Volvox Globator strana 81 z 91

Román, předního francouzského spisovatele kreolské literatury, rozehrává scénu, která je dodnes noční můrou kreolské kultury a symbolem otroctví: útěk otroka z třtinové plantáže do zakázaných lesů, za nímž jeho pán poštve krvelačné psy.

Autor Zdeněk Vlk *1972 (spolu se svými spoluautory Ježibabou, B., a za nevhodné účasti opilého papouška) se ve svém osobitém a experimentálním díle pokusil navázat na svůj předchozí román Přítel žehu. Podobně i zde je osou příběhu nepodařený pokus o napsání milostného příběhu tentokrát nás tento milostný příběh - novátorsky sepsaný barevnou prózou - zavede do Mokré čtvrti.

Jaguáří kněží, pohyby Venuše a nebeských těles, věštění budoucnosti… Publikace Bohové starých Mayů , jejímž autorem je renomovaný německý autor, podává dosud nejdůkladnější systematický přehled mayských kultů, božstev a léčitelských praktik. Tato publikace bude volně pokračovat v následujícím roce titulem téhož autora Indiánské léčivé byliny .

Kniha se zabývá toxiny a dalšími obsahovými látkami v houbách, rostlinách a živočišných tělech, a to nejen z hlediska přírodovědného, ale i kulturně historického a folklorního. Objasňuje málo známé souvislosti mezi kulty starověkých a primitivních národů a nejrůznějšími způsoby intoxikace látkami obsaženými v přírodninách. Stranou zájmu autora nezůstávají ani středověké čarodějnické mýty, které jsou navíc dokumentovány i četnými literárními odkazy.

Souhrn vyčerpávajících informací o 125 druzích domácích i exotických bylin a dřevin, které pro svůj obsah aromatických látek nacházejí uplatnění v kuchyni - jako koření, salátové přísady, čajové či jiné nápojové ingredience. U každého druhu se čtenář dozví o jeho botanické příslušnosti, použití, obsahových látkách, získá rady pro pěstování i pro jiné než kulinární využití (lékařské apod.) závěr patří kaleidoskopu zajímavostí a kuriozit. Jednotlivé kapitoly jsou doprovázeny řadou černobílých, velmi výstižných kreseb, a tak se publikace stává nejen odbornou příručkou, ale i knihou pro širokou čtenářskou veřejnost.

Kniha mapuje veškeré dostupné "druhy" upírů od starodávných postav folklóru, podává svědectví o nebezpečných bytostech či stvořeních nejen fyzických, ale především psychických, vysávající z lidí veškerou jejich životní sílu. Publikace obsahuje i řadu dosu

Strhující autobiografický příběh představuje Nafi Nassim (*1949), dceru afghánského diplomata a Tádžičky, vyrůstající v Afghánistánu v neobvykle svobodném, osvíceném prostředí. Otec i manžel umožní Nafi získat vzdělání, a ta se později stane zdravotní sestrou a jistou dobu dokonce působí ve Francii a Íránu. Když se však k moci dostanou komunisté a do Afghánistánu vtrhne sovětská armáda, změní se její život v peklo: jako vzdělaná žena se západními kontakty je i s celou rodinou neustále ohrožena. Všichni její mužští příbuzní jsou postupně zatčeni, odvlečeni do Sovětského svazu nebo prostě beze stopy zmizí. Mladá žena několikrát riskuje život a prchá přes hory z Kábulu, aby dostala do bezpečí ty, kdo jí ještě zbyli. Získá politický azyl ve Francii, postupně si vybuduje novou existenci, znovu se však vrací do Afghánistánu – chce za každou cenu najít svého syna, donuceného bojovat proti mudžáhidům… Autorka knihu věnovala všem ženám, které musí žít v exilu.

Rozsáhlá dvousvazková publikace podává v 1 200 biofilmografických heslech vyčerpávající přehled o životě a díle významných herců a hereček řady národních kinematografií celého světa (vyjma herců českých) se zvláštním zřetelem na jejich význam v kontextu celosvětového vývoje filmu. Slovník zahrnuje ty osobnosti, které aktivně tvořily na přelomu 80. a 90. let bez ohledu na jejich věk. Profil každé osobnosti tvoří faktograficky zhuštěné životopisné údaje s přihlédnutím k uměleckým úspěchům včetně ocenění (Oscary, Césary, Zlaté glóby, festivalové ceny a další) na divadle, ve filmu i v jiných tvůrčích oblastech, portrétní fotografie, filmografie a odkazy na články v českém tisku.

"Tséhóné'o" znamená v jazyce Šajenů "to, co roste". Pro Šajeny jsou to živé bytosti přinášející lidem požehnání. S respektem k hlubokému vztahu rostlin a lidí vyvíjejícímu se po tisíce let skládají autoři mozaiku rostlinných druhů, známých i exotických, které měly nebo mají pro Šajeny význam v léčení, při výrobě předmětů, v náboženském životě, jako součást jídelníčku apod. Z této mozaiky zároveň vystupuje mnohobarevný, dynamický a v mnohém překvapivý obraz Šajenů 19. a 20. století. Šajeni nebyli jen společností válečníků, lovců bizonů a zubožených indiánů z rezervace, ale také zručných švadlen, pěstitelů kukuřice, obchodníků a zbožných lidí. Tuto ojedinělou etnobotanickou monografii tvoří tři části. Po nezbytném seznámení se s šajenskými dějinami a kulturou, následuje obecné zamyšlení nad významem rostlin v životě Šajenů. Největší prostor dostává přehled rostlinných druhů, seřazených podle čeledí, s botanickým popisem, perokresbami, údaji o využití a dalšími etnologickými a historickými souvislostmi. Botanici jistě ocení slovník synonym, překladatelé slovník anglických názvů a milovníci jazyků množství šajenských výrazů. Zájemce o indiánské kultury potěší hlubší pohled na jednu z těch nejvýznamnějších kultur.

Kniha obsahuje dvě povídky Román v devíti dopisech a Plazunkov. Tyto dva drobné skvosty z povídkové tvorby Dostojevského přibližují čtenářům další z galerie petrohradských postaviček. Plazunkov se stává obětí kruté hry svého prohnaného nadřízeného a vinou své naivity přichází nejen o všechny peníze, ale i o nevěstu a ocitá se na samém dně. Také v Románu v devíti dopisech se hraje o přátelství mužů a o čest ženy: tentokrát vítězí lstí žena, které se podaří zatajit nevěru.

Čtyři povídky významné současné maďarské dramatičky, režisérky a spisovatelky Kataliny Thurózcyové: Smrt V.I. by se snad nejlépe dala nazvat bizarní parodií poměrů (nejnovějších i těch trochu starších) v Rusku. Povídka Starobyle vonící dáma není jen črta ze staré Prahy, ale současně i poděkování B. Hrabalovi za vše, co jeho tvorba čtenářům přináší. Hluboká znalost díla tohoto českého spisovatele umožnila autorce až obdivuhodně se přiblížit téměř nenapodobitelnému Hrabalovu stylu. Soubor doplněn texty Pojď, Horatio! a Přebolí?, z nichž pozorný čtenář snadno vycítí úzký vztah autorky k dramatickému umění.

Třetí část dnes již klasického Castanedova svědectví o soudobém čarodějnictví v Mexiku. Pod vedením dona Juana a dona Genara se Castaneda již desátý rok učí dívat tak, aby "viděl". Učí se "zastavit svět" kolem sebe – prolomit ono všeobecné skálopevné přesvědčení, že to, co vnímáme, skutečně je, protože cesta bojovníka vede trhlinou v této jistotě.

Rocková hudba by nebyla to, co je, bez Deep Purple. Deep Purple by nebyli tím, čím se stali, bez Iana Gillana. Slavný zpěvák slavné skupiny napsal paměti, a tak v mnoha ohledech kontroverzní osudy skupiny před námi vyvstávají, viděny očima nejpovolanějšího. Konečně se dozvíte, jak to bylo se vztahem Iana Gillana a Ritchie Blackmorea či co se stalo při natáčení Smoke on the Water. Gillan popisuje třicet let spojených s domovskou skupinou, nevynechává však ani svoje začátky v hloubi 60. let či pozdější účinkování s Black Sabbath a úspěšnou sólovou kariéru.

V této povídce z raného období Dostojevského tvorby (1846) autor zkoumá jednu zpostav petrohradského "dna", bezvýznamného úředníčka pronásledovaného strachem o místo, jehož dvojtvářnost vrcholí tragikomickým koncem, připomínajícím známou povídku Přivedla žebráka na mizinu z Nerudovch Povídek malostranských.

Tato publikace vyplňuje mezeru na českém knižním trhu, neboť nabízí nejen nový překlad Tomášova evangelia, ale poprvé také jeho koptský text a řecké fragmenty. Je proto určena nejen laikům, ale i odborníkům z řad teologů a religionistů. Kniha je opatřena

Soubor legend, sebraný V. V. Tomkem, který zde přinášíme, nebývá uveden ani v podrobných přehledech Tomkovy bibliografie. Vznikl patrně jako vedlejší produkt jeho pilné heuristické činnosti, případně využil starších zpracování těchto literárních útvarů. Že se Tomek věnoval legendám i podrobněji je zřejmé - kromě jeho jiných prací o českých legendách - z jeho úvahy v Časopisu českého musea "Svatá Ludmila a Čechy za jejího věku" uveřejněné v roce 1860, kde dokazuje, že latinská legenda o sv. Ludmile vznikla nedlouho po jejím zavraždění.