Univerzita J.E. Purkyně strana 3 z 3

Při bližším politologickém pohledu se ukazuje, že se v politické oblasti stále znovu objevují a střídají stejné typy politických režimů, i když v nových podobách. Místo nových demokracií liberálního typu se po pádu železné opony objevily nové varianty tyranie, oligarchie, principátu a někdy dokonce despocie. Abychom těmto variantám porozuměli, je třeba se vrátit nazpět do historie Evropy, ale i Blízkého východu a prozkoumat trochu blíže, jak všechny tyto typy politických režimů vznikly a jak se vyvíjely, až po moderní liberální demokracii v podobě založené na principu demokratické reprezentace.

Monografie se věnuje otázkám vlivu a dopadu bombardovací ofenzivy britského a později amerického letectva proti nacistickému Německu na dění v sudetské župě. Přestože k prvnímu vážnému náletu na sudetskou župu došlo až na jaře 1944, zprostředkovaně se zde letecká válka projevila již na konci roku 1940. Tehdy župa přijala první tisíce říšských dětí z ohrožených oblastí "staré Říše". Byl to první krok k tomu, aby se župa stala tzv. přijímací župou, kam se v letech 1942-1945 přemístily stovky zbrojních závodů a přijížděly sem desetitisíce vybombardovaných nebo evakuovaných říšských Němců. Jak však byla sudetská župa, kterou její představitelé označovali jako "protiletecký kryt Říše", připravena na leteckou válku? Jakým způsobem se zde vybudoval systém říšské protiletecké ochrany a jak fungoval? Co znamenal pro sudetskou župu fakt, že se stala přijímací župou a jak se vyrovnávala s množstvím problémů a komplikací, které to s sebou neslo? Jak zde probíhala letecká válka a jak se promítla do posledního roku existence župy? Jakým způsobem přistupovali sudetští obyvatelé k protiletecké ochraně a jak se letecká válka promítla do jejich postojů a nálady? To jsou jen některé z otázek, na něž se zaměřil autor knihy, jenž nahlíží na historii Říšské župy Sudety z jiného pohledu, než doposud publikované práce.

Monografie se věnuje otázkám vlivu a dopadu bombardovací ofenzivy britského a později amerického letectva proti nacistickému Německu na dění v sudetské župě. Přestože k prvnímu vážnému náletu na sudetskou župu došlo až na jaře 1944, zprostředkovaně se zde letecká válka projevila již na konci roku 1940. Tehdy župa přijala první tisíce říšských dětí z ohrožených oblastí "staré Říše". Byl to první krok k tomu, aby se župa stala tzv. přijímací župou, kam se v letech 1942-1945 přemístily stovky zbrojních závodů a přijížděly sem desetitisíce vybombardovaných nebo evakuovaných říšských Němců. Jak však byla sudetská župa, kterou její představitelé označovali jako "protiletecký kryt Říše", připravena na leteckou válku? Jakým způsobem se zde vybudoval systém říšské protiletecké ochrany a jak fungoval? Co znamenal pro sudetskou župu fakt, že se stala přijímací župou a jak se vyrovnávala s množstvím problémů a komplikací, které to s sebou neslo? Jak zde probíhala letecká válka a jak se promítla do posledního roku existence župy? Jakým způsobem přistupovali sudetští obyvatelé k protiletecké ochraně a jak se letecká válka promítla do jejich postojů a nálady? To jsou jen některé z otázek, na něž se zaměřil autor knihy, jenž nahlíží na historii Říšské župy Sudety z jiného pohledu, než doposud publikované práce.

Konfrontací rozličných chronologicky na sebe navazujících zpřístupňování obsahu pojmu lenosti se publikace snaží zachytit argumentační odůvodnění toho, proč lze současnost nazvat věkem kontraproduktivity. Zaměřuje se především na stoické pojetí, na k řesťanské ztotožňování lenosti se smrtelným hříchem. Ve svém zkoumání nabízí určité porozumění renesančním a reformačním zvratům, jakož i následnému vývoji chápání lenosti v novověkých kontrastech.

Konfrontací rozličných chronologicky na sebe navazujících zpřístupňování obsahu pojmu lenosti se publikace snaží zachytit argumentační odůvodnění toho, proč lze současnost nazvat věkem kontraproduktivity. Zaměřuje se především na stoické pojetí, na k řesťanské ztotožňování lenosti se smrtelným hříchem. Ve svém zkoumání nabízí určité porozumění renesančním a reformačním zvratům, jakož i následnému vývoji chápání lenosti v novověkých kontrastech.

Studie se zabývá Spinozovou teorií mysli s důrazem na dva motivy: konstitutivní vztah ideje k afektu a tzv. moc rozumu nad afekty. Závěry interpretace těchto motivů jsou využity k prozkoumání možnosti aplikace Spinozovy filozofie jako filozofického z ákladu některých aspektů.

Kniha je filosofickým pokusem o genealogii otroctví. Sleduje vývoj rozumění vztahu mezi svobodou a otroctvím. Zaměřuje se zejména na antické, stoické a křesťanské pojetí. V následném novověkém vývoji se snaží vysledovat důvody, které zesilovaly protikladové chápání svobody a otroctví. Z tradičního rozumění těmto pojmům nabízí porozumění vzájemné podmíněnosti svobody a otroctví, které se v novověkém filosofickém myšlení oslabuje přílišnou absolutizací svobody. Kniha se pokouší nalézt předpoklady této absolutizace svobody v souvislosti s prosazujícími se společenskými tendencemi.

Kniha je filosofickým pokusem o genealogii otroctví. Sleduje vývoj rozumění vztahu mezi svobodou a otroctvím. Zaměřuje se zejména na antické, stoické a křesťanské pojetí. V následném novověkém vývoji se snaží vysledovat důvody, které zesilovaly protikladové chápání svobody a otroctví. Z tradičního rozumění těmto pojmům nabízí porozumění vzájemné podmíněnosti svobody a otroctví, které se v novověkém filosofickém myšlení oslabuje přílišnou absolutizací svobody. Kniha se pokouší nalézt předpoklady této absolutizace svobody v souvislosti s prosazujícími se společenskými tendencemi.

Sborník z mezinárodního mezioborového sympozia „Na rozhraní kultur: případ Paula/Pavla Eisnera je věnován pražskému překladateli, publicistovi a literárnímu kritikovi Pavlu Eisnerovi a problematice kulturní výměny ve střední Evropě především v první polovině 20. století. Publikace umožní vědecké i laické veřejnosti seznámit se s novými poznatky v oblasti kulturního transferu v česko-německo-židovském prostředí.

Sborník konference věnovaný ohlasu bosenských událostí od roku 1878, přes anexi 1908 až do současnosti. Nepředstavují klasický historiografický přehled politického a vojenského dění, ale jedná se především o historickou a kulturní reflexi v českých zemích, monarchii i zahraničí.

Publikace je kolektivní monografií přinášející výsledky výzkumu v oblasti didaktiky dějepisu. Stejně tak prezentuje zkušenosti z praxe na základních a středních školách. Publikace obsahuje příspěvky, které zazněly na tradičním kolokviu zaměřeném na oborovou didaktiku. Kniha je rozdělena do čtyř hlavních částí dle tematického zaměření jednotlivých kapitol. První část se věnuje reflexi vtipu a karikatury ve vybraných dějinných obdobích a oblastech. Kapitoly druhé části spojuje téma historických (mini)mystifikací. Třetí a čtvrtá část se zaměřují na didaktiku dějepisu, přičemž zejména v té poslední mají čtenáři možnost nalézt inspiraci tipy pro učitele, jak výuku dějepisu žákům zpestřit.

Cílem práce je sledování kosmogonického motivu v řecké tradici, konkrétně jeho systematické zpracování v Hésiodově Theogonii. Theogonie je vybrána jako primární zdroj k dokumentaci dané problematiky jakožto nejobsažnější a nejucelenější kompozici z dochovaných materiálů archaické doby.

Filosofický sborník University J.E. Purkyně.

Sborník je věnován současné problematice moci z různých aspektů. Stati předkládají tito autoři: Doc. R. Kučera: Teorie dělby moci v dnech podmínkách. Dr. R. Joch: Postoj Západu k moci Prof. M. Novák: Politická a ekonomická moc podle R. Arona. Prof. J. Trojan: Moc v teologické perspektivě. Dr.I. Miller:Moc a právo, Dr. V. Christovová: Záhada moci jinak (Foucaultova analýza mocenských vztahů). Mgr. D. Kroupa: Moc a ideologie, Doc.A. Havlíček: Moc a násilí. Doc. Moural: Searlovská teorie moci Téma statí je naznačeno již v názvech. Sborník jako takový je průřezem relevantních oblastí zkoumání moci a tvoří významný příspěvek k současné české politické filozofii.