Stefanos strana 2 z 3

Vezměte si pas a se mnou se vydejte na čtyřicetidenní cestu do nesvobodných a křesťanům nepřátelských zemí, v nichž se setkáme s bratřími a sestrami, kteří odmítají zříci se Krista, ačkoli jsou za svou víru biti, vězněni či dokonce zabíjeni. Tato kniha vás seznámí s čínskou křesťankou, která říká, že její půlroční věznění bylo „nádherným časem“. Projedeme armádním kontrolním stanovištěm, abychom se setkali s iráckým pastorem, který chválí Boha, třebaže byl o osm dní dříve postřelen lidmi, jež se ho snažili zavraždit. Vypijeme si šálek čaje s členy křesťanské komunity v Íránu, Eritreji, Turecku, Jordánsku a dalších zemích. Každá zastávka našeho čtyřicetidenního putování bude pro nás inspirující, a vyprávění pronásledovaných a přesto odvážných křesťanů vás duchovně povzbudí. Budete mít i prostor k vlastním úvahám a přidáme i návrhy, jak se za tyto křesťany modlit. To vše vám pomůže lépe pochopit to, co představuje život v první linii víry.

29. prosince 1948 zatkla luterského faráře Richarda Wurmbranda tajná policie. Jeho zločinem bylo, že pracoval jako duchovní správce misijně horlivého křesťanského sboru, což ateistický komunistický režim v Rumunsku považoval za činnost společensky podvratnou. Richard ve vězení strávil celkem čtrnáct let. Prošel mučením a bitím, pobýval dlouhodobě na samotce. Jeho manželka Sabina prožila tři roky v pracovním táboře, kde trpěla nedostatečnou výživou a mrazem, když s tisíci dalšími ženami pracovala na nikdy nedokončeném Dunajském kanále. Tajná policie se ji také pokoušela zlomit falešnými zvěstmi o tom, že její muž zemřel za mřížemi. Richard a Sabina Wurbrandovi však měli neotřesitelnou víru v Krista. Díky ní sami nepropadali beznaději, ale naopak vyprávěli o naději v Kristu také ostatním vězňům. Separátní příběhy obou manželů, které může český čtenář již znát z knih V Božím podzemí a Láska vytrvá, jsou nyní vyprávěny v rámci jedné knihy, doplněné o další dosud nepublikované informace. Ačkoli nás tato kniha přivádí do temných vězeňských cel, zprostředkovává nám duchovní inspiraci a dává nám zahlédnout, jak Kristovo světlo září do srdcí těch, kteří se bezvýhradně vydali svému Spasiteli.

Na sklonku léta roku 1345 opustil patnáctiletý Jan Viklef rodný dům v anglickém Yorkshiru a vydal se na dvě stě mil dlouhou cestu, jejímž cílem byla oxfordská univerzita. Otec považoval Jana za příliš slabého na selskou práci, a proto ho poslal studovat na kněze. Ovšem tenkrát sotva mohl někdo tušit, že tato cesta nebude bez ohlasu ve světových dějinách a mladý poutník že vyspěje v učence a biblického překladatele, jehož teologie, tak drahá Mistru Janu Husovi a dalším, zazáří na úsvitu nadcházejícího dne světové reformace. Ze všeho nejvíc Viklef usiloval, aby zpřístupnil Boží slovo každému. Bible v té době kolovala pouze v latině mezi vzdělanci, přičemž její opisy byly natolik nákladné, že většina anglických farností neměla jediný exemplář! S tím souvisela okolnost ještě horší, že podle nařízení církevní vrchnosti nesměli vůbec číst Bibli laikové, obyčejní lidé. Přes zarputilý odpor oficiální středověké církve se však Jan Viklef zasazoval o překlad Písma do angličtiny a jeho nesmlouvavá kázání a reformní snahy začaly tehdejší církev upozorňovat na mnoho nebiblických n á nosů v jejím bohosloví a zkostnatělých stereotypů v její praxi. Jaký osud přichystají Janu Viklefovi jeho mocní odpůrci? A jak tato bitva ovlivní budoucnost mnoha dalších generací v celém světě včetně našich českých zemí? Také o tom se čtenář dozví v naší knížce.

Autor knihy, rumunský luterský farář, jenž byl ve své vlasti v padesátých letech čtrnáct let vězněn pro svou víru, zde předkládá svá kázání, která si v duchu sestavil ve vězení, a to zejména během dlouhých dvou let strávených na samotce. Kniha je pozoruhodným a jedinečným dokumentem o hlubinách křesťanské víry uprostřed nelidského teroru a zoufalství. J. B. Phillips, americký teolog a autor známého moderního anglického překladu Nového zákona, napsal po přečtení této knihy: Je to snad nejpodivuhodnější kniha, kterou jsem kdy četl. Richard Wurmbrand musí být jedním z nejdůležitějších křesťanů naší doby. Jeho zkušenosti přesahují mnohé z toho, co považujeme za nejzazší meze lidských možností, a kde si on přesto zachoval víru v Krista i moc Boží lásky. Některé myšlenky autora nám možná budou připadat zvláštní. Sám autor o tom v úvodu knihy píše: Dobře vím, že mnou vyslovené myšlenky jsou v rozporu s tím, jak mnozí křesťané rozumějí Písmu. Avšak můj život v čase, kdy jsem ona kázání sestavoval, se rovněž neshodoval s životním stylem křesťanů ve svobodném světě. Neměl jsem Bibli, teologické knihy ani křesťanské společenství, jež by dohlíželo na správnost mého uvažování. Neporovnávejte mé myšlenky ze samotky s tím, co vás napadá, když sedíte v pracovně či obývacím pokoji. Raději se snažte pochopit, co si mysleli a myslí miliony křesťanů v komunistických věznicích, když na ně dorážejí strašlivé zmatky.

Počátek 18. století znamená v Čechách po jen o málo nadějnější vládě císařů Leopolda I. a Josefa I. nové utužení absolutistické vídeňské politiky. Na mnoha českých panstvích vládne tvrdou rukou cizí šlechta. V náboženské oblasti usiluje řadu desetiletí o moc jezuitský řád, který podporuje násilnou rekatolizaci navzdory umírněnějšímu stanovisku jiných církevních hodnostářů. Císař Karel VI. se snaží prosadit tzv. pragmatickou sankci, která znamená jen další oklešťování stavovských práv českého království. V této době z neblahé řady cizí i domácí šlechty vybočuje jedna významná osoba: hrabě Špork, který, ačkoli pocházel z cizího vestfálského rodu, bojuje za práva českého království a snaží se alespoň na svých panstvích prosadit poměry, jež do jisté míry respektují náboženskou toleranci i zájmy českého obyvatelstva. Svým převratným úsilím i výstřední povahou však proti sobě poštvává mocné nepřátele, kteří intrikami usilují přivodit jeho pád. Kniha je doplněna dobovým pojednáním o autorovi románu Josefu Svátkovi z pera významného českého esejisty Ferdinanda Strejčka.

Počátek 18. století znamená v Čechách po jen o málo nadějnější vládě císařů Leopolda I. a Josefa I. nové utužení absolutistické vídeňské politiky. Na mnoha českých panstvích vládne tvrdou rukou cizí šlechta. V náboženské oblasti usiluje řadu desetiletí o moc jezuitský řád, který podporuje násilnou rekatolizaci navzdory umírněnějšímu stanovisku jiných církevních hodnostářů. Císař Karel VI. se snaží prosadit tzv. pragmatickou sankci, která znamená jen další oklešťování stavovských práv českého království. V této době z neblahé řady cizí i domácí šlechty vybočuje jedna významná osoba: hrabě Špork, který, ačkoli pocházel z cizího vestfálského rodu, bojuje za práva českého království a snaží se alespoň na svých panstvích prosadit poměry, jež do jisté míry respektují náboženskou toleranci i zájmy českého obyvatelstva. Svým převratným úsilím i výstřední povahou však proti sobě poštvává mocné nepřátele, kteří intrikami usilují přivodit jeho pád. Kniha je doplněna dobovým pojednáním o autorovi románu Josefu Svátkovi z pera významného českého esejisty Ferdinanda Strejčka.

Poutníkova cesta z tohoto světa do světa budoucího je slavná alegorie předznamenávající vznik románu jako žánru, poprvé vydaná v roce 1678. Je všeobecně považována za jeden z nejdůležitějších náboženských spisů v historii anglické literatury. V průběhu následujících tří staletí byla Poutníkova cesta přeložena do více než dvou set jazyků a až do dnešních dnů se román dočkává stále nových vydání po celém světě. České překlady tohoto alegorického putování křesťana ze světa zkázy plného nástrah do věčné nebeské blaženosti se objevují již od 19. století. V tomto novém vydání přináší nakladatelství Stefanos moderní, ale již osvědčený překlad Tomáše Míky. Kniha obsahuje rovněž dobové ilustrace Harolda Coppinga, uznávaného anglického ilustrátora Bible.

„Snažil jsem se do těchto kázání vtělit své nejhlubší myšlenky, myšlenky téměř umírajícího člověka. A pokud kážu, činím tak výhradně proto, že kázání je nějak obsaženo v mé přirozenosti, podobně jako když slavíci zpívají…“ Farář Richard Wurmbrand (1909–2001) byl čtrnáct let vězněn v Rumunsku komunistickým režimem, z toho téměř tři roky strávil v podzemní samotce. Právě zde sestavoval kázání, která následně promlouval ke svému neviditelnému společenství. Jednotlivá kázání se také snažil uchovávat v paměti a proto si je znovu a znovu opakoval, někdy i ve zveršované podobě. Tyto v češtině dosud nepublikované úvahy jsou ovocem mimořádných okolností, nesmírného strádání a utrpení, kterým autor ve vězení procházel. Je v nich obsažen zvláštní, niterný a výsostně osobitý přístup k biblickému poselství, který může být i pro nás inspirací při kladení otázek a hledání odpovědí o Božích cestách a soudech. Autor narozený v Rumunsku v židovské rodině se v roce 1967 dostal na Západ, kde se stal „hlasem“ pronásledovaných křesťanů z východního bloku. V češtině vyšly i jeho další knihy: V Božím podzemí, Vítězná víra, Kristus na židovské cestě, Od utrpení k triumfu a Vězeňské zdi kdyby promluvily.

Luterský farář Richard Wurmbrand odmítl v období hluboké totality veřejně chválit komunistický režim a podrobit se jeho diktátu. Je uvězněn a společně s ostatními nepřáteli režimu vystaven mučení, o kterém obyvatelé svobodného světa nemají ani tušení. Čtrnáct let se Richard Wurmbrand snaží předávat ostatním svoji křesťanskou naději, a pobízet je, aby hledali útěchu, která je skryta v Bohu. Užívá k tomu nejrůznější prostředky včetně morseovky. Později onemocní tuberkulózou a jako nevyléčitelný ; paci ent je odložen na "pokoj smrti". Jeho zdravotní stav je fatální: pokročilé stadium tuberkulózy, hnisající rány od bičování a bití. Ale i za takových okolností posiluje umírající vězně. Třebaže je sám trýzněn vzpomínkami na opuštěnou manželku a nedospělého syna, dokáže své zoufalé spoluvězně rozptýlit a rozesmát anekdotami či veselými příběhy. Když je později komunisty lákán, aby se výměnou za propuštění stal jejich informátorem, odolá i tomuto pokušení. Po všeobecné amnestii v roce 1964 se farář Wurmbrand konečně dostává na svobodu. A protože rumunští komunisté dychtí po západních valutách, svolí aby byl i tento jejich rozhodný oponent vykoupen na Západ díky iniciativě jedné skandinávské misie. Ve svobodném světě se Richard Wurmbrand stává živým hlasem, který se rezolutně zastává křesťanů pronásledovaných za Železnou oponou.