Šimon Ryšavý

Čtivé vyprávění z vysněných a konečně uskutečněných cest. V první části knihy autorka Jaroslava Šrejmová líčí den po dni cestování po Kanadě. Ocitáme se nejen ve velkých městech, ale i nádherných a rozlehlých národních parcích a rezervacích. Větších část knihy je pak věnována cestování po Brazílii, Argentině, Uruguayi, Bolívii a Peru. Začíná citátem: "Život se neměří počtem nádechů a výdechů, ale počtem chvil, jež nám vzaly dech," který už v čtenáři navodí očekávání velkých zážitků a obrazů z další autorčiny cesty. Opět se dostáváme nejen do krásných měst, ale i na místa krásná a tajemstvím opředena, jako je bezesporu Machu Picchu či vodopády Iguacu. Mottem knihy je čínské přísloví "Lepší je jednou vidět naž stokrát slyšet." Kniha navíc obsahuje i dvacet stran barevné obrazové přílohy.

Kniha Ivana Petrželky si všímá nejdůležitějších kulturních institucí města Brna ve 20.století a na počátku 21. století. Přináší obraz jejich nejsvízelnějších existenčních potíží v době první republiky, nacistické okupace a komunistické totality. Základním smyslem autorovy práce, je uchovat v paměti tyto okamžiky pro generace budoucí. Práce je rozdělena do několika samostatných oddílů: Prvních z nich je věnován divadelnímu umění. Zemské divadlo v Brně bylo nejhůře postiženým divadlem v celém okupovaném státě, když bylo rozprášeno gestapáckým zrušením. České divadelní umění pak nahrazovala veřejná představení brněnské Konzervatoře a později vzniklým Českým lidovým divadlem. Dále tato kapitola podává obraz opery a celého divadla po osvobození, včetně jeho nástupu a provozu v novém Janáčkově divadle. Druhý oddíl je spojen s Janáčkovým přínosem kultuře v Československu a navíc jeho zásluze o vznik brněnské Konzervatoře. Další oddíl je věnován hudbě na Vesně, jejíž ředitel, školní rada Fr. Mareš vytvořil předpoklady ke vzniku Klubu přátel umění, který mj. vydal první klavírní výtah Její pastorkyně v autorově originálu /tedy bez Kovařovicových zásahů/. Poslední oddíl je proto věnován Klubu moravských skladatelů, jeho zrušení za totality a výpady proti jeho členům a obnově v osvobozeném státu. Publikaci doplňují četné obrazové přílohy.

Kalendář trochu historický je souborem velmi zajímavých a poučných fejetonů o životě lidu na vesnici, ale i s "oknem do světa", shrnutých do půvabné knížky, kterou bohatě ilustroval svými kresbami ak. malíř Doc. Vladimír Drápal. Knížka má sedm kapitol. V nich se pod názvy jednotlivých fejetonů např. Čápi mají rádi javor, Čas růží, Jedna lžíce raka nebo o Hejkalovi a jiných strašidlech, Ochránci práva, o zvykovém právu na vesnicích aj. dovíte to, co nikde jinde nenajdete. V kapitole např. Nic není z ničeho, jak sám nadpis napovídá, je to, že život je hledání a nacházení v lidové moudrosti, která se po věky formovala až do dnešní doby. Dozvíme se o tajemství lidových obřadů, které byly téměř zapomenuty a proč se i dnes některé obnovují. Knížka se čte jako film, a to proto, že autorka je nejen etnoložka a historička umění, ale i filmová režisérka, která některé poznatky z této oblasti přenesla i na televizní obrazovky např. v seriálu Rok na vsi.

Přímý účastník války na východní frontě popisuje ukrutnou cestu ke svobodě. Boje na východní frontě patřili během druhé světové války k nejkrutějším, s nejvyšším počtem mrtvých. Josefa Vitoch se snaží zachytit individuální životní příběh, který nám zprostředkovává příběh celé generace bojovníků. Kniha je doplněna bohatým obrazovým materiálem.

Dvousvazkový Etymologický slovník slovanských jazyků Františka Kopečného a kol. vykládá etymologii slovanských slov gramatických, která přes svůj častý výskyt a používání patří k těm, jejichž původ a význam bývá nejasný a nesnadno vyložitelný. V prvním svazku jsou zpracovány slovanské předložky a koncové partikule, ve svazku druhém primární a sekundární spojky a částice, zájmena a zájmenná adverbia. Hlavním cílem autor ů je detailně analyzovat a popsat tuto část slovanského lexika v rovině lexikografické a gramatické, v slovníkových heslech uvádějí významy a přehled vazeb gramatických slov. Popis doplňují historickým výkladem o vzniku jednotlivých syntaktických funkcí. V etymologickém výkladu autoři vycházejí z nosné etymologie, ale registrují také jiné etymologické výklady. Materiál slovníku tvoří gramatická slova ze všech slovanských jazyků a jejich dialektů. Poprvé slovník vyšel v nakladatelství Academia v roce 1973 a v roce 1980 jeho druhý svazek. Reprint obou dílů slovníku z roku 2010 v nakladatelství Šimon Ryšavý přináší drobné změny v uspořádání slovníku a několik oprav; oba svazky jsou nově doplněny obsahem.

Autorka ve velkoformátové publikaci na 158 stranách soustředila fakta a dokumenty z tisku, které poskytují ucelený obraz o lidech, společnosti, politické reprezentaci a představitelích a jejich činech v pohnutých srpnových dnech.

Kniha jejímž autorem je Šimon Ryšavý obsahuje 75 citátů a přísloví a je doplněna 26 ilustracemi Stanislava Sedláčka. Kniha je tištěna barvou kávy. Limitované vydání 300 číslovaných kusů.

V edici Brněnský legionář vychází již 26 titul 92 letého Josefa Styxe: Zapadalo slunce nad Breslau naposledy. Tento statečný odbojář, který byl za svoji činnost odsouzen nacistickou justicí k trestu smrti gilotinou podává drsné svědectví o osudech svých kamarádů v lágrech Breslau či Vratislav a samozřejmě popisuje i svůj osud. Kniha je doplněna mnohočetným fotografickým materiálem a seznam popravených a zemřelých ve věznicích Breslau v létech 1939-1945.

Příběh rodiny Holomkových, o kterém kniha vypráví, se odehrává v první polovině 20. století. V době, kdy Holomkovi žili na Moravě již po několik generací, a v době, kdy se v Evropě schylovalo pod stínem nacismu k tragickému osudovému přeryvu romských dějin. Příběh je o mladém muži, který na chvili uvěřil v lepší stránky života.... „ Dávné vzpomínky“ jsou založené na autobiografii vypravěče, který v závěru sympaticky otevřeně své dílo komentuje: „ten příběh je pravdivý od první do poslední řádky. Pravda, něco jsem trochu přidal, něco domyslel, změnil některá jména a místa. Jinak ale je vše pravda pravdoucí!...“

Zájemcům o umění se do rukou dostává poutavé čtení o malíři, sochaři, vysokoškolském výtvarném pedagogovi a spisovateli Jakubu Obrovském (1882-1949), který se v r. 1882 narodil v Bystrci. Umělcův životopis v několika kapitolách seznamuje čtivou formou s dobou a prostředím, které mladého adepta umění formovaly, s obdobím jeho studií a jednotlivými fázemi tvůrčí a pedagogické činnosti, jeho umělecké zrání, léta tvůrčího mistrovství až do posledních dnů jeho neobyčejně plodného života. Důležitou součástí publikace je bohatá a pečlivě připravená obrazová dokumentace, přehledným způsobem ilustrující všestrannou umělcovu tvorbu. Čtenáři jistě ocení samostatný seznam významných českých umělců, které Pavla Valčáková zmiňuje ve svém textu, přehled českých uměleckých spolků a sdružení a informace o uměleckých směrech poslední čtvrtiny 19. století a počátku 20. století, které sehrály významnou roli pro vývoj novodobého umění. Vyčerpávající seznam prací Jakuba Obrovského z majetků galerií i přehled literatury o tomto umělci, přejatý z katalogu Jany Severinové k umělcově výstavě v Praze v r. 1982 a doplněný, poskytnou poučení nejen těm čtenářům, kteří se již dříve dílem Jakuba Obrovského zabývali, ale i těm, které kniha nadchne a o dílo bystrckého rodáka začnou mít hlubší zájem.

Umělecká publikace, kterou po léta tvořila známá brněnská historička, vypráví o jednotlivých brněnských městských částech a jejich názvosloví. Úvodem nás kniha seznámí s Velkým Brnem a jeho předměstími, následně se dozvíme o názvu ulic od prvopočátku až do dnešních dnů a také o nových úpravách uličního názvosloví. Na devadesáti pěti stranách se dočkáme vynikajícího textu a mistrných kreseb Stanislava Sedláčka. Kniha je dárkovou publikací neboť je celobarevná.

Když se sejdou dva koně – vnímavá Ryzka s nemotorným Vraníkem – a chtějí spolu žít, nastávají zádrhely. Nadšený Vraník se do všeho hrne, zatímco Ryzka musí uvádět věci na pravou míru. Ryzka a Vraník jsou jako děti, které objevují svět, tím ho mění a tím mění i sebe. Jsou dětským způsobem nezkušení, otevření a dychtiví poznání, proto se s nimi dítě může snadno ztotožnit. Jazyk knihy si pohrává s možnostmi češtiny a upozorňuje na její bohatost. Příběhy Ryzky a Vraníka zase nenásilně vedou k ocenění hodnot rodinného života. Teprve dohromady totiž Ryzka s Vraníkem vytvoří ze svých předností a nedostatků celek. Ryzka a Vraník zároveň zastupují mužský a ženský princip (tj. snahu přeměnit svět - snahu vcítit se do něj, kreativní entuziasmus - kritický odstup, ochotu riskovat - snahu chránit…) Kniha se skládá se z veršovaných příběhů, přísloví a hádanek. Je určena pro čtenáře od čtyř let, pobavit by se ale měli i rodiče. O autorech: Marek Toman (1967) – básník, překladatel, editor, publicista a moderátor. Pět let působil v literární redakci Českého rozhlasu, nyní pracovník Ministerstva zahraničních věcí ČR. Vydal básnické sbírky Já (Mladá fronta, 1987), Jedna kabina pro dva osudy (H+H, 1997) a Citoskelety (Host, 2001), dále knihu veršů a prózy o zkušenosti otcovství Otec a syn (Weles, 2000). Publikoval knižně překlady R. Kearney: Hra s vodou (Aula, 1996), R. Kearney: Samův pád (Nakladatelství lidových novin, 1999), A. Hermann: Mých prvních pět životů (Triáda, 2000). Autor mnoha rozhlasových pořadů a článků, fejetonů a recenzí uveřejněných v řadě časopisů a novin; pořadatel literárních čtení a dalších akcí. Stálý spolupracovník Českého rozhlasu (počínaje r. 1990), Hospodářských novin (v r. 2000), Nových knih (v r.1998), internetového časopisu Neviditelný pes (počínaje r. 2002). Nyní publikuje své články především v Neviditelném psu (kde jsou přístupné v archivu na www.neviditelnypes.cz) a v Českém rozhlase. Nositel nakladatelské ceny nakladatelství Mladá fronta a ocenění z básnické soutěže O cenu Ikarova křídla. Akad. malíř Jan Ungrád (1944) – scénárista, výtvarník a režisér animovaných filmů. V ateliérech Krátký film Praha, Studio animovaného filmu Československé televize Praha, Filmové studio Zlín se podílel především na filmové a televizní tvorbě pro děti: Domeček u tří koťátek, Jak postavit sněhuláka, Kryštof a nebeský kůň, O slonovi, který chtěl kvést, atd. Současně se věnoval užité grafické tvorbě, později jako Art Director v agenturách Publicis, DDB Needham , Creative Communications apod. Nyní na volné noze. Tvůrčí prezentace jeho prací proběhly na výstavách a festivalech animovaných filmů v Praze, Českých Budějovicích, Zlíně, Kroměříži, Piešťanech, Lyonu, Stuttgartu, Los Angeles, Benalmadeně, Mecaretě ad. Jeho práce byly oceněny v Kroměříži a Lyonu. Louskáček, Zlatý šotek, Zlatá a stříbrná EFFIE, dvojnásobný finalista Pinnacle award DDB Worldwide Chicago 2002...

Osobnost generála Luži zasahuje do vývoje celého našeho odboje a studie řeší dilema - jak odboj zasáhl do života generála a jak se generálova osobnost podílela na formování naší rezistence. Brněnští historici se rozhodli zasáhnout do polemiky ucelenou monografií. Poslední léta otevřela polemiku, ve které se prosazují stanoviska, která zpochybňují smysl a hodnoty našeho národa. PhDr. Vladimír Černý se chopil části, která pojednává o vývoji a osudech Vojtěcha Luži do roku 1939. Podal ucelený obraz o základních meznících Lužova života a vytvořil předpoklad pro pochopení osudových procesů v období nacistické okupace. Ing. Petr Kopečný zpracoval charakteristiku reakce generála Luži na příchod nacistických okupantů, období před jeho vstupem do ilegality, činnost v odboji a vysvětlení tragického konce. Na Kopečného studii navazuje historik JUDr. František Vašek. Na základě dlouholetého studia partyzánského hnutí a perzekuční činnosti gestapa se soustředil na 2.říjen 1944 a události, které následovaly.