Triton strana 26 z 158

Osudy lidí, které potkávala během své profesní pouti a s nimiž řešila kromě jejich zdravotních problémů často i životní události, autorka - lékařka poskládala do této knihy. Jde o obyčejné lidské příběhy, úsměvné i bolestné, které se přes svou jedinečnost v podobných variantách stále opakují. Čtenář tak může nahlédnout do zákulisí lékařské práce a objevit i její nečekané stránky. A pokud si při četbě uvědomí, že ve vztahu lékaře a pacienta je nutná oboustranná důvěra a pokora, pak tato vzpomínková knížka splní svoje poslání.

Hledáte nový přístup k výchově? Nevíte si s chováním svého dítěte rady, dochází vám s ním trpělivost nebo vás rozčiluje? Už vás nebaví se s dítětem ustavičně dohadovat? Tato kniha vám pomůže vyřešit výchovné problémy s dětmi od narození do dvanácti let věku bez použití trestů či odměn. Umožní vám nahlédnout pod povrch běžných konfliktů a zaměřit se na skryté emoce, které obtížné chování často způsobují. Hravý a převratný přístup k výchově vám ukáže, jak: · děti přimět ke spolupráci, aniž byste se s nimi museli přít · umenšit sourozeneckou řevnivost a agresivní chování · řešit problémy při psaní domácích úkolů a ukládání ke spánku · dětem pomoci překonat jejich strachy · posílit vzájemné pouto s dětmi · zažít s dětmi doma spoustu radosti a smíchu

Tato na českém trhu ojedinělá publikace přináší základní, zároveň komplexní vhled do problematiky etického poradenství ve zdravotnictví. Etické poradenství si své místo ve zdravotnických zařízeních České republiky teprve hledá jeho úkolem (resp. úkolem etického poradce a speciálně vyškoleného týmu) je řešení konkrétních etických dilemat, týkajících se například ukončování léčby, zavádění sondy PEG a dalších. Současně klade požadavky na vzdělávání personálu v etických otázkách a na přípravy strategií, které pomáhají konfliktním etickým situacím předcházet. Autor se snaží vést čtenáře k propojení komunikačních přístupů (facilitace a mediace) s metodami etické reflexe, přičemž vychází z osvědčených metodik užívaných v USA a v Německu, kde je již etické poradenství implementováno v řadě zdravotnických zařízení a kde se prokazuje řada jeho měřitelných benefitů. MUDr. Jaromír Matějek, Ph.D., Th.D., je průkopníkem v oblasti etického poradenství v České republice. Získal nejvyšší německou kvalifikaci v oblasti etického poradenství Ethikberater/Koordinator/Trainer für Ethikberatung im Gesundheitswesen (AEM). Je vedoucím Týmu pro etické poradenství Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, předsedou Sekce pro etiku v paliativní péči, akademickým pracovníkem Ústavu etiky a humanitních studií 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Děj Kryptonomikonu se odvíjí souběžně ve dvou časových rovinách: za druhé světové války a na přelomu tisíciletí. V kapitolách ze starší doby vystupuje mimo jiné Lawrence Pritchard Waterhouse, matematický génius, který má za úkol zamaskovat skutečnost, že Spojenci prolomili proslulou německou šifru Enigma. Protagonistou současné linie je Lawrenceův vnuk Randy Waterhouse, programátor a spolutvůrce „datového ráje“ v sultanátu Kinakuta. Oba příběhy ruku v ruce osvětlují dva různé světy, přičemž jeden přímo vyrůstá z vyhraných bitev druhého. Kryptonomikon je epos naší doby, někdy děsí, často rozesměje a hlavně chrlí informace ze všech oborů od kryptoanalýzy přes hledání pokladů po správnou metodu konzumace křupek s mlékem. Na jedné úrovni poskytuje strhující a navýsost originální pohled na svět zmítaný válkou. Na druhé jde o provokativní úvahu, jak věda a technika utvářejí a proměňují běh dějin. Autorova nesmírná erudice a stejně mohutná imaginace daly vzniknout jednomu ze zásadních literárních děl moderního věku.

Sny se někdy plní. Ne každá dívka a mladá žena však sní o „kariéře“ manželky a matky. Klíčem k pestřejšímu životu je vyšší vzdělání a toho se dostává stále více děvčatům z rodiny Davisových. Belinda, nejmladší dcera Clarka a Marty, se po boku bratra lékaře vypracovala na zdatnou a obětavou ošetřovatelku. V jejich ordinaci v malém prérijním městečku se dveře netrhnou a Belinda je věčně v jednom kole. Snad by i přehlédla, že vážný zájem o ni p­­­rojevují hned dva mladí muži, oba svým způsobem skvělí. Když jí konečně dojde, jak se věci mají, uvrhne ji to ve zmatek a nepohodu a Belinda nevidí jiné východisko než utéci před naléháním nápadníků pryč, co nejdál z provinčního města. Po boku jedné ze zotavených pacientek, bohaté paní Staffordové Smythové se vydává nejprve do Bostonu a pak i poznávat celý širý svět, všechna ta úžasná, starobylá evropská města, o nichž dosud jen četla v knihách. Na této na pohled báječné cestě si však uvědomí, že ze své skutečné životní cesty sešla, a bude ji stát hodně úsilí vrátit se k opravdovým hodnotám… a k Bohu.

Představte si svět, kde panuje extrémně silný kastovní systém – každý člověk má svoji barvu, pravé a nepravé jméno a předem daný způsob smrti. Váš sociální status je určen barvou vlasů a každých 35 let se musíte přestěhovat na nový kontinent, kde se váš status změní. Pro Gaveina s Ra Mahleiné znamená přesun velikou šanci, ale oddělená cesta letadlem a lodí se pro ně stane noční můrou. Pak se však objeví kniha, která může odpovědět na všechny otázky, ale také otevřít bránu šílenství. Jmenuje se „Hnízdo světů“.

Začalo to na oběžné dráze Uranu, kde se ve vraku cizí vesmírné lodi zničehonic objevil marksovský krab, zvaný Obětník, protože masakroval lidi ve velkém. Ale prorok se více než o kraby zajímá o neuvěřitelné štěstí jednoho lůzra, který měl už dávno zemřít a nezemřel. Krásná doktorka archeologie má problémy se Sumerem – nějak se tam dostala a chytla flek chrámové otrokyně. Zeus si žil klidně v New Yorku ale teď musí makat jako veslař na triéře. Byl přitom tak hodný! Hlavní hrdina příběhu Lonský to vidí jinak – jsou to maličkosti, zatímco on má vážné starosti doma se zvláštním druhem zlata, a také v dalekém vesmíru se špehováním jiné civilizace.

Zajímá vás, jak se mor dostal do Evropy? Proč nosili středověcí lékaři v dobách morových epidemií na obličeji zvláštní masky, připomínající ptačí zobák? Znáte jiné dílo Daniela Defoea kromě Robinsona Crusoea? Co to byl dryák? Víte, že i rodina Jana Amose Komenského byla stižena morem? Tušíte, jak v 17. století probíhala karanténa? Publikace Eduarda Wondráka zprostředkovává soudobé informace o moru: domněnky o jeho původu, okolnosti jeho šíření, postup moru českými zeměmi. Mapuje umělecká díla, která se morem zabývala, vyzdvihuje úlohu knihtisku, líčí prostředky preventivní i léčebné, připomíná také slavné osobnosti, jejichž životy – jako ostatně životy všech, černá smrt zásadně ovlivnila. Podle odhadů zemřelo celosvětově na mor víc než 200 000 000 lidí. Dopady na ekonomiku, zemědělství, kulturu a společnost byly nepředstavitelné. Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že ještě v letech 2010 až 2015 se morem nakazilo 3248 lidí a 584 z nich zemřelo. I když se v Česku v současnosti mor nevyskytuje, jeho připomenutí může být důrazným mementem: nové pandemie se stále objevují. A nemusíme chodit daleko.

Začalo to na oběžné dráze Uranu, kde se ve vraku cizí vesmírné lodi zničehonic objevil marksovský krab, zvaný Obětník, protože masakroval lidi ve velkém. Ale prorok se více než o kraby zajímá o neuvěřitelné štěstí jednoho lůzra, který měl už dávno zemřít a nezemřel. Krásná doktorka archeologie má problémy se Sumerem nějak se tam dostala a chytla flek chrámové otrokyně. Zeus si žil klidně v New Yorku ale teď musí makat jako veslař na triéře. Byl přitom tak hodný! Hlavní hrdina příběhu Lonský to vidí jinak jsou to maličkosti, zatímco on má vážné starosti doma se zvláštním druhem zlata, a také v dalekém vesmíru se špehováním jiné civilizace.

Většina z nás se chce chovat k druhým lidem laskavě, jen neví, že je třeba začít u sebe. A musí jít o laskavost radikální. Pojem radikální je totiž odvozen z latinského výrazu radix pro kořen, základ. Laskavost by měla být základem a doslova u kořene všeho, co říkáme a děláme. Je pravda, že doporučovat laskavost k vlastní osobě může působit jako propagace sobectví. Vždyť laskavost by měla být něčím, co nabízíme těm druhým. Leč péče o sebe sama je nezbytnou podmínkou šťastného a účelného života. Pokud nebudeme nakládat láskyplně sami se sebou, nebudeme ani dostatečně vybaveni k láskyplnému jednání s druhými lidmi. Kniha Angely Santomerové je napsána s hlubokým vhledem. Je nejen inspirativním průvodcem po otázkách osobní transformace, ale zejména praktickým návodem k získání zkušenosti, kterou bychom mohli nazvat laskavým vědomím. Bez ohledu na své náboženské či jiné přesvědčení se čtenář vydá na pouť, během níž zaměří pozornost na potřebu vnitřního a vnějšího pokoje na potřebu vést život na základě niterné shovívavosti, laskavosti a ohleduplnosti, a to k sobě samému, ostatním lidem i světu. To, že si laskavost osvojit lze, potvrzuje i moderní výzkum lidského mozku, který dokazuje, že změnou způsobu uvažování lze do jisté míry transformovat i samotný mozek.

Tato kniha, vycházející po dvaceti letech od posledního vydání, podstatně přepracovaná a rozšířená, zprostředkovává čtenářům kromě tradičních témat sociální psychologie i celou řadu aktuálních poznatků ze současné světové sociálněpsychologické literatury. Autor, jak je jeho zvykem, přináší vše, co je pro tento obor základních psychologických věd důležité nejen pro studium, ale i pro sebepoznávání a životní praxi. Publikace podává v rámci vědecké empirie jak experimentálně (psychometricky), tak i fenomenologicky získané poznatky. A tak vytváří systém poznatků nejen o základních zákonitostech sociálních interakcí mezi lidmi z hlediska chování, ale i prožívání. Klíčovým tématem výkladu je lidský subjekt, v novém pojetí sociální psychologie označovaný jako sebejá („Self“). Čtenář získá mnoho poznatků nejen o zákonitostech psychologických aspektů mezilidských interakcí, ale také o sobě samém (např. o tom, jak vnímá sám sebe, jak si obraz o sobě vytváří, jaké role na jevišti života hraje, jak se to projevuje v motivaci jeho jednání, sebecítění, sebehodnocení) a mnoho dalšího. Text je doplněn zajímavými příklady z praxe, tradiční uspořádání témat a poznatků sociální psychologie je podáváno v kontextu evolucionistických a sociálně-kulturních souvislostí a činitelů.

Kniha Willsův oční manuál je překladem již sedmého vydání mimořádně úspěšné publikace, která poprvé vyšla v roce 1990 a byla výsledkem práce kolektivu lékařů americké Willsovy oční kliniky. Z prvních šesti vydání se prodalo 207 865 výtisků a kniha byla přeložena do mnoha světových jazyků. Sedmé vydání manuálu zahrnuje výsledky velkých klinických studií a jsou zde zohledněny i měnící se trendy v práci, kategorizaci a léčbě očních onemocnění v rámci nejrůznějších oftalmologických specializací, mezi něž patří oční traumata, plastické operace, choroby rohovky, pedooftalmologie, neurooftalmologie, uveitidy a choroby sítnice. Navzdory tomu, že jsou do textu zahrnuty nejnovější lékařské a technologické trendy, se autoři snažili zachovat původní cíl, který sledovali editoři prvního vydání: předložit ucelený, zhuštěný a uživatelsky příjemný zdroj informací pro poskytovatele zdravotní péče, kteří pracují s pacienty majícími oční potíže.

Kniha je základním textem představujícím teorii a praxi gestalt terapie, významného psychoterapeutického směru, který se objevuje v polovině 20. století. Jeho původce, Frederick Perls, ho uvedl jako výsledek svého celoživotního úsilí o rozvinutí nového psychoterapeutického modelu, který by důsledně vycházel z holistických a organizmických principů a představoval tak alternativu k ortodoxní psychoanalytické doktríně nebo mechanistické behaviorální tradici. I když původní myšlenky pocházejí od Fredericka Perlse, kniha je výsledkem tvořivé spolupráce tří autorů (Paula Goodmana, který materiál dílu rozvinul a přepracoval, a Ralpha Hefferline, jenž vše aplikoval v praxi). Tato publikace se zcela právem řadí mezi klasická díla o psychoterapii vůbec. Podává základní výklad pro nový psychoterapeutický přístup, rozhodně ale není lehkým čtením. Nelze ji číst jedním dechem, jak je tomu u mnoha populárních psychologických knížek. Zejména pro čtenáře, který se zatím neorientuje v základní teorii gestalt terapie, může být zpočátku těžkým soustem. Je to však základní práce pro seriózního studenta, který je připraven číst a studovat ji znovu, zažívat ji pomalu a trpělivě. Kniha poprvé vyšla před více než půlstoletím a o jejím vlivu na další generace psychologů a psychoterapeutů svědčí i její pravidelné reedice a překlady do všech světových jazyků.

Už vím, že je vždy možné psát o slunci Mnozí z těch, kteří v dětství osiřeli, byli zanedbáváni nebo odmítáni, bojovali se ztrátou s tužkou v ruce. Prostý akt psaní jim změnil příchuť světa. Nedostatek totiž vyvolává kreativitu, ztráta vyzývá k umění, sirotčinec k románům. Život bez činnosti, bez setkávání a bez smutku by byl pouhou existencí bez potěšení a beze snů, ledovou pustinou. Vykřičet své zoufalství nestačí, je třeba hledat slova, která dají tísni tvar, pak ji lépe uvidíme a snáz ze sebe dostaneme. Je nutné neštěstí vyjádřit. Psaní vyplňuje propast ztráty. Psát, škrtat, zkoušet různá slova a roztrhané já se zvolna zceluje... Vzrušující kniha plná svědectví a emocí, v níž Boris Cyrulnik popisuje své vlastní utrpení i utrpení jiných, aby nás přesvědčil o výhodách představivosti, síle snění a léčivých schopnostech, jež se skrývají v psaní.

Kniha přibližuje diplomatické styky Svatého stolce a sovětského komunismu v letech 19171945, tedy v období od bolševického puče v listopadu 1917 do konce druhé světové války. V kontextu mezinárodních událostí 20.40. let 20. století zbavuje vatikánsko-sovětské styky nánosů paušálních předsudků a přejímaných klišé, přičemž se zaměřuje na stýkání a potýkání Vatikánu a sovětského Ruska ve válečném i meziválečném období. Monografie představuje významné osobnosti, mezníky i třecí plochy vzájemných styků, stranou přitom nezůstávají ani vzájemné vztahy před rokem 1917, náboženské poměry bolševické revoluce v roce 1917, jednání 20. let, vatikánské mise v SSSR, osobnosti Vladimíra Iljiče Lenina, Josifa Vissarionoviče Stalina a dalších komunistických představitelů, likvidace katolické církve ve 30. letech, encyklika O bezbožeckém komunismu z roku 1937, úvahy o křížovém tažení proti SSSR či náboženských poměrech v zemi v období druhé světové války. Nebyly to pouze diplomatické styky Svatého stolce a pravoslavného Ruska, jež byly po staletí tradičně velmi chladné, rovněž odmítavý byl i vztah Svatého stolce k materialistickému komunismu, projevujícímu se často bojovným ateismem, který se zrodil v polovině 19. století. Když se v Rusku v roce 1917 obě nepřátelství spojila a dala vzniknout ideologii sovětského komunismu, ocitly se vztahy na bodu mrazu. Přesto se ve 20. letech objevovaly snahy Svatého stolce proniknout do Sovětského svazu a bránit zde katolickou církev i její věřící, byly však likvidovány se značnou urputností bolševiky. V následující dekádě byly stovky kněží popraveny, uvězněny či deportovány ze země, kostely uzavřeny, křesťanský tisk zakázán a vliv náboženství ve společnosti značně zredukován.

Krvavé korporační války o vládu nad Sluneční soustavou pominuly, přišel čas absolutních profesionálů, hi-tech žoldnéřů. Jen ti mohou provést na Plutu extrémně utajený výsadek a bez krveprolití získat kontrolu nad vědecko-průmyslovou základnou. Jenomže něco se zvrtne a ke slovu přicházejí orbitální obranné komplexy, flotily bitevních křižníků, ultimativní pozemní zbraně V říši metanového ledu při mínus dvě stě čtyřiceti stupních pod nulou je lidské tělo tak neskutečně křehké