Scriptorium, Státní oblastní archiv v Litoměřicích strana 8 z 8
vydavateľstvo
Slovanské pohanství ve středověkých latinských pramenech, 2. vydanie
Druhé, upravené a rozšířené vydání komentované antologie textů nejvýznamnějších latinských pramenů ke slovanskému pohanství (první vydání 2017). Ve dvojjazyčném, latinsko-českém vydání se stručnými úvody, kritickým aparátem a výkladovými poznámkami systematicky předkládá čtenáři zmínky o náboženství, svatyních, bozích a zvycích starých Slovanů na Balkáně, v Polabí a Pobaltí, o christianizaci Pomořanska a Rujány či o údajných pohanských přežitcích v lidové kultuře středověkých Čech a Polska. Mimořádně cenná svědectví přinášejí rozsáhlé úryvky ze Životů biskupa Oty Bamberského, pojednávající mimo jiné o kultu bohů Triglava a Gerovita v Pomořansku, anebo obsáhlé pasáže z Činů Dánů Saxona Grammatika, vyprávějící o pádu svatyně boha Svantovita v rujánské Arkoně. Oproti prvnímu vydání je kniha rozšířena o šest nových textů.
Soukromé modlitby Jana z Jenštejna / The Private Prayers of John of Jenstein
Třetí pražský arcibiskup Jan z Jenštejna (z. 1400) se do obecného povědomí zapsal především svými spory s králem Václavem IV., které vedly k umučení Jana z Pomuku (později svatořečeného Jana Nepomuckého). Mnohem méně je známo, že Jenštejn byl plodným a nadaným literárním tvůrcem, jenž ve svém rozsáhlém díle reflektoval palčivé problémy tehdejší doby, stěžejní otázky lidské existence i hlubokou osobní zbožnost. Právě tomuto rozměru Jenštejnova působení je věnována naše kniha. Přináší první kritickou edici kompletní sbírky arcibiskupových soukromých modliteb (Oraciones) s českým překladem a začleňuje ji do kontextu jeho životních osudů i stavu zpřístupnění jeho tvorby. Sbírka zahrnuje osmnáct prozaických i veršovaných modliteb, které vydávají jedinečné svědectví o Jenštejnově niterném duchovním životě, o jeho obavách i nadějích. Svou autentičností a naléhavým tónem však tyto texty mohou oslovit rovněž dnešního člověka, a získat si tak srdce čtenářů i po šesti staletích od svého vzniku.
Vypredané
19,86 €
20,90 €
Reprezentace a praxe sociální kontroly v pozdně středověkých městech
Kniha připravená týmem předních historiků a historiček pod vedením Martina Čapského otevírá v české historiografii dosud málo prozkoumané téma: počátky institucionalizované sociální kontroly v pozdně středověkých městech. Předkládaná interpretace městských nepokojů v 15. a 16. století spojuje přístupy moderní urbánní historiografie s rozsáhlou archivní heuristikou. Na městskou politiku sledovaného období je nahlíženo prizmatem změny doložené v řadě říšských měst. Model vyjednávání konsensu mezi městskou radou a vlivnými korporacemi začal v pozdním středověku ustupovat nové politice magistrátů, které se opíraly o novou městskou byrokracii, jež jim umožňovala plošně kontrolovat celý městský prostor. Podobné tendence se nyní podařilo doložit i v českých zemích, a to včetně nástrojů, kterých městské rady k plošné kontrole využívaly. Posilování sociální kontroly přitom nebylo projevem dominance městských rad, ale probíhalo na různých úrovních a přes dílčí protesty (například vůči volnému vstupu rychtářů do domů) i za obecného souhlasu většiny měšťanů.