Sursum strana 8 z 11

Kniha o Milanu Kašubovi, jazzmanu, pedagogovi JAMU a ZUŠ v Modřicích, brněnské osobnosti, která v loňském roce oslavila 80 let, vznikla coby pocta této výjimečné muzikantské osobnosti, jejiž život je propojen s historií nejen brněnské, české, ale i světové jazzové a swingové hudby. Svou pedagogickou činností podporuje ve svých studentech lásku k hudbě, schopnost improvizace, kytarovou hru a hledání souvislostí mezi žánry. Promlouvá ke svým žákům s vlídností, humorem a životním moudrem. Kniha se skládá z příspěvků jeho pracovních (původní povolání zlatník v brněnském Karatu), muzikantských (Smigmator, Lipa, Markovič, Borovec, Koubková, Kerndl, Bártek, Kořínek, Vondrák, Spilka, Petrášková, Donné, Höhmová, Dub a další), pedagogických kolegů, přátel a fotografií. Součástí je i CD s několika autorskými nahrávkami Milana Kašuby, v jeho jedinečném a všeobecně vysoce uznávaném interpretačním provedení. Kniha je určena nejen pro skalní fanoušky jeho muzikantství, ale i pro mladou generaci, které může poskytnout širší pohled na historii hudby v nejen Brně a jeho jazzovou a divadelní scénu, a také nabídnout jiný úhel pohledu na životní postoje. Hlavní význam knihy je v chvále muzikantství, laskavosti, humoru a neskutečné energii sálající z jejích stránek.

Norština nestaví svou výmluvnost na pestrosti sloves, jako to činí slovanské jazyky. Toto omezení své mateřštiny přijímá Thorvald Steen jako vhodný nástroj k umění minimalismu. Podstatou poetiky jeho prózy je střízlivé zachycení situace. Hlavním hrdinou knihy je šedesátiletý muž na invalidním vozíku, manžel a otec tří dětí, který hledá příčiny fatálního nedostatku komunikace o dědičném zatížení ve své rodině i ve společnosti. Událostí, která po částech prostupuje celým románem, je pád nemocného muže v prázdném domě, kde „v pozici, která je ponižující pro všechny živé tvory,“ nemá šanci osvobodit se ze strašlivé moci zemské přitažlivosti, takže mu nezbývá, než proti gravitaci protestovat v myšlenkách, reflexí svého dosavadního života. Román volně navazuje na přes dvacet let staré dílo téhož autora Tíha sněhové vločky, které popisuje psychické rozložení patnáctiletého chlapce, právě konfrontovaného s osudovou diagnózou svalového onemocnění. V obou dílech autor vycházel ze svých vlastních zkušeností.

Svatý Řehoř z Nyssy, řecky Grégorios (4. stol. n. l).) byl řecký teolog a učenec, jeden ze tří „kappadockých Otců“,kteří prosadili definitivní podobu křesťanského dogmatu o Boží Trojici. Řehoř – biskup z Nyssy je z nich patrně filozoficky nejhlubší. Někdy bývá také označován za prvního křesťanského filozofa. Řehoř z Nyssy vyvrací eunomskou interpretaci 1 Kor 15,28, která se snaží dokázat, že Kristova podřízenost ukazuje na podřadnost vůči Otci. Podřízení je změna spojená s dočasností, která je absolutně neslučitelná s božstvím, které je neměnné. Řehořovo řešení problému spočívá v tom, že ukazuje, že podřízenost se nevztahuje na Kristovo božství, ale na jeho tělo, které tvoří celé lidstvo. Až bude všechno zlo spojené se stvořenými bytostmi zcela zničeno a přejde v neexistenci a všechna rozumná přirozenost přijme Krista, pak se celé stvoření stane jedním tělem, tělem Kristovým – a pak Kristus toto tělo podřídí Otci.

Spojení knížky a CD, které Zdenek Merta vytvořil ke svým sedmdesátým narozeninám. Píše o svém vztahu k písním, pod kterými je podepsán, vzpomíná na dobu a okolnosti jejich vzniku a bilancuje nad více než padesáti lety své hudební kariéry. Zároveň je to pro Zdenka Mertu první samostatné album - všech 19 skladeb bylo pro tuto příležitost nově nahráno. V jedinečných vokálních i instrumentálních interpretacích se kromě autora objeví také hosté jako Vojta Dyk, Zora Jandová, Esther Mertová, Ondřej Pivec, Vilém Veverka, Jiří Vodička a další.

Tato kniha má být prvotním náhledem do buddhismu pro děti i dospělé začátečníky. Mnoha lidem v součastnosti je tato filozofie sympatická, ale při hledání studijních materiálů většinou naráží na příliž sofistikované publikace. Autorka se proto rozhodla sama na základě předchozího studia zpřístupnit Buddhovo učení jednoduchým a srozumitelným způsobem, a to i za pomoci vlastních ilustrací. Buddhismu se věnuje více než deset let a intenzivně na sobě pracuje. Jak sama říká: "Stále si připadám jako začátečník. Přesto ve svém životě vnímám plno pozitivních změn, které mi učení přineslo. Moje vnímání se prohloubilo, radostných dnů přibylo a já jsem za to neskutečně vděčná."

Většinu volného času prožívala autorka Věra Rudolfová (přes třicet let působící jako rozhlasová redaktorka) v malé obci nedaleko Nového Města na Moravě. Tento kraj si zamilovala, seznámila se také s mnoha umělci, kteří se tu narodili, působili nebo hledali inspiraci. Napsala o nich knížku Město mého srdce (2002). Následovaly publikace Kraj věčných návratů (2003), Kraj návratů a setkání (2006), Kraj návratů a inspirace (2011), Kraj návratů a vzpomínek (2013), Kraj návratů i setrvání (2015), Kraj návratů i loučení (2019). V publikaci Kraj návratů i poznávání autorka seznamuje čtenáře se životními příběhy dalších známých (např. František Kožík, Slávek Volavý, Jiří Brady), méně známých nebo téměř zapomenutých osobností se vztahem k Novému Městu na Moravě a jeho okolí.

Další básnická sbírka brněnského autora Jindřicha Valenty, v pořadí již pátá. Snová, přemýšlivá poezie propojená s nevšedními ilustracemi, které podtrhují celkový dojem na čtenáře.

Dvě sbírky příběhů a črt psané svézárným a mnohdy i drsným jazykem můžeme považovat za psychologickou sondu do víceméně okrajových či menšinových skupin společnosti, odehrávající se v první části na moravsko-polském pomezí a v druhé části v Brně. Tedy v prostředích, ke kterým má autor více než srdeční vztah.