoření dvou žen popisuje autorka Olga Walló skrze paradox úspěšné podnikatelky Míny, která je sice majitelkou zájezdové agentury, ale sama si cestování nemůže dovolit.

Kouzelný děda vnutí nezkušenému dobrosrdečnému Jankovi za košík vajec jednu fazoli. Takový obchod, zdá se, není pro mladíčka zrovna výhodný, a tak Janek vzteky zadupe fazoli do země. Jenže z půdy najednou vykoukne zelený šlahoun s obrovským listem. Janek na něj vyskočí a ocitne se v nebeském výtahu, který ho doveze až do ložnice obra.

Hrdinou rozhlasové komedie Posel hydrometeorologického ústavu je člověk, který neodolá pokušení mystifikovat posluchače v rozhlasovém vysílání. O svém "rozhlasovém žertu" Posel hydrometeorologického ústavu - Zdeněk Svěrák mj. píše: "Fascinovali mě tenkrát podvodníci a mystifikátoři. Tak dlouho jsem o nich psal povídky, až jsem se usadil na mystifikaci s Járou Cimrmanem.

Audiokniha Mé tety jsou víly, kterou napsala Anna Jurásková. Jak vypadá lidské štěstí? Jakou má podobu? To se v pohádkovém příběhu pokusí zjistit tři postarší víly - Celestýna, Rozalína a Marmelína v podání Věry Kubánkové, Marie Marešové a Stelly Zázvorkové.

Veselá pohádková truchlohra o bleděmodrém pejskovi, kterému se dějí samá příkoří. Nejdřív ho zradí podlý Kocour, pak ho strážník zavře do vězení, jen taktak že se neutopí v moři, ale nakonec všechno dobře dopadne. V kapitánu Jeffovi najde opravdového kamaráda a spolu naleznou i Ostrov modrých psů. Pohádka Bleděmodrý Petr nese podtitul veselá truchlohra pro děti, ale zcela jistě pobaví i ty odrostlejší.

Příběh tragické lásky mladého rytíře de Grieux a krásné, lehkovážné dívky Manon, který se poprvé objevil v próze Abbé Prévosta, se od doby svého vzniku dočkal množství nejrůznějších zpracování. Režie Josef Henke. Osoby a obsazení: Manon Lescaut (Iveta Dušková), Pierre, její opatrovník (Jaroslav Kepka), Marcela, její služka (Martina Delišová), rytíř des Grieux (Ivan Jiřík), Tiberge (Jan Šťastný), Duval (Vladimír Brabec), Duvalův sluha (Miroslav Středa), Duvalův syn (Ivan Trojan), Modesta (Hana Ševčíková), hostinský z Amiensu (Soběslav Sejk), velitel výpravy (Jiří Klem) a další.

První evropské politické drama anebo první měšťanská tragédie, tak bývá označována Emilia Galotti německého osvícenského myslitele, dramaturga a dramatika Gottholda Ephraima Lessinga. Hra vznikla v roce 1772, a ačkoliv je ústředním tématem milostný trojúhelník, ve své době byla považována za vysoce politický kus.