Volvox Globator strana 69 z 79

Pirsigův filosofický román představuje myšlenkově velmi smělý text, který předkládá čerstvý pohled na závažné společenské a filosofické problémy současnosti. Autor rozvíjí své paradigma, v jehož středu stojí nedefinovaná a nedefinovatelná Kvalita, a pečlivě kolem ní buduje obsáhlý systém zvaný Metafyzika Kvality, který v důsledku znamená převratný pohled na vývoj (nejen) lidské společnosti. Autor se např. zabývá fašismem, hnutím hippie či povahou americké kultury. Nově přistupuje k problematice šílenství a polemizuje s dnešním přístupem k duševně chorým. Svérázně analyzuje kult uctívání celebrit a vyrovnává se s otázkami rituálů, idolů a božství. Na všechna výše zmíněná témata se dívá neotřele a nově a nabízí mnoho nečekaných paralel a řekvapivých interpretací. Autor své myšlenky předkládá tak, aby je mohl vstřebat každý čtenář. Nedílnou součástí knihy je také samotný děj, do něhož jsou myšlenky a úvahy zasazeny: Faidros se plaví po řece Hudson a jako pasažéra vezme na palubu své lodi

V první z pěti částí této knížky najdete upřímné osobní příběhy a milé anekdoty od učitelů a studentů školy Kwan Um – jak se poprvé setkali se zenovým mistrem Wu Bongem a co s ním zažili. Druhá část přináší vynikající formální řeči dharmy, pronesené při různých příležitostech, ale i běžné proslovy, které zazněly například během meditačních ústraní. Ve třetí části najdete břitké,jasné, humorné a moudré odpovědi zenového mistra Wu Bonga na otázky studentů, čtvrtá část je rozhovor, v němž se dozvíte mnoho zajímavého o mistrově pozoruhodném životě. Skutečnou perlou je pak poslední oddíl nazvaný „Střípky moudrosti“, obsahující řeči dharmy, které vás zasáhnou v srdci. Zenový mistr Wu Bong (Jacob Perl) se v roce 1972 stal prvním studentem slavného zenového mistra Seung Sahna a v letech 1995–2013 byl hlavním učitelem Evropské zenové školy Kwan Um. „Udržovat myslnevím znamená odetnout veškeré myšlení. Toto odetnutí všech myšlenek, které neustále někam odvádějí naši pozornost, nás přivádí ke zdroji naší pravé přirozenosti, do přítomného okamžiku. Co děláš právě teď? Věnovat pozornost tomuto okamžiku, to je podstata zenové praxe.“

V lednu roku 1965 čtyřiadvacetiletý seržant americké armády Charles Robert Jenkins opustil své stanoviště v Jižní Koreji, překročil Demilitarizovanou zónu a vzdal se severokorejským vojákům. Věřil, že se takto i za cenu uvěznění dostane zpět do Spojených států. Místo toho se ale na čtyřicet let ocitl v úplně jiném vězení - v jednom z nejbrutálnějších a nejrepresivnějších režimů, jaké svět poznal. Tento čtivý i drásavý příběh, který Jenkins (za pomoci novináře Jima Fredericka) vypráví prostým a jednoduchým jazykem, zavede čtenáře do zákulisí Severní Koreje a odhalí před ním zrůdnost tohoto režimu, ale i sílu lidského ducha. Charles Robert Jenkins je bývalý americký voják, který v letech 1965 až 2004 pobýval v Severní Koreji. Nyní žije v Japonsku. Jim Fredericks byl vedoucím tokijské redakce časopisu Time a nyní je hlavním editorem tohoto časopisu v Londýně.

Německo bylo na přelomu šedesátých a sedmdesátých let líhní umělců, kteří z hledačských pozic navždy změnili tvář rocku, elektronické hudby i popu. I když nešlo o scénu v pravém slova smyslu vžilo se pro ni označení krautrock nebo kosmnische musik. Hudba skupin Kraftwerk, Tangerine Dream, Can, Neu, Faust či Cluster dodnes rezonuje novátorstvím. Kniha Petra Ference Hudba, která si neříká KRAUTROCK nabízí kromě historického přehledu náhled do souvislostí, v nichž byl krautrock vnímán v době svého vzniku i nyní.

V prvním díle autorka zmapovala dějiny zejména dětského kresleného seriálu v období 1. republiky na pozadí časopisů Malý čtenář, Junák-Skaut/Junák, Koule, Punťa, Malý/Mladý hlasatel a Správný kluk. Neopomenula ani novinové přílohy určené dětem a některé časopisy pro dospělé. Po poválečných časopisech Vpřed, Junák, Skautka sledovala seriálovou produkci v nově vzniklých časopisech pro děti a mládež – Mateřídoušce, Ohníčku, Pionýrských novinách, Pionýru (Větrníku) a Pionýrské stezce, a to od jejich vzniku až do roku 1985. V první části druhého dílu se Olga Bezděková zaměřuje na časopisy ABC a jeho speciály, Sluníčko, Sedmičku pionýrů (Sedmičku), Skaut-Junák/Junák, Rychlé šípy a Pionýrskou stezku. Podrobněji se zabývá seriály z období totality, které se proslavily (Kulišáci, Strážci, Modrá pětka a Kocour Vavřinec). Nahlédla i do dětských rubrik s kresleným seriálem v Lidové demokracii a Svobodném slovu. Shrnuje kreslené sešity, knižní alba a knihy, které vznikly podle oblíbených kreslených seriálů. Samostatnou kapitolu věnuje Kájovi Saudkovi a jeho exkluzivním seriálům. Nezapomíná ani na nepřekonatelný Čtyřlístek. V druhé části Milan Krejčí doplňuje kreslené seriály ze všech zmíněných časopisů od roku 1985 až do roku 1989. V samostatné kapitole se zaměřuje na Káju Saudka – Saudkův jeskyňářský underground. Následují kapitoly „Novinové komiksy“, „Podivné komiksy“, „Tiskoviny pro dospělé“, „Knižní a sešitová vydání“, „Klubové tiskoviny, fanziny a samizdaty“. Závěrečná kapitola – „Česká superžena“ – pojednává o proslulé Octobrianě.

Neautorizovaný životopis zakladatele legendárních kapel Deep Purple a Rainbow sleduje celou jeho hudební kariéru, od počátků až po současné vystupování s Blackmore's Night.

Roku 1922 byla vytvořena Velká Praha připojením řady obcí: nově vzniklých měst (Královské Vinohrady, Karlín, Smíchov, ap.) a více než třiceti okolních vesnic. Některé si ještě dlouho uchovávaly venkovský ráz, jiné se rychle měnily v městské čtvrti. O historii, kulturních památkách i o různých zajímavostech těchto „obcí vůkolních“ poutavě vypravuje tato kniha.

Nacistickému myšlení dominovaly už od počátku magické a iracionální ideje. Hitler vstoupil do Německé dělnické strany, politické odnože společnosti Thule, která se prostřednictvím okultních praktik pokoušela „stvořit nového člověka, jenž by vládl podřadným rasám“. Nacistická okultní válka odhaluje v celé nahotě, jak neuvěřitelně byli nacisté ovlivněni okultními a ezoterickými myšlenkami. Hitler a jeho stoupenci vložili miliony říšských marek do úsilí nalézt svatý grál, Atlantidu a ztracenou archu úmluvy. Dozvědět se, jak a proč se tak stalo, je opravdu fascinující.

Publicista a muzikolog Z. K. Slabý předkládá čtenářům fundovaně – zároveň však velmi čtivým způsobem – několik stovek hesel pokrývajících oblast alternativní, avantgardní, improvizované, progresivní a experimentální hudby propojující vlivy jazzové, rockové, komorní, etnické ad. V dvoudílné encyklopedii „Jiná hudba“ se čtenář dočte o skupinách či interpretech typu Lestera Bowieho, Johna Zorna, Cpt. Beefhearta, Art Bears, Work, Art Ensemble of Chicago a o mnoha dalších. Pozornost je věnována jak americké, tak evropské či asijské scéně – prostě všemu, co se vymyká zavedené představě o neměnných hudebních žánrech.

Od dob Filipova evangelia, v němž čteme, že „Království Otce je již rozšířeno na zemi, jenže lidé to nevědí“, až do světa súfijského islámu a dalších mystických směrů dnešní doby hledají spirituálně zaměření lidé za povrchním zdáním skrytého Boha. Autor tohoto evangelia pocházejícího ze druhého století je rovněž fascinován tím, co je skryté, a v textu poskytuje klíče, jak typy a obrazy zjevného dešifrovat tak, aby se člověku odhalila pravda. Překlad vlastního evangelia je doprovázen zasvěceným komentářem.

Kniha je druhým svazkem povídek Saula Bellowa, laureáta Nobelovy ceny za literaturu a Pulitzerovy ceny. Bellow je vynikající, něžně výmluvný portrétista lidských typů, jeho postavy jsou sochy utvářené hravostí a šibalstvím. Povídky jako by tvořily dvě skupiny - na jedné straně jsou zde novely, na straně druhé dlouhé povídky s nezřetelnými okraji, které snad původně byly románem. V obou ale jde vypravěči Bellowovi o totéž: vzpomíná na dávné události a zároveň používá svou verzi proudu vědomí, ve které zpomaluje reálný čas, žádá jej, aby se zdržel u titěrných vzpomínek, podrobností a záblesků, aby kroužil a vracel se. Zároveň však na nás Bellowovy povídky chrlí otázky světsko-náboženské: Které z našich dní jsou plné posvátné úcty? A jak je rozeznáme?

Po prvním dílu této úspěšné encyklopedie vychází i díl druhý, který by měl přinést nejen pokračování, ale i doplnění svazku předešlého. Autoři se tu široce soustřeďují na oblast progresivní, improvizované i alternativní hudby. V uplynulých letech nového století vzniklo mnoho pozoruhodných děl, stabilizovala se situace ve vydávání nekomerční hudby a překvapili noví tvůrci, kteří si zasluhují, aby se s nimi čtenáři a posluchači seznámili; česká scéna je vtělena zcela samozřejmě do světového kontextu a tentokrát jí autoři věnují mnohem více prostoru než ve svazku prvním.

Literární parodie, nebo také sebrané spisy Sally Marové, je často přirovnávána k Vianovu textu Přijdu naplivat na vaše hroby . Jde o jazykovou hříčku – pro tohoto autora ostatně zcela typickou – jež překračuje hranice svého žánru, jde také o podivuhodná dobrodružství mladé anglické poštovní úřednice, bytostně protestantské, panenské, britské a ctnostné, ocitnuvší se v pařátech hrůzných irských papeženeckých republikánů během básnické revoluce v Dublinu roku 1916.