Šimon Ryšavý strana 3 z 5

Samotný autor John Francis Nejez Bradley je původem Čech. Z Československa utekl v roce 1949 z věznice v Jáchymově. Ještě před útěkem se zajímal o klíčové mezníky českých dějin jeho současnosti, tedy o Mnichovskou dohodu a o Únor 1948. V zahraničí se pak vždy pouštěl do studia zlomových okamžiků, událostí roku 1968 a pak 1989. Vždy se snažil o pohled v mezinárodním kontextu. Vždy je objektem manévrování velmocí či supervelmocí. Nejez ve své monografii věnuje pozornost nacistickému Německu. Rozebírá danou problematiku fundovaně a do hloubky, a přitom čitelně a vhodnou formou. Knížka zaujme každého milovníka historie.

Hry noci je soubor mistrně napsaných povídek; provede vás skrytými zákoutími lidského vědomí, jež měla zůstat neobjevena a bývají právě tak temná jako noc. Nenaplněné touhy, napětí, černý humor a autorova nevšední imaginace jsou společným jmenovatelem povídek s překvapivým koncem.

V knize se autorka Milena Flodrová zamýšlí nad historickámi souvislostmi různých dějinných jevů v Brně a spřístupnou formou se snaží vzbudit mezi širokou veřejností o Brno a jeho historii zájem. Jedná se o články vycházející v letech 1999-2000 v deníku Moravské noviny Rovnost. Apeluje zejména na občany Brna, aby pochopili, že Brno je a zůstane městem mezi Prahou a Vídní a že má své spletité, ale zajímavé dějiny, jež by měli právě Brňané znát a vážit si předevěím toho, co se mu Brnu podařilo a daří i dnes. Spíše než strohý historický výklad se jedná o krátká zamyšlení nad různými aspekty Brna, jako například jednotlivé městské části Brna, domovní znamení, která již povětšinou vymyzela, pověsti, které Brno opřádají, hřbitovy, které postupem doby měnily svá místa i mizela, dále také hovoří o náměstích, hygieně, studných, válkách, školství, lékárnách, knihtisku, hradu Veveří i židovské historii Brna. Většinu svých úvah zakončuje otázkou ke čtenáři, která budí zájem nad probraným tématem a ponouká k zamyšlení.

Autorka ve velkoformátové publikaci na 158 stranách soustředila fakta a dokumenty z tisku, které poskytují ucelený obraz o lidech, společnosti, politické reprezentaci a představitelích a jejich činech v pohnutých srpnových dnech.

Kniha Ivana Petrželky si všímá nejdůležitějších kulturních institucí města Brna ve 20.století a na počátku 21. století. Přináší obraz jejich nejsvízelnějších existenčních potíží v době první republiky, nacistické okupace a komunistické totality. Základním smyslem autorovy práce, je uchovat v paměti tyto okamžiky pro generace budoucí. Práce je rozdělena do několika samostatných oddílů: Prvních z nich je věnován divadelnímu umění. Zemské divadlo v Brně bylo nejhůře postiženým divadlem v celém okupovaném státě, když bylo rozprášeno gestapáckým zrušením. České divadelní umění pak nahrazovala veřejná představení brněnské Konzervatoře a později vzniklým Českým lidovým divadlem. Dále tato kapitola podává obraz opery a celého divadla po osvobození, včetně jeho nástupu a provozu v novém Janáčkově divadle. Druhý oddíl je spojen s Janáčkovým přínosem kultuře v Československu a navíc jeho zásluze o vznik brněnské Konzervatoře. Další oddíl je věnován hudbě na Vesně, jejíž ředitel, školní rada Fr. Mareš vytvořil předpoklady ke vzniku Klubu přátel umění, který mj. vydal první klavírní výtah Její pastorkyně v autorově originálu /tedy bez Kovařovicových zásahů/. Poslední oddíl je proto věnován Klubu moravských skladatelů, jeho zrušení za totality a výpady proti jeho členům a obnově v osvobozeném státu. Publikaci doplňují četné obrazové přílohy.

Tento román nám umožní ojedinělý pohled na terezínské ghetto očima dospívajícího židovského chlapce z Brna. Seznámí nás s poválečnými útrapami, až po riskantní emigraci.