Scriptorium, Státní oblastní archiv v Litoměřicích strana 5 z 9

Publikace našeho předního odborníka na počátky knihtisku a tzv. inkunábule (prvotisky) objasňuje historické souvislosti založení první plzeňské tiskárny ve druhé polovině 15. století a na pozadí evropské typografie 15. století seznamuje s podobou a obsahem nejstarších knih vytištěných na našem území. Představuje i dosud neznámý tisk, který se podařilo objevit v roce 2017. Na základě starších i zcela nových výzkumů uvádí na pravou míru dříve tradovanou dataci prvního českého tisku do roku 1468, která však vznikla jen sazečovým omylem. Kniha je bohatě ilustrována a vybavena rejstříky.

Rozsáhlá publikace je příspěvkem k problematice hospodářského vývoje českých zeměpanských měst v pobělohorské době, konkrétně k vzniku, rozsahu a významu jejich vrchnostenských aktivit. Tento fenomén je zasazen do obecného vývoje, ale především je zkoumán na příkladu konkrétního města Sušice v jihozápadních Čechách. Růst sušického městského velkostatku začal s husitskými válkami a územního maxima dosáhl před rokem 1547, kdy Sušice ovládala 28 vsí, jejich dílů a dvorů o asi 225 usedlých. Následkem účasti na prvním stavovském odboji přišla konfiskacemi o téměř všechny své poddanské vesnice a jen pozvolna je získávala nazpět, takže do Bílé hory se město spokojovalo jen s pasivním hospodářským využitím, intenzivnější formy začalo zavádět až po třicetileté válce, kdy na sušickém panství postupně vyrostlo sedm poplužních dvorů a vrchnostenský pivovar. Připojená analýza dobového účetního materiálu názorně ukazuje, jak peněžní příjmy právě z těchto provozů zajišťovaly hospodářskou rovnováhu města. O to hůře měšťané přijímali reformy Josefa II., které vrchnostenskou půdu rozdělily poddaným. Ti se bránili převodu svých povinností z hotových peněz na odvody obilí, čímž docházelo mezi nimi a sušickou městskou vrchností k dlouholetému sporu. Kniha je doprovozena tabulkovými i textovými přílohami, barevnou obrazovou přílohou a důkladnými rejstříky. Vychází ve spolupráci s městem Sušice a Západočeskou univerzitou v Plzni.

Předmětem zájmu čtvrtého svazku řady Edice a studie SOA Litoměřice jsou panovnické písemnosti 13. až do roku 1526, které byly určeny pro česká královská města. Cílem je popsat existenci těchto písemností v duchu titulu=motta knihy. Nepůjde tedy pouze o sledování fáze jejich vzniku, které bývá v rámci diplomatických studií věnováno nejvíce prostoru, ale také o přiblížení jejich dalších osudů.

Korespondence dvou klíčových osobností naší osvícenské vědy a rané fáze národního obrození je přímým svědectvím utváření národního vědomí a rozvoje vědeckého života v poslední třetině 18. století v českých zemích. Na pozadí dvou individuálních osudů v ní rezonují některé otázky a problémy celospolečenského charakteru (josefínské reformy, rušení klášterů), dobové učenecké spory, proměny estetických forem doznívání konceptu historia litteraria a nástup narativních tendencí v díle Františka Faustina Procházky a Josefa Dobrovského a její přirozenou součástí jsou i zprávy všední, běžné, každodenní, tedy takové, které vstupují do každé soukromé učenecké korespondence.

Již devátý svazek ed. řady Manu propria zavede čtenáře do prostředí prvorepublikového jezdeckého sportu. Přináší edici deníků ze dvou dálkových jízd hudebního skladatele a publicisty, ale také aktivního sokolského jezdce Bohuslava Taraby. V roce 1934 projel s redaktorem Radovanem Šimáčkem trasu Praha-Košice, v roce 1938 absolvoval jízdu z podkarpatoruské Teresvy do Lán ke hrobu TGM. Z druhé jízdy jsou otištěny též zápisky Tarabovy manželky Milady, účastnící se jakožto "ubytovatel". Texty jsou svědectvím nejen o dobovém jezdeckém sportu, ale i o vzrušené atmosféře období ohrožení Československé republiky v létě 1938. Kniha vyjde na konci ledna.

Monografie přináší čtyři dílčí sondy do náboženského života Prahy Karla IV. a Václava IV., které více či méně spojuje bývalá kaple Božího Těla na dnešním Karlově náměstí. Jedná se o ukazování svatých ostatků při procesích, otázky dalšího zasvěcení kaple, prodej papežských odpustků v Čechách a nález poutního odznaku v Praze v širším středoevropském kontextu. Publikaci vydáváme ve spolupráci s Národním památkovým ústavem.

Jádrem knihy je katalog písem a písařů z Čech z období před založením pražské univerzity (1300–1350), tedy z období prosazování gotických, zběžnějších (kurzivních) písem v diferencujícím se systému písemností (úředních i knižních). Vedle listinného písma je sledována činnost písařů panovnické kanceláře (v době prvních Lucemburků), písařů pražskýách biskupů a veřejných notářů. Pozornost je věnována zemským deskám, městským a cechovním knihám, urbářům a účetním knihám. Zvláštní oddíl se zabývá knižními písmy na základě studia rukopisných kodexů. Kniha vychází ve dvojjazyčné, česko-anglické podobě a je doprovozena velkým množstvím ukázek.

Kniha přináší výbor latinských středověkých textů informujících o náboženství pohanských Slovanů z doby od 5. do 15. století. texty jsou vždy otištěny v originálu a moderním českém překladu, doprovází je medailonek autora a bibliografie. Výbor je rozčleněn do šesti okruhů: (A) texty z 5.–10. století věnované Slovanům na Balkáně, (B) texty o západních Slovanech sídlících mezi Labem a Sálou (zejména o tzv. veletsko-lutickému kmenovému svazu), (C) texty o christianizaci Pomořan a o kultu Polabanů a Havolanů, (D) texty o konci poslední bašty slovanského pohanství na Rujáně, (E) texty o tzv. pohanských přežitcích v Čechách a Chorvatsku ve 12.–13. století a (F) texty o pohanských přežitcích ve středověkém Polsku).

Kniha se zabývá problematikou české imigrace do carského Ruska ve druhé polovině 19. století a následným působením našich krajanů v Rusku v posledních dvou desetiletích tohoto a v prvních dvou desetiletích následujícího 20. století. Autoři líčí příchod různých profesních skupin na příkladu mnoha (dnes často pozapomenutých) osobností, velkého zájmu se dočkali čeští podnikatelé (např. v Kyjevě). Je líčena geneze českého, resp. československého hnutí v Rusku před a za první světové války i za občanské války v Rusku, formování a působení České družiny a následně čs. legií v jejich boji za svobodu a samostatnost národa. Osudy některých aktérů jsou sledovány až do období 60.–80. let 20. století.

Cílem této knihy je seznámit čtenáře s různými typy středolatinských textů, představit prameny z pozdně středověkých českých zemí a poskytnout pomoc při samostudiu latiny. Výbor obsahuje především texty obtížně přístupné, dosud nevydané nebo téměř neinterpretované. Kniha tak kromě základního seznámení s vybranými prameny poskytuje rovněž představu o některých směrech současného bádání v české medievistice. Jsou vybrány texty neliterární povahy. Každý příspěvek obsahuje obecný úvod k danému typu a úvod ke konkrétním zvoleným úryvkům. Vedle latinského textu, opatřeného poznámkami usnadňujícími porozumění textu, se vždy nachází český překlad s poznámkami k obsahu.

Kniha nabízí analýzu dobové kultury války a jejích proměnných, jejich vzájemného vztahu a jeho rekonfigurace v průběhu boje o nizozemskou pevnost Bergen op Zoom v kulminačním bodě války o rakouské dědictví v roce 1747. Alternativní způsob práce s prameny, který opouští chápání vojenského střetu podle klasických konzervativních šablon vojenské historie, vede autora k závěru, že dobově mimořádný a dramatický boj o pevnost Bergen op Zoom se odvíjel primárně od zásadního nedorozumění mezi útočníky a obránci ve smyslu kultury války, především otázek vojenské cti a s ní spojených legitimních způsobů vedení boje.

„Prameny, jež tato edice zpřístupňuje, lze považovat též za mimořádné. Jedná se o dvě informačně bohaté písemnosti pořízené městskou kanceláří za účelem výběru chebské zemské berně v období po husitských válkách, a to berního rejstříku z roku 1438 a oceňovací berní knihy z roku 1456. Oba tyto prameny dokládají způsob výběru zemské berně a zároveň detailně popisují zdaňovaný chebský venkov. Chebské prameny finanční povahy, ač dochované fragmentárně, podle dosavadních badatelských výsledků svědčí jednoznačně o provázanosti zemské berně s městskými financemi a městskou berní. Předložená edice je tedy důležitým krokem k poznání tohoto unikátního systému, který byl důležitou součástí fungování Chebska, a to v překotné pohusitské době, kdy se snažilo o udržení autonomie a obnovení těsnějších vazeb k říši.

Obrazový katalog fotografií uložených v Archivu hl. m. Prahy – Rekonstrukce fotografické produkce ateliéru na základě nově objevených pramenů. Katalog obsahuje náhledy více než 3500 fotografií (negativů či pozitivů) ateliéru H. Eckert v Praze dochovaných ve sbírce fotografií Archivu hl. m. Prahy. Jedná se o fotografie pražské i mimopražské - budovy, přírodní památky, hrady, zámky, události a akce z konce 19. a počátku 20. století. Knihu provází úvodní studie k historii ateliéru a okolnostem rekonstrukce fotografické produkce ateliéru na základě nově objevených dobových zápisníků obsahujících seznamy pořízených fotografií.

Čtivý soubor tří životopisů významných bojovníků za nezávislost v období od konce 18. století do vyvrcholení latinskoamerických revolucí ve 20. letech 19. století. Jejich osudy se týkají různých prostorů (Brazílie, Mexiko, La Plata), a tak umožňují pochopit specifickou problematiku dotyčných regionů. Tiradentes (Joaquim José da Silva Xavier) je brazilský národní hrdina popravený 21.4.1792 za připravované independentistické spiknutí a připomínaný každý rok nejvýznamnějším státním svátkem. Hidalgo (Miguel Hidalgo y Costilla) je "první hybatel" dlouholetého mexického boje za nezávislost, zastřelený 1811, ale nyní uctívaný jako otec Mexické republiky. Artigas (José Gervasio Artigas) je zakladatel uruguayské identity a představitel svobodomyslného federalismu v laplatské oblasti, který byl stižen "černou legendou" a roku 1820 vytlačen do exilu, ale jehož pomníky lze nyní spatřit v mnoha metropolích. Všechny tři biografie chtějí upoutat čtenáře literárním zpracováním, nerezignují však na důležitá historická fakta a uvedené osobnosti interpretují podle nejnovějších pohledů. Po každém životopisu následuje relevantní bibliografie. Po každém životopisu následuje relevantní bibliografie. Kniha je doplněna 33 ilustracemi a 2 mapami.

Druhé vydání úspěšné pomůcky pro genealogy.

Po dvou letech vydáváme ve spolupráci s Muzeem Šumavy v Sušici další svazek vlastivědného sborníku, přinášející četné příspěvky ze společenských i přírodních věd. Kromě studií z oblasti dějin umění, archeologie, historie a přírodních věd zde čtenář nalezne aktuální zprávy, recenze, anotace a bibliografie regionální literatury; publikace obsahuje též barevnou obrazovou přílohu.