Volvox Globator strana 68 z 91

Je téměř nemožné listovat lyrickými básněmi Paula McCartneyho, jejichž vydání podnítila jeho žena Linda, bez toho, abychom neslyšeli v pozadí hudbu Beatles s její rytmikou, tempem a náladou. Pokud se však do tohoto úsilí ponoříme, jak nás v úvodu nabádá editor Adrian Mitchell, můžeme být odměněni nevšedním zážitkem a příjemným překvapením. Tato první sbírka ranných a pozdějších básní obsahuje i slova k McCartneyho největším hitům (včetně „Yesterday, „Lady Madonna, „Penny Lane, a „Hey Jude ). Čtení těchto básní, ať už jsou to veselé milostné balady či hluboce dojímavá poselství nejhlubšího žalu, znamená oddávat se naprosté moci jazyka a uvědomovat si elektrizující spojení snu a písně slova jsou čistá a magická, tak, jak si je pamatujeme. Vedle básní, jejichž slova se stala nezapomenutelná, zde nalezneme i celou řadu dalších, které nebyly jinde publikovány (včetně autobiografické „In Liverpool či dojemné pocty „Ivan , žalozpěvu nad smrtí drahého přítele Ivana Vaughna). Nabízí se nám tak vstup do vnitřního života jedné z nejvlivnějších postav 20. století.

Krátkou novelu Moje zápisky (1908), jejíž vydání bylo v Sovětském svazu až do nástupu perestrojky zakázáno, pokládal L. Andrejev (1871–1919) za své nejzdařilejší dílo. Novela byla původně zamýšlena jako pokračování dramatu Sáva (1906), její hrdina se však nakonec stal jeho přímým protikladem a samotný text ostrým útokem proti ideji Lva Tolstého »o neprotivení se zlu násilím«. Moje zápisky vzbudily po svém vydání značný, vesměs však kritický ohlas. Vypravěčem je vězeň odsouzený za hrůzný čin k doživotnímu vězení, a proto se právě zde snaží nalézt smysl svého života není-li možné změnit vnější svět, je třeba najít vlastní svobodu a tu nachází právě ve vězeňském životě – v jeho řádu. Ve vězení si vytváří vlastní filosofii »železné mříže«. Vylepšuje a zpřísňuje vězeňská pravidla a dokonce i po propuštění na svobodu tuto filosofii nadále vyznává a svůj dům si staví jako vězení s celou, v níž ho hlídá najatá stráž. Nadále věří, že naše vězení je nesmrtelné.

Hlavním hrdinou, osobitého a experimentálními prvky nabitého „psychothrilleru“ z roku 1963, je psychopatický sběratel motýlů Frederick Clegg, jenž hříčkou náhody získá nemalý obnos, díky tomu si zakoupí nový dům, kam unese a kde vězní krásnou a nadanou studentku malířství Mirandu Greyovou – nechci jí ublížit, chce ji jen vlastnit. Struktura této Fowlesovy prózy je vybudována na střídání dvou působivých vnitřních monologů a především Mirandino vyprávění, jež je pro celou knihu ústřední, vyjevuje děs a absurditu celé situace – stále jasněji se totiž ukazuje, že není vůbec jisté, kdo je zde vězeň a kdo věznitel. Klinicky přesná studie chování člověka a výstavba románu s paralelou k Shakespearově i Bouři /i fascinuje nejen svou bizarní zvráceností, ale i jako alegorie dobra a zla nebo studie niterných muk a vnitřního pekla vychýlené obsese, sublimované do hrozivých a pro okolí nebezpečných libůstek.

McEwanova kniha, oceněná cenou Somerseta Maughama, se v povídkové formě poněkud lyrickým způsobem vypořádává s řadou tabuizovaných témat, jakými jsou kupříkladu sexuální zneužívání či incest, a ukazuje svět v jeho často kruté a tragické podobě. Hrdiny jedné z nejlepších autorových knih jsou lidé nacházející se na okraji lidské společnosti, jejich někdy až otřesně tklivá doznání, černý humor a skrytá, tajemná ironie. McEwanowa prvotina tak mnohdy připomíná jakéhosi průvodce, který nás provede oblastí přináležející spíše odvrácené straně lidské existence.

Kniha předního finského autora, která v roce 1998 získala hlavní finskou prozaickou cenu, vypráví příběh finského inženýra, který se spolu s mezinárodní skupinou expertů z celé Evropy (pod záštitou OSN, UNESCO a EU) vydává do Benátek ve snaze uchránit město před jeho postupným sesuvem do moře. V této různorodé národní směsici dochází k nesčetným politickým, kulturním i finančním konfliktům, přičemž celou situaci ohroženého města stále více zhoršuje neschopnost městské byrokracie a zejména stále militantněji vystupující separatistická Liga severu. Raittila se tak ve svém příběhu, jehož osou je záchrana dědictví evropské kultury, pokouší ukázat na všechny problémy budoucího stále užšího evropského sjednocování, kdy se na pozadí univerzalistických snah soustavně vynořují tradiční nacionalismy.

Kniha Svět mysli vznikla během roku 2004, kdy autor při svém pobytu v Indii pod posvátnou Arunáčalou díky milosti Arunáčaly a Šrí Ramany Maharšiho sepsal tuto drobnou publikaci. Ta je určena každému čtenáři, který se občas ptá po smyslu své existence. Neobsahuje podrobný návod na cestu ke štěstí, ale je pokusem poodhalit čtenářům odvěkou moudrost, která je obsažena v náboženských spisech. Kniha tak dává čtenářům námět na přemýšlení o sobě, o světě, o duchu a duši, o hledání a chápání smyslu života všech bytostí. Je určena všem lidem hledajícím, kteří mohou na svou metodu duchovního cvičení pohlédnout z jiné perspektivy, a tak si zkontrolovat, zda nezapomínají na nějakou důležitou podmínku pro rychlý duchovní růst. Cestou ke svobodě a štěstí musí projít každá bytost sama, neexistuje žádný způsob, jak někoho jiného osvobodit nebo jak se nechat osvobodit. - Jaká by to byla svoboda, kdyby závisela na jiné bytosti? U Indického parlamentu je nápis : Svoboda nesestoupí dolů k lidem. Lidé sami musí vyrůst ke svobodě neboť svoboda je požehnání, které musí být nejprve získáno, aby mohlo být vychutnáno.

Kniha Svět mysli vznikla během roku 2004, kdy autor při svém pobytu v Indii pod posvátnou Arunáčalou díky milosti Arunáčaly a Šrí Ramany Maharšiho sepsal tuto drobnou publikaci. Ta je určena každému čtenáři, který se občas ptá po smyslu své existence. Neobsahuje podrobný návod na cestu ke štěstí, ale je pokusem poodhalit čtenářům odvěkou moudrost, která je obsažena v náboženských spisech. Kniha tak dává čtenářům námět na přemýšlení o sobě, o světě, o duchu a duši, o hledání a chápání smyslu života všech bytostí. Je určena všem lidem hledajícím, kteří mohou na svou metodu duchovního cvičení pohlédnout z jiné perspektivy, a tak si zkontrolovat, zda nezapomínají na nějakou důležitou podmínku pro rychlý duchovní růst. Cestou ke svobodě a štěstí musí projít každá bytost sama, neexistuje žádný způsob, jak někoho jiného osvobodit nebo jak se nechat osvobodit. - Jaká by to byla svoboda, kdyby závisela na jiné bytosti? U Indického parlamentu je nápis : Svoboda nesestoupí dolů k lidem. Lidé sami musí vyrůst ke svobodě neboť svoboda je požehnání, které musí být nejprve získáno, aby mohlo být vychutnáno.

Kniha předního finského autora, která v roce 1998 získala hlavní finskou prozaickou cenu, vypráví příběh finského inženýra, který se spolu s mezinárodní skupinou expertů z celé Evropy (pod záštitou OSN, UNESCO a EU) vydává do Benátek ve snaze uchránit město před jeho postupným sesuvem do moře. V této různorodé národní směsici dochází k nesčetným politickým, kulturním i finančním konfliktům, přičemž celou situaci ohroženého města stále více zhoršuje neschopnost městské byrokracie a zejména stále militantněji vystupující separatistická Liga severu. Raittila se tak ve svém příběhu, jehož osou je záchrana dědictví evropské kultury, pokouší ukázat na všechny problémy budoucího stále užšího evropského sjednocování, kdy se na pozadí univerzalistických snah soustavně vynořují tradiční nacionalismy.

Román britského lékaře a spisovatele R. Gordona – autora populárního, úspěšně zfilmovaného seriálu i Doktor v domě /i – je originálním propojením fiktivního příběhu o cestě mladého biochemika k vědecké kariéře s autentickými událostmi a osobnostmi ze světa vědy a politiky. Díky vlastním zkušenostem a zážitkům autor rozvíjí na pozadí dramatického historického období 1933–45 jedno z nejpozoruhodnějších dobrodružství na poli vědy – historii penicilinu – z méně známého úhlu: z platformy spolupracovníků profesora Howarda Floreyho, který z náhodného objevu Alexandra Fleminga dokázal za 2. světové války vytvořit zázračný lék, jež zachránil miliony životů. Díky otevřenému, vtipnému i moudrému vypravěčskému umění R. Gordona se tento román stává nejen vzrušujícím a poučným čtenářským zážitkem, ale současně i pozoruhodným dobovým dokumentem.

Román britského lékaře a spisovatele R. Gordona – autora populárního, úspěšně zfilmovaného seriálu i Doktor v domě /i – je originálním propojením fiktivního příběhu o cestě mladého biochemika k vědecké kariéře s autentickými událostmi a osobnostmi ze světa vědy a politiky. Díky vlastním zkušenostem a zážitkům autor rozvíjí na pozadí dramatického historického období 1933–45 jedno z nejpozoruhodnějších dobrodružství na poli vědy – historii penicilinu – z méně známého úhlu: z platformy spolupracovníků profesora Howarda Floreyho, který z náhodného objevu Alexandra Fleminga dokázal za 2. světové války vytvořit zázračný lék, jež zachránil miliony životů. Díky otevřenému, vtipnému i moudrému vypravěčskému umění R. Gordona se tento román stává nejen vzrušujícím a poučným čtenářským zážitkem, ale současně i pozoruhodným dobovým dokumentem.

Román britského lékaře a spisovatele R. Gordona – autora populárního, úspěšně zfilmovaného seriálu i Doktor v domě /i – je originálním propojením fiktivního příběhu o cestě mladého biochemika k vědecké kariéře s autentickými událostmi a osobnostmi ze světa vědy a politiky. Díky vlastním zkušenostem a zážitkům autor rozvíjí na pozadí dramatického historického období 1933–45 jedno z nejpozoruhodnějších dobrodružství na poli vědy – historii penicilinu – z méně známého úhlu: z platformy spolupracovníků profesora Howarda Floreyho, který z náhodného objevu Alexandra Fleminga dokázal za 2. světové války vytvořit zázračný lék, jež zachránil miliony životů. Díky otevřenému, vtipnému i moudrému vypravěčskému umění R. Gordona se tento román stává nejen vzrušujícím a poučným čtenářským zážitkem, ale současně i pozoruhodným dobovým dokumentem.

Ponurý skotský bard Iain Banks, jeden z nejoriginálnějších současných britských spisovatelů, tentokrát přichází se ságou rodiny McHoanových a jejích četných temných tajemství. Kromě pátrání po strýčku Rorym, jenž kdysi zmizel za záhadných okolností, poutá pozornost hlavního hrdiny Prentice McHoana hlavně sex, drogy, smrt a otázky po přítomnosti Boží na tomto nešťastném světě – jak ostatně znalce Banksova díla ani v nejmenším nepřekvapuje. Román, který začíná výbuchem v krematoriu, a končí vykřičníkem

Pokud získáte při četbě této knihy pocit, že to, co právě držíte v rukou, je patologické, obsesivní a snad i šílené, tak jste právě trefili do černého. Taková je Dražba série č. 49 — předehra pro volné pokračování mistrovské Duhy přitažlivosti — slatina slovních hříček, jemné satiry, inteligentního jazyka a výjimečného humoru. Vyprávěním se jako tenká nit line hranice mezi tím, co představuje gnostické šílenství a co jen pomyslný krůček k šílenství, a v tom osciluje hlavní hrdinka Oidipa Maasová, vykonavatelka závěti svého zesnulého milence, žalostně a téměř paranoidně toužící po alternativní komunikaci. Tato Pynchonova práce je mnohými odborníky považována za naprostý vypravěčský triumf, za okultní knihu se záplatkou na hranici surrealismu, plnou tajemné a zastřené symboliky, jíž dominuje záhadná organizace Trystero, a současně za jemný náčrt roztříštěnosti americké kultury posedlé konspirací.

Pokud získáte při četbě této knihy pocit, že to, co právě držíte v rukou, je patologické, obsesivní a snad i šílené, tak jste právě trefili do černého. Taková je Dražba série č. 49 — předehra pro volné pokračování mistrovské Duhy přitažlivosti — slatina slovních hříček, jemné satiry, inteligentního jazyka a výjimečného humoru. Vyprávěním se jako tenká nit line hranice mezi tím, co představuje gnostické šílenství a co jen pomyslný krůček k šílenství, a v tom osciluje hlavní hrdinka Oidipa Maasová, vykonavatelka závěti svého zesnulého milence, žalostně a téměř paranoidně toužící po alternativní komunikaci. Tato Pynchonova práce je mnohými odborníky považována za naprostý vypravěčský triumf, za okultní knihu se záplatkou na hranici surrealismu, plnou tajemné a zastřené symboliky, jíž dominuje záhadná organizace Trystero, a současně za jemný náčrt roztříštěnosti americké kultury posedlé konspirací.

Amisova kniha, která byla v roce 1991 navržena na Bookerovu cenu, je patrně jedním z prozaicky nejlépe zpracovaných námětů, které odhalují zvrácenou logiku nacistické morálky. Hlavní postavou příběhu je doktor Tod T. Friendly, muž dvou tváří a dvou životních příběhů, spořádaný občan s děsivou minulostí, o které však s výjimkou jeho niterného svědomí nikdo netuší. Friendlyho totožnost se začíná odhalovat v okamžiku, kdy je životní pouť hlavního hrdiny u konce a vyprávění se postupně vrací do jeho minulosti. Najednou se ocitáme v některé z řad kinosálu a kde se nám před zraky začíná odvíjet příběh běžící jako film, ten však kdosi nevědomky spustil POZPÁTKU. Počáteční harmonie se tak záhy mění v destrukci, stáří se stává mládím a nevinnost ustupuje strašlivé realitě prodělané zkušenosti hlavního hrdiny. Tod německy smrt, friendly anglicky vlídná – vlídná smrt přichází ke svým obětem a dějištěm je najednou neblaze proslulé působiště doktora Mengeleho – vyhlazovací tábor Osvětim!

Kniha představuje výbor z tvorby pěti ruských autorů, kteří se hlásili k takzvané skupině činari. Ta se začala postupně formovat na konci druhého desetiletí 20. století v tehdy ještě předrevolučním carském Rusku. V textech jednotlivých členů činarů – filozofů Druskina a Lipavského a básníků Charmse, Olejnikova a Vveděnského se díky jejich nesčetným rozhovorům a diskusím na nejrůznější, především však literární témata objevují vzájemné vlivy a mnohé společné náměty. Tyto texty však jejich autoři mohli sotva představit veřejnosti – většinu z nich totiž četli převážně na setkáních v bytech Lipavského a Druskina, neboť publikování jim bylo v tehdejším stalinském Sovětském svazu znemožněno.