Radix strana 2 z 5

Sbírka Co teď a co potom je již dvacátou čtvrtou básnickou sbírkou Václava Honse (*1938), kterou autor v průběhu několika málo let vydal v nakladatelství Radix. Kromě poémy Vodní hudba (2015), věnované osobnosti Georga Friedricha Händela, vyjadřuje básník ve všech těchto sbírkách lyrickou formou své pocity z uplynulého života, s reminiscencemi na své mládí, s občasnými aktuálními, někdy i politickými konotacemi, s mnoha metaforami, se zřetelným vztahem k umění, zejména k hudbě. Básnické tvorbě se věnuje Václav Hons již přes 60 let, jeho první sbírka Co je před očima, zahrnující verše z let 1959–1960, vyšla v roce 1962. Již od konce 50. let však přispíval do různých kulturních a literárních periodik (Literární noviny, Tvář, Plamen, Host do domu aj.). Bibliografie jeho děl čítá přes 50 položek, ze starší doby např. sbírky Chodec, Černé milosti, Za kloboukem déšť, Zkapalněná křídla. Kromě překladů poezie z bulharštiny a němčiny napsal také několik stovek písňových textů, zvláště šansonů, například pro Karla Gotta, Hanu Zagorovou, Věru Špinarovou, Vítězslava Vávru aj. Nejznámější jsou asi Neposlušné tenisky pro Lucii Bílou. V roce 2018 obdržel za své celoživotní básnické dílo Cenu Unie českých spisovatelů. Básník ke svým veršům a vlastně k celé své tvorbě dodává: „Čas utekl nám v dlouhém snění, za modrého odpoledne je krásné probouzení, čas ubíhal jak hravé hříbě, ale pak strmý čin na cestě chyběl, čas zavřel se jak nedočtený román, v tomto obzoru už nikdy nebudeme doma...“

Sbírka Zpopelněné kopce zahájila třetí desítku básnických sbírek vydaných v posledních letech v nakladatelství Radix. Autor se básnické tvorbě věnuje přes 60 let, bibliografie jeho vydaných titulů čítá více než 50 položek. Některé jeho verše jsou náplní i mnoha písňových textů, které autor napsal pro desítky našich zpěváků (Lucie Bílá – Neposlušné tenisky, Karel Gott, Hana Zagorová, Věra Špinarová, Vítězslav Vávra aj.). Básník miluje hudbu všech žánrů, zejména tzv. vážnou hudbu (Händel, Mozart, Mahler). Ta je i námětem některých jeho básnických děl, např. Vodní hudba na počest G. F. Händela. Tato nejnovější sbírka zahrnuje opět širokou lyricko-epickou škálu témat, charakterizovanou neobvyklými obraty a spojeními. Jednotlivé básně se vyznačují plnou laskavostí, rytmickou jasností a hravostí, která básníka stále neopouští… i smrt přece kdesi komusi řekla, že fandí životu…

Sbírka Čihadlo vzpomínek představuje v básníkově tvorbě určitý předěl, neboť je to již dvacátá básnická sbírka, vydaná po jeho několikaleté odmlce na přelomu tisíciletí. Současně je to dvacátá sbírka vydaná od roku 2015 v nakladatelství Radix. Básnické tvorbě se věnuje Václav Hons již přes 60 let, jeho první sbírka Co je před očima, zahrnující verše z let 1959–1960, vyšla v roce 1962. Již od konce 50. let však přispíval do různých kulturních a literárních periodik (Literární noviny, Tvář, Plamen, Host do domu aj.). Ve své tvorbě nezapře svůj vztah k češtině a historii, které vystudoval na FF UK, ale i k hudbě – životu a dílu W. A. Mozarta a G. F. Händela jsou věnovány sbírky Malá noční hudba (1976) a Vodní hudba (2015). Kromě básní napsal také několik stovek písňových textů – nejznámější jsou asi jeho Neposlušné tenisky pro Lucii Bílou, ale i další texty pro H. Zagorovou, V. Špinarovou, K. Gotta aj. V posledních sedmi letech vydal Václav Hons v krátkém časovém odstupu dvacet sbírek, převážně lyrického charakteru. Všechny jeho básně se vyznačují užíváním neotřelých obratů a spojení, někdy i novotvarů, nečekanými konotacemi či asociacemi apod. Společným jmenovatelem jsou jeho oblíbená témata – vzpomínky na dětství a mládí, včetně lehkých erotických fabulací, láska k hudbě, pomíjivost lidského života, ale i některé aktuální ohlasy. Dle básníka jsou jeho verše „oscilací mezi životem a smrtí, hodinou mezi psem a vlkem“.

Výběr z „Květů zla“ (Les fleurs du mal, 1867) legendárního francouzského básníka Charlese Baudelaira vychází ke 200. výročí narození autora v novém českém překladu. V bibliofilské úpravě a dvojjazyčném vydání (francouzský originál a české přebásnění) provází původními ilustracemi Juliána Chomová. V příloze překladatel Petr Krul některé básně komentuje, uvádí osudy prvních vydání „Květů zla“, seznam všech českých překladů od časů Vrchlického k poslednímu úplnému vydání v roce 1986. V seznamu přeložených básní podle francouzských názvů jsou uvedeni všichni další překladatelé a různý způsob, který ve svém pojetí zvolili, jen dokresluje bohatství moderní češtiny. Kniha je vhodným dárkem pro milovníky krásných knížek.

Kůly skulin jsou již čtrnáctou básnickou sbírkou Václava Honse (*1938), kterou vydal po patnáctileté tvůrčí pauze v nakladatelství Radix. Podobně jako v předchozích sbírkách se autor snaží vyjádřit svůj postoj k protikladům i kontrastům doby, současně však jeho básně rezonují vzpomínkami na dětství, mládí či zralá léta jeho života. To platí i o básních s milostným či až erotickým nádechem, v nichž často používá nezvyklá či neotřelá slova a slovní spojení, občas i některé novotvary. Výjimkou nejsou ani básně s odkazy na historický kontext či na oblast hudby, která je autorovi bytostně blízká. Básník obdržel v roce 2018 Cenu Unie českých spisovatelů za celoživotní básnické úsilí.

Václav Hons (*1938) vydal na třicet básnických knih, z nichž posledních třináct vyšlo v nakladatelství Radix. Autor si prožil nezaviněnou patnáctiletou tvůrčí pauzu, zdá se tedy, že si to v posledních letech snaží vynahradit, i když vše bývá někdy složitější… Nyní máte před sebou tedy již třináctou (po oné pauze) knihu, ve které se znovu, a snad i hlouběji, snaží pochopit kvas (či kvasnice) naší doby. Verše jsou o lásce i nelásce, o zpěvu i pláči, jsou ze života i o životě. Básník obdržel v roce 2018 od Unie českých spisovatelů Cenu za celoživotní tvůrčí úsilí. Vedle písňových textů (Zagorová, Bílá, Vávra, Gott aj.) překládal i poezii z bulharštiny a němčiny.

Básnická sbírka SLAVÍK VE ZBYTKU NOCI je jubilejní, desátou knihou Václava Honse po jeho víceletém básnickém odmlčení (předchozí sbírky NU CO, LEDA ŽE, TAK JO, VYŽENEŠ DVEŘMI STĚHOVAVÉHO PTÁKA, VRÁTÍ SE OKNEM OKŘÍDLENÝ ŠAKAL, HODINOVÁ VĚŽ, ASKLÉPIOVI DEJTE KOHOUTA, KÁPNI BOŽSKOU a básnická poema VODNÍ HUDBA, věnovaná osobnosti Georga Friedricha Händela, vyšly v nakladatelství Radix v letech 2015 až 2018). V této nejnovější sbírce básník usilovně hledá nový výraz, novou strukturu veršů… ví dobře, že někde je (ale kde) nádherná báseň a hledá ho… mohou se ještě minout, zemětřesení se dotkne jen básníkova srdce a téměř nikdo jiný to nepozná. To hledání je jeho radost i úzkost, úzkost plná tmy a rozednívání… Je to jeho desátá kniha, je to jeho desatero… Věřme, že básník už našel klíč a nezapomene… Držme mu palce… ale i malíčky…

KÁPNI BOŽSKOU je už devátou knihou Václava Honse po jeho více než dvacetiletém odmlčení (předchozí sbírky NU CO, LEDA ŽE, TAK JO, VYŽENEŠ DVEŘMI STĚHOVAVÉHO PTÁKA, VRÁTÍ SE OKNEM OKŘÍDLENÝ ŠAKAL, HODINOVÁ VĚŽ, ASKLÉPIOVI DEJTE KOHOUTA, CHOZENÍ PO ALENKÁCH a básnická poema VODNÍ HUDBA, věnovaná osobnosti Georga Friedricha Händela, vyšly v nakladatelství Radix v letech 2015 až 2018). Devítka je magické číslo, zvláště ono beethovenovské…, je to předěl tvůrčí i životní... Básník stále hledá absolutní výšku nebe, absolutní dno noci, absolutní báseň v dojemné kráse... Je třeba šlapat na vrchol, na kterém nikdy nestaneme...

Básnická sbírka Asklépiovi kohouta je již v pořadí sedmá, kterou Václav Hons vydal v posledních třech letech v nakladatelství Radix, a je asi zatím nejhlubší básníkovou výpovědí o jeho životě, o jeho snech, přáních, prohrách, vzpomínkách… Verše jsou plné výbušných metafor, je to trochu oscilace mezi životem a smrtí, hodinou mezi psem a vlkem. Z postav úžasné řecké historie má autor asi nejraději Sókrata, který zanechal jen útržky ze svého filozofického přemítání, ze své etické stability, po kapsách svých věrných žáků, ale přesto to stačilo na nesmrtelnost. V poemě je i přemýšlení o tom, komu my dlužíme onoho kohouta a kdo je náš věřitel Asklépios... a kde je ta skříň s kostlivcem našeho života. Báseň vznikala několik let a několik nocí, onen kohout třikrát zakokrhal a básník se snažil sám sebe nezradit… NU CO…

Dvě divadelní hry renomovaného autora několika muzikálů a mnoha písňových textů. ŠEST MUŽŮ JINDŘIŠKY VIII. je zpověď stárnoucí zpěvačky, která za svým snem zpívat v muzikálu šla hodně klikatou cestou. Směr jí určovali často muži i dějinné události a ona o tom vypráví své první lásce s neodolatelným smyslem pro humor. Samozřejmě to ilustruje písněmi, šansony, které jsou z jejího momentálního působení v kabaretu, nebo třeba i kupletem a dalšími žánry ze své cesty za vysněným cílem. Tahle „one women show“, nikde dosud nehraná, je skvělou hereckou příležitostí i poutavým příběhem pro čtenáře. NEVĚSTA Z TŮNĚ je vlastně operním libretem, jež tentokrát ovšem není jenom jednou složkou konečného díla, ale je dílem samo sobě. Dlouholetý dramaturg, režisér a autor zde vytvořil na objednávku pro skladatele Radima Smetanu český „sen noci svatojanské“, plný nápadů, lyriky, slovních hříček a neotřelých veršů, takže by byla škoda si ho nepřečíst.

Václav Hons vydal v posledních třech letech v nakladatelství Radix již pět básnických sbírek (sbírky NU CO, LEDA ŽE, TAK JO, VYŽENEŠ DVEŘMI STĚHOVAVÉHO PTÁKA, VRÁTÍ SE OKNEM OKŘÍDLENÝ ŠAKAL, a básnickou poemu VODNÍ HUDBA, věnovanou osobnosti Georga Friedricha Händela). V této šesté sbírce jeho verš, zdá se, trochu potemněl, ale hravost básníka neopouští, i když hluboko uvnitř ví své… Dá se vytušit, že někdy příště dojde k rytmické jasnosti…, i smrt kdesi komusi řekla, že fandí životu.

Po předchozí trilogii básnických sbírek NU CO, LEDA ŽE a TAK JO (vydal RADIX 2015 a 2016) pokračuje autor v mapování citlivosti a paradoxnosti naší doby. Je to dynamická výpověď o naší tmě, o nedostatečnosti svítání… Jsou tu i oběti, o kterých se mlčí… Je tu hledání slov, která se brání svědectví… slov, která zrála na jidášově větvi, která touží po pointě, jež je někde v hodně nejistém nebi… nebi zářícím pod hlínou posledního dne. Je tu i jidáš, houpající se vysoko na nebi a rozhazující neubývající obnos třiceti stříbrných…

Básnická kniha LEDA ŽE je jedním z vrcholů autorovy poezie. Hons ohromuje dynamikou svých metafor, filozofií point, radostí z jazykové hry. Je to symfonie velkého výtvarného plátna na malé ploše české řeči. Hudba něhy i milostných nadávek… Erotických snů… Společenských přešlapů… Plíživého verbování minaretů… Co ještě říci… nic… mlčet a jen prostě číst… Básník ví, co chce říci… Tiše i výbušně vás zve do své intimní krajiny. Sbírka LEDA ŽE je druhou částí básníkovy trilogie, vydanou nakladatelstvím RADIX (po sbírce NU CO, třetí část TAK JO vyjde na podzim 2016), a je to zřejmě to nejlepší, co autor dvou desítek básnických knih dosud napsal. Bude vám v jeho umělecké společnosti magicky a dobře.

Bibliofilsky vypravená knížka zachycuje v mnoha kresbách a doprovodných textech rozsáhlou řadu dochovaných židovských památek na našem území či jejich pozůstatků. V historických reminiscencích z období středověku, z doby Rudolfa II. i z novověkých dějin se zamýšlí nad podstatou a etikou národa, který sehrál v historii našich zemí významnou roli. Židovské etnikum a jeho kultura ovlivnily naše dějiny nejen po stránce literární či architektonické, ale i duchovní. Kromě dějinných souvislostí se autor věnuje nejvíce židovským památkám v Praze, Třebíči a mnoha dalších místech, ale též pověstem o Golemovi či legendární výstavě Millenium Judaicum Bohemicum.

Nový český překlad Petra Krula, vydaný spolu s anglickým originálem, doprovází 24 ilustrací známého výtvarníka Jiřího Slívy, které dodávají této 170 let staré básni spíše humorný než historicky pochmurný ráz. Kniha je doplněna úvodem překladatele a doslovem výtvarníka. Vyšla v bibliofilské úpravě v omezeném nákladu 280 výtisků, z toho 30 číslovaných s originální grafickou přílohou Jiřího Slívy.