Šimon Ryšavý strana 4 z 5

Šťavnaté historky ze sklípků a vinohradů. Kniha jako stvořená pro vinaře či milovníky vína. Autor jako odborník Českého svazu zemědělců a redaktor v novinách, předkládá pověsti o pěstování vinné révy, o vínu, a hlavně o lidech, kteří jsou nevyčerpatelnou studnicí nápadů kolem sklepů, sklípků a vinic.

Metodické povídky, úvahy, vzpomínky. Kniha je napsána s velkou dávkou spontaneity, v podstatě pohledem pedagoga konzervatoře. Kniha je doprovázena ilustracemi od Vladimíra Renčína.

Havran (v orig. The Raven, doslova Krkavec) je jedna z nejznámějších básní významného amerického básníka Edgara Allana Poea. Poprvé byla vydána 29. ledna 1845 v novinách New York Evening Mirror. Jedná se o tzv. zrcadlovou knihu. Vydání obsahuje jak originál básně v angličtině, tak jeho český překlad. Vynikající kresby Stanislava Sedláčka.

Samotný autor John Francis Nejez Bradley je původem Čech. Z Československa utekl v roce 1949 z věznice v Jáchymově. Ještě před útěkem se zajímal o klíčové mezníky českých dějin jeho současnosti, tedy o Mnichovskou dohodu a o Únor 1948. V zahraničí se pak vždy pouštěl do studia zlomových okamžiků, událostí roku 1968 a pak 1989. Vždy se snažil o pohled v mezinárodním kontextu. Vždy je objektem manévrování velmocí či supervelmocí. Nejez ve své monografii věnuje pozornost nacistickému Německu. Rozebírá danou problematiku fundovaně a do hloubky, a přitom čitelně a vhodnou formou. Knížka zaujme každého milovníka historie.

Osobnost generála Luži zasahuje do vývoje celého našeho odboje a studie řeší dilema - jak odboj zasáhl do života generála a jak se generálova osobnost podílela na formování naší rezistence. Brněnští historici se rozhodli zasáhnout do polemiky ucelenou monografií. Poslední léta otevřela polemiku, ve které se prosazují stanoviska, která zpochybňují smysl a hodnoty našeho národa. PhDr. Vladimír Černý se chopil části, která pojednává o vývoji a osudech Vojtěcha Luži do roku 1939. Podal ucelený obraz o základních meznících Lužova života a vytvořil předpoklad pro pochopení osudových procesů v období nacistické okupace. Ing. Petr Kopečný zpracoval charakteristiku reakce generála Luži na příchod nacistických okupantů, období před jeho vstupem do ilegality, činnost v odboji a vysvětlení tragického konce. Na Kopečného studii navazuje historik JUDr. František Vašek. Na základě dlouholetého studia partyzánského hnutí a perzekuční činnosti gestapa se soustředil na 2.říjen 1944 a události, které následovaly.

Umělecká publikace, kterou po léta tvořila známá brněnská historička, vypráví o jednotlivých brněnských městských částech a jejich názvosloví. Úvodem nás kniha seznámí s Velkým Brnem a jeho předměstími, následně se dozvíme o názvu ulic od prvopočátku až do dnešních dnů a také o nových úpravách uličního názvosloví. Na devadesáti pěti stranách se dočkáme vynikajícího textu a mistrných kreseb Stanislava Sedláčka. Kniha je dárkovou publikací neboť je celobarevná.

Když se sejdou dva koně – vnímavá Ryzka s nemotorným Vraníkem – a chtějí spolu žít, nastávají zádrhely. Nadšený Vraník se do všeho hrne, zatímco Ryzka musí uvádět věci na pravou míru. Ryzka a Vraník jsou jako děti, které objevují svět, tím ho mění a tím mění i sebe. Jsou dětským způsobem nezkušení, otevření a dychtiví poznání, proto se s nimi dítě může snadno ztotožnit. Jazyk knihy si pohrává s možnostmi češtiny a upozorňuje na její bohatost. Příběhy Ryzky a Vraníka zase nenásilně vedou k ocenění hodnot rodinného života. Teprve dohromady totiž Ryzka s Vraníkem vytvoří ze svých předností a nedostatků celek. Ryzka a Vraník zároveň zastupují mužský a ženský princip (tj. snahu přeměnit svět - snahu vcítit se do něj, kreativní entuziasmus - kritický odstup, ochotu riskovat - snahu chránit…) Kniha se skládá se z veršovaných příběhů, přísloví a hádanek. Je určena pro čtenáře od čtyř let, pobavit by se ale měli i rodiče. O autorech: Marek Toman (1967) – básník, překladatel, editor, publicista a moderátor. Pět let působil v literární redakci Českého rozhlasu, nyní pracovník Ministerstva zahraničních věcí ČR. Vydal básnické sbírky Já (Mladá fronta, 1987), Jedna kabina pro dva osudy (H+H, 1997) a Citoskelety (Host, 2001), dále knihu veršů a prózy o zkušenosti otcovství Otec a syn (Weles, 2000). Publikoval knižně překlady R. Kearney: Hra s vodou (Aula, 1996), R. Kearney: Samův pád (Nakladatelství lidových novin, 1999), A. Hermann: Mých prvních pět životů (Triáda, 2000). Autor mnoha rozhlasových pořadů a článků, fejetonů a recenzí uveřejněných v řadě časopisů a novin; pořadatel literárních čtení a dalších akcí. Stálý spolupracovník Českého rozhlasu (počínaje r. 1990), Hospodářských novin (v r. 2000), Nových knih (v r.1998), internetového časopisu Neviditelný pes (počínaje r. 2002). Nyní publikuje své články především v Neviditelném psu (kde jsou přístupné v archivu na www.neviditelnypes.cz) a v Českém rozhlase. Nositel nakladatelské ceny nakladatelství Mladá fronta a ocenění z básnické soutěže O cenu Ikarova křídla. Akad. malíř Jan Ungrád (1944) – scénárista, výtvarník a režisér animovaných filmů. V ateliérech Krátký film Praha, Studio animovaného filmu Československé televize Praha, Filmové studio Zlín se podílel především na filmové a televizní tvorbě pro děti: Domeček u tří koťátek, Jak postavit sněhuláka, Kryštof a nebeský kůň, O slonovi, který chtěl kvést, atd. Současně se věnoval užité grafické tvorbě, později jako Art Director v agenturách Publicis, DDB Needham , Creative Communications apod. Nyní na volné noze. Tvůrčí prezentace jeho prací proběhly na výstavách a festivalech animovaných filmů v Praze, Českých Budějovicích, Zlíně, Kroměříži, Piešťanech, Lyonu, Stuttgartu, Los Angeles, Benalmadeně, Mecaretě ad. Jeho práce byly oceněny v Kroměříži a Lyonu. Louskáček, Zlatý šotek, Zlatá a stříbrná EFFIE, dvojnásobný finalista Pinnacle award DDB Worldwide Chicago 2002...

Kniha jejímž autorem je Šimon Ryšavý obsahuje 75 citátů a přísloví a je doplněna 26 ilustracemi Stanislava Sedláčka. Kniha je tištěna barvou kávy. Limitované vydání 300 číslovaných kusů.

Velice čtivé příběhy ze života Mariána, který se ve svém dětství v komunismu ocitá mezi dvěma stranami. Vyrůstá a společně s ním se i příběh posouvá historií vpřed a zachycuje události z velmi osobního pohledu. Z komunistické doby nahlížíme do vtipných absurdit, tehdy běžných, které nám z dnešního pohledu přijdou vtipné, ale zároveň i trochu smutné. Příběh však nekončí se sametovou revolucí, ale ubírá se dál životem Mariána, jenž stále provázejí vtipné situace a vzpomínky na práci kulisáka, redaktora a na různá setkání, ať očekávána či náhodná - mezi nimi i setkání s Václavem Havlem. Kniha je doplněna sesbíranými fórismy z autorova okolí, ať už vyřčenými jeho přáteli či jen odposlechnutými v tramvaji či na ulici. Kristián Chalupa je absolventem brněnské Masarykovy univerzity. Je autorem mj. povídkových knih Hostina kulisáků a jiné podhostiny a V zahraničí a v podhraničí. Vystřídal řadu zaměstnání - pracoval jako skladový či stavební dělník, kulisák, pracovník propagace. Dvanáct let byl novinářem. Od roku 1999 působí na Úřadě pro ochranu hospodářské soutěže, jako jeho mluvčí a později i ve funkci ředitele odboru vnějších vztahů. Od svých deseti let se zajímá o politiku a novodobé dějiny a následně i o divadlo.

V edici Brněnský legionář vychází již 26 titul 92 letého Josefa Styxe: Zapadalo slunce nad Breslau naposledy. Tento statečný odbojář, který byl za svoji činnost odsouzen nacistickou justicí k trestu smrti gilotinou podává drsné svědectví o osudech svých kamarádů v lágrech Breslau či Vratislav a samozřejmě popisuje i svůj osud. Kniha je doplněna mnohočetným fotografickým materiálem a seznam popravených a zemřelých ve věznicích Breslau v létech 1939-1945.

Kapesní průvodce podává informace imaginárnímu cizinci při návštěvě Česka. S lehkou nadsázkou jej provází českou historií, vysvětluje události, které formovaly domorodou "národní povahu", seznamuje s nejvýznamnějšími osobnostmi domorodého národa a dává cizinci poučení, jak se správně k domorodcům chovat, aby jeho pobyt proběhl co nejlépe. Skrze imaginárního cizince pak poskytuje v zábavné formě informaci o vlastních dějinách i domorodcům, kteří, poznamenáni školskou výukou,dějepis jinak nenávidí.

V edici Brněnský legionář vychází již 26 titul 92 letého Josefa Styxe: Zapadalo slunce nad Breslau naposledy. Tento statečný odbojář, který byl za svoji činnost odsouzen nacistickou justicí k trestu smrti gilotinou podává drsné svědectví o osudech svých kamarádů v lágrech Breslau či Vratislav a samozřejmě popisuje i svůj osud. Kniha je doplněna mnohočetným fotografickým materiálem a seznam popravených a zemřelých ve věznicích Breslau v létech 1939-1945.

Známá brněnská herečka Vlasta Fialová vypráví v herecké šatně o své práci a životě. Její povídání je doplněno o rozsáhlou obrazovou přílohu. Dobové fotografie poskytla sama herečka ze svého rodinného alba. Vlasta Fialová (20. ledna 1928 v Brně – 13. ledna 1998 Brně) byla česká herečka, která celý svůj divadelní život strávila ve svém rodném městě Brně. Pocházela z divadelní rodiny, oba rodiče byli členy brněnské opery. V roce 1943 přestoupila z reálného gymnázia na brněnskou Státní hudební a dramatickou konzervatoř, po absolutoriu (1947) nastoupila do svého prvního divadelního angažmá v Opavě (1947–1948). V letech 1948–1950 vystupovala v Olomouci, od roku 1950 až do svého skonu (v devadesátých letech již jen jako host) byla přední členkou činohry Státního divadla v Brně. Půvabná diva již v mládí zazářila v roce 1949 jako Divá Bára ve filmové adaptací stejnojmenné povídky Boženy Němcové režiséra Vladimíra Čecha, nezapomenutelnou se také stala, mimo jiné, její role kněžny v televizním přepisu Jiráskovy Lucerny z roku 1967. Na své mateřské scéně vytvořila řadu komediálních i dramatických rolí domácího i světového repertoáru, úspěšně spolupracovala s českým i slovenským filmem, rozhlasem a televizí. Uplatnila se rovněž v dabingu, pedagogicky působila na JAMU, v roce 1964 jí byl udělen titul zasloužilá umělkyně. Jejím životním partnerem byl brněnský herec Zdeněk Kampf (1920–1987), po jeho úmrtí se vdala za Jiřího Tomka (1931–2013). Zesnula týden před svými sedmdesátými narozeninami, pohřbena je na Ústředním hřbitově v Brně.

Čtivé vyprávění z vysněných a konečně uskutečněných cest. V první části knihy autorka Jaroslava Šrejmová líčí den po dni cestování po Kanadě. Ocitáme se nejen ve velkých městech, ale i nádherných a rozlehlých národních parcích a rezervacích. Větších část knihy je pak věnována cestování po Brazílii, Argentině, Uruguayi, Bolívii a Peru. Začíná citátem: "Život se neměří počtem nádechů a výdechů, ale počtem chvil, jež nám vzaly dech," který už v čtenáři navodí očekávání velkých zážitků a obrazů z další autorčiny cesty. Opět se dostáváme nejen do krásných měst, ale i na místa krásná a tajemstvím opředena, jako je bezesporu Machu Picchu či vodopády Iguacu. Mottem knihy je čínské přísloví "Lepší je jednou vidět naž stokrát slyšet." Kniha navíc obsahuje i dvacet stran barevné obrazové přílohy.

Zájemcům o umění se do rukou dostává poutavé čtení o malíři, sochaři, vysokoškolském výtvarném pedagogovi a spisovateli Jakubu Obrovském (1882-1949), který se v r. 1882 narodil v Bystrci. Umělcův životopis v několika kapitolách seznamuje čtivou formou s dobou a prostředím, které mladého adepta umění formovaly, s obdobím jeho studií a jednotlivými fázemi tvůrčí a pedagogické činnosti, jeho umělecké zrání, léta tvůrčího mistrovství až do posledních dnů jeho neobyčejně plodného života. Důležitou součástí publikace je bohatá a pečlivě připravená obrazová dokumentace, přehledným způsobem ilustrující všestrannou umělcovu tvorbu. Čtenáři jistě ocení samostatný seznam významných českých umělců, které Pavla Valčáková zmiňuje ve svém textu, přehled českých uměleckých spolků a sdružení a informace o uměleckých směrech poslední čtvrtiny 19. století a počátku 20. století, které sehrály významnou roli pro vývoj novodobého umění. Vyčerpávající seznam prací Jakuba Obrovského z majetků galerií i přehled literatury o tomto umělci, přejatý z katalogu Jany Severinové k umělcově výstavě v Praze v r. 1982 a doplněný, poskytnou poučení nejen těm čtenářům, kteří se již dříve dílem Jakuba Obrovského zabývali, ale i těm, které kniha nadchne a o dílo bystrckého rodáka začnou mít hlubší zájem.

Dvousvazkový Etymologický slovník slovanských jazyků Františka Kopečného a kol. vykládá etymologii slovanských slov gramatických, která přes svůj častý výskyt a používání patří k těm, jejichž původ a význam bývá nejasný a nesnadno vyložitelný. V prvním svazku jsou zpracovány slovanské předložky a koncové partikule, ve svazku druhém primární a sekundární spojky a částice, zájmena a zájmenná adverbia. Hlavním cílem autor ů je detailně analyzovat a popsat tuto část slovanského lexika v rovině lexikografické a gramatické, v slovníkových heslech uvádějí významy a přehled vazeb gramatických slov. Popis doplňují historickým výkladem o vzniku jednotlivých syntaktických funkcí. V etymologickém výkladu autoři vycházejí z nosné etymologie, ale registrují také jiné etymologické výklady. Materiál slovníku tvoří gramatická slova ze všech slovanských jazyků a jejich dialektů. Poprvé slovník vyšel v nakladatelství Academia v roce 1973 a v roce 1980 jeho druhý svazek. Reprint obou dílů slovníku z roku 2010 v nakladatelství Šimon Ryšavý přináší drobné změny v uspořádání slovníku a několik oprav; oba svazky jsou nově doplněny obsahem.