Volvox Globator strana 62 z 91

Po prvním dílu této úspěšné encyklopedie vychází i díl druhý, který by měl přinést nejen pokračování, ale i doplnění svazku předešlého. Autoři se tu široce soustřeďují na oblast progresivní, improvizované i alternativní hudby. V uplynulých letech nového století vzniklo mnoho pozoruhodných děl, stabilizovala se situace ve vydávání nekomerční hudby a překvapili noví tvůrci, kteří si zasluhují, aby se s nimi čtenáři a posluchači seznámili; česká scéna je vtělena zcela samozřejmě do světového kontextu a tentokrát jí autoři věnují mnohem více prostoru než ve svazku prvním.

Kniha je druhým svazkem povídek Saula Bellowa, laureáta Nobelovy ceny za literaturu a Pulitzerovy ceny. Bellow je vynikající, něžně výmluvný portrétista lidských typů, jeho postavy jsou sochy utvářené hravostí a šibalstvím. Povídky jako by tvořily dvě skupiny - na jedné straně jsou zde novely, na straně druhé dlouhé povídky s nezřetelnými okraji, které snad původně byly románem. V obou ale jde vypravěči Bellowovi o totéž: vzpomíná na dávné události a zároveň používá svou verzi proudu vědomí, ve které zpomaluje reálný čas, žádá jej, aby se zdržel u titěrných vzpomínek, podrobností a záblesků, aby kroužil a vracel se. Zároveň však na nás Bellowovy povídky chrlí otázky světsko-náboženské: Které z našich dní jsou plné posvátné úcty? A jak je rozeznáme?

"Břídil prvního řádu", "výrobce jazykových nestvůr" a "prznitel krásné řeči české" Jan Václav Pohl, jemuž jeho velmi neotřelý přístup k českému jazyku vynesl věčné zatracení Josefa Dobrovského, vychází po dvou stech padesáti letech poprvé v novodobém vydání. Kniha do každé domácnosti, na cesty, do hostince i do šermířských sálů!

Alexej Remizov, významný ruský spisovatel a představitel ruské moderny, se pokusil spojit styl dvou protikladných autorů, Leskova a Dostojevského. Na Dostojevského navázal tíhnutím k „temným hlubinám duše“ a chmurnou atmosférou svých příběhů, z Leskova čerpal skazovou formu vyprávění, čili narativním vyprávěním v první osobě, a dále v zalíbení pro staré jazykové vrstvy. – Křížové sestry představují autorovo stěžejní dílo (1910). Ústředním námětem je problém „malého člověka“ semílaného nepřátelským světem (zjevná je zde návaznost na Gogola). Remizov po říjnové revoluci emigroval do Paříže a jako emigrant byl za totalitárního bolševického režimu zamlčován v Rusku i u nás.

Lidé používali rostliny v různých historických dobách ke všemu možnému, připravovali z nich pokrmy, medikamenty, zbraně, oblečení, nádoby či přístřeší. Původní obyvatelé nejrůznějších částí světa jsou schopni shromažďovat vědomosti o využití rostlin tak, že s nimi přímo komunikují a uctívají posvátný vztah se světem rostlin. Autor se v knize zabývá starobylým vztahem původních obyvatel a rostlin a zkoumá techniky, které tyto kultury využívají v komunikaci se světem rostlin. Objevuje posvátné dimenze interakcí mezi rostlinami a lidmi – území, kde lidé vnímají rozmluvy rostlin jako projev Ducha. Pro každou léčivou rostlinu, představenou v knize, uvádí léčebné využití, návody na přípravu léků a obřadní prvky jako modlitby a léčivé písně spojené s využitím té či oné rostliny.

Kniha zajímavým způsobem seznamuje čtenáře s energiemi, které jsou součástí každé byliny a poukazuje na energetické možnosti léčivých bylin. Každý čtenář ocení její jasnost, přehlednost a jednoduchost a proto může posloužit jako dobrá úvodní příprava pro hlubší průzkum problematiky ajurvédy.

Kniha Na návštěvě u paní Nabokovové, sbírka vynikajících esejů, úvah a zamyšlení ze sedmdesátých až devadesátých let minulého století, ukazuje Martina Amise jako pronikavého pozorovatele světa, od poznámek na okraj k rockovým celebritám (Rolling Stones, John Lennon, Madonna) přes glosování společenských témat (například nepřikrášlený pohled na svět ženského tenisu či velmistrovského šachu) až po nesmírně cenné postřehy ze setkání se slavnými spisovatelskými kolegy či z návštěvy frankfurtského knižního veletrhu. Martin Amis prokazuje v těchto krátkých úvahách psaných většinou pro přední světová periodika, schopnost nahlížet pod povrch událostí stejně brilantně, jako to činí ve svých románech.

Kniha Na návštěvě u paní Nabokovové, sbírka vynikajících esejů, úvah a zamyšlení ze sedmdesátých až devadesátých let minulého století, ukazuje Martina Amise jako pronikavého pozorovatele světa, od poznámek na okraj k rockovým celebritám (Rolling Stones, John Lennon, Madonna) přes glosování společenských témat (například nepřikrášlený pohled na svět ženského tenisu či velmistrovského šachu) až po nesmírně cenné postřehy ze setkání se slavnými spisovatelskými kolegy či z návštěvy frankfurtského knižního veletrhu. Martin Amis prokazuje v těchto krátkých úvahách psaných většinou pro přední světová periodika, schopnost nahlížet pod povrch událostí stejně brilantně, jako to činí ve svých románech.

Kniha Na návštěvě u paní Nabokovové, sbírka vynikajících esejů, úvah a zamyšlení ze sedmdesátých až devadesátých let minulého století, ukazuje Martina Amise jako pronikavého pozorovatele světa, od poznámek na okraj k rockovým celebritám (Rolling Stones, John Lennon, Madonna) přes glosování společenských témat (například nepřikrášlený pohled na svět ženského tenisu či velmistrovského šachu) až po nesmírně cenné postřehy ze setkání se slavnými spisovatelskými kolegy či z návštěvy frankfurtského knižního veletrhu. Martin Amis prokazuje v těchto krátkých úvahách psaných většinou pro přední světová periodika, schopnost nahlížet pod povrch událostí stejně brilantně, jako to činí ve svých románech.

Román Věž, talentovaného waleského autora, je zasazen do prostředí ostrova Anglesey. Ten je z dávné historie známý jako centrum keltských učitelů a kněží – druidů, z raného středověku jako bašta nezávislých velšských knížat a dnes jako tradiční region, kde se stále – i přes erozivní působení globalizačních a asimilačních procesů – uchovává kontinuita velšského jazyka, kultury a způsobu života. Věž autorova románu bývala kdysi větrným mlýnem, potom zříceninou, dnes je nákladně a okázale renovována. Tento symbol něčeho trvalého i měnícího se v Hughesově vyprávění stává objektem, s nímž jsou po jednotlivých kapitolách spojeny prolínající se osudy hlavních postav. Hughesův román Věž tak představuje vynikající psychologickou sondu vztahu lidí a místa i poetickou evokaci krajiny.

Román Věž, talentovaného waleského autora, je zasazen do prostředí ostrova Anglesey. Ten je z dávné historie známý jako centrum keltských učitelů a kněží – druidů, z raného středověku jako bašta nezávislých velšských knížat a dnes jako tradiční region, kde se stále – i přes erozivní působení globalizačních a asimilačních procesů – uchovává kontinuita velšského jazyka, kultury a způsobu života. Věž autorova románu bývala kdysi větrným mlýnem, potom zříceninou, dnes je nákladně a okázale renovována. Tento symbol něčeho trvalého i měnícího se v Hughesově vyprávění stává objektem, s nímž jsou po jednotlivých kapitolách spojeny prolínající se osudy hlavních postav. Hughesův román Věž tak představuje vynikající psychologickou sondu vztahu lidí a místa i poetickou evokaci krajiny.

I-ťing je divinační technika původem ze starověké Číny, založená na principu synchronismu, který vědecky objasnil významný švýcarský psycholog Carl Gustav Jung, který I-ťing rovněž konzultoval a studoval. Jejím úkolem není prozrazovat budoucnost, ačkoli tak často činí, nýbrž poskytovat poradenství. Vzhledem k tomu, že má nadčasovou platnost a zahrnuje v sobě veškerou lidskou zkušenost, je relevantní pro každého člověka žijícího v kterékoli době, kdekoli na Zemi. Autor si pro tuto knihu vybral z celého učení I-ťingu jednu oblast – oblast partnerských vztahů, kterou se zabývá dopodrobna. Jeho hluboká a citlivá interpretace přibližuje poselství této dávné moudrosti ve formě snadno srozumitelné pro moderního Západního člověka a může tak být vynikajícím pomocníkem při řešení jakýchkoli otázek i problémů, s nimiž se můžeme setkat v přátelských, milostných i jiných vztazích a v manželství.

Román Patricka Rambauda, za který v roce 1997 obdržel Velkou cenu Francouzské akademie a Goncourtovu cenu, vypráví o dvou strašlivých květnových dnech, během nichž v roce 1809 proběhla bitva u Aspern a Esslingen. V roli hlavních hrdinů tu vystupují skutečné historické postavy i fiktivní postavy prostých vojáků, hlavním hrdinou románu je však sama bitva, která požírá své oběti. Vyprávění je založeno na historických pramenech a jeho faktografická věrnost je pozoruhodná.

Kniha je klíčem k pochopení projevu planetárních energií napříč znameními zvěrokruhu. Tento komplexní průvodce zahrnuje Slunce, Lunu a planety v každém z dvanácti znamení zvěrokruhu. Každou planetu v každém znamení doprovází mýt z nejrůznějších kultur. Defilují tu různí bohové a bohyně ze světových mytologií jako jsou egyptská, jorubská, keltská, hinduistická, germánská, japonská či sumerská. – Pokud si chcete vytvořit profil vaší osobnosti, vašich přátel nebo rodiny, jediné, co potřebujete, je horoskop vašeho narození a právě tato kniha. Kniha prohlubuje chápání dávných mýtů, moderní astrologie i vlastní duše. Je pravděpodobné, že se čtenář v některém z celé řady mýtů najde a nalezne v něm ponaučení a objeví i svou vlastní astrologickou mytologii. – Autor studuje astrologii a mytologii víc než dvě desetiletí. Je šamanem, pohanským knězem a autorem několika knih.

Žijeme mnoho životů? Samozřejmě. Zcela jistě většina lidí prožívá sny. Večer se všichni, unaveni denní aktivitou, vydáváme do říše spánku. Usneme, zmizí svět, který známe a objeví se svět snový. Prožíváme mnoho událostí a na závěr, když je čas, vracíme se zpět, do světa bdělého. Někdy se vracíme neradi, protože sen byl moc krásný. Jindy jsme šťastní, že jsme se vrátili zpět a že vše, co se přihodilo, byl jen zlý sen.A byl to určitě jen sen? To je věčná otázka, na kterou nám nikdy nikdo nemůže s jistotou odpovědět. A co náš bdělý život? Není to jen dlouhý sen, ze kterého se také jednou probudíme? Kým budeme, až tento sen skončí? To je vzrušující otázka, ale odpověď se nikdy nedozvíme. Až budeme snít další život, nebudeme o tom předchozím téměř nic vědět. Jen občas, neznámo proč, budeme vědět něco, co bychom vědět neměli. Nebo budeme mít pocit, že toto se již jednou událo. Ano, jistě, v nějakém snu. Žijeme mnoho životů? Jistě, že ne. To jenom nesmírně mocná čarodějka Iluze vytváří nespočetné sny a nechává věčnou tichou bytost snít. Ta úžasná čarodějka se nedá porazit silou, vždyť je to její síla. Ani se nedá obelstít, vždyť je to její lest. Také se před ní nedá nikam utéci, vždyť vše je jen její mocné kouzlo. Přesto se můžeme osvobodit. Věčná tichá bytost má odvěkou moudrost, kterou Iluze neumí pokořit. Rozpomeneme-li se na tuto naši úžasnou a přitom prostou přirozenost, potom se Iluze a všechna její kouzla stanou jen podivným snem.

Žijeme mnoho životů? Samozřejmě. Zcela jistě většina lidí prožívá sny. Večer se všichni, unaveni denní aktivitou, vydáváme do říše spánku. Usneme, zmizí svět, který známe a objeví se svět snový. Prožíváme mnoho událostí a na závěr, když je čas, vracíme se zpět, do světa bdělého. Někdy se vracíme neradi, protože sen byl moc krásný. Jindy jsme šťastní, že jsme se vrátili zpět a že vše, co se přihodilo, byl jen zlý sen.A byl to určitě jen sen? To je věčná otázka, na kterou nám nikdy nikdo nemůže s jistotou odpovědět. A co náš bdělý život? Není to jen dlouhý sen, ze kterého se také jednou probudíme? Kým budeme, až tento sen skončí? To je vzrušující otázka, ale odpověď se nikdy nedozvíme. Až budeme snít další život, nebudeme o tom předchozím téměř nic vědět. Jen občas, neznámo proč, budeme vědět něco, co bychom vědět neměli. Nebo budeme mít pocit, že toto se již jednou událo. Ano, jistě, v nějakém snu. Žijeme mnoho životů? Jistě, že ne. To jenom nesmírně mocná čarodějka Iluze vytváří nespočetné sny a nechává věčnou tichou bytost snít. Ta úžasná čarodějka se nedá porazit silou, vždyť je to její síla. Ani se nedá obelstít, vždyť je to její lest. Také se před ní nedá nikam utéci, vždyť vše je jen její mocné kouzlo. Přesto se můžeme osvobodit. Věčná tichá bytost má odvěkou moudrost, kterou Iluze neumí pokořit. Rozpomeneme-li se na tuto naši úžasnou a přitom prostou přirozenost, potom se Iluze a všechna její kouzla stanou jen podivným snem.