Vyšehrad strana 18 z 111

Kniha se rovněž odehrává na sklonku 12. století v anglickém katedrálním městě Exeteru za vlády krále Richarda I. Lví srdce. Kromě hlavního hrdiny se zde opět setkáme s Johnovými pomocníky, s Johnovou velšskou milenkou Nestou, majitelkou hostince u Bu shů, s jeho zakyslou a ctižádostivou manželkou Matildou, s jeho hrabivým a záludným švagrem, šerifem hrabství Richardem de Revelle a řadou dalších postav. Koroner sir John de Wolf řeší tentokrát zločiny spáchané na dívkách z vysoce postavených rodin. Do případu je zapleten místní stříbrotepec, vyhlášený chlípník Godfrey Fitzosbern. Jak do toho všeho zapadá Fitzosbernova mladá hezká žena, kterou její manžel v lepším případě zanedbává a v horším případě týrá? A jak zde figuruje i učedník lékárníka , který byl snoubencem znásilněné Christiny? Na tyto a další otázky se koroner John snaží odpovědět a zjednat spravedlnost. Tak jako v Hrozivém tajemství však i zde v závěru viník uniká z dosahu koronera Johna a světské spravedlnosti, zasáhne však vy šší moc. Bernard Knight, komandér Řádu britského impéria, při psaní svých románů vychází ze své celoživotní praxe, a proto jsou jeho knihy tak čtivé a skutečné.

Francouzského autora 19. století Victora Huga si obvykle spojujeme s rozsáhlými díly prozaickými, a tím o to větším překvapením je jeho tvorba básnická. A překvapením vskutku příjemným, vždyť Hugovy verše zvou čtenáře do intimního, romantického světa tohoto velkého spisovatele a ukazují další jeho tvůrčí stránku.

Přemýšlí-li moderní člověk o světě, bývá zneklidněn, často i naplněn úzkostí. Ać ho dovede v mnohém vysvětlit, v lecčems ovládat a předvídat jeho budoucnost, před otázkou jeho smyslu zůstává s prázdnýma rukama. Ale i mnozí „věřící“ redukují křesťanské vidění světa na více méně neurčitý soubor zásad morálního života. Kde najít východisko z tohoto moderního labyrintu? Nejednu cennou inspiraci poskytne čtenáři u nás oblíbený francouzský teolog, upravený překlad jeho díla Mezi člověkem a Bohem vychází již ve druhém vydání. Michel Ouoist pocházel z Le Havre ve Francii. Původně pracoval jako textilní dělník, v roce 1947 ukončil studium teologie a přijal kněžské svěcení. Později studoval sociologii a habilitoval se prací „Město a člověk“.

Meditace nad biblickými texty na každý den liturgického roku. Autor knihy, americký kněz, františkán německého původu, Richard Rohr (1945) je jedním z nejznámějších představitelů duchovní obnovy v USA. Je zakladatelem komunity Nový Jeruzalém a vedoucím Centra pro akci a kontemplaci v Albuquerque v Novém Mexiku. Za své prvotní povolání považuje šíření evangelia a k tomuto cíli používá mnoha prostředků: integraci akce a kontemplace, tvorbu komunit, záležitosti míru a spravedlnosti, mužskou spiritualitu, ekologickou spiritualitu a další.

Nabízenou příručku by měla mít každá maminka doma po ruce. Neobsahuje pouze recepty, jak je tomu u běžných kuchařek, ale poskytuje množství informací nezbytných pro správnou výživu dítěte. Autorkou je dětská lékařka s četnými zkušenostmi, se kterými velmi přehledně a srozumitelně seznamuje maminky. Velkým doporučením práce doktorky Kejvalové je to, že všechny recepty a předávané zkušenosti jsou nabyté v praxi a ne vyčtené pouze z knih a zahraničních časopisů. Příručka čtenáře zaujme hlavně svojí rozmanitostí a novými podněty. Najdete v ní vše o těhotenství, kojení a následně o výživě kojenců, batolat i dětí školního věku. Inspiruje často bezradné maminky co nachystat dobrého a zdravého k snídani či svačině. Mnohé maminky jistě zaujme kapitola o dětské alergii, o pitném režimu dítěte, o výživě a krevních skupinách. Brožura se zabývá ale i věcmi nevážnými – oslavou dětských narozenin, přípravou dětské party a ukáže, že správné grilování není zdraví nebezpečné.

Přední současný badatel na poli rané křesťanské literatury prof. Markschies, navazující na nejlepší tradice tübingenské historiografie (A. von Harnack), předkládá hluboce fundovanou, a přitom čtenářsky přístupnou analýzu struktur a forem života nejstarší církve. Na základě bohatých i málo známých dokladů z církevní i „pohanské“ literatury, ale též z papyrů, inskripcí a interpretací archeologických nálezů rekonstruuje život rané církve jako život „mezi dvěma světy“, tj. světem římské pozdní antiky na jedné straně a „královstvím nebeským“ na straně druhé. Úvodní část knihy představuje jednotlivá centra nejstaršího křesťanství v jejich vzájemných vztazích i ve vztazích k římskému impériu a zabývá se regionálními odlišnostmi křesťanských obcí. Ve druhé kapitole předestírá autor rozmanité podoby individuálního náboženského života raného křesťana ve vztahu ke kulturním, politickým a náboženským formám římské oikumeny. Třetí kapitola se zabývá dvěma aspekty raně křesťanského života, které patři v současném bádání k nejvíce sledovaným: manželství a sexualita na jedné straně, asketismus na straně druhé. Rámcem čtvrté kapitoly, jež se věnuje nejrůznějším aspektům rané církve, je idea křesťanské komunity jakožto „těla Kristova“. V závěru autor připomíná rámcové téma své knihy: život mezi dvěma světy v proměnách křesťanské tradice prvních staletí a znovu otevírá jednu z nejzáhadnějších otázek evropské historiografie: jak se mohlo křesťanství z malého hnutí v nevýznamné provincii vyvinout ve státní náboženství upadající Římské říše?

Sférou, v níž se západní životní styl výrazně odlišuje od způsobu života islámských společenství, je postavení žen. Jestliže na Západě, vycházejícím z židovsko-křesťanské tradice, se žena domohla po zápase trvajícím více než sto let alespoň navenek rovnoprávnosti, v islámských zemích její postavení zůstává od role mužů zásadně odlišné. V čem tato odlišnost spočívá, to ukazuje soubor čtrnácti příběhů, sestavený publicistkou M. Frouzovou. Kromě reportáží tu nacházíme obecnější zamyšlení i osobní vzpomínky, mezi autorkami jsou vedle žen pocházejících přímo z islámských zemí také Češky, např. známé novinářky P. Procházková a P. Jazairiová. Editorka se snažila čtenáři zprostředkovat charakteristiku života žen jak v nejrůznějších islámských státech, tak i v těch, kde muslimové představují menšinu (Francie, Indie, Česká republika).

Poeticko-filosofické dílko myšlenkového velikána raného středověku. Jan Scotus Eriugena (9. stol.) patří mezi největší syntetiky křesťanského myšlení. Jeho monumentální novoplatónský systém rozvinutý v díle De divisione naturae (O rozdělení přírody) byl ve své době jedinečným zjevem. Podobně mimořádná byla Eriugenova znalost řečtiny, díky níž byl s to číst, promýšlet, komentovat a překládat díla řeckých Otců, a tím je zprostředkovávat latinskému Západu. Myšlenkovou sílu autora přitom vyjevují nejen jeho rozsáhlá díla, ale v krystalické podobě je přítomna i v rozsahem nevelké Homilii na prolog Janova evangelia, jež byla ve středověku hojně čtena. Eriugena se tu ukazuje nejen jako hluboký myslitel, ale též jako básnický duch. První český překlad tohoto díla je doplněn fragmentem Komentáře k Janovu evangeliu, jenž navazuje v místě, kde Homilie končí, a přitom je jeho styl tolik odlišný. Překlad Ireny Zachové je doplněn doslovem.

Václav Tomek, významný český historik politického myšlení, autor řady prací o dějinách českého anarchismu, a Ondřej Slačálek, znalec současného anarchismu, zde poprvé v české odborné literatuře podávají souhrnný obraz vývoje této kdysi vlivné politické ideologie od jejího zrodu v 1. polovině XIX. století až do současnosti.

Strhující kniha australského historika, odborníka na 18. století, vypráví o osudu jedné z nejpozoruhodnějších postav té doby: alchymisty, léčitele, spiritisty, zednáře a „nesmrtelného Velkého Kopta“, Giuseppeho Balsama alias hraběte Cagliostra. Na pozadí takřka neuvěřitelných životních příběhů tohoto muže, jenž prošel Evropou od Palerma po Londýn a od Petrohradu po Lisabon, se před čtenářem odhaluje druhá tvář „věku rozumu“ s jeho zednářskými lóžemi, až dětinskou vírou ve všemocný svět duchů a magických sil, sexuální posedlostí i chorobným intrikařením. Autor Iain McCalman tak znovu poodkrývá, co na Cagliostrovi tolik fascinovalo jeho současníky a též umělce, jako byl Mozart či A. Dumas, kteří se postavou tohoto dobrodruha nechali inspirovat.

I u nás dobře známý americký autor duchovně terapeutické literatury předkládá svou vizi duchovní cesty. Východiskem jeho prakticky orientovaného konceptu duchovního zrání jsou iniciační rity, existující ve všech kulturách, které reinterpretuje tak, aby odrážely vnitřní potřeby, touhy i slabiny dnešního muže a pomáhaly je zvládnout na vyšší rovině. Rohr, který zde zúročil své zkušenosti kontemplativního mnišského života i léta terapeutické praxe, předkládá skutečnou iniciaci pro toho, kdo chce hlouběji proniknout do plného, křesťansky orientovaného duchovního života, a zároveň se odmítá zříci své zralé jedinečnosti - své mužské dynamiky a osobnosti.

Román Hadriánův val se odehrává v římské Británii, v místech, kde se dodnes nacházejí zbytky Hadriánovy zdi. Je zasazen do 4. století n. l., do doby, kdy se nachyluje čas Alarichova vyvrácení Říma. Autor na několika postavách a jejich příbězích zachycuje tvář odcházejícího impéria. Vztah mezi náčelníkem barbarů Ardenem Cataracusem a senátorskou dcerou, krásnou Valerií, symbolizuje postupné kulturní splynutí dvou rozdílných civilizací. Příběh není však pouze suchopárným dějovým líčením, ale dramatem plným zvratů a dobrodružství, prožívaných plnokrevnými postavami. Pro čtenáře, který touží po hlubším poznání dané doby, připojil autor vyčerpávající historický doslov.

Kniha volně navazuje na Stěhování národů (J. Bednaříková). Nové dílo ukazuje tuto dobu ve východní Evropě, na Balkáně a v Přední Asii. Líčí postup slovanských kmenů na Balkán a jejich šíření až hluboko na území říše Byzantské, arabskou expanzi do Přední Asie a do Egypta a rovněž i vnitřní změny náporem těchto útočníků způsobené.

Když se sestra Fidelma vrátí domů z cesty, na niž se vypravila jako poutnice, dovídá se, že jejího věrného saského společníka Eadulfa obvinili z vraždy mladé dívky. Spěchá do hlavního města sousedního království Laigin, kde Eadulfa uvěznili, s odhodl áním dokázat jeho nevinu. Její pátrání začíná na opatství Fearna, kde se dostane do sporu se podivnou abatyší Fainder, která je o Eadulfově vině skálopevně přesvědčená. Fidelma nemůže popřít, že důkazy proti jejímu příteli jsou značné, ale nevěří, že by byl zapleten do ohavného případu vraždy. Eadulfovi hrozí smrt oběšením a Fidelma musí vynaložit všechen svůj důvtip a vytrvalost, aby jej očistila. Další příběh ze série o sestře Fidelmě, se zajímavou zápletkou, který je nejen zábavný, ale i pouč ný, neboť se odehrává v málo známé historické době.