Triton strana 124 z 139

Mickey7 je postradatelný člen lidské výpravy vyslané kolonizovat ledový svět Niflheim. Kdykoliv je nějaká mise příliš nebezpečná, pošlou Mickeyho. Když zemře, prostě se vyrobí nové tělo, do jehož paměti se nahraje většina Mickeyho starých vzpomínek. Po šesti zmrtvýchvstáních už Mickey7 dobře ví, jak to chodí… a taky chápe, proč bylo v době, kdy se rozhodl připojit k expedici, volné právě tohle jediné místo. Když se během rutinní průzkumné mise ztratí, je považován za mrtvého. A než se stihne vrátit na základnu, už je ve službě Mickey8. Souběžná existence duplicitních lidských bytostí je zakázaná a jestli na to ostatní přijdou, oba je nechají zrecyklovat. A tak musí Mickey7 existenci svého dvojníka před zbytkem kolonie tajit. Život na Niflheimu však není žádný med. Atmosféra je pro lidi nedýchatelná, jídla je málo, teraformace postupuje pomalu a velitel Marshall je z toho značně nervózní. Přežití nakonec záleží právě na Mickeym. Pokud ovšem neumře nadobro.

Ochránce přírody a ekolog Michael Mehta Webster přináší poselství o existenci přirozeného efektu spásy, jímž příroda disponuje a jemuž člověk může v případě nutnosti tu a tam trochu pomoci, a poselství, podle něhož příroda není muzeem výtvarného umění. Taková představa je založena na zjevně mylném předpokladu, že se příroda nemění, pakliže do ní lidé nezasahují. Na základě nesčetných dokladů se můžeme přesvědčit, že takové tvrzení se nezakládá na pravdě. Fosilní záznam dokazuje, že se život po miliardy let neustále vyvíjel a měnil. Ekosystémy se mění i v řádu tisíců let, klima na Zemi se mění neustále, změny se prohlubují a vyhlídky podle většiny odborníků nejsou dobré. Kniha je souborem čtivých kazuistik ohrožených druhů, mezi nimiž nechybí tygr bengálský, losos nerka, vakoplch trpasličí, americké kaštanovníky, koráli na útesech u pobřeží Hondurasu, cichlidy ve Viktoriině jezeře či rostlinná společenstva na ostrově Asciensionu. Vydáme se dokonce na pouť do pleistocénu a zvážíme možnosti vzkříšení dávno vyhynulých druhů: jeskynních medvědů či mamutů srstnatých.

Starotamilská poezie Sbírka starotamilské realistické lyriky z prvních století křesťanského letopočtu nabízí pohled do života starých Indů prostých venkovanů žijících v těsném sepětí s bohatou a štědrou přírodou. Stěžejním tématem je ovšem láska ve svých různých podobách. Básně jsou plné barvitého detailního líčení půvabů milenčina těla i plastického popisu přírodních krás....

Kniha popisuje vznik pastorální teologie jako univerzitní disciplíny v kontextu tereziánsko-josefínských reforem. Popisuje okolnosti vzniku, myšlenkové pozadí a všímá si různé interpretace katolického osvícenství. Představuje první české učebnice pastorálky a porovnává jejich pojetí tématu homiletiky a katechetiky; k poslednímu se pak vztahuje i řada dobových katechetických obrázků. Text uvádí stručný přehled dalšího vývoje pastorálky a charakteristiky hlavních etap; klade si otázku inspirativnosti počátků pastorální teologie pro její dnešní pojetí.

Dětství je zásadní etapou každého života, a pokud dítěti v prvních letech chybí milující osoba, poznamená to jeho psychický vývoj. Tuto skutečnost si profesor Miloš Velemínský mnohokrát ověřil v průběhu dlouhé praxe pediatra. V jeho pojetí totiž medicína nepředstavuje jen péči o tělo. Díky mimořádné empatii a s přispěním přátel se mu podařilo shromáždit řadu autentických příběhů, jejichž malí protagonisté šťastné dětství neměli. Často se stali bezmocnými oběťmi partnerských bitev a jejich osudy jsou pro ostatní mementem. Vypovídají o tom, kam až může zajít rozvodová či rozchodová zášť a jaké škody páchá na dětské duši. „I v krizi by dospělí měli jednat v nejlepším zájmu dítěte, které má právo na oba rodiče. A nemusí jimi být jen lidé, kteří je přivedli na svět. Jsem zastáncem sociálního rodičovství,“ říká uznávaný pediatr.

Ochránce přírody a ekolog Michael Mehta Webster přináší poselství o existenci přirozeného efektu spásy, jímž příroda disponuje a jemuž člověk může v případě nutnosti tu a tam trochu pomoci, a poselství, podle něhož příroda není muzeem výtvarného umění. Taková představa je založena na zjevně mylném předpokladu, že se příroda nemění, pakliže do ní lidé nezasahují. Na základě nesčetných dokladů se můžeme přesvědčit, že takové tvrzení se nezakládá na pravdě. Fosilní záznam dokazuje, že se život po miliardy let neustále vyvíjel a měnil. Ekosystémy se mění i v řádu tisíců let, klima na Zemi se mění neustále, změny se prohlubují a vyhlídky podle většiny odborníků nejsou dobré. Autor nicméně nebije na poplach; poukazuje na to, že naději můžeme spatřovat v samovolném efektu spásy, spočívajícím ve vrozené schopnosti přírody pomáhat organismům přežívat i v časech nepříznivých. Na lidech jako na pozorovatelích (a často i jako na pachatelích) je, aby zvážili, zda využijí nejrůznější nové technologie a podají efektu spásy pomocnou ruku. Kniha je souborem čtivých kazuistik ohrožených druhů, mezi nimiž nechybí tygr bengálský, losos nerka, vakoplch trpasličí, americké kaštanovníky, koráli na útesech u pobřeží Hondurasu, cichlidy ve Viktoriině jezeře či rostlinná společenstva na ostrově Asciensionu. Vydáme se dokonce na pouť do pleistocénu a zvážíme možnosti vzkříšení dávno vyhynulých druhů: jeskynních medvědů či mamutů srstnatých.

Podobně jako Písmo svaté, i čtvrtý díl Legend Židů oplývá příběhy, proroctvími, zázraky vzkříšení a teologickými úvahami, z nichž o mnohých znalci Písma dosud ani neslyšeli. Například o tom, že Jozue byl pozřen velrybou, hrozil mu oidipovský osud a že Mojžíš použil kouzla k posílení Jozuova intelektu; že izraelští zvědové byli kněží a že k něží jsou jako andělé: viditelní, když chtějí být viděni, neviditelní, když nechtějí být viděni; že na Kenaze sestoupil Duch Boží, takže měl vizi, podle níž tento svět bude existovat jen po dobu pouhých sedmi tisíc let, po nichž přijde Království nebeské; že město Lúz zůstalo nedotčeno Sancheríbem a Nebúkadnésarem a ani anděl smrti nemá nad jeho obyvateli moc, takže Lúzané, pokud nejsou unaveni životem a neopustí město, nikdy neumírají; že se všichni proroci narodili svým matkám v sedmém měsíci těhotenství; že Abnérova matka, čarodějnice z Én-dóru, Samuela viděla, ale neslyšela, co říká, a že Saul naopak Samuelova slova slyšel, ale neviděl ho; že když se statný muž postavil do oční jamky Abšalómovy lebky, zapadl do ní tak, že mu ven vyčuhoval jen nos; že svět byl stvořen jen pro nesmírně zbožné nebo pro velice hříšné; pro prvně zmíněné svět příští, pro ty druhé svět tento; že když se Šalomoun oženil s faraónovou dcerou, sestoupil z nebes archanděl Gabriel a zasadil v moři rákos, na nějž se postupně ukládalo stále víc sedimentu, až byla na ostrůvku vybudována malá chýše, jež se stala základem osady, z níž povstal Řím; že Šalomoun nepanoval pouze nad lidmi, ale i nad polní zvěří, ptactvem nebeským, démony, duchy a nočními přízraky, a že znal dobře jejich řeč a všechny tyto bytosti zase rozuměly jemu; že po zasvěcení Chrámu se bouřlivé deště, jež – počínaje měsícem marchešvanem – každoročně bičovaly zem již od samotné Potopy, poprvé nedostavily a již nikdy se neopakovaly; že je Elijáš psýchopompos, jehož úkolem je stát na křižovatkách ráje a navigovat zbožné do jednotlivých, jim vyhrazených příbytků; že známá arabská legenda o Al-Chadirovi (Al-Chidrovi) má zcela zřejmý původ v židovské agadě o Elijášovi; že na konci perského období byl Izrael opuštěn prorockým duchem, z čehož vyvstala nutnost kanonizovat posvátné texty; ž e mužové tohoto ctihodného shromáždění skrze moc modliteb a vkládání rukou na toho, jenž svádí k hříchům, úspěšně vypudili ze světa touhu po modloslužbě, leč touhu po žádostivosti, druhého velkého nepřítele, vypudit se jim nepodařilo, a když jej drželi v zajetí tři dny, byli nakonec nuceni vypustit jej na svobodu, neboť zjistili, že jakmile ztratí se ze světa sexuální žádostivost, není sneseno ani jediné vejce. Tento závěrečný, nejpestřejší díl tetralogie (po níž následovat bude už jen velmi zevrubný rejstřík) je završen příběhem zaznamenaným v knize Ester, jež představuje poslední ze spisů Písma. Následující dějiny Izraele a veškeré strádání lidu jeho známe pouze na základě ústní tradice. Z toho důvodu byla hrdinka poslední kanonické knihy pojmenována Ester, tj. Venuše, Jitřenka, jež vydává světlo i v době, kdy ostatní hvězdy pohasly a slunce dosud nevyšlo. Skutky královny Ester tudíž vrhají paprsky světla do nejtemnějšího období dějin Izraele. Židé za časů Achašveróšových se podobali holubici, jež usednout chce do hnízda, byť v hnízdě se skrývá stočený had, leč nemá na vybranou, neboť shůry se snáší sokol a chystá se ji napadnout. V Šúšanu nacházeli se Židé ve spárech Hamanových, ale i v jiných zemích vydáni byli na milost a nemilost četným smrtelným nepřátelům rasy své, připraveným uposlechnout Hamanovy výzvy – zabíjet a likvidovat Židy až do úplného vyhlazení.

„V raném věku jsou všechny děti malými čaroději,“ tvrdí americká dětská psychoanalytička Selma H. Fraibergová. Pro rodiče a odborníky se tak kniha Magické roky stává nejen srozumitelným a komplexním průvodcem prvními šesti lety života dítěte a rádcem v praktických problémech typu krmení či nácviku na toaletu. Autorka rovněž pomáhá porozumět dětskému světu, strachům a úzkostem, které v něm sídlí. Umožňuje nahlédnout do dětské fantazie, představivosti a svědomí. Dozvíme se, jak dítěti pomoci překonat oidipovský komplex, upevnit pohlavní identitu či získat hodnotový systém. Mnohá doporučení z této knihy pomohou rodičům předejít neurotickému vývoji osobnosti jejich potomka. Magické roky přinášejí skělý popis období raného vývoje dítěte.