Supraphon strana 30 z 30

K osmdesátým narozeninám Karla Gotta vyšly v roce 2019 dvě obsáhlé kompilace jeho největších úspěchů, a to jako 4CD a 15CD box. Nyní, k bohužel již nedožitým pětaosmdesátinám a na titulu s povědomou fotografií ze skvělé série záběrů Lenky Hatašové, je tu 2LP, nabízející celkem šestadvacet písniček. Vybírat z mnoha stovek nahrávek výsledné necelé tři desítky je velmi složitý úkol, ale zkušený Miloš Skalka měl k dispozici předchozí, ještě samotným Gottem posvěcenou, širší sestavu nahrávek. Od úvodní Měsíční řeky (1964) až po závěrečnou novou verzi songu Jdi za štěstím (2019, resp. edit 2020), Karlem Gottem natočenou jako jeho vůbec poslední píseň, je to přehlídka hitových melodií pro zcela mimořádný hlas. Tak jako u každého obsahem podobně střídmého výběru, navíc z tvorby umělce s úchvatnou šedesátiletou kariérou, tam bude každému něco scházet, neboť stopáž dvou elpíček je minutami limitovaná. Nový vinylový remastering prospěl zvuku, obal cíleně zapadající do ucelené řady nosičů zdobí dokumentární fotografie a podrobné anotace ke všem skladbám vítaně doplňují téma. Ve výsledku je to vhodný doplněk nyní počtem již trojdílného jubilejního projektu. A to nejen pro majitele gramofonů, ale také pro všechny ty, kteří chtějí doma mít další unikátní vzpomínku na jedinečného zpěváka Karla Gotta. Tracklist: LP1: 01. Měsíční řeka (Moon River) 02. Tam, kde šumí proud 03. Oči sněhem zaváté 04. Dotýkat se hvězd 05. Trezor 06. Pošli to dál 07. C´est la vie 08. Bum, bum, bum 09. Čas růží (Delilah) 10. Lady Carneval 11. Hej, páni konšelé 12. Láska bláznivá 13. Když jsem já byl tenkrát kluk (Yesterday When I Was Young - Hier encore) 14. Kávu si osladím LP2: 01. Přijela pouť 02. Kdepak, ty ptáčku, hnízdo máš? 03. Dívka z obrazu 04. Kam tenkrát šel můj bratr Jan (All by Myself) 05. Stokrát chválím čas (Sometimes When We Touch) 06. Když milenky pláčou (Annie´s Song) 07. Zůstanu svůj (Du wirst es sein) 08. Krev toulavá 09. Když muž se ženou snídá 10. Být stále mlád (Forever Young) 11. Srdce nehasnou (feat. Charlotte Ella Gottová) 12. Jdi za štěstím (edit 2020)

Po třech letech od vydání první úspěšné společné kompilace třiceti velkých hitů Country Radia a vydavatelství Supraphon přichází letos pokračování. Písničky si opět vybrali samotní fanoušci, a to na základě speciální vyřazovací soutěže. Z bohaté nabídky nahrávek, které posílá Country Radio svým posluchačům éterem již třiatřicet let, byl vybrán stejný počet i těch nejoblíbenějších. Zvolit ty správné nebylo snadné, někdy před branami finále zůstali pomyslní favorité, ale výsledkem je nakonec skvostné hitové dvojalbum. Základ tohoto narozeninového výběru tvoří osvědčené kousky v podání skutečných klasiků. Stejně jako ve vysílání Country Radia, ani tady nesmí chybět Michal Tučný, Věra Martinová, Pavel Bobek, Greenhorns, Robert Křesťan, Hoboes nebo Brontosauři. Mezi legendy se tentokrát dostalo i několik hudebních novinek. Interpreti jako Marien nebo Epydemye totiž vlévají čerstvou hudební krev do pomyslných žil vysílání Country Radia a dávají tak naději na dalších (minimálně) třiatřicet let klidného rádia. Tracklist: CD1: 01. Vlak v 0,5 (Cocaine Blues) 1:42 02. Valčíček 2:06 03. Zrcadla 4:14 04. Až se mě jednou zeptáš 2:50 05. Má dívka ´N´ (Ann) 2:09 06. Jarní rondeaux 1:20 07. Ho Ho Watanay 3:00 08. Menuet L.P. 1987 2:54 09. Velrybářská výprava 2:55 10. Odjíždím do Kalifornie 3:03 11. Hvězda Countryon 3:42 12. Co nevidět se sejdem 03:06 13. Ještě není tma (Not Dark Yet) 4:34 14. Dala jsem lásku řekám 3:06 15. Skála 4:07 16. Amazonka 2:29 17. Toulavej 3:16 CD2: 01. Divnej smích (Laughin´ the Blues) 3:19 02. Tereza (Osamělý město) 3:49 03. Každé zrnko písku (Every Grain of Sand) 4:19 04. Na stopu 4:15 05. Hlídej lásku, skálo má 2:10 06. Zachraňte koně 2:42 07. Patrik a koleje 2:56 08. Nashville 2:51 09. Rodinný typ 3:34 10. Rikatádo 3:13 11. Bodláky ve vlasech 2:59 12. Cesty toulavý (On the Road Again) 2:28 13. Až na vrcholky hor 3:20 14. Odjíždím 3:05 15. Zvedněte kotvy (Sloop John B.) 2:43 16. Baltimore (The Streets of Baltimore) 2:15

Slavný básník, spisovatel a novinář v díle plném drsné reality i nesmrtelné poezie Letos v červenci uplyne 190 let od narození jednoho z nejslavnějších českých spisovatelů a básníků, tvořícího ve druhé polovině 19. století. Patřil ke generaci tzv. májovců, navazujících na sbírku Máj dalšího našeho slavného básníka Karla Hynka Máchy. Jan Neruda žil většinu života v Praze na Malé Straně. Toto město ovlivnilo jeho tvorbu osudově. Jako novinář spolupracoval s řadou tehdejších časopisů a novin. Zde rozvinul svébytnou uměleckou formu fejetonů určených novinám. Ve svém nejslavnějším díle, Povídkách malostranských (1878), využil zcela moderní, objektivní pohledy na dění, které zažíval kolem sebe, ve svém životě. Do svého vyprávění vnášel drsnou realitu. V básnické tvorbě využíval inspiraci přírodou, lidmi, kosmem. Do poezie vnesl humor i vlastenecké výzvy. V archivu Supraphonu jsme objevili nejen Povídky malostranské, čtené Zdeňkem Štěpánkem, ale skvělý komplet nazvaný Portrét básníka Jana Nerudy, tvořený jako kompilaci z mnoha básníkových prací, recitovaný Janem Třískou, Marií Tomášovou, Otomarem Krejčou a řadou dalších. Na archivní poklady jsme navázali novými nahrávkami v archivu chybějících dvou povídek malostranských a fejetonů, čtené mladými interprety Radúzem Máchou, Radkem Melšou a Šimonem Krupou. Čtou Jan Tříska, Marie Tomášová, Otomar Krejča, Radúz Mácha, Radek Melša, Šimon Krupa, Zdeněk Štěpánek a další

Škola života – škola jedinečného humoru. V druhé polovině devadesátých let inicioval Jan Kolář, tehdejší vedoucí redaktor Českého rozhlasu v redakci zábavy, cyklus humorných improvizaci v duchu dávných předscén V+W s Milanem Lasicou a Júliem Satinským jako čirou improvizaci a nadsázku. Točilo se přímo z jedné vody na čisto. Dílů bylo celkem šestatřicet, na tomto kompletu je jich 11, každý výstup je proložen písní, která s vyprávěním souvisí, na řadě z nich zpívá Milan Lasica. Humor Lasici a Satinského je jedinečný a od dob Osvobozeného divadla nemá v Česku ani na Slovensku precedens. Jejich humor vzniká na vzájemném slyšení, intelektuální souhře, v nichž jeden nápad podněcuje druhý. A jen stěží určíte, kdo je nahrávač a kdo gagman. Obě tyto role se pravidelně střídají a snad jenom rozdíl temperamentů občas prozradí, že Satinský je rodem vypravěč a Lasica spíš lakonický komentátor. Odlehčené doteky lidského údělu z úst Lasici a Satinského vůbec nezestárly a krom toho jsou neobyčejně zábavné.