Triton strana 7 z 139

Hrdinka Letních kursů se někdy v příštím desetiletí teprve narodí. I tak si však přinese do 21. století zátěž přežitků – velkou dávku egoismu především – , které ji budou oddělovat od lidí nové éry. Autorka ve své „biologické science-fiction“ dokládá, jak psychologické rozdíly mezi příslušníky různých generací vyrůstají z odlišné zkušenosti společenské, jak nemohou být negovány zdáním fyzické svěžesti, „věčného mládí“ jednoho z partnerů. Láska, ale také přátelství, nikdy nebyly, nejsou a nebudou jen soukromou věcí dvou jedinců, muže a ženy jsou záležitostí sociální, jejich podoba, jejich projev se proměňuje paralelně se změnou vztahů společenských. Zároveň však stále zůstává láska onou věčnou touhou po štěstí, zápasem s vnitřními zábranami, strachem ze zklamání, žárlivostí…

Zpracováním problematiky nemocí pleury se autoři snažili zaplnit mezeru v české pneumologické literatuře, neboť podle našich znalostí nebyla dosud tomuto tématu věnována samostatná publikace. Úvodem se nelze nezmínit o některých terminologických problémech, se kterými jsme se nutně setkali. V české literatuře např. chybí adekvátní překlad anglického „trapped lung“. Sami používáme v těchto případech termín „neexpandibilní plíce“. Zde se však jedná o překlad v užším smyslu slova vystihující přítomnost viscerální pachypleury fixující plíci v poloze dané útlakem výpotku. V širším smyslu slova takto lze označit každou patologii plíce spojenou s její nedostatečnou expanzí, jako je atelektáza při obstrukci bronchu či stav po lobektomii při patologicky změněném zbylém plicním laloku (fibróza apod.). Stejně tak chybí český ekvivalent pro „postcardiac injury syndrome“. Tento termín zahrnuje především dvě jednotky, Dresslerův poinfarktový syndrom a postperikardotomický syndrom. Zde jsme se rozhodli český ekvivalent nehledat a ponechat anglický název. U nemocných s nádorovým onemocněním je pak zvykem dělit výpotky na maligní (při nádorovém postižení pleury) a paramaligní (při intratorakální malignitě bez přímého postižení pleury, např. u pneumonie za nádorovou stenózou bronchu). Tato dělení však nerespektuje možnost rozvoje pleurálního výpotku při benigních nádorech (sami jsme pozorovali fluidotorax např. při sklerotizujícím hemangiomu mediastina nebo při solidním fibrózním tumoru pleury). Proto by snad bylo vhodnější mluvit obecně o nádorovém pleurálním výpotku. V celé publikaci pak užíváme termín torax (pneumo-torax, fluido-torax atd.) místo thorax. Přes tyto a jistě mnohé další kontroverze věříme, že předkládaná publikace bude přínosem nejen pro pneumology, ale i internisty a praktické lékaře, jimž je rovněž určena.