Triton strana 19 z 157

Třetí díl oblíbené Encyklopedie soběstačnosti poskytuje základní přehled o tom, jak efektivně hospodařit s energiemi, jak vybírat nejvhodnější moderní energetická řešení pro domácnost, dům i dopravu a také jak dlouhodobě vynakládat za energie méně peněz a ušetřit. Autoři vás dále seznámí se současným stavem stavebních technologií. Nabízejí orientační přehled různých metod a postupů přírodního i klasického stavění, používaných materiálů a novinek, to vše s důrazem na udržitelnost, ekologickou šetrnost a zdravé prostředí objektů. Seznámíte se s legislativou týkající se stavění a rekonstrukcí a získáte rady, jak jednat s úřady. V knize najdete i cenné zkušenosti a příklady z praxe a tipy, na koho se při plánování a realizaci různých řešení obracet. Třetí svazek Encyklopedie soběstačnosti rovněž představuje možnosti drobného domácího podnikání s mnoha konkrétními příklady a prověřenými radami z praxe. Závěr je věnován stručnému přehledu metod a postupů, po kterých můžete sáhnout při spolupráci v nehierarchických lidských společenstvech. Na sepsání se podílel kolektiv autorů, kteří jsou odborníky v jednotlivých oblastech a kterým jsou vesměs blízká ekologická řešení šetřící zdroje naší planety a prospívající jak přírodě, tak zdraví lidí.

Monografie přibližuje diplomatické styky Svatého stolce a německého nacismu v letech 19231945, tedy v období od Hitlerova pivnicového puče v listopadu 1923 do konce druhé světové války v Evropě v květnu 1945. V kontextu mezinárodních událostí 20.40. let 20. století se pokouší zbavit vatikánsko-německé vztahy nánosů paušálních předsudků a přejímaných klišé, přičemž se soustředí na stýkání a potýkání Vatikánu a Německa v meziválečném i válečném období. Autor v knize představuje významné osobnosti, mezníky i třecí plochy vzájemných styků, kdy stranou naší pozornosti nezůstávají ani nástup Adolfa Hitlera k moci, konkordát z roku 1933, sbližování nacistického Německa s fašistickou Itálií, rasové otázky, encyklika S palčivou starostí, reflexe německé zahraniční politiky, mírové aktivity či postoje papeže Pia XII. v době druhé světové války. Autor vychází jak z materiálů vatikánských archivů a vydaných edic, tak dostupných dokumentů církevní politiky první poloviny 20. století a rozsáhlé zahraniční literatury, především italské, německé a anglické provenience, jež byla k tématu publikována.

9. díl série Expanze Laconská říše je v troskách a třináct set slunečních soustav se konečně zbavilo nadvlády Winstona Duarta. Jenže prastarý nepřítel, který zničil stavitele bran, se znovu probouzí. Posádka Rosinanty se spolu s Jamesem Holdenem snaží zajistit lidstvu alespoň nějakou budoucnost. Zatímco se nepředstavitelné síly chystají zbavit vesmír lidské přítomnosti, Holden se svými nečekanými spojenci získá poslední zoufalou šanci sjednotit celé lidstvo. Možnost vytvořit galaktickou civilizaci bez válek, politikaření, lží a tajemství – pokud zvítězí.

Kniha, kterou listujete, je věnována klíčové psychoterapeutické otázce, jíž je rozhovor. Je velmi důležité podstatně rozumět rozhovoru jako takovému, protože v rozmluvě se děje poznání. To je již dlouhou dobu zúžené na poznání objektivní čili věcné, neosobní, neutrální, vědecké. Díky psychoterapii opakovaně zakoušíme, že poznání bez setkání nepřináší štěstí, úlevu, radost a mír, neulehčí duši bolest, nezmírní lidské utrpení. Setkání, které je lůnem mezilidského vztahu, se zakládá a uskutečňuje v rozhovoru. Zda se rozmluva stane setkáním u společné věci, dojde-li vstupem do ní k porozumění, nebo se setkání neuskuteční a řeč se stane slepým míjením, bezduchou formalitou - to je pro dění v psychoterapii a pro její smysl rozhodující. V rozhovoru dochází k důvěrnému setkání s druhými lidmi, ale také sama se sebou. A to nejen v reálném čase, ale také v minulosti a budoucnosti, ve společné chvíli, ve světě materiálním nebo virtuálním, v otevřenosti a přesazích. Lidské bytí je rozhovor, v něm se také děje. Proto je tak důležité, s kým, o čem i jak se řeč, a tak i náš život, vede. Péče o řeč a její dialogické dění je starostí o nás, o duši, o svět. Z toho se nám ukazuje, na jakých záchytných ontologických bodech se psychoterapie zakládá, na čem spočívá, a jaké jsou její přesahy a souvislosti.

Kniha se zabývá vznikem a vývojem antropologického myšlení na pozadí expanze západní civilizace, od vrcholného středověku po soumrak viktoriánské éry, s přihlédnutím k širším historickým, sociálním a kulturním souvislostem. Autor se pokusil vystihnout svébytnou povahu západní společnosti, utvářenou od prehistorických dob, a porozumět klíčovým epizodám setkávání a střetávání s mimoevropskými civilizacemi a kulturami, které měly osudový dopad na vývoj moderního západního myšlení, vzdělanosti a vědy, například misijnímu úsilí, zámořským výpravám nebo koloniálním výbojům. Ve druhé části své studie podrobně líčí utváření antropologie – jakožto vědecké disciplíny o lidské rozmanitosti a odlišnosti – od raného novověku po počátek dvacátého století, kdy v dějinách tohoto oboru přichází údobí nazývané „klasické“. Pozornost je věnována především biblické antropologii, intelektuálnímu vlivu osvícenství a romantismu na formování moderní antropologie, klasickému evolucionismu, difuzionismu, zrodu rasové ideologie a významu působení Emila Durkheima, Franze Boase, Williama Riverse a dalších výrazných osobností přelomu devatenáctého a dvacátého století. Přehled se uzavírá těsně před vystoupením Bronislawa Malinowského a vznikem funkcionalistické a konfiguracionistické školy.

Kniha přibližuje v širších historických, politických, kulturních a ekonomických souvislostech globální dějiny Eurasie od poloviny prvního tisíciletí našeho letopočtu po počátek jednadvacátého století. Od úsvitu středověku až do sklonku raného novověku byly rozsáhlé oblasti rozkládající se od Číny přes Střední Asii po Indii a Středomoří integrovány prostřednictvím orientální globalizace, která soustředila největší světový hospodářský a intelektuální potenciál. Evropské společnosti se nacházely na periférii této obrovské zóny tvořené množstvím obchodních a politických vazeb. Atlantická globalizace, jež se zrodila v osmnáctém století v prostoru mezi severozápadní Evropou a Severní Amerikou, byla podmíněna vznikem silného merkantilistického státu, vědeckého světonázoru a ideologie liberalismu. Na přelomu osmnáctého a devatenáctého století atlantická globalizace definitivně zastínila orientální globalizaci a vyústila do západní hegemonie a moderní globální civilizace. Současná stagnace Západu a opětovný vzestup asijských mocností souvisí s krizí euroamerického racionalismu, scientismu a liberalismu, která může být překonána přehodnocením odkazu liberalismu a vytvořením ideologie postliberalismu.

Kniha přibližuje diplomatické styky Svatého stolce a sovětského komunismu v letech 1917–1945, tedy v období od bolševického puče v listopadu 1917 do konce druhé světové války. V kontextu mezinárodních událostí 20.–40. let 20. století zbavuje vatikánsko-sovětské styky nánosů paušálních předsudků a přejímaných klišé, přičemž se zaměřuje na stýkání a potýkání Vatikánu a sovětského Ruska ve válečném i meziválečném období. Monografie představuje významné osobnosti, mezníky i třecí plochy vzájemných styků, stranou přitom nezůstávají ani vzájemné vztahy před rokem 1917, náboženské poměry bolševické revoluce v roce 1917, jednání 20. let, vatikánské mise v SSSR, osobnosti Vladimíra Iljiče Lenina, Josifa Vissarionoviče Stalina a dalších komunistických představitelů, likvidace katolické církve ve 30. letech, encyklika O bezbožeckém komunismu z roku 1937, úvahy o křížovém tažení proti SSSR či náboženských poměrech v zemi v období druhé světové války.

Gen, který vám brání zhubnout. Jiný gen, jenž vás nutí jíst sladké. Další gen zaviní, že sice shodíte pár kilo, ale vzápětí je zase naberete plus dvě kila navíc. Všechny tyto a podobné geny opravdu existují. Znamená to snad, že nadváha a obezita jsou váš osud a nedá se s nimi vůbec nic dělat? Ne! Neblahou genetickou předpověď lze zvrátit každodenními drobnými rozhodnutími. Dáte si jeden chips, nebo sníte na posezení celý sáček? Zacvičíte si, nebo se nezvednete z gauče? Na životním stylu záleží víc než na dědictví po předcích! Proč jsou tedy geny důležité a s čím nám mohou pomoci? Třeba s výběrem prospěšných potravin nebo s volbou účinné diety. Lze na nich postavit jedinečný tréninkový plán vhodný právě pro vás, pokud už dlouho cvičíte do úmoru a výsledky se stále nedostavují. Výstupy genetického testování vyhodnocené školeným odborníkem vedou ke konkrétním doporučením ve výživě a fyzické aktivitě, která skutečně fungují. Díky této knize pochopíte, že se vyplatí znát svou genovou výbavu a přizpůsobit jí způsob stravování a cvičení. A to nejpodstatnější: rady a tipy vás nasměrují na cestu k lepšímu zdraví i v případě, že svůj genetický profil zatím neznáte.

Výběr z velkých světových požárů Města v ohni je pokračováním řady knih z historie požární ochrany z pera renomovaného autora Josefa Nitry. Po titulech Pompiéři, požárníci, hasiči (Dějiny českého hasičství) a Požáry (Historie požárů v českých zemích do roku 1918) rozšiřuje tato publikace tematiku boje s ohněm na celý svět. Čtenáři se tak ocitnou ve více než osmdesáti městech na všech šesti obydlených kontinentech. Autorovi nešlo o to sepsat z dostupných materiálů co nejdokonalejší přehled katastrof, tak jak tomu bylo v jeho předchozí knize, místopisném přehledu požárů v českých zemích. Nová kniha je výsledkem jeho snahy vytvořit pestrou mozaiku těch největších a nejznámějších požárních pohrom v průběhu věků z často exotických míst, která osobně navštívil. Spojuje je s vlastním příběhem a s postřehy vztahujícími se k historii i současnosti místa popisovaných neštěstí. V mnoha případech je pak doplňuje fakty o požární ochraně. Nejde o klasickou encyklopedii, ale o případy mnohdy spojené se zajímavými událostmi, příčinami jejich vzniku, průběhu a následků. Nechybí zde ani požáry některých významných staveb, zejména pak kulturních památek. Jde o doposud nejrozsáhlejší dílo popisující světové katastrofy, které u nás spatřilo světlo světa a oprávněně by mělo vyplnit dosavadní mezeru v této oblasti v každé knihovně literatury faktu.

Když Marc Seifer psal v roce 1996 knihu Nikola Tesla: vizionář génius čaroděj (Triton, 2007), snažil se odhalit fakta o Teslově roli ve vývoji četných vynálezů (zejména vynálezu indukčního motoru, vícefázového systému střídavého proudu, dálkového ovládání, robotiky a bezdrátové komunikace), neboť se v tomto ohledu šířila spousta mylných informací. Dokonce ještě dodnes přetrvává mýtus o tom, že Tesla nebyl schopen porozumět Maxwellovým rovnicím popisujícím elektromagnetické pole, přestože jeho zápisníky, jako např. Colorado Springs Notes 18991900 , jsou plné neuvěřitelně složitých rovnic. Od chvíle, kdy Marc Seifer ve své knize uvedl Teslův životopis přísně chronologicky a ocitoval všechny prameny, se mylné informace o tomto vynálezci začínají vytrácet. V této knize se autor zabývá Teslovým životem během obou světových válek. Velkou výhodou bylo, že FBI a CIA nedávno odtajnily archívy s Teslovými složkami, takže Seifer mohl porovnat pasáže s redakčními úpravami i bez nich. Na základě nových informací získaných v Teslově muzeu v Bělehradě a informací společnosti Prometheus Entertainment při natáčení dokumentární televizní minisérie The Tesla Files ( Akta Tesla) a také na základě informací Teslových fanoušků z celého světa mohl podstatně rozšířit znalosti o roli, kterou vynálezce sehrál během obou světových válek, a dozvědět se i to, s jakými světovými vůdci se stýkal. Podstatnou část knihy pak věnuje novým zjištěním o funkci tajemné Teslovy částicové zbraně (paprsku smrti) a v závěru čtenáře seznamuje s Teslovou dynamickou teorií gravitace, úzce spojenou s představou éteru a s ostrou kritikou Einsteinovy teorie relativity. Mimochodem, i sám Einstein později teorii éteru oprášil (Marc Seifer při té příležitosti upozorňuje, že jej tato polemika natolik zaujala, že jí věnoval celou další knihu, nazvanou Transcending the Speed of Light: Consciousness, Quantum Physics, and the Fifth Dimension ).

Kniha přibližuje v širších historických, politických, kulturních a ekonomických souvislostech globální dějiny Eurasie od poloviny prvního tisíciletí našeho letopočtu po počátek jednadvacátého století. Od úsvitu středověku až do sklonku raného novověku byly rozsáhlé oblasti rozkládající se od Číny přes Střední Asii po Indii a Středomoří integrovány prostřednictvím orientální globalizace, která soustředila největší světový hospodářský a intelektuální potenciál. Evropské společnosti se nacházely na periférii této obrovské zóny tvořené množstvím obchodních a politických vazeb. Atlantická globalizace, jež se zrodila v osmnáctém století v prostoru mezi severozápadní Evropou a Severní Amerikou, byla podmíněna vznikem silného merkantilistického státu, vědeckého světonázoru a ideologie liberalismu. Na přelomu osmnáctého a devatenáctého století atlantická globalizace definitivně zastínila orientální globalizaci a vyústila do západní hegemonie a moderní globální civilizace. Současná stagnace Západu a opětovný vzestup asijských mocností souvisí s krizí euroamerického racionalismu, scientismu a liberalismu, která může být překonána přehodnocením odkazu liberalismu a vytvořením ideologie postliberalismu.

První latinskoamerický papež v dějinách svou snahou vytvořit vstřícnější a pozornější církev, která by se lidským problémům věnovala s důrazem na Boží milosrdenství, vyvolal u některých lidí intenzivní strach, že se podřizuje modernímu světu a ničí tradici. František, který na jedné straně čelí vzpourám kvůli svému přístupu k rozvedeným katolíkům a obavám z otázek, jako je migrace a změna klimatu, i bouři kritiky kvůli postupu církve v oblasti pohlavního zneužívání, se na straně druhé ukazuje jako vůdce s pozoruhodnou vizí a schopnostmi, neúnavně zaměřený na duchovní cíle jako vůdce, který i uprostřed všudypřítomného zmatku zůstává klidný. Kniha barvitě a s nadhledem vykresluje portrét papeže Františka a uvádí nás do turbulencí vyvolaných jeho dalekosáhlými změnami.

Belinda Davisová by si ani ve snu nedokázala představit život, do jakého ji uvedla její bostonská zaměstnavatelka – dáma, která si ji najala jako osobní pečovatelku a oblíbila si ji tak, že se pasovala na její „tetu Virgii“. Belinda procestovala kus světa, chodí do divadel a na koncerty, žije v přepychu. V hloubi duše však cítí prázdnotu a stýská se jí po příbuzných a přátelích v rodném městečku na Západě. Vyřešit si takovou rozpolcenost není snadné. K oběma světům – prostému venkovskému i honosnému městskému – vážou Belindu hluboká citová pouta a zdá se, že běh osudu jí dilema ještě víc komplikuje. Pod Božím vedením se Belinda snaží neztratit ze zřetele odkaz svých rodičů: víru, lásku a rodinu.

Co dělají ptáčci, když je venku ošklivo a nemohou se proletět a hrát si na sluníčku? Dva příběhy o Čimčarákovi a jeho přátelích doplněné ptačím pexesem.

Encyklopedie soběstačnosti nabízí základní rady a tipy pro zahradníky samozásobitele a pro malé domácí hospodářství. Důležité informace tu najde každý, kdo si chce začít pěstovat vlastní jídlo a navrhnout si zahrádku tak, aby všechno rostlo a plodilo v „bio“ režimu, ekologickým a udržitelným způsobem, zdravě a v souladu s přírodou. I na malé zahrádce můžeme uzavírat koloběhy zdrojů a odpadů, vystačit s minimem fosilních paliv a čerpat přitom ze znalostí a zkušeností předchozích generací. Seznámíte se tu se základy péče o půdu a hospodaření s vodou na pozemku, s permakulturními metodami designu zahrady, dozvíte se, jak vytvořit jedlý les. Nechybí ani návody na přírodní ochranu rostlin před nemocemi a škůdci, na domácí semenaření, ani přehled pěstování nejdůležitějších druhů užitkových rostlin, včetně starých a krajových odrůd. Vše doplňuje kapitola o chovu drůbeže pro ty, kdo by si rádi pořídili slepice, kachny nebo husy. Jde o první díl třídílné série encyklopedických příruček; druhý díl bude pojednávat o hospodaření na rozsáhlejších pozemcích a třetí o lidském společenství a ekologickém stavitelství.

Je tomu už více než sedmdesát let od doby, kdy velmistr SF žánru Isaac Asimov začal budovat vesmír svého celosvětově úspěšného cyklu Nadace. Od té doby se miliony čtenářů nechaly fascinovat poutavým příběhem, jenž přesáhl tisíce let budoucího vývoje lidstva a zavedl je na desítky cizích světů. Román A zrodí se Nadace byl dokončen těsně před autorovou smrtí jako sedmá, závěrečná část románové ságy, která získala věhlasnou žánrovou cenu Hugo jako Nejlepší science fi ction série všech dob. V předchozích svazcích byl Hari Seldon, geniální zakladatel Nadace, pouhou historickou postavou. Návratem do dob jeho života vyplnil Asimov důležitou chybějící část svého epického příběhu. Autor se netajil tím, že postavu Hariho Seldona vytvořil jako vlastní alter ego, a tak je román ještě dojemnější tím, že v něm Asimov Seldonovou smrtí uzavřel celý cyklus jen krátce před svou vlastní. Vstupme tedy posedmé a naposledy do světa Nadace a poznejme dosud utajované skutečnosti nadaného matematika, jenž se snažil zachránit lidstvo před neodvolatelně se blížící dobou temna.