Volvox Globator strana 84 z 91

Jedna ze dvou knih úvah žen a mužů s odlišným kulturním a sociálním zázemím, kteří se zamýšlejí nad důvody, které vedly k tomu, že se nestali biologickými rodiči. Knihy problematizují tradiční chápání mateřství a otcovství jako povinných rolí a ukazují dobrovolnou i nedobrovolnou bezdětnost jako příležitost, jak rozšířit význam pojmu rodičovství o péči, kterou prokazujeme lidem, které máme rádi.

Kniha chasidského rabína, jenž po celý život shromažďoval rady, moudrá ponaučení a myšlenky na téma, jak žít moudře, lépe vyrovnaně, kde hledat klid a rozvahu nejen pro obyčejný život, ale i pro významná a zlomová životní rozhodnutí.

Má-li být knížka o válce, atomové bombě, budoucnosti a šotcích úspěšná u čtenářské veřejnosti, musí být zatraceně dobrá. Hon na lišku se zabývá všemi zmíněnými tématy a dobrý je. Příběh začíná vměšováním gremlínů do bitvy o Británii, sleduje osudy tří pilotů - Petrskoče, Valdy a Pohorka - až po třetí světovou válku a popisuje nárůst lidské pošetilosti kulminující v přespříštím konfliktu. Vůbec to není povzbudivé čtení, jakkoliv je požitkem knihu číst. Je to duchaplná satira se spoustou čistokrevného humoru. Soucítí a zároveň si nebere servítky. Polechtá vám bránici i vyděsí. Je napsaná s chutí, chytře a se škálou imaginace, která snese srovnání s velkými satirickými romány minulosti

Kniha je souborem rozhovorů, které postupně vycházely v časopise Sorry a představuje tak průřez názorů, glos i poznámek, které se váží nejen k příslušné době v mnoha ohledech jsou totiž nadčasové a demonstrují často svéráznou filozofii i životní postoj zahrnutých postav. Čtenář se tak v textu můžeme setkat s takovými osobnostmi jako Ivan Martin Jirous, Ladislav Kuk, Anna Koubová, Dušan Všelicha, Vincent Venera, David Černý, Tony Ducháček, Martin Myšička, Ladislav Frej ml., Andrej Stankovič, Jan Haubert, Štěpán Jiřík, Jiří Tichý, Adéla Pánková, Jan Pelc, Jaroslav Róna, Petr Hraboš Hrabalik, Ivan Brezina, František Čuňas Stárek, Ivan Vojnár, Ladislav Horáček či Luděk Marks.

Tráva je skutečným životním příběhem obchodníka s marihuanou a hašišem. Vyprávění začíná v předměstské části Londýna, kde už jako školák poznal díky dostihovému sázení radost z riskování. Rozmanitým obchodováním se snaží zbohatnout, a když ho bratr seznámí s legendárním Howardem Marksem, obchody nabírají nový směr. Zajišťování převozu marihuany z Thajska a dalších oblastí vynáší spoustu peněz, ovšem také doslova posedlost úředníků Amerického protidrogového úřadu... Phil Sparrowhawk vypráví nejen o obchodu s drogami, ale hlavně o lidech, s nimiž se v různých situacích setkal (nevyjímaje například také Matku Terezu nebo Manuela Noriegu), s osobitým, místy až černým anglickým humorem, s nadhledem, z něhož "je patrný jeho pragmatismus a klidný přístup... Jen on mohl strávit roky v thajském vězení a vlastně si tu zkušenost užít."

Publikace vypráví příběh Války proti drogám , kterou K. Evans označuje za nejdelší válku novodobé historie. Ukazuje její kořeny a široké veřejnosti odhaluje dosud většinou neznámé skutečnosti o počátcích kriminalizace drog ve Spojených státech i o tom, jakým způsobem byla Válka exportována do celého světa. Autor rovněž mapuje nástup nových syntetických drog a vytvoření moderního obchodu s drogami. K. Evans, soudce nejvyššího soudu ve Velké Británii, po deset let žijící ve Spojených státech, a nyní na odpočinku ve Walesu, mnoho let pracoval s mladými delikventy , které obhajoval před soudem. Na základě své praxe a odhalených historických skutečností požaduje legalizaci měkkých drog a změnu celkového přístupu společnosti k drogové problematice.

Tyto Dahlovy povídky z anglického venkova původně vycházely ve čtyřicátých letech 20. století časopisecky. Mezi svéráznými obyvateli jedné vesnice najdeme věčně podnapilého hlídače dětského hřiště, kterému nikdo neřekne jinak než Starej Jimmy, podnikavé pumpaře Gordona a Clauda nebo farmáře Rumminse, objevitele originální metody páření dobytka. K dalším užitečným poznatkům, které čtenář z knihy získá, patří i netradiční metoda lovu bažantů či tipy a triky na to, jak vyhrát chrtí dostihy.

Půvabná knížka, nevelká rozsahem, o to přínosnější svým poselstvím. Chasidský rabín Nachman z Vratislavi shromáždil rady a moudrá ponaučení na téma, jak žít radostněji a oduševněleji, a to s určením nejen lidem všech vyznání, ale také bezvěrcům. Všechny úvahy jsou orientovány v tom smyslu, že člověk nesmí nikdy ztratit víru a je povinen sobě i svému okolí stále vyhledávat radost a důvod ke spokojenosti.

Oba autoři (profesor farmakologie a profesor sociologie působící na newyorské lékařské fakultě City University New York) podnikli rozsáhlý průzkum v oblasti vědecké literatury, která vznikla na téma účinků marihuany na člověka. Systematicky fakta seřadili a porovnali se zažitými tvrzeními o této droze. Populární formou podaný vědecký přehled ukazuje, že užívání marihuany bezpochyby může být škodlivé – ale zdaleka ne tolik, jak škodlivé jsou falešné mýty, které ji obklopují. Kniha je určena dospívajícím i jejich rodičům, školním protidrogovým koordinátorům, policistům i široké veřejnosti. Měli by ji znát lidé, kteří marihuanu milují, i ti, kteří ji nenávidí.

Války jsou součástí lidský dějin, a bohužel jí pravděpodobně zůstanou i v budoucnu. Kniha poskytuje přehled největších válečných střetů po roce 1945 s výjimkou arabsko-izraelských konfliktů na Blízkém východě, které si zasluhují samostatnou publikaci. Je určena nejširší čtenářské veřejnosti, která může získat základní přehled o jednotlivých moderních válkách. Čtenáři se dozvědí fakta o válce v Koreji, ve Vietnamu, na Falklandech, o střetu mezi Irákem a Íránem, o osvobozování Kuvajtu, i o válce proti diktátoru Saddámu Husajnovi. Každá kapitola je zakončena chronologií konfliktu.

Nikde jinde na světě neexistuje laboratoř podobná té, kterou vede dr. Bill Bass: v lesním porostu blízko Knoxvillu ve státě Tennessee se pod širým nebem za pomoci hmyzu, bakterií a ptáků rozkládají lidská těla. Zde na "Umrlčí farmě" jsou mrtvoly ponechány

Snad každý zná legendární anglickou skupinu The Beatles. Snad každý má alespoň přibližnou představu o tvorbě této skupiny, jejím profilu a trvání. Snad každý někdy slyšel o smrti Johna Lennona. Ale co se stalo poté, když se skupina rozpadla? Jakou cestou se vydal Paul McCartney, George Harrison nebo Ringo Starr? Keith Badman sleduje osudy všech členů snad nejslavnější hudební skupiny na světě až s udivující faktografickou pečlivostí, přesností a systematičností, v rozsahu let 1970-2000. Může tak být nejen pomůckou všem příznivcům Beatles, ale i těm, které zajímají výjimečné osudy výjimečných lidí, jakými Lennon, McCartney, Harrison a Starr bezesporu byli, a někteří dosud jsou.

Přepínám je první povídkovou sbírkou Roalda Dahla, kterou uveřejnil v roce 1946. Dahl byl na začátku 2. světové války povolán k Britskému královskému letectvu (RAF). V roce 1940 však havaroval v Libyjské poušti a utrpěl vážné poranění hlavy. Později působil ve Washingtonu jako diplomat - a právě zde začal psát své první povídky pro deník The Saturday Evening Post, které pak vyšly společně v této sbírce. Soubor zahrnuje deset fiktivních povídek, které čerpají z jeho zkušenosti válečného pilota.Dahl zde rozehrává mrazivé příběhy aktérů leteckých bitev, jejich noční můry s krůpějemi potu a všudypřítomné pocity strachu ze sestřelení, šílenství války, které dokáže ovládat a být nakažlivé, stejně jako prchlivé veselí důstojnického klubu – ne každý obraz je však komický. Dahl velmi působivě vykresluje atmosféru a vynikajícím způsobem popisuje každodenní život válečného pilota, kde ustavičně číhá smrt a život je protkán osobními tragédiemi a hlubokým smutkem.

Tato publikace vyplňuje mezeru na českém knižním trhu, neboť nabízí nejen nový překlad Tomášova evangelia, ale poprvé také jeho koptský text a řecké fragmenty. Je proto určena nejen laikům, ale i odborníkům z řad teologů a religionistů. Kniha je opatřena

Finský básník, esejista a pianista Maris Gothóni se narodil v Berlíně roku 1979. Jeho první sbírka poezie zaznamenává města, ve kterých se odrážejí noční můry dějin, obrazy světa. Uprostřed zrcadelního chaosu se Gothóni uchyluje k dialogu, oslovuje různá období, kultury či prožitý život. Ve vztahu mezi skutečností a fikcí, mezi jednotlivcem a společenstvím, leží síla lyrického napětí jeho básní. Ze spleti se rodí pořádek, z neznámého domov a vlak odjíždí, neustále, i když už je pozdě, pozdě k odjezdu vlaku.

Román významného kanadského spisovatele Rudy Wieba (*1934) zpracovává strhujícím a inteligentním způsobem téma střetu evropské civilizace s kulturou původních indiánských obyvatel Kanady vytlačených z území, na kterých žili tisíce let. Autor popisuje události posledního období života slavného náčelníka indiánského kmene Kríů Velkého Medvěda, který se v 80. letech 19. stol. postavil – s ideou mírového a důstojného soužití bělochů a původních obyvatel – proti odchodu svého lidu do rezervace. Bizoni jako dosavadní zdroj obživy postupně mizeli, ale Velký medvěd se odmítal vzdát práv na svou zemi a na svobodný pohyb výměnou za dočasné zásobování. Tento boj přinesl jeho následovníkům hlad a rozdělil jejich společenství. Díky životným postavám a jejich různorodým pohledům na svět sledujeme poslední lov na bizony, nástup železnice, „pacifikaci“ indiánských kmenů i konec života Velkého medvěda v mnohovrstevném a hluboce lidském příběhu kanadského Západu. – Rudy Wiebe ve svém románu vychází ze studia historických pramenů, každá postava, datum či událost děje má svůj předobraz v historii. V roce 1973 byla románu The Big Bear udělena nejvyšší kanadská literární Cena generálního guvernéra Kanady.